Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! 

Celý příspěvek

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-22/18 TopFit a Biffi: horizontální přímý účinek volného pohybu občanů EU, ospravedlnění přímé diskriminace, sport a právo být národním mistrem

Soudní dvůr vyhlásil ve čtvrtek 13. června 2019 rozsudek ve věci TopFit a Biffi (C-22/18), ve kterém vyložil články 18, 21 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tak, že brání pravidlu soukromého sportovního spolku, podle kterého se státní příslušník členského státu EU může zúčastnit národního seniorského mistrovství jiného členského státu, ve kterém dlouhodobě pobývá, pouze mimo soutěž a nemůže se tím pádem stát národním šampionem, ledaže je toto omezení odůvodněno objektivními důvody přiměřenými sledovanému cíli. Soudní dvůr umožnil poprvé v historii sportovcům dovolávat se vůči soukromým sportovním spolkům článku 21 SFEU, který zaručuje občanům EU právo svobodně se pohyhovat a pobývat na území EU, čímž tomuto ustanovení přiznal horizontální přímý účinek. Soudní dvůr zároveň připustil ospravedlnění přímé diskriminace na základě státní příslušnosti i jinými důvody než těmi, které nabízí primární nebo sekundární právo EU.

Celý příspěvek

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? 

Celý příspěvek

Zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti dle Soudního dvora EU

Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil dne 14. března 2017 dva rozsudky, které se zabývají možnostmi zaměstnavatelů regulovat nošení náboženských symbolů na pracovišti. Příležitost mu k tomu daly případy dvou muslimek, které v práci skončily kvůli nošení hidžábu. Jsou pravdivé mediální zkratky, že by zaměstnavatelé ve světle těchto rozsudků mohli prostě a jednoduše zakazovat nošení všech symbolů, které se jim nelíbí?
Celý příspěvek

LSML 2017: Christopher Vajda - The Common Law and the CJEU

Common Law Society Vás zve na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude britský soudce Evropského soudního dvora Christopher Vajda, který bude hovořit a diskutovat s přítomnými účastníky na téma „The Common Law and the Court of Justice of the European Union“. Přednáška se uskuteční v pondělí 27. března 2017 od 18 hodin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 220.

Celý příspěvek

Rozhovor s prof. Jiřím Malenovským

V zimním čísle Bulletinu Centra pro lidská práva vyšel exkluzivní rozhovor s profesorem Jiřím Malenovským, soudcem Soudního dvora EU a předním odborníkem v oblastech mezinárodního a evropského práva. Mluví o začátku své profesní kariéry, o své práci v Lucemburku i o plánech do budoucna a také srovnává práci soudce Ústavního soudu ČR a Soudního dvora EU. Jinak v Bulletinu vyšel i již tradičně text Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se věnovalo mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat.

Celý příspěvek

Michal Lovritš: Externí spolupracovníci Soudního dvora EU v oblasti překladů

Soudní dvůr EU hledá v rámci řízení o veřejné zakázce právníky pro externí překladatelskou činnost pro překlad právních textů z některých úředních jazyků EU do českého jazyka.

Celý příspěvek

Evropské soudy - strážci pravé víry?

Dne 31. května 2016 vydala generální advokátka Soudního dvora (SDEU) Juliane Kokott stanovisko ve věci C-157/15 Samira Achbita v G4S Secure Solutions NV, které zaujalo ze dvou důvodů: je v patrném rozporu s nedávnou judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) a dle mého názoru nepřímo protežuje křesťanské vyznání.[1]

Celý příspěvek

Soudy on-line

Mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje komunikace českých soudů navenek. Průkopníkem byl v mých očích Nejvyšší správní soud. Pokud se nepletu, jako první umístil na svůj web fotky soudců. Jeho web patřil k těm v justici nejzdařilejším. Nejvyšší soud má od letoška nové webové stránky. Taky už se na nich můžeme podívat na jeho soudce. Oběma webům ale podle mě „chybí jiskra“, kterou bych od nich v roce 2016 čekal. V posledních letech pak podle mě boduje zejména Ústavní soud. Má sice taky nový webový kabát, ale jako jediný se vydal na sociální sítě. Facebook Ústavního soudu i jeho Twitter je stále víc a víc sledovanější. Mám přitom pocit, že se Ústavnímu soudu díky sociálním sítím daří lépe a efektivněji informovat veřejnost o svých rozhodnutích a své roli. Stále je ale co dohánět.

Celý příspěvek

Komisařka Jourová v Brookings Institution

S ohledem na téma lednového hosta JP odkazuji na video projevu Věry Jourové, Komisařky EU (Spravedlnost, spotřebitelé a rovnost žen a mužů), na půdě Brookings Institution ve Washingtonu, DC z listopadu 2015. Obsahově projev není úplně zásadní (zajímavější je následná debata), ale shrnuje jedno z hlavních témat, které se v posledních letech v transatlantickém prostoru řeší, tedy ochranu osobních údajů (viz např. dnešní Lidovky). Mezi kompetence Jourové totiž patří i vyjednávání mezi EU a USA ohledně právního rámce pro předávání osobních údajů, a to po té, co SDEU dosavadní rámec (tzv. dohodu “Safe Harbour”) rozcupoval rozsudkem ve věci Schrems. Je tak zajímavé vidět, jak sebe a své portfolio veřejně prezentuje asi nejvlivnější Češka současnosti.

Celý příspěvek

Nabídka stáží v kabinetu generálního advokáta Michala Bobka - Soudní dvůr Evropské unie

Generální advokát Michal Bobek nabízí právníkům se zájmem o unijní právo možnost stáží v rámci svého kabinetu. Nabídka je určena především postgraduálním studentům, justičním čekatelům či asistentům soudců, advokátním koncipientům, advokátům, případně i jiným odborníkům působícím, alespoň částečně, v oblastech práva Evropské unie.

Celý příspěvek

Bludný Holanďan správního trestání v soutěžních věcech

Na páteční konferenci věnované Listině základních práv EU se řešila mnohá zajímavá témata. Jedním z nich bylo i správní trestání v soutěžních věcech a uplatňování zásady ne bis in idem nebo zákazu sebeobviňování v této oblasti. Je pravda, že je v tom pěknej guláš. Listina EU a Úmluva se liší v "teritoriálním dosahu" zásady ne bis in idem. A co se zákazu sebeobviňování týče, Štrasburk i Lucemburk taky říkají něco jiného. Jádrem všech diskuzí se poté ovšem ukázal být pan Engel a pár jeho nizozemských kámošů. Je totiž kriticky důležité, zda se podle nich má ve správním trestání v soutěžních věcech vůbec použít čl. 6 Úmluvy. V diskuzi na konferenci většinově zaznívalo, že spíš ne. Podle mě by se ale čl. 6 Úmluvy i v těchto věcech aplikovat měl. Zkusím na následujících řádcích rozebrat proč.

Celý příspěvek

První narozeniny "práva být zapomenut"

Soudní dvůr EU v květnu 2014 rozhodl, že i webové vyhledávače jako Google jsou „správci osobních údajů“, a tedy podléhají dvacet let staré směrnici EU o ochraně osobních údajů. Důsledkem je právo Evropanů požadovat, aby např. Google ve výsledku vyhledávání založeného na jménu či označení reálné fyzické osoby neuváděl odkazy na weby, které obsahují citlivé osobní údaje o žadateli (nepřiměřené, nepodstatné, atd.). Už rok tak funguje právo požadovat ztížení přístupu k citlivým osobním údajům.

Google, zdaleka největší vyhledávač v EU, vytvořil speciální webový formulář, kde lze o smazání odkazů požádat a k celé hitparádě zveřejňuje pěkně zpracované statistiky a grafy. Od 29. května 2014, tedy za rok fungování, Google prověřil asi 1 milion odkazů a z výsledků vyhledávání smazal 40 % z nich (grafy viz v článku). K realitě v ČR se také nedávno vyjádřil Úřad na ochranu osobních údajů.

Celý příspěvek

Nabídka krátkodobého zaměstnání: právník-lingvista u Soudního dvora EU

Soudní dvůr EU v Lucemburku hledá právníky se zkušeností v oblasti překládání (příp. se zájmem o tuto oblast) za účelem obsazení míst, která se mohou dočasně uvolnit (zejména náhrady za mateřskou dovolenou/rodičovské volno) v českém překladatelském oddělení v Lucemburku.

Celý příspěvek

Jan Škeřík: Posudek SDEU č. 2/13 ke slučitelnosti návrhu dohody o přistoupení EU k EÚLP – komentář

Tento příspěvek je písemným shrnutím ústního referátu prezentovaného na kolokviu "Národní ústavní systémy a Evropská unie: Harmonický vztah, nebo manželství před rozvodem?" organizovaném Českou společností pro evropské a srovnávací právo a studentským spolkem Common Law Society.

Ve čtvrtek 18. prosince 2014 vydal Soudní dvůr EU („SDEU“) svůj posudek 2/13, ve kterém reagoval na žádost Evropské komise („EK“) o posouzení slučitelnosti návrhu dohody („návrh“) o přistoupení Evropské unie k Evropské úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod („EÚLP“) se zákládajícími smlouvami EU - Smlouvou o EU („SEU“) a Smlouvou o fungování EU („SFEU“). SDEU návrh shledal neslučitelný s primárním právem EU.

Celý příspěvek

Rok 2014 v Luxemburgu (časť prvá)

Prelom roka vždy prináša obdobie bilancovania a nových predsavzatí. S odchodom na vianočné prázdniny / dovolenky uzatvárame to, čo bolo, a s rachotom novoročných ohňostrojov sľubujeme sami sebe, že tento rok bude všetko lepšie. (A blahoslavení všetci, ktorým predsavzatia vydržia dlhšie než do novoročnej kocoviny…)

Súdny dvor EÚ síce funguje skôr v režime akademického roku, než roku kalendárneho, ale to nám nebráni obhliadnuť sa za uplynulým rokom a pripomenúť si najdôležitejšie (najzaujímavejšie, najkontroverznejšie…) judikáty roku 2014. Tento (trojdielny) výber vychádza z môjho osobného hodnotenia prečítaných rozsudkov, ale budem len rada, ak so mnou budete nesúhlasiť a pridáte do diskusie i ďalšie rozhodnutia, ktoré by vo výbere roku 2014 nemali chýbať.

Celý příspěvek

Jan Broulík: Česko hledá generálního advokáta

Už je to tady! Ministerstvo spravedlnosti vypsalo výběrové řízení na pozici českého generálního advokáta u SDEU. Nový AG prý bude tentokrát vybrán skutečně v souladu s pravidly přijatými vládou. Zdá se tedy, že by se nemusela opakovat trapná situace z loňského roku, kdy vláda obdobnou proceduru pro kandidáta na soudce Tribunálu ignorovala a sama navrhla vlastního kandidáta, který však následně neprošel přes Výbor 255.

Celý příspěvek

Pavlína Hubková: Snad je to jedna z nočních můr, co vidím, to je Soudní dvůr – a teď ho kdosi soudí…

Když už tedy máme ten soud, který je nadán mocí rušit a závazně interpretovat právní předpisy, není od věci se mu čas od času podívat na zoubek a posoudit to, jak se svou mocí nakládá. Loni na podzim vyšla v Oxfordu kniha Judging Europe′s Judges, která se právě do takového souzení směle vrhá – bere si na paškál Evropský soudní dvůr a zkoumá legitimitu jeho judikatury. Publikaci vřele všem fanouškům (i kritikům) evropského práva doporučuji. Na první pohled vás zaujme především sugestivní obálka, která dává tušit, že čtení nebude plavba na klidném moři. Obsah pak přináší natolik fascinující kompilaci příspěvků různých autorů, že si kniha vaši pozornost rozhodně zaslouží.

Celý příspěvek

Tomáš Pavelka: Zas jednou trocha (v)zrušení: rozhodnutí ESD ve věci Digital Rights Ireland a Kärtner Landesregierung

Když už máme soud, který je přímo z ústavy v rámci odpovídání na hypotetické otázky — či dokonce v hypotetických kauzách — nadán mocí rušit právní předpisy, proč si cca jednou za pětiletku nějakou tu směrnici nezrušit, že. Zejména je ale tento rozsudek tak dokonale obyčejný, že si post zkrátka zaslouží.

Celý příspěvek

Kousne? Nekousne? Optá se, zda má kousnout.

Německý Spolkový ústavní soud (BVerfG) se kloní k názoru, že přijetím usnesení ze dne 6. září 2012, na jehož základě může Evropská centrální banka v neomezené míře nakupovat dluhopisy členských států (systém skrývající se pod poněkud nic neříkajícím označením „Outright Monetary System“), překročila ECB své kompetence. Tedy akt „ultra vires“.

Jak však zdůrazněno, BVerfG se zatím pouze „kloní“: své sklony nicméně velice jasně popsal v usnesení ze dne 14. ledna 2014, 2 BvR 2728/13, kterým přerušil řízení ve věci samé a obrátil se na Soudní dvůr EU s žádostí o předběžnou otázku. Stalo se tak poprvé v historii BVerfG. Tím se přesunul do rostoucího tábora ústavních soudů, které již nějakou tu předběžnou otázku předložily (nedávno španělský Ústavní tribunál či italský Ústavní soud). Tato německá premiéra však nemusí být až tak radostná pro Lucemburk: BVerfG totiž převedl do praxe svůj předchozí postoj, že případně předtím, než by prohlásil akt práva Unie za „ultra vires“, se sám otáže Soudního dvora předběžnou otázkou. Tedy jakési „dám vám možnost s tím něco udělat, než s tím uděláme něco my“. Mohlo by se zdát, že po letech umírněného „ustupování“, za které byl BVerfG akademicky kárán (ve stylu soud co stále jenom štěká, ale nikdy nekouše, naposledy s ohledem na EMU), mohou přijít i nějaké zuby. A patrně to nebudou jenom ty na poličce, které tam ukazuje návštěvám Děda Vševěd.
Celý příspěvek