Právnické podcasty?

Existují nějaké dobré právnické podcasty v češtině? S ohledem na pokračující rozmach tohoto média by snad nějaké měly existovat. V anketě Podcast roku asi žádný neuspěje, ale právnické podcasty ani v podstatě neexistují nebo jsem je nenašel; snad Politici mezi paragrafy, TrestOnline nebo Čekání na prezidenta?

Celý příspěvek

Nález Ústavního soudu k lex Babiš: hospodářská soutěž jako ústavní hodnota

Jeden postřeh k únorovému nálezu Pl. ÚS 4/17. Ústavní soud jím zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Zajímavé je, že ačkoliv se soud celkem konvenčně přihlásil k "ekonomické neutralitě" ústavního pořádku, na mnoha místech odůvodnění nálezu přece jen klade výrazný akcent na regulatorní funkci úpravy střetu zájmů v zajišťování volné hospodářské soutěže a v její interakci se soutěží politickou. Mimoděk tak svým způsobem povyšuje imperativ nekoncentrované ekonomicko(-politické) soutěže a představy o ekonomickém liberalismu (!) až někam mezi ústavní principy podpírající demokratický právní stát.

Celý příspěvek

Anexe Krymu a „lustrování“ Rusů v ostravském hotelu: Pokus o (abstraktní) obhajobu výroku nálezu II. ÚS 3212/18

Disclaimer: Působím na čtvrtinový úvazek jako asistent Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje komentovaného nálezu.  O věci jsme v „našem“ týmu v obecné rovině dosti intenzivně diskutovali už od samého počátku. Přiznávám, že jsem se mírně klonil k doporučení stížnost zamítnout. Soudce zpravodaj sám ovšem připravil koncept vyhovujícího nálezu (včetně odůvodnění), který jsem stejně jako ostatní asistenti kriticky písemně i ústně okomentoval. Konečná verze nálezu se od konceptu lišila pouze v jednotlivostech.  
---
Na úvod si dovolím osvětlit motivaci k sepsání tohoto příspěvku. K nálezu se již vyjádřila tak půlka republiky. Všem kolem rozhodování věci se motajícím osobám byla po celou dobu zřejmá její ožehavost. Naplňuje se mnou po přečtení konceptu obávaná hrozba, že „tetička z Hulína“ si ze zkratkovitých zpráv sdělovacích prostředků (či ještě hůře výkřiků na sociálních sítích) o nálezu odnese mylnou informaci, že Ústavní soud umožnil podnikatelům libovolně kastovat zákazníky. Mým cílem ale není ovlivnit širší veřejnost, rád bych reagoval zejména na četné příspěvky z právnické obce. Popravdě jsem snad až na Karla Šimku neviděl vyjádření právníka, který by se za nález postavil. Tuto menšinu se vším respektem ke svému nadřízenému bohužel nerozšířím. Odůvodnění nálezu považuji velmi eufemisticky řečeno za nepřesvědčivé, v podstatě se až na pár maličkostí ztotožňuji s pádnými námitkami vyjádřenými v článku Štěpána Paulíka, Kamily Abbasi a Svatavy Veverkové. Jak jsem naznačil, osobně bych podpořil i odlišný výrok. To ale neznamená, že by výrok nálezu měl být a priori neobhajitelný. Následující řádky tedy nebudou apologetikou diskutovaného rozhodnutí, ale pokusí se strukturovat možné přístupy k problematice v něm řešené a hledat mezi nimi cestu podporující závěry z nálezu plynoucí. 

Celý příspěvek

Ústava pro holky?

Pred nejakou dobou som na Facebookovej stránke vítala hostku Jiného práva a bola som obvinená zo znásilnenia jazyka. Minulý víkend, na jednom z mnohých neobyčajných brnenských posedení, sme sa venovali mimo iné i otázke maskulinity slovanských jazykov. A zaznel nápad* skúsiť si, len tak pre zaujímavosť, prechýliť Ústavu ČR do ženského rodu.

Tak schválne, aké dojmy vo Vás vyvoláva ustanovenie, že "přijaté zákony podepisuje předsedkyně Poslanecké sněmovny, prezidentka republiky a předsedkyně vlády", alebo že "účastnice řízení mají před soudem rovná práva"? :-)

*Za nápad vďačíme Davidu Kosařovi a za draft prekladu Štěpánu Paulíkovi.

Celý příspěvek

Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

Tým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže European Human Rights Moot Court Competition, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst zde, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřední dojmy studentů po skončení soutěže.

 

„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám v září položily naše budoucí koučky. V tu chvíli každého z nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti s koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme s klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala v podstatě vše z výše uvedených.

 

Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání k zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání.

Celý příspěvek

O daňových podvodníkoch a ústavnej identite (Taricco II)

Súdny dvor v utorok rozhodol v dlho očakávanej veci Taricco II, ktorá sa obsahovo týka zaujímavého konfliktu medzi efektívnym vymáhaním DPH a právami obvinených v trestnom procese. Rozsiahlejšiu analýzu sme spoločne s Barborou Budinskou publikovali na blogu EU Law Analysis, česko-slovenskému publiku v tomto príspevku prinášame len stručné zhrnutie ako ochutnávku.
Celý příspěvek

Potřebujeme novou českou ústavu? (Pozdní a stručná) polemika s článkem prof. Malenovského

Jeden z předchozích postů lákal na rozhovor s českým „vrchním“ soudcem v Lucemburku Jiřím Malenovským. Pan profesor dává rozhovory relativně často a přiznám se, že je čtu rád, v odpovědích místo často viděné diplomacie hraničící s alibismem mluví zpříma a zajímavě. Zaujalo mě, že v několika interview (nikoliv v inzerovaném) si „stěžoval“ na nedostatečnou diskuzi v české odborné obci, konkrétním příkladem měla být nulová odezva na jeho článek „O legitimitě a výkladu české ústavy na konci století existence moderního českého státu“ (Právník 8/2013, časopis je – zdá se nově – plně přístupný v ASPI!). Rozhodl jsem se onu příslovečnou rukavici pozvednout a formulovat k článku několik kritických poznámek. Uvědomuji si, že již jen s ohledem na několikaleté zpoždění a formu pouhého blogového příspěvku nemůže jít o rovnocenný myšlenkový střet, snad mi mou „odvahu“ Jiří Malenovský i čtenáři odpustí.

Celý příspěvek

Rozhovor s prof. Jiřím Malenovským

V zimním čísle Bulletinu Centra pro lidská práva vyšel exkluzivní rozhovor s profesorem Jiřím Malenovským, soudcem Soudního dvora EU a předním odborníkem v oblastech mezinárodního a evropského práva. Mluví o začátku své profesní kariéry, o své práci v Lucemburku i o plánech do budoucna a také srovnává práci soudce Ústavního soudu ČR a Soudního dvora EU. Jinak v Bulletinu vyšel i již tradičně text Veroniky Bílkové z prosincového zasedání Benátské komise, které se věnovalo mimo jiné mimořádným opatřením zaváděným Tureckem po letním neúspěšném pokusu o převrat.

Celý příspěvek

Teror - trocha filozofie na dlouhé podzimní večery

V pondělí ČT2 vysílala německý film Teror. Jde v něm o klasickou „sandelovskou” otázku, zda životy 164 lidí mají menší váhu než životy 70 000 lidí. Tu si ve prospěch většího počtu lidí vyhodnotil i major Lars Koch, který sestřelil letadlo se 164 lidmi na palubě. Unesli ho totiž teroristé, kteří si to namířili na Allianz Arenu v Mnichově. V ní se zrovna měl konat fotbalový zápas mezi Německem a Anglií. Major Koch proto nyní čelí obžalobě pro zločin 164-násobné vraždy. Přitom dobře věděl o rozhodnutí Spolkového ústavního soudu z roku 2006, že v takové situaci nelze jeden lidský život považovat za důležitější než jiný lidský život. Navíc jednal „na vlastní pěst" bez povolení ministryně obrany. Odsoudili byste ho?

Celý příspěvek

Martin Archalous: Gina Miller versus vláda – zastaví soudy Brexit?

Výsledek Brexitového referenda, stejně jako nedávné prohlášení britské premiérky, že článek 50 Smlouvy o EU aktivuje v březnu 2017, zaplnil titulní stránky novin. Je jasné, že pro právníky nastávají zajímavé časy – nahradit 40 let práva EU novou legislativou nejde přes noc. Mnoho právních otázek vyvolává i Brexit samotný, respektive proces, který k němu má směřovat. Článek 50 Smlouvy o EU je stručný a konkrétní proceduru výslovně přenechává „ústavním požadavkům členských států“. Ale britská ústava (jako ostatně většina evropských ústav) postup vystoupení z EU neobsahuje. Je zde tedy velký prostor pro právní spory.

Celý příspěvek

Martin Madej: Judicial decision on the authority of the British PM to trigger Article 50 TEU - possible outcomes and implications

Yesterday, a monumental, wood-panelled gothic-style courtroom in the Royal Courts of Justice in London bore witness to a beginning of truly unprecedented legal proceedings, which stem from a dispute over the constitutional form of the so-called Brexit.

Celý příspěvek

Ruth Rubio-Marín: Ženy v Evropě a ve světě

Jak jsou na tom ženy v dnešní Evropě a ve světě? Jakým podobám útlaku čelí? A jak s tím souvisí evropský demokratický mandát a závazek EU k sociální spravedlnosti?

Těmto otázkám se věnovala profesorka ústavního práva Ruth Rubio-Marín ve svém projevu v rámci konference "State of the Union", která se konala 6. května 2016 ve Florencii. Český překlad této nesmírně inspirativní řeči najdete na následujících řádcích.

Celý příspěvek

Nové Bulletiny Centra pro lidská práva a demokratizaci

V posledních dvou číslech Bulletinu CLPD se objevily kromě dalšího zajímavého čtení i poměrně mimořádné kousky. V březnu to byl exkluzivní rozhovor s prof. Manfredem Nowakem, profesorem vídeňské univerzity a světově uznávaným odborníkem na lidská práva. V dubnovém Bulletinu pak vyšel článek od doc. Veroniky Bílkové a ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové z posledního zasedání Benátské komise Rady Evropy, která vydala své stanovisko ke krizi okolo polského ústavního soudu. S Polskem nedávno zahájila Evropská komise dialog o stavu právního státu podle mechanismu, který má určit, zda existují důvody uvalení sankcí na členský stát EU, jenž by hrubým způsobem porušoval základní zásady EU. Autorky ukazují, jak o situaci v Polsku a o dalších aktuálních otázkách debatuje elita evropského ústavního práva.

Celý příspěvek

Základní práva

V minulém týdnu vylétla do právního literárního světa publikace Základní práva z per kolektivu autorů olomoucké katedry ústavního práva vedených Michalem Bartoněm.

Tato kniha primárně vznikla jako studijní text pro předmět nesoucí stejný název. Tento povinný dvousemestrální kurz musí absolvovat každý student olomoucké fakulty v úvodu svých právnických studií, do jejichž zbytku si "pod kůží" odnáší potřebné ústavněprávní znalosti, dovednosti a hodnoty.

Rozhodně však nejde pouze o učebnici, která by neměla jiné využití. Naopak mnohé její části nepochybně mohou pomoci praktikujícím právníkům ve všech oblastech, kde základní práva hrají prim (např. při tvorbě ústavních stížností, stížností k ESLP a jiných podání před obecnými soudy, ve kterých jejich tvůrci chtějí uplatnit ústavněprávní argumentaci). Autoři knihy mimo své akademické působení ostatně působí i v praxi, kde se základními právy každý den pracují (na Ústavním soudě, v advokacii, v oblasti klinického právního vzdělávání). Základní práva proto nejsou pouhým teoretickým pojednáním o abstraktních principech poletujících někde v akademických výšinách. Uvědomují si naopak praktické dopady jejich použití a vycházejí z toho, že jde o práva o mnoho přízemnější, každodenní, která i právě teď poletují kolem vás při čtení tohoto postu.

Zde najdete bližší informace včetně obsahu knihy a krátké ukázky

Celý příspěvek

Divotvorný odkladný účinek ve správním soudnictví

Dlouho jsem tu nic nenapsal. Navíc o vaření. Jak jsem tak ale nakukoval do hodně vroucího hrnce správního soudnictví, zjistil jsem, že na chuť uvařeného jídla má zásadní vliv jedna zvláštní přísada. Odkladný účinek. Může se přimíchat už při podání žaloby. Pro ty, co mají rádi pikantnější chuť, ho lze přidat až u kasační stížnosti. V mnoha případech je přitom jeho přimíchání zcela stěžejním momentem reálného úspěchu ve věci. Pokud se totiž v některých věcech nepřimíchá a jedinou ingrediencí v hrnci je pravomocné a vykonatelné správní rozhodnutí, pak mohou správní soudy míchat a míchat a míchat. Výsledný pokrm se ale vždy podává lehce vychladlý.

Celý příspěvek

Mraky nad stredoeurópskou ústavnou demokraciou

Dovolím si využiť zhovievavosť autorov a čitateľov Jiného práva a v poslednom príspevku už na prelome mesiacov sa vrátiť spoza La Manche naspäť do strednej Európy. ISIS, imigračná kríza, Brexit...zahranično-politickým problémom, ktorými v súčasnosti žije celá Európa, sa podarilo do značnej miery zatieniť dianie u našich najbližších susedov.
Celý příspěvek

Kdo nahradí soudce Antonina Scaliu na Nejvyšším soudu USA?

Nedávno zemřelý soudce Antonin Scalia byl jeden z nevlivnějších konzervativních právníků v USA posledních dekád. Sice přílišný doktrinář, například oproti pragmatičtějšímu Rehnquistovi, ale už za svého života legenda. Svým odchodem nicméně zahájil prudkou politickou bitvu o další podobu soudu. Nového soudce nominuje prezident, ale poslední volby do Senátu vyhráli republikáni, kteří tak můžou schválení kandidáta blokovat. Pokud se jim to podaří a prezidentské volby na podzim vyhraje Hillary, koho by mohla nominovat na místo Scalii? Třeba současného prezidenta a ústavního právníka Obamu. Píše se o tom už několik let a nebyl by to první případ bývalého prezidenta na soudu.

Celý příspěvek

Únor s Oxfordem a vědou - přivítání Kataríny Šipulové

Přesvědčivě hodnotit a srovnávat právnické fakulty v Česku není jednoduché. Co když ale máte větší ambice? Například zhodnotit práci ústavních soudů ve střední Evropě? Nebo dokonce posuzovat roli těchto soudů v právním a politickém systému států skrze několik dekád? Právní věda vám však nenabízí aparát k takovým cílům, a tak se musíte obrátit jinam, konkrétně k sociálním vědám. A obrátit se musíte zpravidla do zahraničí, protože v tuzemsku s těmito multidisciplinárními kousky zatím spíše začínáme. Lednové oblaky a přístavy v únoru nahradíme výletem do Oxfordu a hned zpátky do střední Evropy.

Celý příspěvek

#knihovnavaclavahavla [doplněno]

Možná to pro čtenáře JP není žádná novinka, ale Knihovna Václava Havla má velmi bohatý YouTube kanál, který kromě záznamů politických a kulturních debat obsahuje i několik zajímavých kousků s právníky jako Jiří Přibáň, Zdeněk Kühn, Jan Kysela, Kateřina Šimáčková, Vojen Güttler a tak dále. Jedná se především o tři videa, a to záznam dubnové debaty k příležitosti vydání knihy Tomáše Němečka Padni komu padni, lednové diskuze ke knize Jiřího Přibáně Obrana ústavnosti a naposledy květnové debaty s Lenkou Bradáčovou, Josefem Baxou a Ivo Ištvánem.

Celý příspěvek

Když Ústavní soud vaří

Mám rád kuchařky. Díky povedenému receptu totiž velmi jednoduše zvládneme připravit povedený pokrm. Pokud to zkusíte bez receptu, často to skončí tak, že se připravené jídlo nedá jíst. A podobně to vidím i v právu. Tam roli kuchařek hrají různé testy, testíky, algoritmy a jiné metodologické postupy. Přiznám se, že v oblasti ústavního práva jsem jejich velkým fanouškem. Jsou podle mě součástí práce de lege artis s ústavním právem. Pomohou Vám přehledně strukturovat argumentaci, která je díky nim přesvědčivější. Pamatují na ústavněprávně relevantní aspekty argumentace a "drží" Vás před uklouznutím do vod podústavního práva. A hlavně – pomohou Vám odhalit pravé důvody Vašeho soudního rozhodnutí. Jdou ruku v ruce s transparentností soudního rozhodování. „Třetí“ Ústavní soud podle mého názoru  v nedávné době hned několikrát nepostupoval v souladu s těmito ústavněprávními metodologickými recepty. Rád bych proto alespoň tři nejkřiklavější z nich podrobil věcné kritice.

Celý příspěvek