„Punitive damages“ v občanském zákoníku?

Otázka punitive damages, tedy sankční náhrady škody, představuje kontroverzní téma, a to nejen pokud jde o jejich možnost v rámci civilněprávních systémů, ale jsou předmětem vášnivých diskuzí i v rámci angloamerického deliktního práva. Celá diskuze je navíc opředena mýty o tom, že punitive damages velmi často dosahují závratných výší. 

Celý příspěvek

Právnické Max Planck instituty

Jelikož toho času pobývám v Lucemburku na Max Planck institutu („Max Planckově institutu“, „Max-Planckově institutu“, „Institutu Maxe Plancka“?), uvědomil jsem si, že mezi českými právníky není o tomto typu akademické instituce příliš velké povědomí. Ve stručnosti jej proto přiblížím.
Celý příspěvek

Hledá se asistent/asistentka. Zn.: Kreativita a inspirativnost až na prvním místě!

Předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa hledá do svého týmu nového asistenta či asistentku. Člověka, který jej bude inspirovat při hledání nových řešení, kreativního, s nadšením pro právo, justici a nalézání spravedlnosti. Osobnost přemýšlivou, s vlastním názorem, s profesionálním sebevědomím, ale i vnitřní pokorou, se schopností naslouchat; současně se širokým rozhledem, viděním souvislostí a mezioborovým pohledem, který přesahuje hranice práva. Partnera, spíše než podřízeného, otevřeného k diskusi a vybaveného kritickým uvažováním, motivovaného ke stálému zdokonalování sebe sama, vytrvalého a připraveného k obětavé službě spravedlnosti. Člověka slušného.

Celý příspěvek

Poznámky k přičitatelnosti kyberútoku na volby v USA

Na konci roku americká vláda zveřejnila sadu asi deseti dokumentů, ve kterých z loňského kyberútoku na prezidentskou kampaň obvinila Rusko, přijala protiopatření a doplnila legislativu (Executive Order 13694). Útočnou dvouletou kampaň nazvanou „GRIZZLY STEPPE“ podle USA provedly ruské tajné služby FSB a GRU. „Palec na tepu doby“, chtělo by se říct. Po útoku hackerů na studio SONY v roce 2014, útoku na americký Office of Personnel Management v roce 2015 a dalších aférách vznikají konkrétnější praktické představy o přičitatelnosti mezinárodních kyberútoků.

Celý příspěvek

Užitek a náklady jsou subjektivní, tak co chcete porovnávat?

Patrně všichni, kteří se zajímají o ekonomickou analýzu práva, vědí, že existují kritici tohoto přístupu. V minulém postu jsem pokusil představit přístup teoretiků korektivní spravedlnosti. Ve stručnosti lze shrnout, že podle zastánců korektivní spravedlnosti nedokáže ekonomická analýza práva vysvětlit bilaterální strukturu právního vztahu mezi poškozeným a škůdcem vyplývajícího z deliktního jednání škůdce. Takovou kritiku bychom mohli označit jako externí, neboť odmítá přístup ekonomické analýzy práva jako takový. Totéž bychom mohli říct o přístupu rakouské školy.

Celý příspěvek

Michal Lovritš: Externí spolupracovníci Soudního dvora EU v oblasti překladů

Soudní dvůr EU hledá v rámci řízení o veřejné zakázce právníky pro externí překladatelskou činnost pro překlad právních textů z některých úředních jazyků EU do českého jazyka.

Celý příspěvek

Korektivní spravedlnost aneb „oko za oko, zub za zub“!

V rámci teorie angloamerického deliktního práva (tort law) můžeme rozeznávat dva základní přístupy, a to ekonomickou analýzu práva a teorii korektivní spravedlnosti. Konkrétní formulace cílů deliktního práva z pohledu ekonomické analýzy práva se u jednotlivých představitelů liší, nicméně spojuje je zájem na dosažení elektivní alokace zdrojů ve společnosti či optimální prevence. Tak např. podle Guida Calabresiho toho dosáhne deliktní právo tak, že jeho normy budou směřovat ke snížení celkových nákladů spojených s deliktním jednáním (jde jak o náklady prevence deliktního jednání. tak o náklady administrativní).[1]

Celý příspěvek

Deliktní leden - přivítání Martina Sztefka

Děkujeme Branislavu Hockovi za vánoční výlet do světa interdisciplinarity a potírání korupce. S novým rokem vítáme na blogu dalšího hosta, kterým je Martin Sztefek. 

Celý příspěvek

O měření kvality věznic, jejich legitimitě či budoucnosti s Alison Liebling

Alison Liebling je profesorkou kriminologie na Institutu kriminologie na Universitě v Cambridge. V současné době je nejvýznamnější vědkyní zabývající se vězeňstvím, vede Vězeňské centrum při Institutu a učí geniální kurz o vězeňství. V létě jsme vedli rozhovor o vězeňství, trestní politice, měření kvality věznic či jak nevyhořit v akademické práci s věznicemi, který zčásti vyšel v Českém vězeňství. Jeho plná verze je nyní dostupná na Jiném právu. Je delší, ale každá část stojí za přečtení.

Alison Liebling

Celý příspěvek