Klíčová otázka každého uchazeče nejspíše je, zda studium v USA vůbec stojí za tu nesmírnou časovou a finanční investici, které takové studium představuje. Pokud se uchazeči podaří získat stipendium, bude jeho rozhodování jistě jednodušší než pro uchazeče, který musí studium financovat prostřednictvím půjček. (Zde je namístě poznamenat, že i když v USA studentské půjčky zvýhodněné podporou federální vlády existují, mohou o ně žádat pouze občané USA nebo držitelé zelené karty.) Vzhledem k rozsahu této investice je nezbytné zvážit, co uchazeči další studium přinese, zda přispěje k posunu v jeho profesním životě, a zda ho nevystaví neřešitelným finančním potížím. Jako možný přínos je nutno samozřejmě vidět nejen zvládnutí určitých oborů zahraničního práva, ale, jak poznamenal Jakub Jošt ve výše zmíněném příspěvku, také získání kontaktů v právnických kruzích v USA a v zahraničí, vylepšení jazykových schopností a případně i možnost setrvat v USA – ať už v rámci vízového programu OPT (Optional Practical Training) či jinak – a získat zkušenosti v americké právní praxi. (Co se týče pracovních možností v USA, je vzhledem k současné ekonomické situaci v USA nezbytné zachovat si zdravou dávku pesimismu. I když se objevují náznaky, že se pracovní trh začíná zotavovat.)
Účel studia by měl uchazeče vést při výběru programu LLM. Pokud je účelem prohloubit si znalosti a navázat kontakty v určitém oboru, je dobré poohlédnout se buď po programu LLM specializovaném na daný obor nebo v rámci obecných, tedy nespecializovaných, programů LLM, vyhledat fakultu, která je v daném oboru proslulá. V každém případě je dobré informovat se o nabídce předmětů nikoli jen obecně, ale i v konkrétním roce, v němž chce uchazeč studovat. Lze si tak ušetřit velká zklamání – věhlasní profesoři se mohou chystat přejít na jinou fakultu či zrovna ten rok na fakultě nemusí být přítomni, a tak mohou studenti přijít nejen o možnost navázání kontaktů, ale i o příležitost absolvovat některé předměty.
Pokud se uchazeč zajímá o uplatnění v USA – ať už krátkodobé či dlouhodobé – není od věci zvážit i zeměpisné umístění fakulty a její pozici v místní právnické obci. Pokud je cílem získat zaměstnání na východním pobřeží USA, není možná úplně nejlepší hledat program LLM na západě či středozápadě USA, či ve státě Louisiana. Samozřejmě že není vyloučeno zaměstnání v jiné části USA získat, zejména pokud uchazeč zvažuje jednu z proslulých fakult, ale jelikož řada pracovních příležitostí vyvstává na základě osobních kontaktů, je přítomnost v místě často velkou pomocí. Velké zastoupení absolventů dané fakulty v místní právnické obci je pak důležitým faktorem. Příkladem může být Santa Clara University School of Law v Kalifornii, jejíž absolventi jsou bohatě zastoupeni v právnické obci Silicon Valley, a může být tedy dobrým odrazovým můstkem k tamnímu pracovnímu trhu. (Tento příklad není uveden jako doporučení pro uchazeče.)
Umístění školy v žebříčku fakult, jak je publikován v
U.S. News and World Report, je také důležitým kritériem výběru. Navzdory obecné značné nespokojenosti akademiků i praktiků s pofiderními kritérii, kterými se umístění v žebříčku řídí, je to prozatím bohužel jediný žebříček, podle kterého se laická i právnická veřejnost orientuje. Při výběru programu LLM je však nezbytné si uvědomit, že některé fakulty mohou být zvláště ceněny v určitých oborech. Příkladem může být právnická fakulta University of New Hampshire, do letošního akademického roku Franklin Pierce Law Center, která je v žebříčku uváděna mezi fakultami třetího řádu (tj. za první stovkou fakult v USA), avšak v oboru duševního vlastnictví se dělí o deváté místo v USA. (Ani tento příklad není zamýšlen jako doporučení pro uchazeče.) Naopak některé programy LLM mohou být ceněny mnohem méně, než by pozice fakulty v žebříčku napovídala, například pokud je počet studentů přijímaných do programu LLM značně vysoký.
Uchazeč by se měl zajímat nejen o nabídku předmětů, ale i o další nabídky fakulty. Není nutné skrývat, že pro řadu fakult v USA jsou programy LLM příležitostí, jak získat dodatečný příjem bez vynaložení značných nákladů. Je proto dobré ověřit si, zda má škola o zahraniční studenty zájem, který přesahuje pouze finanční přínos, a zda poskytuje svým zahraničním studentům nějaké služby. Často se zájem školy o studenty LLM dá posoudit například podle toho, zda výběr studentů respektuje bohaté zeměpisné zastoupení (velmi důležité pro navázání kontaktů s kolegy z jiných zemí a pro jazykovou aklimatizaci), kdo vyučuje Úvod do práva USA, který je často nabízen (někdy může být povinný), zda fakulta nabízí specializovaný seminář pro studenty LLM a co je jeho náplní, či zda na ní existuje aktivní organizace zahraničních studentů, jejíž akce fakulta finančně a organizačně podporuje.
Pokud se uchazeč zajímá o pracovní uplatnění v USA, měl by se informovat, zda fakulta nabízí specializovanou pomoc při hledání zaměstnání pro zahraniční studenty. Některé fakulty mohou mít pracovníka, který pomáhá zahraničním studentům s hledáním uplatnění; některé fakulty jsou také zapojeny v každoročních veletrzích pracovních příležitostí pro své zahraniční studenty. Uchazeč by se neměl zdráhat zeptat se na takové služby, protože jejich existence může významně ovlivnit pracovní možnosti, které se mohou v rámci nebo po skončení programu LLM naskytnout.
Někteří uchazeči se pídí po radách, jak vylepšit svou šanci na přijetí do programů LLM. Faktem je, že pokud uchazeč přistoupí k výběru fakulty zodpovědně, jeho šance se rázem zvyšují. Každá fakulta se ráda z přihlášky dočte, že si ji uchazeč vybral z nějakého významného důvodu – tedy ne například jen proto, že se fakulta nachází u pěkné pláže. Proslulost fakulty v daném oboru či přítomnost určité osobnosti působící na fakultě jsou příklady takových důvodů. Pokud se naskytne příležitost, neuškodí, když uchazeč fakultu navštíví, a pokud možno se seznámí s akademickými a administrativními pracovníky programu LLM. Osobní dojem je často důležitý, prokáže zájem o konkrétní fakultu a usnadní práci výběrové komisi, která si pak může přihlášku spojit s určitou tváří a dojmem. Osobní návštěva ale rozhodně není nezbytná – koneckonců většina uchazečů si takový výlet nemůže dovolit. Zato vysoká jazyková kvalita přihlášky je nutná. I když by měla být samozřejmostí, řada často i jinak velmi schopných uchazečů ji podceňuje. Konzultace s jazykovým odborníkem, rodilým mluvčím či jiným mentorem o jazykové kvalitě přihlášky i jejím obsahu není podvodem, naopak, fakulty předpokládají, že uchazeči učiní vše proto, aby jejich přihlášky učinily co nejlepší dojem. Podání přihlášky pochybné jazykové kvality je pak chápáno jako ukázka neprofesionality a faktického nezájmu o přijetí do programu.
Nakonec jedna poznámka, která možná pro některé vyzní velmi staromódně. Každý student v programu LLM zastupuje svou zemi a má tak možnost buď utvrdit nebo pozměnit stávající stereotypní představy – ať už pozitivní nebo negativní – o své zemi. Takové představy pak vedou zahraniční fakulty a zahraniční zaměstnavatele v rozhodování, zda přijmout další uchazeče z dané země. Každý student LLM je tak vyslancem své země a své profese ve své zemi a to by mělo klást vysoké nároky na jeho chování a studijní a pracovní morálku. Jistě, toto může znít staromódně. Ale věřte, že kdo se tímto neřídí, nejen poškozuje šance svých kolegů do budoucna, ale vystavuje se i nebezpečí, že bude sám jednou čelit negativním důsledkům svého počínání.
Hodně štěstí všem uchazečům, kteří si letos podají přihlášky!
Markéta Trimble
Autorka absolvovala programy JSM a JSD na Stanford Law School a v současnosti působí jako associate professor na právnické fakultě William S. Boyd School of Law při University of Nevada/Las Vegas.