tag:blogger.com,1999:blog-363920342024-03-08T04:43:35.260+01:00JINÉ PRÁVOZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT... TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.comBlogger2213125tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53954187851197233062023-03-02T11:13:00.000+01:002023-03-02T11:13:23.420+01:00Martin Abel: Danajský dar klimatické žalobě<p><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;">Danajský dar. Tím se ukázal být <a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2022/06/ROZSUDEK.pdf" target="_blank">červnový rozsudek</a> Městského soudu v Praze pro klimatické žalobce, kteří <a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/04/Klimatická-žaloba.pdf" target="_blank">navrhovali</a> určit, že žalovaná ministerstva nepřijala na ochranu jejich práv dostatečná opatření ke snižování emisí skleníkových plynů. Městský soud se totiž od žalobního petitu odchýlil a rozhodl místo toho o nezákonnosti zásahu do práv žalobců spočívajícího „v nestanovení konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.” </span><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;">Komentoval jsem to </span><a href="https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html" style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;" target="_blank">tady</a><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;"> a </span><a href="https://jinepravo.blogspot.com/2022/09/martin-abel-salus-populi-suprema-lex.html" style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;" target="_blank">tady</a><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 16px; white-space: pre-wrap;">. </span><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;">Nejvyššímu správnímu soudu pak nezbylo než </span><a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2023/02/rozhodnuti_9-as-116-2022-166.pdf" style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;" target="_blank">vyhovět</a><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;"> kasačním stížnostem žalovaných ministerstev, poněvadž právní řád České republiky neobsahuje jasný právní příkaz, z nějž by povinnost snížit emise přesně o 55 % do roku 2030 plynula (NSS: bod 134). Tomu odpovídá fakt, že zatímco trojskému koni 55 % se věnuje naprostá většina argumentace NSS (body 91-161), ke </span><a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2022/08/9As_116_2022_Doplneni-duvodu-kasacni-stiznosti-KZ.pdf" style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;" target="_blank">kasační stížnosti</a><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; white-space: pre-wrap;"> žalobců - zdůrazňující původní žalobní návrh a žalobní důvody - se 9. senát dostává jen okrajově (NSS: bod 162).</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ve skutečnosti není daleko od pravdy ten, kdo tvrdí, že únorový rozsudek NSS se klimatickou žalobou vůbec nezabýval. V původní správní žalobě se nezákonnému zásahu bránili spolek Klimatická žaloba ČR, obec Svatý Jan pod Skalou, dva lesníci, dva rolníci a muž trpící environmentální úzkostí, a to z důvodu ohrožení práva na příznivé životní prostředí, práva na život a na ochranu zdraví, vlastnického práva, práva na samosprávu a několika dalších práv. Městský soud žalobcům loni v červnu vyhověl už jen z titulu jejich práva na příznivé životní prostředí, a proto přezkum zásahu do ostatních práv pochopitelně považoval za nadbytečný (MS: bod 330). I Nejvyšší správní soud se proto věnoval jen právu na příznivé životní prostředí podle čl. 35 Listiny.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><br /></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Bližší analýzu rozsudku NSS chci nejdříve uvést malou metaforou:</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Představte si, že se skupinou kamarádů přelétáte saharskou poušť horkovzdušným balónem. Zatímco se opíjíte malebnými výhledy, jednoho z vás, povoláním fyzika, začíná přepadat nervozita. Brzy se ukáže proč. Balon je zjevně přetížený a postupně klesá. Na celou cestu není dost plynu. Po chvíli počítání ale fyzik panikařící skupinu uklidní: „Kamarádi, čím více zavazadel vyhodíme během dalších 24 hodin přes palubu, tím vyšší naše šance na přežití.” Šťastni že přes palubu nebudou muset samotní cestující, navzájem se dohodnou, že podle svých možností maximum věcí vyhází. Všichni, včetně bratrů Karla, Vítka a Josefa, slíbí, že na společném cíli budou pracovat „Já se zbavím 70 % váhy svých věcí,” prohlásí Honza a začne se svým kufrem prohrabovat.” „Já se zbavím 60 % váhy svých věcí,” ujišťuje ostatní Anička a postupně se loučí se svou elektronikou. „My toho máme hodně, ale do hodiny vyhodíme nejtěžších 55 % z našich věcí,” promluví za tři bratry Karel. Jeho bratři Vítek a Josef přikyvují, ale zatímco ostatní pracují na odlehčení, Vítek se opře o kraj balonu, začne loupat pomeranč a kdykoli se někdo podívá jeho směrem, demonstrativně slupku pomeranče odhodí. Uběhla už skoro hodina, balon stále klesá a tři bratři svůj závazek ještě nesplnili. Karel a Josef už víc udělat nemohou. Když si ale Vítkovu pasivitu uvědomí, poprosí ho, aby okamžitě vyhodil alespoň svou sbírku knih. Vítek se ohradí, že on nic takového neslíbil, že k odlehčení 55 % se zavázala celá jejich rodina a on se přišel kochat výhledy, ne zbavovat svých věcí. To už na něj naléhají i ostatní, že i on se vyslovil, že pomůže maximalizovat šance na přežití. Fyzik upozorňuje, že jeho knihy mohou být tím, o co pomyslný pohár přeteče. Vítek si ale stojí za svým: zavázal se pracovat na společném cíli - v bezpečí přeletět poušť - ale ne nějakým určitým dílem. Pokud úsilí skupiny selže, nemůžou chybu přičítat jemu, ale jen všem společně. Vítek se spokojeně zakousne do pomeranče, zatímco slunce mizí za obzorem.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pokud by si v balonu mezi sebou zvolili rozhodce, jak by měl rozhodnout? Vítek měl totiž pravdu. Ačkoli se do společné snahy zapojil, nikdy neslíbil zbavit se určité části svých věcí. Společně s bratry jen přikývl na jejich společný cíl 55 %. Na druhou stranu, připojil se k dohodě, že všichni podle svých možností maximum věcí vyhází. Je možné, že pro Vítka mělo „maximum” méně intenzivní význam než pro zbytek skupiny. Jenže obsah ujednání se vždy vykládá - a rozhodce to ví - podle obecného významu. V opačném případě by se skupina nikdy dohodnout nemohla.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Analogie s klimatickým závazkem České republiky je téměř dokonalá. I ČR letí v padajícím balonu, kterým je destabilizované klima. Společně s ostatními státy se zavázala usilovat o přelet pouště, resp. o udržení nárůstu průměrné globální teploty pod určitou hranicí. Uznala, že je potřeba postupovat „podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků” (čl. 4 odst. 1 Pařížské dohody). Přestože sama neoznámila, kolik emisí přesně hodí přes palubu, je součástí EU, která slíbila zbavit se 55 % zátěže do roku 2030. Unie, stejně jako tři bratři, ale na cestě ke splnění cíle 55 % <a href="https://climateactiontracker.org/countries/eu" target="_blank">není</a>.</span><a href="https://climateactiontracker.org/countries/eu/" style="text-decoration: none;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> </span></a><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ani Unie si tento závazek nerozpočítala mezi všechny její členy. Česko má ale nejvyšší emise v přepočtu na obyvatele a zároveň jedny z nejnižších ambicí, které podle nejlepších dostupných vědeckých poznatků vysoce přesahují to, co si může dovolit. Stejně jako Vítek i vláda ČR tvrdí, že pokud snaha EU selže, nejde to prokazatelně připočítat právě ČR, když ani ostatní členské státy ještě nehodily přes palubu všechny emise, které mají. </span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Analogie klopýtá jen proto, že Vítek se zavázal pouze svým spolucestujícím. </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b>Vláda ČR je však při svém počítání vázána i ústavou</b></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. Ta občanům zaručuje některá základní práva. Její klimatická politika tak musí být ambiciózní nezávisle na paktech, které uzavřela s ostatními státy. I tyto pakty však mají svůj význam jako měřítko, podle kterého lze objektivněji posuzovat požadavky, které mohou nositelé základních práv na vládu spravedlivě mít. Pojďme se na mezinárodní závazky podívat nejdříve samostatně.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><h3 style="text-align: left;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Závazky státu z mezinárodního klimatického práva</span></h3><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b id="docs-internal-guid-124d37c7-7fff-e266-c61d-561d904389e6" style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Předpokládejme, že městský soud skutečně pochybil, když vykládal společný unijní příspěvek (tzv. EU NDC) k mezinárodní snaze snižovat emise skleníkových plynů jako současně i individuální závazek každého členského státu EU. Jak nalezl NSS, EU využila režimu čl. 4 odst. 16 Pařížské dohody a oznámila cíl </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">kolektivní</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, cíl redukovat emise o 55 % do roku 2030 oproti roku 1990. Jak si tento cíl členské státy mezi sebe rozdělí, je věcí politické dohody a správním soudům nepřísluší cokoli předjímat (NSS: bod 116). Z Pařížské dohody samotné České republice jednoduše neplyne závazek snížení emisí o 55 % (NSS: bod 130).</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Ještě jednou ale připomeňme, že </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b>petit žaloby nezněl na splnění povinnosti snížit emise na určitou úroveň, nýbrž na přijetí nezbytných a přiměřených opatření, které směřují k udržení uhlíkového rozpočtu ČR</b></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">. To je rozdíl a otevírá to, myslím, pro obnovené řízení před městským soudem značný prostor. Dikce je to bližší čl. 4 odst. 2 písm. a) Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC) z roku 1992, jejíž je ČR rovněž smluvní stranou. Zde se státy zavázaly </span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">„přijmout národní přístup a odpovídající opatření ke zmírnění změny klimatu s tím, že omezí své antropogenní emise skleníkových plynů a že bude chránit a rozšiřovat své propady a rezervoáry skleníkových plynů.”</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pařížská dohoda pak doplnila obecný závazek států OSN základním cílem v čl. 2 odst. 1 písm. a), kterým je </span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: center;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">„udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a úsilí o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, a uznání, že by to výrazně snížilo rizika a dopady změny klimatu.”</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="white-space: normal;"></span><br class="Apple-interchange-newline" style="white-space: normal;" /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Kombinací těchto smluv lze dovodit, že</span></p><ol style="margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;"><li aria-level="1" dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;"><p dir="ltr" role="presentation" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Každý stát se zavázal přijmout opatření směřující k udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C.</span></p></li></ol><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Žalobci zároveň doložili důkazy o vědeckém konsensu na tom, že…</span></p><ol start="2" style="margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;"><li aria-level="1" dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;"><p dir="ltr" role="presentation" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pro udržení nárůstu průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C je potřeba dodržet globální uhlíkový rozpočet.</span></p></li></ol><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Požadavek na udržení uhlíkového rozpočtu je důsledkem skutečnosti, že úspěšná mitigace změny klimatu (jestli je něco takového vůbec možné) závisí nejen na našich cílech, ale i na cestě, po které k nim dojdeme. Jak jsem tady <a href="https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html" target="_blank">psal</a> dříve, “emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které [městský] soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><i>without additional measures</i></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl.”</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">V tom případě ale z 1 a 2 plyne, že…</span></p><ol start="3" style="margin-bottom: 0px; margin-top: 0px; padding-inline-start: 48px;"><li aria-level="1" dir="ltr" style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; list-style-type: decimal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre;"><p dir="ltr" role="presentation" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 12pt; margin-top: 12pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Státy jsou solidárně zavázány přijmout opatření směřující k dodržení globální uhlíkového rozpočtu.</span></p></li></ol><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pokud by NSS hledal „jasný právní příkaz” státům dodržet globální uhlíkový rozpočet, hledal by marně. Je to výsledek formální logiky, podle které platnost tvrzení 1 a 2 implikuje platnost tvrzení 3. </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b>Státy jsou zavázány přijmout opatření směřující k dodržení globální uhlíkového rozpočtu, protože to je předpokladem pro udržení maximálního nárůstu teploty.</b></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> Princip solidárnosti pak plyne přímo z Pařížské dohody (čl. 2 odst. 2).</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Městský soud vyjádřil pochybnosti o tom, že je možné závazně určit národní uhlíkový rozpočet, když závěr o něm velmi závisí na výpočtové metodě. Jak ale žalobci argumentovali v kasační stížnosti, svým žalobním návrhem neusilovali o stanovení konkrétního redukčního cíle na základě konkrétního uhlíkového rozpočtu, nýbrž o určení, že současná vládní opatření jsou v jakémkoli scénáři respektujícím princip solidarity hrubě nedostatečná, nemohou vést ke splnění závazku v tvrzení (3) a znamenají nezákonný zásah do jejich základních práv. To je závěr, který lze o českých mitigačních opatřeních učinit, i když z Pařížské dohody závazek o snížení emisí na konkrétní úroveň (o 55 % nebo jinak) neplyne. A přestože se takto Nejvyšší správní soud nevyslovil, neřekl ani opak. Opak by znamenal, že obecný závazek znamená žádný závazek; že se žalobci nemohou spolehnout na soudní ochranu ani tehdy, pokud by vláda mitigaci změny klimatu bojkotovala úplně. Jak jsem se snažil ukázat v metafoře horkovzdušeného balonu, byl by to závěr krajně nespravedlivý v jakémkoli kontextu, který zahrnuje kolektivní úsilí při hrozícím riziku.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><h3 style="text-align: left;"><span style="font-family: Times New Roman;"><span style="white-space: pre-wrap;"><b>Velmi slabá analýza lidských práv</b></span></span></h3><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Když NSS jasný právní příkaz v unijním a mezinárodním klimatickém právu nenašel, zaměřil se na ústavní úroveň, a to zejména na právo na příznivé životní prostředí v čl. 35 Listiny základních práv a svobod. Při posuzování zákonnosti zásahu z pohledu práva na příznivé životní prostředí vycházel NSS z čl. 41 odst. 1 Listiny, který vyjmenovává práva, jichž se lze dovolat jen v mezích zákonů, které je provádějí (čl. 41 odst. 1 Listiny). To znamená, že ačkoli má každý právo třeba na uspokojivé pracovní podmínky, jen zákon stanoví, co uspokojivé pracovní podmínky přesně jsou (čl. 41 odst. 1 ve spojení s čl. 28 Listiny). Definice tohoto standardu pak v zásadě spadá do politické dohody, kterou lze ovlivňovat pouze v rámci demokratického procesu normotvorby, a nelze se jí dovolat skrz soudní interpretaci práva. I hospodářská, sociální a kulturní práva jsou nicméně pod ochranou čl. 4 odst. 4 Listiny a při zacházení s nimi musí být šetřeno jejich podstaty a smyslu, resp. musí být šetřeno jejich „jádro”, jak se tomuto konceptu někdy říká.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2PV62l7UyjCc1iVmuyIIfuPntzQS1WcJolnh1OA6HQhyti-1Gax6ZZpSlvnF9I8N_DgQFu-nXHOPMyp8mCLWVCMlC_rWgNnjWwkyo2g3Lx6fcfiEkpOXP9YHqfD27_JWmTFWnH9PHwJTZb8YNtouD03JDp8IIhS1bsyc3uca85R5qdh9qQ/s828/IMG_9171.JPG" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="793" data-original-width="828" height="306" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgb2PV62l7UyjCc1iVmuyIIfuPntzQS1WcJolnh1OA6HQhyti-1Gax6ZZpSlvnF9I8N_DgQFu-nXHOPMyp8mCLWVCMlC_rWgNnjWwkyo2g3Lx6fcfiEkpOXP9YHqfD27_JWmTFWnH9PHwJTZb8YNtouD03JDp8IIhS1bsyc3uca85R5qdh9qQ/s320/IMG_9171.JPG" width="320" /></a></div><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Mezi práva v režimu čl. 41 odst. 1 spadá i právo na příznivé životní prostředí v čl. 35 Listiny. Podle Nejvyšší správního soudu však žalobci neoznačili zákonnou úpravu, kterou má být konkrétně naplněno právo na příznivé životní prostředí v oblasti ochrany klimatu. Stát totiž dosud nepřijal klimatický zákon tak jako v jiných zemích a konkrétní cíl (55 % nebo jiný) prý nevyplývá ani z jiných součástí právního řádu. To, že z toho NSS nevyvozuje ústavněprávní důsledky, je jeden z nejznepokojivějších momentů rozsudku. Ústavněprávní normy jako čl. 35 totiž předpokládají pozitivní ochrannou politiku státu (rozebíral jsem tady: Madej, M. Meze základních práv v České republice, s. 104). S normami, které nemohou fungovat samostatně (jako může třeba norma o právu odepřít výpověď čl. 37 odst. 1) ústavodárce typicky spojuje nutné provedení zákonem, tzv. „příkaz legální ochrany” a právo na příznivé životní prostředí má navzdory své stručné formulaci obdobný charakter. </span><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 700; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pokud tedy zákonodárce nechrání právo na příznivé životní prostředí v oblasti ochrany klimatu zákonem, je to chyba na straně státu a nemůže to jít k tíži subjektů práv. </span><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Z hlediska NSS by to mělo znamenat kontumační prohru žalovaných správních orgánů, které argumentují, že právo ve skupině čl. 41 odst. 1 dostatečně chrání, aniž by přitom dosud vůbec iniciovaly přijetí zákona, kterým se to má dít. Rozumím argumentu, že tyto správní orgány nemají zákonodárnou pravomoc, a tudíž je nelze vinit z toho, že zde takový zákon není. Ale ačkoli tímto směrem žaloba nebyla postavena (zásah do práv byl spatřován v tzv. obecné exekutivní nečinnosti), absence zákona je převisem, za kterým by se vláda takto mohla už navždy schovávat.</span><p></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Neúspěšný při hledání zákonné úpravy zaměřil se NSS přímo na jádro práva na příznivé životní prostředí, za které Ústavní soud dříve označil „realizaci základních životních potřeb člověka” (Pl. ÚS 44/18, NSS: bod 144). Jádro práva na příznivé životní prostředí však podle NSS nemůže být narušeno nedostatečnými mitigačními opatřeními, protože „na základě budoucích hrozeb lze v současné době jen stěží konstatovat zásah do samého jádra daného práva” (NSS: bod 145).</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b id="docs-internal-guid-6140b333-7fff-b1f6-7864-3b7721358116" style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Městský soud zastával opačný názor. V osvícené pasáži, kterou NSS sám cituje, řekl: „osoby mají právo brát se o jakost svého životního prostředí a nemusí čekat, než budou klimatické podmínky natolik nepříznivé, že nebudou umožňovat uskutečnění základních životních potřeb” (MS: bod 211). To je v souladu s principem předběžné opatrnosti (§ 13 zákona o ochraně životního prostředí), v souladu s nímž „nelze čekat s kontrolou plnění Pařížské dohody až do roku 2030 a připustit těžko odstranitelné poškození klimatu způsobené případnou nečinností žalovaných ve dřívějších letech. Jedná se o předpoklad účinné soudní kontroly v oblasti ochrany životního prostředí” (MS: bod 260). Účinnou soudní kontrolu garantuje i Aarhuská úmluva, kterou je ČR vázána (čl. 9 odst. 2). Není zřejmé, jak je s těmito požadavky postoj NSS slučitelný. Musí žalobci s apelem na kontrolu ústavnosti klimatických politik počkat do momentu, kdy jim životní prostředí nebude uspokojovat jejich základní životní potřeby - patrně vodu, jídlo, spánek apod.? Člověku se při tom pomyšlení zjevuje obraz žab v hrnci.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><br /></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">S předběžnou opatrností pak souvisí i doktrína pozitivních závazků, jejíž alfou a omegou je právě ochrana proti lhostejnosti státu tváří v tvář budoucím (současným?) hrozbám. Z judikatury ESLP zmiňme např. </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Opuz v Turkey</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, kde soud dovodil porušení čl. 2 Úmluvy tam, kde úřady včas nezareagovaly na případ domácího násilí a na z toho vyplývající hrozbu pro život a zdraví stěžovatelky a její matky. Na judikaturu k pozitivním závazkům států přímo v kontextu ochrany životního prostředí upozornil už text žaloby. V judikatuře ESLP se zkoumá, jestli je riziko zásahu do environmentálních práv „skutečné a vážně”, jestli stát jedná „s náležitou péčí” apod. (str. 12 žaloby). Pokud tyto souvislosti soudci a soudkyně 9. senátu NSS opomenuli zohlednit, není divu, že si neuvědomili, že právě o ně městský soud svou úvahu opřel (NSS: bod 147). Argumentace NSS se v těchto místech začíná točit v kruhu, aby se nakonec jen vrátil k danajskému daru městského soudu a shrnul, že snížení emisí o 55 % nelze přímo čl. 35 dovodit. Pokud by se soud této hodnoty až obsesivně nedržel, mohl by si položit předmětnější otázku, která se zdá být jádrem sporu: „Je absence nezbytných a účinných opatření pro mitigaci změny klimatu v České republice slučitelná s čl. 35 odst. 1 Listiny základních práv a svobod?”</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b id="docs-internal-guid-db2dd0b2-7fff-4ec9-ca9a-0a529a10a3b3" style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Bohužel, lidskoprávní argumentace v této části rozsudku je hluboko pod vysokým standardem, se kterým byl soud v uplynulých letech po právu spojován. Soud sice správně poukazuje na antropocentrismus lidských práv, z nejasného důvodu však kreslí ostrou linku mezi lidskými právy a změnou klimatu jako „kolektivním globálním problémem.” Dopady stále extrémnějších veder na lidské zdraví nebo vysychání zdrojů pitné vody jsou přitom jen některé projevy fenoménu, který má lidskoprávní i společenskou rovinu (doporučuju <a href="http://www.srenvironment.org/" target="_blank">publikace</a> Zvláštního zpravodaje OSN pro lidská práva a životní prostředí</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">). Když NSS zjišťuje, že ESLP o prvních klimatických žalobách teprve v těchto měsících rozhoduje, rozhodne se vycházet „pouze z dosavadního mlčení ESLP” (NSS: body 152-3). To je ovšem nekonvenční postup, který známe spíše z evropského práva, nad nímž drží výkladový monopol Soudní dvůr Evropské Unie. Není mi znám jiný případ, kde by vrcholný soud odmítl vyložit Úmluvu proto, že o obdobném případě ESLP ještě nerozhodoval. Když v bodě 154 soud přece jen cituje dva judikáty ESLP, vykládá si rozsudek </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Budayeva a další proti Rusku</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> tak, že smluvní strany mají široký prostor pro uvážení, zda zvolí spíše mitigační nebo adaptační opatření. Volba konkrétních prostředků, která státům podle doktríny </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">margin of appreciation</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> náleží, se ale vztahuje k technickým způsobům předcházení přírodní katastrofě, jakou byl v tomto případě bahenní sesuv půdy, a šlo tedy o volbu prostředků mitigace, ne mezi mitigací na jedné straně a adaptací na straně druhé. Navíc, jak řekl ESLP, toto platí především u „přírodních jevů, které jsou mimo lidskou kontrolu, méně už u nebezpečných aktivit antropogenní povahy” (</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Budayeva</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, bod 135).</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">A nakonec, víc než kde jinde je v této části rozsudku patrný i </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><i>cherry-picking</i></span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, kterého se soud dopouští. Výběr rozsudků </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Cordella</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> a </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Budayeva</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, aniž by je soud vykládal v kontextu celé judikatury ESLP k pozitivním závazkům státu v kontextu ochrany práva na příznivé životní prostředí (str. 12 žaloby), je pochybný. Z mezinárodního práva si NSS z nějakého důvodu vybral Úmluvu o právech dítěte (NSS: bod 155), které se tato litigace nikdy netýkala, poněvadž žalobci jsou zletilí. Jinde, v bodě 129, se soud odvolává na obecnou kategorii „odborné literatury”, když cituje jeden článek z mnoha, které se tématu kdy věnovaly, navíc s minimálním impakt faktorem. To samo o sobě nejsou velké prohřešky, dohromady však argumentační přesvědčivosti rozsudku nesvědčí.</span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><b style="-webkit-text-size-adjust: auto; -webkit-text-stroke-width: 0px; caret-color: rgb(0, 0, 0); color: black; font-style: normal; font-variant-caps: normal; font-weight: normal; letter-spacing: normal; orphans: auto; text-align: start; text-decoration: none; text-indent: 0px; text-transform: none; white-space: normal; widows: auto; word-spacing: 0px;"><br /></b></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Rozsudek NSS, navzdory slabým místům, netrpí nepřezkoumatelností, pro kterou kasační soud rozsudky krajů jindy zrušuje. Důvod pro zrušení rozhodnutí pražského soudu je dostatečně jasný a zde již několikrát řečený. A z hlediska žalobců je vrácení řízení zpět před městský soud nakonec tím, o co svou kasační stížností usilovali. Jenomže městský soud bude vázán právním názorem NSS (§ 110 odst. 4 s. ř. s.) a ten bude znovu rozhodovat o právní otázce, která byla předmětem kasační stížnosti žalobců: představují mitigační opatření žalovaných - ať už počítají s jakýmkoli redukčním cílem - nezákonný zásah neslučitelný se základními právy žalobců, </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">pokud nejsou způsobilá (v souladu s vědeckým poznáním) dosáhnout klimatické neutrality, a to při dodržení uhlíkového rozpočtu</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">? A ačkoli se NSS touto otázkou nezabýval, tak o ní ani nemlčel, když konstatoval, že posouzení otázky, jestli je ten či onen cíl dostačující, nepřísluší soudu, ale Konferenci smluvních stran Pařížské dohody (NSS: bod 162). Městský soud by si přitom tuto pasáž mohl vyložit jako schvalování jeho neochoty provést žalobci navržené vědecké důkazy, potažmo je odbýt jako zakládající se toliko na „názoru autorů posudku.” (MS: bod 242). Ano, všichni jsme si vědomi epistemologické nejistoty, která provází práci s klimatologickými fakty nejen na vědci nevybaveném správním soudě, ale i ve vědecké komunitě samotné. Ale to je důvod pro co nejopatrnější práci s co největším množstvím zdrojů, nikoli pro rezignaci na zodpovězení skutkové otázky s tím, že nedokážeme-li ji zodpovědět </span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: italic; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">přesně</span><span style="background-color: transparent; color: black; font-family: "Times New Roman"; font-size: 12pt; font-style: normal; font-variant-alternates: normal; font-variant-caps: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-ligatures: normal; font-variant-numeric: normal; font-variant-position: normal; font-weight: 400; text-decoration: none; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, jedná se o otázku politickou. Konference smluvních stran přitom posuzuje legalitu postupu států pro jiné účely než české správní soudy, pod jejichž ochranou jsou základní lidská práva (čl. 4 Ústavy). Žádný zákon, žádné ustanovení o předběžných otázkách, nedovoluje soudu tuto odpovědnost derelinkvovat ve prospěch třetí osoby, nehledě na ústavní konformitu takové hypotetické právní normy. Můžeme očekávat, že pokud městský soud přistoupí na lhostejnost k lidskoprávním dopadům nedostatečné mitigace změny klimatu, obrátí se žalobci na Ústavní soud. </span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt;"><br /></p>Občasný bloggerhttp://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-16067156754691065322022-09-13T10:03:00.002+02:002022-09-13T10:03:52.364+02:00Martin Abel: Salus populi suprema lex esto<p><span style="font-family: arial;">Ve věci tzv. klimatické žaloby Městský soud v Praze („MS Praha”) v červnu letošního roku rozhodl, že Ministerstvo životního prostředí („MŽP”), Ministerstvo zemědělství („MZe”), Ministerstvo průmyslu a obchodu („MPO”) a Ministerstvo dopravy („MD”) nezákonně zasáhl</span><span lang="CS" style="font-family: arial;">a</span><span style="font-family: arial;"> do práv spolku <a href="https://www.klimazaloba.cz" target="_blank">Klimatická žaloba ČR</a> a dalších žalobců tím, že neprovedl</span><span lang="CS" style="font-family: arial;">a</span><span style="font-family: arial;"> dostatečná opatření k mitigaci změny klimatu. Rozsudek jsem komentoval i </span><a href="https://jinepravo.blogspot.com/2022/06/klima.html" style="font-family: arial;" target="_blank">tady</a><span style="font-family: arial;">.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Všechna ministerstva už proti rozsudku v mezidobí podal</span><span lang="CS" style="font-family: arial;">a</span><span style="font-family: arial;"> kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu („NSS”)</span><span lang="CS" style="font-family: arial;">, a to včetně MŽP (k údivu některých jeho úředníků)</span><span style="font-family: arial;">. Kasační stížnost podal také spolek Klimatická žaloba ČR. Níže chci vyzdvihnout některé věci, které se do </span><span lang="CS" style="font-family: arial;">komunikace se soudem </span><span style="font-family: arial;">dostaly jen okrajově.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Žalovaní v řízeních před MS Praha a NSS opakovaně tvrdili, že</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">a) </span><b style="font-family: arial;">v oblasti ochrany klimatu nevystupují v postavení správního orgánu, který by rozhodoval o právech a povinnostech osob</b><span style="font-family: arial;"> (viz vyjádření Vlády, MŽP a MPO v řízeních před MS Praha a NSS), a že i kdyby vystupovali, tak</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">b) <b>soustavná exekutivní nečinnost není konkrétním zásahem, který by byl způsobilým předmětem správní žaloby, tak jako jeden konkrétní právní akt </b>(viz vyjádření MŽP a MD v řízeních před MS Praha a NSS), a že i kdyby byla, tak </span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">c)<b> tvrzený zásah není „přímou újmou na právech žalobců”</b> (viz vyjádření MŽP, MPO a MD v řízeních před MS Praha a NSS). </span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Všechna podání byla <a href="https://www.klimazaloba.cz/dokumenty/" target="_blank">zveřejněna na webu</a>.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">MŽP v kasační stížnosti takovou žalobu označuje za „acio popularis”. (1) Ta je v českém právním řádu nepřípustná a souvisí s ústavní rolí soudů, na které se každý může obrátit kvůli ochraně svých práv. „Pokud existuje společenská vůle změnit celkovou klimatickou politiku státu,” uvedlo MŽP před MS Praha, „je nutné této změny dosáhnout skrze nástroje zastupitelské demokracie formou změny právních předpisů, nikoli prostřednictvím správního soudu formou zásahové žaloby. Správní soudy nejsou příslušné přezkoumávat politická rozhodnutí vlády ani legislativní činnost státu.”</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><span lang="EN-US">Všechna tři tvrzení už žalobci i MS Praha ve svém rozsudku </span><span lang="CS">důkladně a </span><span lang="EN-US">opakovaně vyvrátili s pomocí odkazů na </span><span lang="CS">zákon, komentáře i judikaturu</span><span lang="EN-US"> a já je zde nebudu rekapitulovat. Jen dodám, že aby šlo o <i>actio popularis</i>, musela by klimatická žaloba mířit na ochranu práv někoho jiného než žalobců. Žalobci ale tvrdili a s pomocí důkazů i doložili, jak neřešení změny klimatu negativně dopadá na <i>jejich</i> právní sféru. Skutečnost, že se zásah týká velkého počtu dalších lidí, podle výrokové logiky i soudní judikatury nevylučuje přímou dotčenost jednotlivých žalobců. (2)</span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><span lang="EN-US"><br /></span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><span lang="EN-US">Navrhuji ustoupit na tomto místě o krok dozadu a pohlédnout na argumentaci žalovaných širokoúhlým objektivem politické morálky. Institut zásahové žaloby je skutečně defaultně nastaven pro přezkum „konkrétních zásahů proti konkrétním lidem”, jak tvrdí ministerstva, typickými příklady jsouce zabavení majetku dlužníka nebo zásah policie proti demonstrantům. Úkolem správních soudů v právním státě je chránit subjekty práv před svévolí moci požadavkem na zákonnost opatření, potažmo chránit subjekty práv před nepřiměřenými zásahy do jejich základních práv zákony odrážejícími zájem politické většiny. Z toho neplyne - a teď pozor - <b>z toho neplyne, že skutečný zájem (dobro) žalobců ve správním soudnictví musí nutně kolidovat se skutečným zájmem (dobrem) politické většiny.</b></span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><span lang="EN-US"><br /></span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Napadené opatření může škodit žalobcům, poněvadž jednoduše škodí všem. Protože škodí všem, škodí i žalobcům. Naopak hledání střetu individuálního a veřejného zájmu v každém sporu a jejich následné poměřování je ve skutečnosti poměrně moderní heuristika, která redukuje hodnoty, jako jsou mír, bezpečí, solidarita nebo ekologická stabilita na pouhé veřejné zájmy, které může v různé míře označit za své aktuální politická většina. Pokud například ekologickou stabilitu vládní většina nepociťuje jako svůj skutečný zájem a nejedná podle toho, musí jít podle této heuristiky o zájem soukromý. Subjekty pak mohou své soukromé zájmy chránit před soudem, dokáží-li, že na ně ekologický kolaps dopadá dostatečně individualizovaně.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><span lang="EN-US"></span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Argumentovat, že žalobci nejsou individuálně dotčení, protože jsou možná ohrožovány a ničeny vzácné celospolečenské statky, ale ne jen jejich statky, je slovy amerického právníka Adriana Vermeuleho „perverzní.” „Je docela perverzní upřít žalobci aktivní legitimaci proto, že se snaží hájit obecné dobro všech občanů; je to přesně ten typ nároku, který by měl mít [u soudů] přednost, a ne být odmítán.” (3) Tady jde ke cti správních soudů, že případy týkající se nouzového stavu nebo právě klimatickou žalobu řešily poměrně rychle.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Argumentace žalovaných je bohužel jedním ze symptomů morálního reduktivismu v českém právu a politice. Rétorika zájmů – individuálních, kolektivních, veřejných – historicky vychází z utilitarismu. Ten usiloval v osvícenském duchu o čistě racionální uchopení společenských věd. Jeho princip užitku říká, že „dobré“ je to, co maximalizuje potěší a minimalizuje bolest. Co je pro člověka dobré, to je v jeho zájmu. „Společnost je fiktivní těleso, jehož konstitujícími součástmi jsou jednotlivci. Co je tedy zájmem společnosti? Agregát zájmů všech jednotlivců, kteří ji tvoří,“ mínil Bentham. (4) Odpověď na otázku, zda existuje nějaké právo, závisí na tom, jestli je uznání takového práva v souladu s politickými cíli společenství vedoucími k vyššímu agregátnímu užitku. Ronald Dworkin a další liberálové ve 20. století namítali, že brát práva vážně jako principy morálky znamená činit jejich uznání nezávislým na užitku, jaký to má pro všechny členy společnosti. Ale přestože se Dworkinův model principů nakonec uchytil, v jedné věci se neodchýlil od utilitarismu a Hobbesovy politické filozofie, která mu předcházela: politický stav je výsledek neustálých střetů a protínání instancí vůle. Práva jsou nároky, které si vůle jednotlivce dělá kvůli zájmu na vlastním přežití a (dnes bychom řekli) kvalitě života, ať jsou to požadavky na svobodu projevu, soukromí nebo třeba podnikání, zatímco veřejné zájmy jsou agregáty těchto individuálních nároků, zejména v situacích, za kterých tyto nároky nemohou být chráněny nebo rozvíjeny jinak než skrze státní moc. (5) Rozdíl v naší politické teorii je pouze v tom, že právům udělujeme normativní prioritu.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">A tak není divu, že ochrana práv pojící se s ochranou něčeho sdíleného, jako je klima, vyvolává mezi právníky zmatení. Z našeho slovníku se úplně vytratil pojem společného dobra. Společné (někdy obecné) dobro je specifické tím, že jej nelze rozdělit mezi jednotlivce, není jen souhrnem všech zájmů jednotlivců, ale jedním (neoddělitelným) celkem, ze kterého nelze nikoho vyloučit. (6) V ekonomii je mu nejblíže pojem „veřejný statek”, ale na rozdíl od něj je společné dobro neměnné v místě a neměnné v čase. V českém právu se tu a tam vyskytne pojem „obecný zájem”, který je pak kladen do protikladu k zájmu veřejnému, nikdo si však s touto dichotomií nikdy příliš nelámal hlavu, protože je od počátku založena na lichém předpokladu, že může existovat něco jako nejnižší společný jmenovatel všech vůlí ve státě ve smyslu Rousseauvské obecné vůle (<i>Volonté générale</i>). Ne, něco jako společné dobro v našem diskurzu jednoduše chybí, právo coby podíl každého člověka na společném dobru jakbysmet. Zůstávají jen egocentrická subjektivní práva a veřejné zájmy, kdy v lepším případě to první tvoří to druhé, v horším případě stojí obě kategorie ve věčném střetu. A než se ozvou kritici liberální politické teorie, připomeňme, že liberalismus takový nebyl vždycky. Ostatně i John Locke, oslavovaný to otec liberalismu a zastánce myšlenky, že stát by měl především chránit přirozená práva na život, zdraví a majetek, chápal garanci přirozených práv jako nejlepší cestu ke společnému dobru (<i>public good</i>), podle něj nejvyššímu zákonu ve státě - „<i>Salus populi suprema lex</i>.” (7) </span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">Takový je význam slov vytesaných na štítu budovy, kam ministři nosí své tisky k prohlasování. Rozum, ne vůle, společné dobro, ne „společenská vůle”, mají vést státní orgány ke změně jeho klimatické politiky. Proto není žaloba na nezákonný zásah spočívající v nepřijetí konkrétních a účinných opatření na ochranu práv žalobců o nic političtější než žaloba proti opatření, kterým by se například bez náhrady zrušila státní pomoc v hmotné nouzi. Není to věc skupinových zájmů, není to věc názoru, je to žádost o soudní ochranu před jednáním, které umožňuje ničení některých z nejcennějších darů, které společně sdílíme a které je úkolem státu chránit (čl. 7 Ústavy). Je na Nejvyššímu správním soudu, aby nyní s ohledem na závazky státu přehodnotil dostatečnost cílů a opatření, které mají žalovaní na stole. Pokud se ale právníci moderního liberálně-demokratického státu hodlají vyhýbat soudnímu přezkumu přiměřenosti opatření schováváním se za aktivní legitimaci žalobců, možná by se měli zamyslet nad tím, jaký dojem na občany to vytváří…</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><br /></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><i>Martin Abel</i></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"><i><br /></i></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;"></span></p><div class="separator" style="clear: both; text-align: center;"><span style="font-family: arial;"><a href="https://martinfryc.eu/wp-content/uploads/2015/10/577066_179531155509516_973053900_n-449x309.jpg" imageanchor="1" style="clear: right; float: right; margin-bottom: 1em; margin-left: 1em;"><img border="0" data-original-height="309" data-original-width="449" height="221" src="https://martinfryc.eu/wp-content/uploads/2015/10/577066_179531155509516_973053900_n-449x309.jpg" title="Štít PSP ČR s nápisem Salus Populi Suprema Lex Esto" width="321" /></a></span></div><p></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span lang="EN-US"><span style="font-family: arial;">(1) V replice před MS Praha to právníci MŽP netvrdili a možná reagují na odstavec 197 rozsudku MS Praha, který <i>actio popularis </i>zmiňuje. Až se známý termín z římského práva naučí správně psát, mohou se právnici naučit i jeho obsah, který správně shrnuje 14. senát jako „žalobu na ochranu práv třetích osob (actio popularis).”</span></span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span lang="EN-US"><span style="font-family: arial;">(2) </span></span><span style="font-family: arial;"><i>Stoicescu proti Rumunsku</i> (č. 9718/03, rozsudek ze dne 26. 7. 2011, odst. 59); viz také rozsudek <i>Di Sarno proti Itálii</i>, č. 30765/08, ze dne 10. 1. 2012), rozsudek Nejvyšší soudu Nizozemska ve věci <i>Urgenda</i> (odst. 5.3.1 rozsudku), rozsudek Správního soudu v Berlíně ze dne 31. 10. 2019, sp. zn. 10 K 412/18, bod 73.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">(3) Adrian Vermeule,<i> Common Good Constitutionalism</i> (Polity Press, 2022) 176.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">(4) Jeremy Bentham, <i>A Fragment on Government and An Introduction to the Principles of Morals and Legislation</i>, ed. Wildrif Harrison (Oxford, 1960) 126.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">(5) Theodore M. Benditt, <i>The Public Interest</i>, Philosophy & Public Affairs, 1973, roč. 2, č. 3.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">(6) Jiří Baroš, ‘Krize liberální demokracie a pojem společného dobra’, <i>Studia theologica</i>, 2018, roč. 20, č. 2.</span></p><p class="Body" style="border: none; margin: 0cm;"><span style="font-family: arial;">(7) John Locke, <i>Second Treatise of Government</i>, 1689, § 159.</span></p>Občasný bloggerhttp://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-56200069781254098182022-06-16T19:19:00.018+02:002022-06-16T19:27:25.033+02:00Martin Abel: Nad včerejším úspěchem klimatické žaloby<p></p><div style="text-align: left;"><div style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Městský soud v Praze vyhlásil ve středu 15. června 2022 průlomový rozsudek. V senátu složeném ze soudců Jana Kratochvíla, Štěpána Výborného a předsedkyně Karly Cháberové vyhověl našemu spolku a několika dalším žalobcům a rozhodl o nezákonnosti zásahu do našich práv nečinností státu v otázce mitigace klimatické změny. Navázal tak na obdobná recentní rozhodnutí v Německu (</span><span style="font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Neubauer et al. proti Vládě Německa)</span><span style="font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, Nizozemsku (</span><span style="font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Urgenda Foundation proti Vládě Nizozemska</span><span style="font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">) nebo Irsku (</span><span style="font-family: inherit; font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Friends of the Irish Environment proti Vládě Irska a ostatním</span><span style="font-family: inherit; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">). Část žaloby soud zamítl a část odmítl. Cílem tohoto blog postu je krátce seznámit zdejší právnickou komunitu s tímto pro některé překvapivým rozhodnutím v rozsahu, který odpovídá krátkém časovému rámci, v jakém byl blog post napsán. Nutno předeslat, že budu vycházet z ústně vyhlášeného výroku a jeho stručného odůvodnění (účastníci řízení požádali o ústní jednání ve věci). Písemné vyhotovení rozsudku k dispozici dosud není a jeho podrobnou analýzu ponechám jiným.</span></div><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span><a name='more'></a></span></span></span></div><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span><span style="font-family: inherit;"><!--more--></span></span></span><p></p><span id="docs-internal-guid-eff2bdf1-7fff-9529-51df-de3a47c375dd"><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/04/Klimatická-žaloba.pdf" target="_blank">Klimatická žaloba</a> </span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">je žalobou proti nezákonnému zásahu (§ 82 s.ř.s.) a podali jsme ji loni v dubnu. Podání žaloby předcházelo zaslání <a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/12/Prezalobni_vyzva.pdf" target="_blank">předžalobní výzvy</a></span><a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2020/12/Prezalobni_vyzva.pdf" style="text-decoration-line: none;"><span style="color: black; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> </span></a><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">(z jiných než čistě právních důvodů). Kromě spolku Klimatická žaloba ČR, z. s., který namítal porušení práva na příznivé životní prostředí, do řízení vstoupili další typoví žalobci s ohledem na některá práva, kterých se nebezpečná změna klimatu dotýká: obec Svatý Jan pod Skalou (právo na samosprávu), dva lesníci (vlastnické právo), dva rolníci (vlastnické právo, právo na podnikání) a dále muž trpící environmentální úzkostí (právo na ochranu zdraví). Všichni namítali zásah do práva na příznivé životní prostředí, všechny fyzické osoby navíc namítaly zásahy do práva na život, právo na ochranu zdraví a právo na ochranu soukromého a rodinného života, vše plynoucí z Listiny základních práv a svobod. Z vyhlášeného rozsudku je zřejmé, že do některých z těchto práv bylo nezákonně zasaženo, ale bohužel už ne to, která to jsou. Jinými slovy, pětibodový test existence nezákonného zásahu (2 Aps 1/2005-65) tedy musel být splněn alespoň v části řízení, ačkoli žalovaní tvrdili opak.</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Žalované Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo dopravy mají z kompetenčního zákona na starosti klíčové agendy týkající se změny klimatu. Žalovaná Vláda pak řídí, sjednocuje a kontroluje činnost ministerstev. Žaloba na posledně zmiňovanou ale byla zcela odmítnuta.</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Městský soud v Praze rozhodl o žalobě žalobců o ochraně před nezákonným zásahem žalovaných takto:</span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span class="Apple-tab-span" style="white-space: pre;"> </span></span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> </span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">1. Žaloba proti Vládě České republiky se odmítá .</span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">2. Ve věci žaloby proti Vládě České republiky žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Důvod si čtenář asi domyslí; soud vládě přisvědčil, že v projednávané věci není správním orgánem, a tudíž nemůže mít pasivní legitimaci. A to i přesto, že žalobci se s touto námitkou vypořádávali s odkazem na judikaturu NSS (9 As 64/2010-47 ) a na odbornou literaturu. Ve stručném odůvodnění k tomu z úst předsedkyně 14. senátu Karly Cháberové nic nezaznělo, a tak nezbývá než se těšit na písemné vyhotovení. Není mi totiž jasné, jaké právní prostředky ochrany by žalobcům zbyly, pokud by žalované ústřední správní úřady vedené členy vlády zasahovaly do práv žalobců na základě usnesení Vlády, která jsou pro ně žalované závazná a kdy by tedy nemohly jednat jinak. </span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Níže se budu věnovat pouze výrokům směřujícím proti čtyřem ministerstvům. Jsou to nejviditelnější části rozhodnutí. Ještě předtím, než tak udělám, chci upozornit na „temnou hmotu” rozsudku (věci, které zaujmou jen ty, kteří je tam hledají). Zaprvé, v žalobě byla shrnuta relevantní klimatická věda (část II. žaloby) podpořená odbornými posudky z University of Manchester (spoluvytvořil prof. Kevin Anderson, jeden z autorů zpráv IPCC) a think-tanku Climate Analytics. Soud jejich autoritu (na rozdíl od Ministerstva zemědělství) nijak nerozporoval a skutkový stav měl za prokázaný. </span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Zadruhé, alespoň u některých žalobců musela být splněna podmínka dotčenosti, přičemž z odůvodnění podle mě plyne, že tomu tak muselo být u samotného spolku. To není v české judikatuře nic převratného, ale upevnění doktríny, podle níž mohou spolku namítat zásahy do jejich práva na příznivé životní prostředí (čl. 35 Listiny) i opatřeními s celostátní působností, právní jistotě jen prospěje. </span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Zatřetí, během řízení bylo tématu příčinné souvislosti věnováno minimum pozornosti. Možná mě odborníci na správní právo opraví, ale téma příčinné souvislosti mezi nezákonným zásahem a zkrácením na právech subjektu (§ 82 s.ř.s.) není v české doktríně příliš rozpracováno. Mnozí jsou přitom připraveni uznat, že český stát svou pasivitou v dekarbonizaci ekonomiky porušuje své mezinárodní závazky, odmítají však, že by tím mohl jakkoli ovlivnit právní sféru žalobců. Jsou připraveni uznat, že vypuštěním 50 megatun emisí oxidu uhličitého navíc má 5 % podíl na zahlcení atmosféry 1000 megatunami oxidu uhličitého navíc globálně. Chybí nám však výpočtová metoda, jak určit, že právě těchto 5 % doplnilo kritickou masu, která spustila negativní procesy, které pak právní sféru žalobců mohou ovlivnit. A hlavně, řekne kauzální skeptik, újma na právech žalobců (např. schnoucí les) může mít desítky dalších příčin, které změna klimatu jen doplňuje. Zásahová žaloba podle této argumentace nemá šanci na úspěch.</span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Podrobnou analýzu tohoto argumentu citující zahraniční rozsudky, jako je </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><a href="http://climatecasechart.com/non-us-case/lliuya-v-rwe-ag/" target="_blank">Luciano Lliuya proti RWE AG</a></span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, ponechám jiným, a pouze v souladu s cílem, který jsem si vytyčil, upozorním na postoj 14. senátu. Ten totiž v zásadě převzal argumenty žalobců koncentrované na straně 24 žaloby. Vědomi si urgentní potřeby řešit dopady klimatické krize na pozadí nepřekonatelné epistemologické nejistoty, žalobci implicitně navrhli fikci ekvivalence odpovědnosti za příspěvek a odpovědnosti za újmu: </span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">„Z hlediska právní odpovědnosti tak jednotlivé státy nejsou společnými a nerozdílnými škůdci </span></span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">způsobujícími dohromady jednu újmu (v takovém případě by totiž za neúčasti jednoho ze škůdců </span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">k újmě nedošlo). Naopak, jednotlivé země přispívají svým vlastním identifikovatelným podílem ke </span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">změně klimatu, což znamená, že každý ze států je odpovědný za konkrétní příspěvek ke změně </span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">klimatu, který způsobil. Jde tedy o dílčí proporcionální odpovědnost každého státu za újmu, kterou skutečně způsobuje. Z toho lze dovodit rovněž dílčí proporcionální povinnost státu přijímat mitigační opatření a zabránit nebezpečné změně klimatu.”</span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Stejně tak soud připustil, že „ke změně klimatu by došlo i v případě činnosti žalovaných při mitigaci a adaptaci na změnu klimatu,” ale zároveň ve stručném odůvodnění shrnul, že „kdyby žalovaní plnili své závazky, klimatická změna by byla mírnější a odvrácení nebezpečné změny by bylo pravděpodobnější. Nekonání je proto dílčí příčinou stávajících nepříznivých dopadů klimatické změny.” Je to podle mě velmi citlivý způsob, jak přistupovat k situacím s prvkem epistemologické nejistoty, a třeba v </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">common law </span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">je na něm založená celá doktrína </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Fairchild </span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">(z </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Fairchild v Glenhaven Funeral Services Ltd</span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">). V českém právu má svou roli v doktríně ztráty šance (viz nález III. ÚS 3067/13). </span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Městský soud v Praze se v tomto kontextu řídil obecnou právní zásadou uznávanou i zahraničními soudy, podle které se nelze odpovědnosti za vznikající újmu zprostit s odkazem na to, že ani jiné osoby (v tomto případě jiné státy) nedělají dost:</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">„Individuální odpovědnost smluvních států Pařížské dohody nelze odmítnout s odkazem na výši emisních příspěvků jiných států. Takový přístup by znemožnil účinnou právní ochranu v případě, že předmětný stát není z globálního hlediska významným emitentem GHG. Každý ze států má povinnost přispět svým dílem k řešení této globální krize.”</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Teď už k mitigaci a adaptaci. Petit žaloby tvořily čtyři deklaratorní (I-IV) a čtyři konstitutivní výroky (V.A-V.D). Správní soud se přesné formulace petitu držet nemusí a Městský soud v Praze této možnosti zjevně využil. Pokusil jsem se výrokovou část rozdělit na pasáže, kde se návrhu vyhovuje (zelená barva), kde se mu nevyhovuje (červená barva) a kde to bez podrobného odůvodnění nesvedu říct (šedá barva). Čtenář uzná, že soud k petitu přistupoval velmi kriticky:</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="border: none; display: inline-block; height: 395px; overflow: hidden; width: 602px;"><span style="font-family: inherit;"><img height="395" src="https://lh6.googleusercontent.com/s503nozWcVO1KUYkQS99nqFZ8PUs7114CtJnceXAMafRjLRnHCwXcc6mhHOLDwvB2I4gEeUjJBYgM4oHt7SnFt-Kk5UiPqBegkYt1Bp2erUjDjWxNJWdHrGHEwSr1fhKcdXLF7cSbR2ib5Jx8g" style="margin-left: 0px; margin-top: 0px;" width="602" /></span></span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">V části směřující proti neprovedení dostatečných adaptačních opatření ze strany Ministerstva zemědělství a Ministerstva životního prostředí soud žalobu zamítl. Z ústního odůvodnění plyne, že 14. senát sice dovodil povinnost žalovaných z Pařížské dohody přijímat adaptační opatření, poukázal však na absenci dosažení určitého výsledku v určitý čas. Přestože z předchozího řízení vyplynulo, že důkazní břemeno tíží žalované, kteří musí prokázat, že témata, jako jsou zadržování vody v krajině, příjemnější městské prostředí nebo změna druhové skladby lesů dostatečně řeší, podle soudu břemeno unesli:</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">„Soud vycházel z toho, že v roce 2021 byl přijat Národní akční plán adaptace na změnu klimatu, v němž žalovaní reagovali na nedostatky dřívějšího plánu. I když nedošlo k odstranění některých následků klimatické změny, např. kůrovcová kalamita, sucho, povodně, žalovaní zvyšují své adaptační úsilí. Uvádí v život jednotlivá adaptační opatření, byť tak činí s rozdílnou mírou úspěšnosti. Z podkladů poskytnutých žalovanými je zřejmé, že nepostupují </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">ryze formálně</span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, ale následky klimatické změny se snaží </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">skutečně řešit</span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, a proto soud činnost žalovaných v této oblasti vyhodnotil jako dostatečnou.” (moje kurzíva)</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Bez podrobného odůvodnění nevíme, jak si mají účastníci řízení vyložit “ryze formální postup” a naopak “skutečné řešení” následků klimatické změny. Pokud je skutečným řešením “uvádění v život opatření”, odůvodnění se přímo nedotýká námitky žalobců, že pro plnění povinnosti nestačí jen např. přijmout vyhlášku, ale zejména průběžně vyhodnocovat, jestli má vyhláška zamýšlený dopad (viz <a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/10/14A_101_2021_Replika-žalobců-anonymizováno.pdf" target="_blank">repliku žalobců</a> na str. 13).</span><a href="https://www.klimazaloba.cz/wp-content/uploads/2021/10/14A_101_2021_Replika-%C5%BEalobc%C5%AF-anonymizov%C3%A1no.pdf" style="text-decoration-line: none;"><span style="color: black; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> </span></a><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"> Adaptační výrok ale tímto opustím, protože více bude možné dovodit (a prostor pro kasační stížnost zhodnotit) teprve s písemným odůvodněním.</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Co se týče mitigace, musel jsem ve skutečnosti svou malou paletu obohatit ještě o žlutou barvu, která značí pasáže, ve kterých soudní verdikt sice vanul směrem, kterým žalobci požadovali, ale nevanul tak silně, jak si představovali:</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="border: none; display: inline-block; height: 461px; overflow: hidden; width: 602px;"><span style="font-family: inherit;"><img height="461" src="https://lh6.googleusercontent.com/-TGsIZ2i2I9K7QnleNp59uy0LC89GfpTQfVqy01OUOVENQ11zQisPBkWmYLW1M9LUBT7Nwn6GdjN8FPtkCJacn-qB9nnuyNpoGwGQerWXRbUSYFrxLBf2Df-D3oMZtdiO5b69b1tlfNGMTRpQw" style="margin-left: 0px; margin-top: 0px;" width="602" /></span></span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Takto totiž zní výroková část rozhodnutí Městského soudu v Praze:</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">1. Zásah MŽP, MPO, MZe a MD spočívající v nestanovení konkrétních mitigačních </span></span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve </span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">srovnání s úrovní v roce 1990 je nezákonný.</span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">2. Žalovaným MŽP, MPO, MZe a MD se zakazuje pokračovat v porušování práv </span></span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">žalobců nestanovením konkrétních mitigačních opatření vedoucích ke snížení </span><span style="font-family: inherit; white-space: pre-wrap;">emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990.</span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Pokud si čtenář povšiml, že se Ministerstvo zemědělství záhadně objevilo mezi žalovanými s povinností mitigovat změnu klimatu (v petitu se po něm žádala jen důslednější adaptace), je velmi bystrý. Soud totiž podle mě skutečně rozhodl </span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">ultra petitum</span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, patrně omylem, který ještě bude muset být napraven (Ministerstvo zemědělství v ten moment “vypadne” z lavice částečně neúspěšných žalovaných). Asi každý si ale musel povšimnout, že vyžlucené části ve výrocích úplně chybí. Chybí zmínka o nezbytných a přiměřených opatřeních. Místo toho mají opatření být „konkrétní”, což je velká sleva oproti petitu. Soud se neopřel ani o pojem „uhlíkového rozpočtu” (maximálního možného množství emisí vypustitelného v určitém období v souladu s cíli Pařížské dohody), ani o alternativní pojem „klimatická neutralita” (moment v čase, kdy se antropogenní emise rovnají v určité emisně účetní jednotce množství emisí, které bylo zachyceno např. vegetací nebo technologií CCS), který žalobci navrhli teprve v závěrečném návrhu, a to v návaznosti na připomínky ze strany žalovaných i členů senátu (první z pojmů totiž český právní řád nezná). Pro úplnost, takto zněl upravený petit navržený žalobci v den rozsudku: </span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">„Žalobci přijmou nezbytná a přiměřená opatření směřující ke snížení emisí skleníkových plynů v ČR v souladu se závazky plynoucími z čl. 2 odst. 1 písm. a), čl. 2 odst. 2, čl. 3 a čl. 4 odst. 3 Pařížské dohody a z čl. 6, čl. 10, čl. 11, čl. 26 a čl. 35 Listiny základních práv a svobod vedoucí k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vypuštění max. 800 Mt CO2 od ledna 2021 do dosažení klimatické neutrality.”</span></span></p><span><div style="text-align: justify;"><br /></div></span><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">Obsah povinnosti je podle soudu jiný, a to povinnost „snížení emisí skleníkových plynů o 55 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní v roce 1990”. Pro žalobce je pozitivní, že aspoň zde jde o povinnost dosažení určitého výsledku, ne konání (srov. předchozí řádky k adaptaci). Tím ale silné stránky výroku končí. Pokud čtenář číslo 55 % už někdy slyšel, je to možná proto, že bylo ve veřejném prostoru často zmiňováno: jde o tzv. národní stanovený příspěvek, který EU podobně jako ostatní signatáři Pařížské dohody nahlásila sekretariátu Pařížské dohody, a to v roce 2020. Tento příspěvek je podle soudu závazný nejen pro EU ve vztahu ke kumulativním emisím členských zemí EU, ale také pro ČR, jejímž jménem EU příspěvek ohlásila („Žalovaní jsou povinni omezovat emise GHG tak, aby do roku 2030 docílili jejich 55 % snížení ve srovnání s hodnotami v roce 1990.”). Tady je vlastně nutno dodat, že i to je bezprecedentní verdikt, pod který by se mnoho „měkčích” čtenářů Pařížské dohody nepřihlásilo. Přesto mají výroky dva závažné nedostatky, alespoň ze strany žalobců. Zaprvé, emisní redukční cíle - ať už o 55 % do roku 2030 nebo klimatická neutralita do roku 2050 - jsou sice důležité, ale nikoli všespásné. Z grafu na straně 26 žaloby, shrnujícího aktuální vědecké poznatky, které soud ve verdiktu kvitoval, jasně plyne, že po několika letech WAM scénáře (</span><span style="font-style: italic; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">without additional measures</span><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;">, bez dodatečných opatření) přestanou mít další poklesy emisí z hlediska cílů Pařížské dohody smysl. Cíl Pařížské dohody je udržet nárůst průměrné globální teploty co nejvíce pod 2 stupni Celsia a tento cíl nemůže být dosažen, pokud budeme např. až do roku 2038 spalovat uhlí, jako by dnes nebylo zodpovědné za významnou část emisí. Proto ten apel na uhlíkový rozpočet. Pokud může stát vypustit jen omezené množství emisí, než se spustí nekontrolovatelné klimatické procesy, je z hlediska cílů Pařížské dohody docela nepodstatné, že se po dosažení této mety začne chovat „papežštěji než papež”. Detailněji už zde do tématu klimatických opatření zasahovat nemíním, ale bylo potřeba zde tento kontext uvést, má-li vyplynout, proč je soudem nařízená povinnost z hlediska žalobců velmi problematická. Podobně závažný je ovšem i druhý nedostatek. Ve verdiktu totiž chybí časový rámec pro splnění povinností žalovaných. Aniž bych snižoval náročnost úkolu, který před žalovanými stojí, nad vykonatelností rozsudku visí jeden velký otazník. Aby bylo jasno, visel by i v případě, že by soud býval přijal návrh žalobců dát žalovaným na nápravu 6 měsíců. Stránky Jurisprudence by mohla zase na čas zaplnit diskuze o správní exekuci na státní orgány. Těžko říct, jestli má smysl diskuzi o donucení státu přestat v tvrzené „obecné exekutivní nečinnosti” (str. 18 žaloby) vůbec otevírat, když soud pokračování takového přístupu zakázal, ale vlastně žalovaným nedal šanci své jednání napravit. Do doby nabytí právní moci rozsudku to uskutečnit zjevně nelze. Má to být bez zbytečného odkladu? Jak by mohlo, když otázka toho, co je a co není „zbytečný odklad”, bylo vlastně samou podstatou sporu mezi žalobci a žalovanými?</span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><br /></span></span></p><p dir="ltr" style="line-height: 1.38; margin-bottom: 0pt; margin-top: 0pt; text-align: justify;"><span style="font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; vertical-align: baseline; white-space: pre-wrap;"><span style="font-family: inherit;">Pokud jste dočetli až sem, musí vás klimatická litigace zajímat a zasloužíte si rozbor ještě důkladnější. Školitel mé disertace už ale žárlí a mým cílem nemohl být v tomto formátu popsat tuto problematiku v její komplexnosti. Ostatně bych to nedokázal lépe než skvělá Laura Otýpková a skvělý Pavel Černý z Frank Bold Advokáti, kteří mají text žaloby a dalších podání na svědomí. Stranou (v šedé barvě) zůstal zákon o životním prostředí nebo některé články Pařížské dohody, jejichž výklad by si zasloužil více prostoru. Zcela jsem pak vypustil taky otázku dělby moci, která (nepochybuji) mnohým čtenářům bzučí jako iritující moucha někde u temene hlavy. Své jsem k otázce dělby moci řekl, za pozornosti početné veřejnosti v soudní síni, 14. senátu přímo na Slezské. </span></span></p></span>Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-80120656466754742602022-06-02T09:36:00.002+02:002022-06-02T09:36:06.197+02:00Kateřina Šimáčková: Roční placená soudcovská stáž na ESLP<p><span style="background-color: white; color: #111111;"><span style="font-family: inherit;">Právnická práce v týmu Evropského soudu pro lidská práva je velmi inspirativní a motivující – poznáváte právní problémy své vlastní země, ale též různé způsoby přemýšlení o právu. Již druhý rok však ani jedna osoba z české justice neprojevila zájem přihlásit se na roční placenou stáž u Evropského soudu pro lidská práva, kterou vypisuje The European Judicial Training Network, což mi připadá jako škoda – škoda pro toho konkrétního jednotlivce, kterému tato možnost utekla, pro Evropský soud pro lidská práva, ale též pro českou justici jako celek nebo pro konkrétní soud či senát, v němž bude stážista po svém návratu pracovat.<span></span></span></span></p><a name='more'></a><p></p><p style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;"><span style="font-family: inherit;">Takováto stáž může být i dobrým lékem proti vyhoření a motivací k lepším výkonům v dalších letech. Mohou být soudy, které si nemohou dovolit na rok přijít ani o jednoho svého člena, ale jsou-li možné stáže na nejvyšších či odvolacích soudech, proč nevyužít takovouto skvělou mezinárodní příležitost. Této příležitosti pak mohou využít nejen soudci a soudkyně, ale i státní zástupci či státní zástupkyně.</span></p><p style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;"><span style="font-family: inherit;">Myslím, že jeden z důvodů, proč o toto místo není právě u nás na rozdíl od jiných zemí žádný zájem, spočívá v tom, že lidé v naší justici o této možnosti nevědí. Přitom už minimálně dva čeští soudci mají tuto zkušenost a myslím, že si ji docela chválí (Petr Fabian o prospěšnosti a podmínkách stáže dokonce vedl workshop v Justiční akademii). Sama mohu potvrdit, že práce v českém týmu je obohacující a celý soud je velmi odborně i lidsky otevřený pro podporu nových příchozích.</span></p><p style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;"><span style="font-family: inherit;">Letos v září opět nikdo na uvedené volné placené místo z české justice nenastoupí. Zkusme se však připravit na stáž, která by začínala v příštím roce 2023 od září. Přihlášky se podávají v listopadu 2022. V průběhu stáže plyne příslušné osobě normálně plat a vedle toho dostává denně 120 eur jako příspěvek na pobyt v zahraničí od Evropské unie. Podmínky přijetí jsou následující: 5 až 10 let právní praxe, aktuální vykonávání funkce soudce nebo státního zástupce, schopnost v angličtině či francouzštině připravovat analýzy, písemnosti a jednodušší rozhodnutí (není nutno hned umět napsat rozsudek ani mít znalost angličtiny na úrovni britské justice, ale schopnost vyjadřovat se písemně anglicky v pojmech, jež používá ESLP). Velkým přínosem též je, že je stážujícím umožněno někdy asistovat i na deliberacích příslušné komory, tedy poslouchat špičkové právnické debaty mezi soudci ESLP nad konkrétními případy. <a href="https://www.ejtn.eu/Exchange-Programme/Activities/Long-term-training-periods/" style="background-color: transparent; box-sizing: border-box; color: #068fcd; text-decoration-line: none;">Všechny podrobnosti najdete zde.</a> (spolu s obdobnými programy pro Soudní dvůr EU a Eurojust).</span></p><p style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;"><span style="font-family: inherit;">Ti, jichž se to týká, nenechte prosím sobě ani nám společně ležet takové příležitosti ladem. Už teď se na Vás těšíme!</span></p><p style="background-color: white; box-sizing: border-box; color: #222222; margin-bottom: 26px; margin-top: 0px; overflow-wrap: break-word;"><span style="font-family: inherit;">Kateřina Šimáčková</span></p>Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-38970416187613734062022-05-26T15:15:00.005+02:002022-05-26T15:18:41.754+02:00Právnické podcasty?<p style="text-align: justify;">Existují nějaké dobré právnické podcasty v češtině? S ohledem na pokračující rozmach tohoto média by snad nějaké měly existovat. V anketě <a href="https://www.podcastroku.cz/">Podcast roku</a> asi žádný neuspěje, ale právnické podcasty ani v podstatě neexistují nebo jsem je nenašel; snad Politici mezi paragrafy, TrestOnline nebo Čekání na prezidenta?</p><span><a name='more'></a></span><p style="text-align: justify;">Kdysi jsem poslouchal například podcast The Thomas Jefferson Hour, kde se řešila otázka "co by na to dnes řekl Thomas Jefferson" nebo ústavní We The People, velmi profi The Cyberlaw Podcast nebo mezinárodněprávní Lawfare a i politický neocon podcast Conversations with Bill Kristol. Mezitím se v posledních letech rozšířila nabídka i v češtině. V roce 2019 vylétla na čelo hitparád Vinohradská12, postupně se začaly přidávat další a další podcasty, začaly trendovat podcasty velmi málo strukturované, jakoby to byla debata u piva, postupně i velmi úzce zaměřené, např. v poslední době o investování. Ale co právníci? U podcastu je zásadní schopnost moderátora, ten dokáže strhnout posluchače na jakékoliv téma.. Jsou takoví právníci-moderátoři u nás?</p><p style="text-align: justify;">V roce 2020 se zjevil výborný dokumentární miniseriál <a href="https://matematikazlocinu.cz/">Matematika zločinu</a>. Vyšla i kniha. Tématem byla trestní spravedlnost, konkrétní případ, znalci...</p><p style="text-align: justify;">Aktuálně jsou k dispozici např. tyto:</p><p style="text-align: justify;"><a href="https://www.trestonline.cz/podcast/">TrestOnline </a>- podcast časopisu www.trestonline.cz.</p><p style="text-align: justify;"><a href="https://www.info.cz/podcasty/paragrafy">Politici mezi paragrafy</a> - vydává Info.CZ. Hosty byli např. Pavel Rychetský, Alena Schillerová, Marek Benda, atd.</p><p style="text-align: justify;"><a href="https://www.mujrozhlas.cz/cekani-na-prezidenta">Čekání na prezidenta</a> - vydává Český rozhlas s přesahem do ústavního práva (Jan Kysela).</p><p style="text-align: justify;">Existují nějaké další české podcasty o právu?</p><p style="text-align: justify;"><br /></p><p style="text-align: justify;"><br /></p><p style="text-align: justify;"><br /></p><div style="text-align: justify;"></div>Lukáš Hoderhttp://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-14954802516568870412022-05-17T20:36:00.001+02:002022-05-17T20:41:19.998+02:00Vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží: nezbytná reakce na válku, nebo diskriminace a kolektivní vina?<p style="text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organizace primárně snaží chránit integritu sportu a bezpečnost sportovců. Zároveň doufají, že přispějí k míru tím, že přimějí Rusko ukončit válečný konflikt, aby se mohlo vrátit na mezinárodní sportovní scénu. Je to nezbytná reakce na válku, nebo nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti a kolektivní vina?</span></p><div><span style="font-family: inherit;"><span><a name='more'></a></span><br /></span></div><div><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Válka je hrozná a je třeba využít všechny přiměřené prostředky k tomu, aby brzy skončila. Proto jsem rád, že se sportovní organizace neschovávají za proklamovanou politickou neutralitu (<a href="https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta" style="color: #954f72;" target="_blank">Olympijská charta, základní princip č. 5, s. 10</a>), ale snaží se využít jim dostupné prostředky, aby přispěly k obnovení míru. Jejich aktivity v tomto ohledu přehledně shrnují například <a href="https://link.springer.com/content/pdf/10.1007/s40318-022-00211-8.pdf" rel="" style="color: #954f72;" target="_blank">Johan Lindholm</a> nebo <a href="https://www.asser.nl/SportsLaw/Blog/post/reactions-of-international-sport-organisations-to-the-russian-invasion-of-ukraine-an-overview-by-daniela-heerdt-and-guido-battaglia" style="color: #954f72;">Daniela Heerdt a Guido Battaglia</a>. Mezinárodní sportovní organizace zakládají svá rozhodnutí na <a href="https://www.idnes.cz/sport/ostatni/sanskarska-federace-navrat-rusko-arbitraz-stanovy.A220411_193623_sporty_ten#paywall-locked" style="color: #954f72;" target="_blank">porušení svých stanov a dalších vnitřních předpisů, zejména etických pravidel. Někdy jim však právní základ pro taková rozhodnutí chybí</a>. Jejich rozhodnutí může zároveň přezkoumat Rozhodčí soud pro sport, který dle posledních informací řeší <a href="https://www.tas-cas.org/fileadmin/user_upload/CAS_Media_Release_05.04.22_Russian_appeals.pdf" style="color: #954f72;">10 případů</a> suspendace ruských týmů, klubů a sportovců. Tento příspěvek se však nezaměřuje primárně na procesní stránku věci. Jeho cílem je otevřít odbornou diskusi o podstatě rozhodnutí mezinárodních sportovních organizací, zejména vůči individuálním sportovcům. <o:p></o:p></span><span style="text-align: left;">Jak zajistit soužití ruských a běloruských sportovců se zbytkem (sportovního) světa? </span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Ruská federace a Běloruská republika porušují mezinárodní právo i své další závazky takovým způsobem, že by neměly mít možnost využívat mezinárodní sportovní scénu k další propagaci jejich nacionalismu. Proto souhlasím s tím, že se v Rusku nemají konat mezinárodní sportovní akce a ruské a běloruské národní týmy a kluby se nemají účastnit mezinárodních sportovních soutěží. Je však přiměřené neumožňovat účast individuálních sportovců z Ruska nebo Běloruska v mezinárodních soutěžích, a to ani jako neutrálních? Někteří ruští a běloruští sportovci aktivně podporují své politické představitele a jejich válečné aktivity. Na druhou stranu mnoho ruských a běloruských sportovců za válku nemůže a nepodporuje ji. Přesto však mnoho mezinárodních sportovních organizací následuje <a href="https://olympics.com/ioc/news/ioc-eb-recommends-no-participation-of-russian-and-belarusian-athletes-and-officials" style="color: #954f72;" target="_blank">doporučení Mezinárodního olympijského výboru</a> (MOV) a neumožňuje start nikomu s ruským a běloruským pasem. Zároveň se k nim přidávají i mnozí soukromí organizátoři sportovních soutěží, jako londýnský <a href="https://www.bbc.com/sport/tennis/61161016" style="color: #954f72;" target="_blank">All England Lawn Tennis Club organizující Wimbledon</a>. Je vhodné a nezbytné, že sportovci nesou odpovědnost za jednání jejich států?<o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Mír, integrita sportu a bezpečnost sportovců versus zákaz diskriminace a kolektivní viny</b></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">V rámci řešení tohoto dilematu se střetává několik obecných právních principů a práv a zájmů mezinárodních sportovních organizací i individuálních sportovců. Mezinárodní sportovní organizace argumentují integritou jejich soutěží a bezpečností ruských a běloruských sportovců, kterou by v aktuální geopolitické situaci nebyly schopné garantovat. MOV se nejčastěji odvolává na mír s odkazem na základní princip olympismu č. 2 (<a href="https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta" style="color: #954f72;" target="_blank">Olympijská charta, s. 10</a>). Podle něho je cílem olympismu „zapojit sport do služby harmonického rozvoje lidstva s cílem vytvořit mírovou společnost, která dbá o zachování lidské důstojnosti.“ Mír jako hlavní legitimní cíl akcí MOV uvedl i jeho předseda Thomas Bach v dopise nazvaném <a href="https://olympics.com/ioc/news/-give-peace-a-chance" style="color: #954f72;" target="_blank">„Dejme míru šanci“</a>, který 11. března 2022 adresoval všem národním olympijským výborům: „Naší hlavní zásadou je mír. Tímto posláním nás pověřil náš zakladatel Pierre de Coubertin.“ Na jedné straně tedy stojí mír, integrita sportu a bezpečnost sportovců.</span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Na druhé straně stojí další základní principy práva i olympismu, konkrétně zákaz diskriminace na základě státní příslušnosti a související zákaz kolektivní viny. Olympijská charta stanoví, že provozování sportu je lidským právem a každý jednotlivec musí mít možnost provozovat sport a požívat práv dle Olympijské charty „bez jakékoli diskriminace“ (<a href="https://www.olympijskytym.cz/olympijska-charta" style="color: #954f72;" target="_blank">Olympijská charta, základní principy olympismu č. 4 a 6, s. 10</a>). </span><span style="font-family: inherit;">I </span><a href="https://olympics.com/ioc/news/-give-peace-a-chance" style="color: #954f72; font-family: inherit;" target="_blank">Thomas Bach napsal, že invaze na Ukrajinu nezměnila hodnoty olympijského hnutí, včetně „nediskriminace ve sportu z jakéhokoliv důvodu.“</a><span style="font-family: inherit;"> S tím souvisí i zákaz kolektivní viny, podle kterého by sportovci neměli být trestáni pouze na základě určitého kolektivního znaku, v tomto případě státní příslušnosti. Přesto většina mezinárodních sportovních organizací svými zákazy pro ruské a běloruské sportovce navazuje na vyloučení sportovců z Jihoafrické republiky kvůli apartheidu nebo těch z bývalé Jugoslávie kvůli válce na Balkánu. Neumožňují tak start ruských a běloruských sportovců kvůli válečné agresi jejich států, a to ani jako neutrálních bez přímé vazby na stát. Je takový přístup odůvodněný mírem, integritou sportu a bezpečností sportovců? Nebo jde o diskriminaci a kolektivní vinu? </span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Domnívám se, že aktuální situace vyžaduje zákaz startu Ruska a Běloruska jako států a propagace jejich státních symbolů. Proto je podle mě v pořádku, že nestartují ruské a běloruské národní reprezentace, neužívají se jejich názvy, nezobrazují vlajky a nehrají hymny. Hraniční, ale stále ještě odůvodněný, je podle mého názoru i zákaz startu ruských klubů a týmů, které jsou teritoriálně, finančně nebo jinak spojeny s Ruskem a Běloruskem. Příkladem jde <a href="https://www.uefa.com/insideuefa/mediaservices/mediareleases/news/0275-150c9887cacb-882c686f407f-1000--uefa-decisions-for-upcoming-competitions-relating-to-the-ongoin/" style="color: #954f72;" target="_blank">Unie evropských fotbalových asociací, která dočasně suspendovala ze svých soutěží všechny ruské a běloruské národní týmy i kluby</a>. Jejich hráči hrají pouze domácí soutěže, případně využili smluvních klauzulí a hledají si angažmá jinde, což je nezbytná daň za příslušnost k ruskému nebo běloruskému klubu. V rámci individuálních sportů <a href="https://www.cyclingnews.com/news/uci-bans-russian-and-belarusian-teams-from-competition-until-further-notice/" style="color: #954f72;" target="_blank">Mezinárodní cyklistická unie suspendovala všechny ruské a běloruské týmy</a>, které uvolnili jezdce pro závodění v jiných týmech (existuje však, byť výjimečně, i opačný přístup: <a href="https://www.insidethegames.biz/articles/1122760/russia-mixed-ruling-ettu-teams" style="color: #954f72;" target="_blank">Odvolací komise Evropské unie stolního tenisu rozhodla, že vyřazení ruských klubů bylo nelegální, jelikož na kluby by se nemělo pohlížet jako na zástupce jejich zemí</a>). Ještě přísnější jsou některé národní sportovní svazy. <a href="https://www.idnes.cz/hokej/reprezentace/svedsko-finsko-kontinentalni-liga-zakaz-startu.A220503_094911_reprezentace_itit" style="color: #954f72;" target="_blank">Finští a švédští hokejisté, kteří hrají v Rusku, nedostanou pozvánku do národního týmu</a>. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><b>Vyloučit, nebo nevyloučit neutrální sportovce z Ruska a Běloruska? </b></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Je přiměřené zároveň neumožnit účast ani neutrálním individuálním sportovcům jenom proto, že mají ruský nebo běloruský pas? Mezinárodní sportovní organizace argumentují, že sport není víc než lidské životy, a proto je takové reakce na válku nezbytná. Vnímají ruské nebo běloruské sportovce jako reklamu svých zemí, i když nebudou nosit národní dres. Vyloučení všech ruských a běloruských sportovců podporuje ekonomické a další sankce tím, že znemožňuje Rusku a Bělorusku využívat sportovní úspěchy k sebepropagaci. Odměny ruských a běloruských sportovců zároveň částečně proudí do jejich zemí, které z nich financují válku. Mezinárodní sportovní organizace argumentují i tím, že někteří ruští nebo běloruští sportovci podporují válku, například <a href="https://www.youtube.com/watch?v=I05EO0Wn0Ac" style="color: #954f72;" target="_blank">zobrazením písmene Z</a> nebo <a href="https://www.insidethegames.biz/articles/1120716/putin-holds-rally-at-luzhniki-stadium" style="color: #954f72;" target="_blank">účastí na státních akcích podporujících tamní režim</a>. Zároveň i ti ruští nebo běloruští sportovci, kteří mlčí, mohou s válkou sympatizovat, jen se chtějí vyhnout kontroverzím. Vyloučením všech ruských nebo běloruských sportovců zároveň mezinárodní sportovní organizace vyjadřují podporu Ukrajině, jejíž sportovci bojují na frontě. Častým argumentem je i ochrana bezpečnosti ruských a běloruských sportovců, kteří by byli při účasti na mezinárodních akcích vystaveni zášti a možnému ohrožení života nebo zdraví. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Z mého pohledu však na křehké misce vah převažují argumenty pro to, aby mezinárodní sportovní organizace umožnily start ruských a běloruských sportovců jako neutrálních. Hlavní roli pro mě hraje rovné zacházení bez ohledu na státní příslušnost, které je nejenom základním principem olympismu, ale především obecnou právní zásadou uznanou právem Evropské unie, Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a dalšími mezinárodními i národními právními řády. Související kolektivní vina je zakázána v mezinárodních i jiných ozbrojených konfliktech podle společného článku 3 Ženevských úmluv a Dodatkového protokolu č. II. Mezinárodní sportovní organizace nejsou stranou ozbrojeného konfliktu, ale vylučováním ruských a běloruských sportovců kolektivní vinu uplatňují a jednají obdobně. I obecné trestání by mělo být založeno na individuální odpovědnosti, nikoliv kolektivní vině.</span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Individuální ruští nebo běloruští sportovci však nemohou za to, co se děje na Ukrajině. Někteří slavní ruští sportovci se navíc otevřeně staví proti válce, například hokejista <a href="https://www.instagram.com/p/CaafjY-vnsc/?utm_source=ig_embed&utm_campaign=loading" style="color: #954f72;" target="_blank">Nikita Zadorov</a> nebo moderní pětibojař a olympijský vítěz <a href="https://www.idnes.cz/sport/ostatni/alexandr-lesun-pribeh-rusko-ukrajina-valka-moderni-petiboj.A220429_125742_sporty_mt2" style="color: #954f72;" target="_blank">Alexandr Lesun</a>. Další ruští nebo běloruští sportovci mlčí, možná i proto, že se obávají vězení a nechtějí ohrozit zdraví a život jich samotných nebo jejich rodin. Zároveň se dá říct, že vyloučení ruští nebo běloruští sportovci jsou další oběti války. Jejich hromadné vyloučení také zvyšuje nebezpečí xenofobie vůči státním příslušníkům Ruska a Běloruska. Zároveň tím trpí i úroveň sportu, a tedy i jeho integrita, kterou se mezinárodní sportovní organizace snaží vyloučením ruských a běloruských sportovců chránit. Ti se navíc díky případné účasti na mezinárodních akcích mohou dostat k relevantním informacím o válce, nejen těm, co jim předkládá domácí propaganda. <o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><o:p><span style="font-family: inherit;"> </span></o:p></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;">Přikláním se tedy k tomu, že individuální ruští nebo běloruští sportovci by měli mít právo účastnit se při splnění ostatních podmínek mezinárodních sportovních soutěží jako neutrální. Neměli by reprezentovat Rusko nebo Bělorusko a nosit jejich označení nebo národní dresy. Mohli by se však účastnit mezinárodních sportovních soutěží jako neutrální sportovci, pokud neprojeví aktivní podporu válečné agresi. Nevyžadoval bych po nich jako podmínku účasti, aby podepsali prohlášení nebo jinak veřejně deklarovali nesouhlas s válečnými akty. Za takové jednání by jim v Rusku hrozilo minimálně dlouhé vězení. Neumožnil bych však start těm, kteří aktivně projeví podporu válce. Tím by pravděpodobně porušili nejen normy trestního práva, ale i sportovní pravidla, zejména Etické kodexy mezinárodních sportovních organizací, které by je tak mohly vyloučit. Pokud však aktivní podporu válce neprojeví, nechal bych je závodit. Domnívám se, že takový krok by nepodpořil válku, ale naopak by umožnil soužití osob, které ji nepodporují, se zbytkem světa.</span><span face="Calibri, sans-serif"><o:p></o:p></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><br /></span></p><p class="MsoNormal" style="margin: 0cm; text-align: justify;"><span style="font-family: inherit;"><i>Děkuji Zuzaně Vanýskové a Vojtěchu Bartošovi za komentáře k původnímu textu.</i></span></p></div><div><br /></div>Jan Exnerhttp://www.blogger.com/profile/10765717013946267109noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-64408903697500265512022-04-10T00:15:00.007+02:002022-04-11T10:16:49.376+02:00K nálezu (menšiny) Ústavního soudu o mužích a ženách„Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud („ÚS“) ve svém plenárním nálezu (<a href="#">Pl. ÚS 2/20</a>) ze dne 31. března 2022. „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává.“ Těmito výroky ÚS zamítl argumentaci nebinární osoby, která ve své ústavní stížnosti proti rozsudku NSS současně iniciovala ústavní přezkum tří zákonných ustanovení.<div><br /><span><a name='more'></a></span>O nálezu jsme před pár dny informovaly na <a href="#">Verfassungsblogu</a>. Označily jsme ho za vyhýbavý, necitlivý, nereflektující judikaturu a politický. Upozornily jsme taky na ironickou okolnost, že toto kontroverzní rozhodnutí bylo vyhlášeno 31. března, v Mezinárodní den viditelnosti transgender osob. <br /><br />I přes (cíleně) kontroverzní název příspěvku se nám zatím (alespoň v online světě) nepovedlo vyvolat konstruktivní diskusi o meritu věci. Zdá se totiž, že téma změny pohlaví polarizuje společnost natolik, že místo konstruktivní diskuse dochází jen k „opevnění dvou táborů v zákopech“, jak mi dnes napsal právě někdo z protějšího tábora. Přinášíme tedy náš text po drobných úpravách i do českého prostředí** a nabízíme ho jako výzvu k další diskusi o problému, o kterém naše společnost potřebuje přemýšlet (ačkoli před ním Ústavní soud prozatím zavírá oči): že kategorickým dělením lidských bytostí na muže a ženy opomíjíme malou, ale nikoli bezvýznamnou skupinu lidí, kteří to prostě mají jinak. <br /><br /><b>O co šlo a jak je možné, že vyhrála menšina? <br /></b><br />T. H. je nebinární osoba, která se v 70. letech 20. století narodila v Praze jako muž. Neidentifikuje se však ani jako muž, ani jako žena. Kdyby si mohl/a vybrat, raději by byl/a oslovována jako žena – a proto tak ve zbytku tohoto příspěvku taky činíme. ÚS ji však naopak zcela ostentativně oslovuje v mužském rodě, čemuž se budeme věnovat později. Důležité pro komentovaný nález je, že T. H. nepodstoupila chirurgickou sterilizaci, kterou český právní řád ukládá jakožto podmínku právní změny pohlaví. Podstoupila pouze několik estetických úprav a hormonální léčbu. Hlavním účelem ústavní stížnosti T. H. bylo iniciovat ústavní přezkum nucené sterilizace ve smyslu § 29 občanského zákoníku, který stanoví, že změny pohlaví musí být dosaženo chirurgickým zákrokem „při současném znemožnění reprodukční funkce a přeměně pohlavních orgánů.“ Ačkoli se většina soudkyň/soudců ÚS shodla, že je tento požadavek zjevně protiústavní, výše uvedené ustanovení přesto v rámci ústavního přezkumu obstálo, a zůstává tak součástí českého právního řádu. <br /><br />Počty jsou jasné: k prohlášení určitého ustanovení za protiústavní potřebuje ÚS kvalifikovanou většinu devíti soudkyň/soudců. V daném případě navrhovala původní soudkyně zpravodajka Kateřina Šimáčková*, aby bylo toto kontroverzní ustanovení zrušeno pro rozpor s ústavně zaručeným právem na tělesnou integritu, a taktéž pro porušení čl. 3 Evropské úmluvy o lidských právech. Její návrh získal podporu sedmi dalších soudců. Protože však k potřebné většině chyběl jeden hlas, ocitlo se těchto osm soudkyň/soudců v disentu, zatímco menšina šesti soudkyň/soudců vypracovala návrh zamítavého nálezu, který považujeme za vyhýbavý, necitlivý, nereflektující judikaturu a politický.<br /><br /><b>1. Vyhýbavý (a obcházející pravou podstatu problému) <br /></b><br />S ústavní stížností T. H. byl spojen návrh na zrušení tří norem: (a) ustanovení § 29 občanského zákoníku, které ukládá sterilizaci jako podmínku změny pohlaví; (b) ustanovení § 21 odst. 1 zákona o specifických zdravotních službách, které upřesňuje podrobnosti operace nutné pro změnu pohlaví; a (c) ustanovení § 13 odst. 3 zákona o evidenci obyvatel, který upravuje způsob přidělování rodných čísel, která nesou informace o věku a pohlaví každé osoby. Pro T. H., stejně jako pro většinu soudkyň/soudců ÚS, se tento případ týkal především požadavku nucené sterilizace. Relevantní menšina však konstatovala, že vzhledem k tomu, že si T. H. nepřeje podstoupit zákrok, nemohla být první dvě napadená ustanovení aplikována a přezkumu by mělo být podrobeno pouze třetí ustanovení týkající se rodných čísel. <br /><br />Je pravda, že procesní strategie T. H. rodné číslo skutečně využívala: T. H. se obrátila na správní orgány s žádostí o změnu rodného čísla na „neutrální“ nebo „ženskou“ podobu, aby tento jedinečný identifikátor neprezentoval T. H. jako osobu mužského pohlaví. V reakci na tuto žádost správní orgány ověřovaly, zda T. H. podstoupila sterilizaci podle občanského zákoníku, a protože tomu tak nebylo, žádost zamítly. T. H. napadla toto rozhodnutí u správního soudu, přičemž se opírala o judikaturu ESLP a tvrdila, že nucenou sterilizaci nelze uložit jako podmínku pro změnu pohlaví. <br /><br />Přesto se ÚS zabýval pouze ustanovením definujícím způsob přidělování rodných čísel. Podle ÚS totiž „navrhovatel podmínku pro změnu rodného čísla […] před podáním návrhu na zahájení řízení o změně rodného čísla nesplnil bez ohledu na § 29 odst. 1 občanského zákoníku.“ Pokud se T. H. identifikuje jako nebinární osoba, pak napadené ustanovení o změně pohlaví zůstává pro tento případ irelevantní, uvádí ÚS, „neboť 'změnou pohlaví' se v českém právním řádu rozumí změna z pohlaví mužského na pohlaví ženské nebo z pohlaví ženského na pohlaví mužské“ (bod 28). <br /><br />ÚS zdůraznil, že správní řízení týkající se rodného čísla „neslouží a ani nemůže sloužit k tomu, aby se teprve v jeho rámci žadatelé rozhodovali, zda budou, resp. jsou mužem, ženou, nebo někým třetím či dalším“ (bod 29). ÚS se tedy ve své argumentaci zcela vyhnul přezkumu nucené sterilizace, což vedlo k zamítnutí tvrzení T. H., aniž by se soud vůbec zabýval jádrem problému.<br /><br /><b>2. Necitlivý (a bezdůvodně zraňující) <br /></b><br />Po věcné stránce je argumentace ÚS vystavěna takto: pokud si T. H. nepřeje podstoupit operaci, ustanovení o operaci nemohlo být vůbec projednáno a přezkoumáno. Zbývalo tedy přezkoumat ustanovení o rodných číslech. Rodná čísla rozdělují populaci na muže a ženy. Na rozdělování lidí na muže a ženy není nic protiústavního. ÚS nezpochybňuje, že se člověk může sám identifikovat jinak než podle svého biologického pohlaví. Účelem rodného čísla je nicméně zaznamenat biologické pohlaví, nikoliv informaci o „pohlavní identitě“ (kterou ÚS vskutku uvádí v uvozovkách). Informace o tom, „s jakým pohlavím se jednotlivec vnitřně identifikuje,“ je podle názoru ÚS „v zásadě bezvýznamná“ a navíc v rámci řízení dle ÚS nebylo předloženo žádné logické vysvětlení toho, „k čemu by mělo sloužit dělení lidi na ty, kteří se identifikují jako muž, a na ty, kteří se identifikují jako žena.“ Zdá se, že ÚS nepochybuje o tom, že „takové kategorie nemají původ v právní ani společenské realitě“ (bod 50). Zatímco informace o biologickém pohlaví osoby je pro stát „užitečná“, informace o jeho či její pohlavní identitě „nemá objektivní, smysluplné využití, zůstává mimo státní dosah či evidenci, neboť pro tuto evidenci chybí rozumný důvod“ (bod 52). <br /><br />Argumentace ÚS následně vrcholí konstatováním, že právo na sebeurčení obsahuje právo každého „identifikovat a vnímat svou osobu, jakkoli si přeje,“ ale toto právo „nelze zaměňovat s právem na to, aby realita byla jiná, než je, tedy s právem na jakousi fikci“ (bod 55). Není o čem - stát ví všechno nejlépe, právo odráží objektivní společenskou realitu a každý, kdo je jiný, může být jiný pouze doma, ve skrytosti, ale ne na ulici, a už vůbec ne v interakci se státem. <br /><br />Pro ty, kteří se nikdy necítili být jiní, může zdůvodnění ÚS znít přijatelně. Říká se tomu implicitní předsudek nebo prostě privilegium. Ti méně privilegovaní však mohou tato prohlášení vnímat jako urážející a necitlivá. T. H. o sobě ve svých podáních mluvila v ženském rodě. To respektoval soud prvního stupně i soudkyně Šimáčková ve svém odlišném stanovisku. Přesto NSS i ÚS vytrvale označují T. H. v mužském rodě. ÚS v úvodu svého rozhodnutí konstatuje, že v českém jazyce chybí genderově neutrální výrazy a že generické maskulinum je „z hlediska biologického rodu neutrální“ (bod 2). Přehlédl snad ÚS, že hlavní bod stížnosti se netýkal biologického pohlaví, ale právě nemožnosti uznat sociální pohlaví (gender) bez ohledu na biologické pohlaví? Samotný ÚS navíc již v předešlých řízeních v letech 2016 a 2020 hovořil o T. H. v ženském rodě. Volba mužského tvaru je tudíž nejen projevem nedůslednosti, ale také neúcty. Užití stěžovatelkou preferovaného rodového tvaru by nepředjímalo podstatu jejího nároku (zda jí má být pohlaví uznáno), jak poznamenala disentující soudkyně Šimáčková.<br /> <br />ÚS pak nabízí další necitlivý argument: paralelu mezi pohlavím/genderem a věkem ve vztahu k rodnému číslu. ÚS uvedl, že „stejně jako se člověk, který je (úředně) mužem, nemůže domáhat toho, aby rodné číslo tuto informaci neneslo, jen z toho důvodu, že mu je nepříjemná, nemůže se domáhat ani toho, aby rodné číslo neneslo údaj o datu narození (či dokonce aby v něm evidované datum narození bylo jiné), s odůvodněním, že neodpovídá jeho vlastní představě o svém stáří“. Tato paralela ukazuje naprosté nepochopení toho, co znamená být trans a/nebo nebinární osobou. Podceňuje možnost utrpení a diskriminace v důsledku toho, že je člověk nucen odhalit své právní pohlaví. Argumenty ÚS jsou hluboce neuctivé a potenciálně zraňující vůči trans a nebinárním osobám.<br /> <br /><b>3. Nereflektující judikaturu ESLP <br /></b><br />Vztah mezi identifikačními čísly (podobnými českým rodným číslům) a změnou pohlaví byl již Evropským soudem pro lidská práva řešen ve věci skutkově podobné projednávané věci (Hämäläinen proti Finsku). ESLP se sice zabýval sporem o podobu identifikačního čísla, zároveň ale věcně řešil otázku změny právního pohlaví (§ 64 a násl.). Považujeme za nepřijatelné, aby soudy posuzovaly argumenty T. H. a zároveň se nevypořádaly s existující judikaturou ESLP, o kterou T. H. své argumenty opírá. Citované případy nejsou identické, vykazují však řadu podobností a úkolem soudů je vysvětlit, v čem je projednávaný případ podobný a v čem zase odlišný a co to znamená pro přenositelnost či nepřenositelnost závěrů z judikatury, která je pro Českou republiku závazná. <br /><br />NSS i ÚS však v případě T. H. judikaturu ESLP nebraly příliš vážně. NSS neshledal potřebu řídit se rozsudkem A. P., Garçon a Nicot proti Francii, přičemž jej označil za překvapivý a uvedl, že ESLP v dané věci nepřiměřeně zúžil prostor členských států pro uvážení. NSS se proto rozhodl upřednostnit odlišné stanovisko v této věci před rozsudkem samotným. V reakci na to disentující soudkyně Šimáčková vysvětlila, že rozsudek navazuje na ustálenou judikaturu, sahající až k případu Goodwin proti Spojenému království, a zdůraznila, že tento právní názor byl potvrzen i v pozdějších případech, například S. V. proti Itálii, X proti Makedonii nebo X a Y proti Rumunsku. Vysvětlila, že ESLP – vědom si neexistujícího evropského konsensu ohledně změny pohlaví – založil svou argumentaci na mezinárodním trendu směřujícím k odstranění podmínky nucené sterilizace, jakož i na argumentu, že uznání pohlaví ovlivňuje nejintimnější sféry života jednotlivce. <br /><br />ÚS konstatoval, že „má o přenositelnosti některých Evropským soudem pro lidská práva vyslovených závěrů stran pohlaví do prostředí českého právního řádu značné pochybnosti“, aniž by to blíže vysvětlil. Druhé disentní stanovisko (podepsané šesti soudci) na tento argument reagovalo poukazem na to, že napadené ustanovení občanského zákoníku „neodpovídá judikatuře ESLP“ a že pokud má příslušná menšina značné pochybnosti o přenositelnosti této judikatury, tak “my [disentující soudci] o této přenositelnosti pochybnosti nemáme a považujeme judikaturu ESLP ve vztahu k výkladu Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod za závaznou“. Obě disentní stanoviska tedy tvrdila, že nebyl dán žádný důvod pro to, aby se ÚS judikaturou ESLP neřídil. <br /><br /><b>4. Politický (protože jakýkoli výsledek by byl politický) <br /></b><br />V posledním odstavci ÚS zopakoval svůj závěr, že základní otázky týkající se člověka jako biologického druhu, jeho života a vztahů mezi ním a ostatními by měl řešit zákonodárce. „Judicializace těchto otázek může vést k politizaci Ústavního soudu a tím i k oslabení jeho postavení jako nestranného a nezávislého soudního orgánu chránícího ústavní pořádek,“ uvádí ÚS na samém konci (bod 63). Tento závěr je znepokojivý a potenciálně nebezpečný ze dvou hlavních důvodů. <br /><br />Zaprvé, projednávaná otázka se týká menšiny. Zatímco o základních hodnotových otázkách by měl rozhodovat především lidem legitimovaný zákonodárný sbor, otázky týkající se menšin vyžadují zvláštní soudní pozornost. Projednávaná otázka se týká malého počtu jednotlivců a pro většinové obyvatelstvo a politickou reprezentaci zůstává zcela marginální. Proto je legislativní řešení velmi obtížné a nepravděpodobné. Úkolem soudů je pak účinně chránit základní práva menšin, jak na to poukázalo šest disentujících soudců. Zkušenosti z několika zemí ukazují, že změnu v těchto případech přinášejí právě ústavní soudy. Konkrétně požadavek sterilizace byl odstraněn soudními rozhodnutími ve všech třech sousedních státech, které sterilizaci nevyžadují – v Německu, Rakousku a Polsku, jak upozornila disentující soudkyně Šimáčková. Postavení ÚS jako nestranného a nezávislého soudního orgánu není ohroženo rozhodováním o lidských právech, jak tvrdí nález; jeho postavení je spíše ohroženo, když popírá svou roli strážce základních práv. Neschopnost ÚS plnit svou roli může mít vážné důsledky pro budoucnost práv LGBTQ+ osob. <br /><br /> Za druhé, politické souvislosti činí toto rozhodnutí ještě znepokojivějším. Politická reprezentace zvolená v parlamentních volbách na podzim 2021 zastává konzervativní postoj k právům LGBTQ+ osob. Prezident dokonce veřejně označil transgenderové osoby za "odporné". Pokračovat v ponechávání volné ruky zákonodárci, zejména vzhledem k politickému odporu vůči právům LGBTQ+ osob v regionu, je nebezpečné. Česká populace je tradičně liberální vůči právům LGBTQ+ lidí. To však neznamená, že by masy většinové populace byly ochotny hájit práva LGBTQ+ lidí, a to ani na ulici, ani ve volbách. A – jak poznamenalo šest disentujících soudců – pokud je nebude chránit ÚS, nebude je chránit nikdo. <br /><br />Tato problematika tak zůstává hluboce politická bez ohledu na její věcný výsledek. Jinými slovy, ÚS by si „ušpinil ruce“ politickou otázkou bez ohledu na to, zda by žádosti T. H. vyhověl, či nikoli. Odmítnutí diskuse o ústavnosti napadených ustanovení nečiní rozhodnutí méně politickým. Naopak, tím, že se soudkyně/soudci postavili na jednu ze stran sporu, vysílají důležitý signál politickým aktérům, kteří budou brzy rozhodovat o složení tzv. čtvrtého ústavního soudu, neboť (obnovitelný!) mandát většiny soudkyň/soudců se blíží ke konci. Komentovaný případ prostě neměl žádné apolitické řešení. <br /><br /><b>Závěr: čtyři zdroje naděje<br /></b><br />Čtyři atributy komentovaného nálezu jsou pro nás zdrojem zármutku, ze čtyř jiných však čerpáme naději. Zaprvé, jakožto menšinové rozhodnutí není tento nález nadán žádnou precedenční závazností. Zadruhé, T. H. stále může napadnout konečné rozhodnutí (které příslušný senát ÚS ještě bude muset vydat) ve Štrasburku, přičemž se může opřít o ustálenou judikaturu ESLP. Zatřetí, ÚS bude brzy obsazen novou generací soudkyň/soudců, které jmenuje nový prezident (či nová prezidentka?) republiky. A začtvrté, třeba zákonodárce dostojí mezinárodním závazkům a právní řád změní; návrh zákona byl vypracován již v roce 2018, ale s volbami v roce 2021 spadl pod stůl a bude třeba jej znovu předložit. <br /><br />Je zřejmé, že ve všech těchto aspektech se věci mohou vyvrbit nepříznivě – naděje však umírá poslední a judikatura ESLP zůstává jasná! <br /><br /><blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;"><blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px; text-align: right;"><i>Sarah Ouředníčková a Zuzana Vikarská </i></blockquote></blockquote><br /><i>* Obě autorky v minulosti pracovaly v týmu soudkyně Šimáčkové. Ani jedna z autorek se však nepodílela na přípravě komentovaného rozhodnutí; tato analýza je psána z vnějšího pohledu. </i><div><i><br /></i></div><div><i>** Za pomoc s překladem děkujeme Elišce Dvořákové a Jakubovi Novákovi.</i></div></div>Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-21562359207637148592022-04-08T15:03:00.002+02:002022-04-10T00:22:46.116+02:00Jiří Novák: Resuscitatio blogus aneb jak si na Tinderu vybrat patnáctku<p><span style="text-align: justify;">Letí to. Rok se s rokem sešel, pár
vln pandemie přešlo, a ač se to nezdá, už je zase čas na nový blogpost.
Nevkusně šokující (či šokovaně nevkusný) nadpis dává tušit, že to bude to
pravé.</span></p><p><span></span></p><a name='more'></a><p></p><p class="MsoNormal"><span style="text-align: justify;">S železnou pravidelností se do
kanceláří Pražského hradu a myslí idealistických právníků vkrádá otázka, jakou
osobu vybrat na pozice 15 ústavních soudců. Je jistě jen náhodou, že i známý
psychiatr Chocholoušek vnímal problémy na svém oddělení s periodicitou
deseti let. Nevím, zda na Hradě mají něco jako juristický <a href="https://cs.wikipedia.org/wiki/Tinder" target="_blank">Tinder</a>, mezi jehož povrchními profily plnými selfíček v upnutých
talárech s vyšpulenými komentáři, lacinými životními bonmoty a provařeným,
morální integritu předstírajícím heslem No OMS (<i>No One Mandate Stand</i>) vybírají
svou ideální patnáctku. Bojím se ale, že je to méně zábavné.</span> </p><p class="MsoNormal"><span style="text-align: justify;">Čas mnoha výběrů se opět blíží.
Po další dekádě soukromých úvah, veřejných projevů a objektivních mediálních
zpráv (</span><a href="https://www.ceska-justice.cz/blog/objednava-se-zena-na-ustavni-soud/?fbclid=IwAR12WGb09LZ0O9BoYKusEmJf9Zee6HuLVU4sOHHxYTgfworuDdmubNfZAns" style="text-align: justify;" target="_blank">zde např. Petr Dimun, který neřeší drby</a><span style="text-align: justify;">)
je možná namístě sdílet mezi čtenáři tohoto blogu vzájemnou chaotickou změť
otázek a úvah, na které by měl výběrčí soudců myslet. </span></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Prvotní problém představuje již otázka, podle které budeme kandidáty filtrovat, neboť se zdá, že její
formulace v sobě už nese mnohé z odpovědi. Je to druhově stejný problém jako při hledání na seznamkách. Kdo je tu nejkrásnější? Nejvtipnější? Nejbohatší? Kdo je tu
nejstarší, kdo je tu nejstarší? Kritéria výběru ústavních soudců by však asi
měla být vždy trochu jiná (možná s výjimkou poslední – známé <a href="https://citato.cz/citat/5325-jara-cimrman" target="_blank">otázky Johanna Strausse</a>).
Na co se ale budeme ptát? Co by měl mít „sexy“ kandidát na ústavního soudce na juristickém
Tinderovém profilu, aby si srdce Hradu, senátu i širší veřejnosti poskočilo?</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Tuto mou úvahu vyvolaly zejména
reakce na volání po tom, aby na Ústavní soud bylo dosazeno více žen (myšleno
ovšem na pozici soudkyň). Kromě již zparodovaného protiargumentu „prostě to tak
vyšlo“ se zřejmě jako nejčastější reakce objevuje atraktivně znějící argument,
že ústavními soudci se mají stát jen ti nejlepší - bez ohledu na pohlaví, víru,
rasu, očkování a mediální schopnosti – a prostě žádná „nejlepší“ žena není
vidět. Je to velmi lákavá představa. Každých deset let prezident republiky vybere
15 největších generačních talentů, které pak senát ideálně aklamací odsouhlasí
a lid je doprovodí slavnostním vlakem z Prahy na Joštovu (přes funkční
brněnské vlakové nádraží - tady se už ale nechávám unést). Byl by to sen žít v
zemi, kde jsou ústavními strážci jen ti nejlepší. Jenomže člověka muže
napadnout otázka - nejlepší v čem? Uplatňuji-li meritokratický argument, měl
bych mít nějakou možnost poměřování.</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jako první asi člověka napadne,
že by vybíraná osoba měla být nejlepší v té práci. <span style="mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Soudce ÚS slibuje: <span style="background: white; color: black;">"<i>Slibuji na svou čest a svědomí, že
budu chránit neporušitelnost přirozených práv člověka a práv občana, řídit se
ústavními zákony a rozhodovat podle svého nejlepšího přesvědčení nezávisle a
nestranně.</i>" Článek 87 Ústavy mu pak vymezuje pravomoci, skrze něž svůj
slib může naplňovat</span>. Cílem by tedy asi mělo být nalezení těch patnácti, kteří
budou tuto práci dělat nejlépe.</span> Tak to bychom měli, to nebylo tak těžké!
Teď už jen stačí vyřešit marginální otázky, co to znamená a jak to poznáme.</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Funkce ústavního soudce je dosti
specifická a nenapadá mě moc pozic, které by se dali chápat jako dobrá
přípravka. Snad s výjimkou asistentů na ÚS, což je v mých očích jistě
princip hodný podpory (ostatně dost soudců bylo předtím asistenty – Eliška
Wagnerová, Josef Fiala, Jan Filip, Vladimír Sládeček, Kateřina Šimáčková,
Vojtěch Šimíček). Schopnost být dobrým „obecným soudcem“ (ať už to znamená
cokoliv) naráží na (deklarovaný) odlišný referenční rámec rozhodování a jiné
principy vedení řízení. Co ví takový soudce o legislativě, má-li ji hodnotit?
Schopnost zvládnout rozhádanou jednačku je asi dobrá, ale pokud mě paměť
neklame, měl Ústavní soud poslední jednání ve věci ústavních stížností (jeho
hlavní agendy) na jaře 2014. Sám si netroufám zabrušovat do vod konstitucionálně
zaměřených advokátů – můj dojem je toliko ten, že jejich specializace bývá úzká
(tu zdravotnické právo, onde práva cizinců, zde zase trestní obhájce).
Ombudsman je samozřejmě skvělá příprava, protože respekt k lidským právům
je jeho doména. Ačkoliv bychom ombudsmany v talárech na Joštově jistě
všichni rádi viděli, problém je jejich nízký počet. Odsuneme-li praktický prvek
činnosti ústavního soudce, můžeme se aspoň zaměřit na hledání teoretických
talentů. To jsou ale všechno akademici nebo mediální komentátoři, a tedy jde o dost
malý rybníček vhodných kandidátů. Uplatňování meritokratického principu (ve
vztahu k obsahu práce) se tedy nezdá být ideální cestou.</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Jako nepřímého důkazů se
dovolávám i historie. Byl v ní dominantně uplatňován "meritokratický"
princip? Obávám se, že nikoliv. Protože si zároveň nemyslím, že by minulí či
současní soudci neměli na svých židlích sedět, padá tím pro mě spíše
opodstatněnost tohoto principu. Vezmu to jen stručně a ilustračně (omlouvám se
za nezdvořilá opomenutí).</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">I přes vysoké renomé tzv. Havlova
soudu se mi nezdá, že by většina kandidátů byla před nástupem na svou pozici velmi
zkušenými ústavními teoretiky a/nebo praktiky v oblasti lidských práv (obojí částečně vylučoval
předchozí režim). Jako výjimky mě napadají
profesoři Klokočka (teoretické zázemí) a Čermák (ten dokonce i režimem omezené praktické).
Přesto se většina tehdejších soudců (a zejména soud jako celek!) po poskytnuté
důvěře vyprofilovala jako spolehliví ochránci ústavnosti (včetně tří ochránkyň).
Podobně na tom byl i Klausův Ústavní soud (s dokonce pěti ochránkyněmi). V něm
si dovolím mezi „zkušenáře“ zařadit dr. Muchu a dr. Wagnerovou, které však
ještě jmenoval Havel. Specifickou skupinou jsou samozřejmě soudci opakující
mandát, kteří prostě potřebné zkušenosti mají z podstaty věci. Posuzuji-li
současný Ústavní soud, lze za ústavně „předpřipravené“ považovat doc. Šimíčka
nebo prof. Sládečka (byť spíše v tzv. státním právu) a zahrnout lze i ex
dr. Šimáčkovou (záměrně nebudu hodnotit mého spiso/chlebodárce prof. Filipa –
učiňte tak dle gusta v komentářích). Za renomé ostatních soudců byly i
oficiálně vydávány spíše jiné oblasti, odvětví a schopnosti. Drtivá většina tří
generací soudců tak aspoň ve svých oficiálních životopisech nemá žádnou
významnou předchozí profesní náklonnost k ochraně lidských práv, jež tvoří
dominantní agendu Ústavního soudu. Přesto byli vybráni, veřejností přijati a
soudí třicet let (tu více, tu méně) dobře.</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Proč tedy byli vybráni? V čem
byli oni osobně „nejlepší“? A jde vůbec o jejich osobní profil? Zvláštním
naplněním meritokratického principu může být „kolektivní meritokracie“ – soudci se
stávají „nejlepšími“ až dohromady (o špatných vztazích na „druhém“ Ústavním
soudu se mluví poměrně otevřeně) a úkolem prezidenta a senátu je poskládat nejlepší puzzle. Ostatně tak byl vlastně výběr některých často
v minulosti prezentován – někteří byli/jsou předními odborníky
v trestním právu, někteří v občanském, jiní v procesním apod. I
tato logika podle mě předpokládá, že menšina odborníků dokáže přinést na plénum
svůj úzký (neústavněprávní) náhled, jehož validita napomůže k nalezení
nejlepšího řešení. Podobně se hovoří o nutnosti upéct po vzoru pejska a kočičky
na soudu dort z různých právnických profesí. Není to pak ale tentýž argument,
pro který volají různé skupiny po kandidatuře žen, tělesně postižených, nebo
třeba Romů?</p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Mou úvahu o meritokracii uzavírám
tím, že bychom nutně neměli hledat specialistu na tu práci či na ústavní teorii
(takových kandidátů je málo a historie ukazuje, že je nepotřebujeme). Jaké
vlastnosti či schopnosti (poučeni minulostí) tedy hledáme? A poznáme podle
jejich spojení ty „nejlepší“? Dovolím si jich pár (možná i trochu
provokativních) nadhodit k zamyšlení:</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"></p><ul><li><span style="text-indent: -18pt;">Elitnost (toto slovo
používám v duchu nenalezené „citace“ J. Přibáně, že elitou je ten, kdo
dobro elitně vykonává, nikoliv ten, kdo o dobru elitně přemýšlí nebo přednáší).</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Pracovitost (mám tezi, že
ani odborná veřejnost nemá moc přehled o kvantitě práce, kterou má soudce </span><i style="text-indent: -18pt;">de lege</i><span style="text-indent: -18pt;"> vykonávat)</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Společenská
viditelnost/komunikace s veřejností</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Vliv v akademii (podle
teze, že úspěch/přežití v akademickém mlýnku odděluje určitý typ odolných
zrn od plev)</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Potvrzená morální integrita</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Nadšení pro kompromisy</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Pokora</span></li><li><span style="text-indent: -18pt;">Empatie</span> </li></ul><p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Na další návrhy se těším
v diskuzi.<o:p></o:p></p>
<p class="MsoNormal" style="text-align: justify;">Na úplný závěr bych si dovolil
stručně zpochybnit jakoukoliv verzi meritokratického principu. Kandidáti na
ústavní soudce se v mých očích z nejrůznější důvodů dělí na
„excellent“ – bez jakýchkoliv nedostatků (takových je nemnoho), „good enough“ a
„not good enough“ (případně ještě „horrible“, kterých je snad rovněž nemnoho). Rozřazení
do těchto kategorií přitom neprobíhá jen podle vlastností daného kandidáta, ale
(zdánlivě nespravedlivě) i podle aktuální politicko-justiční situace. <i>Justice should not only be done but should
be seen to be done</i>. Tento princip je podle mého názoru důležitější než to,
že nějakého (třeba i excelentního) kandidáta (např. blízkého kamaráda
prezidenta) „potrestáme“ neudělením taláru. Vzhledem k všeobecnému
nedostatku excelentních kandidátů není rovněž namístě shazovat ideu většinového
„good enough“ soudu, zvláště může-li přitom naplnit jiný užitečný princip, jako
je třeba reprezentace nedostatečně zastoupené společenské skupiny. V okolních
státech vidíme, že mít pouze „obyčejné“ kandidáty může být vlastně požehnáním.</p><p class="MsoNormal" style="text-align: justify;"><o:p></o:p></p>Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-6117188346782775762021-04-08T14:07:00.002+02:002022-04-09T21:59:20.098+02:00Langášek, Simon, Šimáčková: Odpovědi kandidátů na pozici nového soudce či soudkyně ESLP za Českou republiku <div style="text-align: justify;">V listopadu letošního roku vystřídá v devítiletém mandátu současného českého soudce u Evropského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala nový nástupce či nástupkyně. Z vnitrostátního výběrového řízení, organizovaného Ministerstvem spravedlnosti, vzešla (v abecedním pořadí) jména těchto tří kandidátů: Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Odpovědi tří kandidátů na 10 otázek ohledně jejich případného působení ve Štrasburku připravili Jan Lhotský a jeho tým v Bulletinu lidských práv. Jaké jsou názory kandidátů na činnost štrasburského soudu a jak by k ní chtěli přispět?</div><span><a name='more'></a></span><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: left;">Viz zde: https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/Bulletin%20b%C5%99ezen%202021.pdf</div>Lukáš Hoderhttp://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-58473045573955871152020-11-14T11:33:00.006+01:002022-04-11T15:30:41.424+02:00Bílá hora očima ekonoma<p>Před 400 lety
české stavy prohrály povstání proti králi a nastolený režim „stabilizoval
společnost“ na další čtvrt tisíciletí. Pohled na pobělohorský režim, jaký jsme
dostali ze školních lavic, dnes neobstojí. Zde nabízím pohled očima své
profese, institucionální ekonomie. Ta zkoumá zejména, jak pravidla hry ve
společnosti – politický a právní systém - ovlivňují ekonomickou výkonnost. Závěr
bude až překvapivě jednoznačný: pobělohorský režim byl ještě horší, než nám ve
škole tvrdili.</p><span><a name='more'></a></span><p>Ve velmi čtené
knize <a href="http://whynationsfail.com/" target="_blank">Why Nations Fail</a> popisují ekonomové Daron Acemoglu a James Robinson vývoj Západu jako
trnitou cestu od extraktivních institucí k institucím více a
více inkluzivním. Tento proces vyvedl masy lidí z bídy do dnešního
blahobytu. Inkluzivní instituce znamenají, že široké vrstvy mohou participovat
na ekonomickém i politickém životě. Typickými inkluzivními institucemi jsou ochrana
vlastnických práv, svoboda podnikání, účast na správě věcí veřejných. Extraktivní
instituce naopak koncentrují politickou moc v rukou úzké privilegované
vrstvy a slouží k posilování jejího ekonomického bohatství na úkor
širokých vrstev. České země počátku 17. století byly v mezinárodním
srovnání slušně inkluzivní v politické oblasti díky reálné moci stavů,
v nichž byla zastoupena i nižší šlechta a města. Poskytovaly na svou dobu
mimořádnou míru náboženské svobody a tolerance (i to je inkluzivní instituce).
Ekonomické instituce byly zaostalejší, ale se zpožděním sledovaly západní
trendy.</p><p>Tyto trendy mohly
pokračovat, obdobně jako například ve Švýcarsku či Nizozemí, které byly
v mnohém podobné výchozí situaci, pokud jde o náboženskou toleranci a konflikty
s Habsburky, ale s opačným výsledkem. Uvažovat o alternativních, kontrafaktuálních historiích je vždy ošemetné. V tomto případě však se snad o všech jakž takž smysluplných alternativních scénářích dá říci, že by vedly k více inkluzivním politickým i ekonomickým institucím. (Za touto úvahou je fakt, že vedení stavů bylo poměrně pluralitní - zastoupení vyšší i nižší šlechty a měst, zastoupení katolíků.) Pobělohorský režim však nastolil
instituce, které i na svou dobu byly zcela extraktivní:</p><p>1) Utužení
nevolnictví bylo logickou reakcí vládnoucí vrstvy šlechtických vlastníků půdy
na nedostatek pracovní síly. Ten nastal v důsledku toho, že české země
ztratily emigrací a válečnými útrapami dle různých odhadů až třetinu (!)
obyvatel. Nevolnictví na staletí zakonzervovalo zaostalou feudální zemědělskou
ekonomiku, zatímco na Západě se postupně uvolňovaly feudální povinnosti a
s nimi i pracovní síly a kapitál pro řemesla, obchod a průmysl. Robotní
povinnosti udržovaly masy obyčejných lidí v bídě, snižovaly produktivitu v
zemědělství a brzdily rozvoj řemesel a měst. Měřitelným dokladem je, že
v roce 1800 žilo ve městech jen asi 5% obyvatel, zatímco ve většině
západních zemích byl tento podíl dvoj- až trojnásobný.</p><p>2) Konfiskace
majetku a jeho koncentrace v rukou úzké vrstvy politicky loajální šlechty
byly tím, čemu v ekonomii říkáme „bad wealth“ – bohatství získané nikoli
prací, inovacemi a investicemi, ale přerozdělováním na úkor druhých. Jeho
negativní dopady na prosperitu jsou v moderních kontextech zdokumentovány.
Nelze v současnosti kritizovat divokou privatizaci ruskými oligarchy či
domácími tuneláři a zároveň při pohledu do minulosti legitimizovat ve své
podstatě stejné procesy po Bílé hoře. Jejich vrcholem bylo inflační ražení
mincí a následná měnová reforma roku 1623, které proběhly v režii monopolního
konsorcia tvořeného Karlem z Lichtenštejna, Albrechtem z Valdštejna, jedenácti
dalšími šlechtici a dvěma pražskými kupci. Členové konsorcia na akci pohádkově
zbohatli na úkor dlužníků, drobných střadatelů hotovosti, i samotného císaře.</p><p><span lang="CS">3) Pro prosperitu
země je klíčový lidský kapitál. Emigrace velké části obyvatel, a zejména velké
části intelektuální elity, se nemohla nepodepsat na následném ekonomickém
zaostávání. Komenský byl jen špičkou ledovce</span>; ale <span lang="CS">samotný fakt, že zakladatel moderní pedagogiky
pomáhal s reformou školství panovníkům ve Švédsku a Sedmihradsku, zatímco
z domova byl vyhnán, říká mnohé.</span></p><p>4) Násilná
rekatolizace měla nejspíš ještě jeden negativní dopad na lidský kapitál.
Empirické studie <a href="https://academic.oup.com/qje/article/124/2/531/1905076" target="_blank">například od německých ekonomů Sashi Beckera a LudgeraWoessmanna</a> ukazují, že protestantismus měřitelně přispěl ke zvýšení
gramotnosti. Důvodem byl zájem o četbu Bible a obecně důraz na vzdělání.
Analogické výzkumy na českých datech chybějí, ale z odhadů z německých
částí říše lze dovodit, že rekatolizace mohla dlouhodobě snížit podíl
gramotného obyvatelstva o 10 až 15 procent.</p><p>5) Ve zdravě
prosperujících zemích mají města vysokou míru politické i ekonomické
samostatnosti. Pobělohorský režim nahradil jejich samosprávu tuhou centrální
správou a zbavil je politického vlivu. K tomu jim naložil jako trest za
účast na povstání dluhy, ze kterých se ekonomicky dlouho nevzpamatovaly. Paradoxně
řemeslné cechy na toto reagovaly utužením svých cechovních monopolů, čímž do
budoucna ještě více podvázaly rozvoj kapitalistického podnikání.</p><p>Obrozenecká
interpretace doby temna až příliš akcentovala národnostní stránku a úpadek
češtiny. Oproti tomu dle názoru některých historiků by v alternativní
historii, ve spojení země s německým protestantským panovníkem, jazyková
germanizace proběhla rychleji. Tyto akcenty jsou z mého pohledu ekonoma vlastně
nezajímavé. Nevolnictvím nestrádal „národ“ či „jazyk“, ale obyčejní lidé všech
národností, které tehdy české země obývaly. Však také za konec strádání nelze
považovat rok 1918. Odbourávání extraktivních institucí začalo josefínskými
reformami a bylo prakticky dovršeno v letech 1861-1867. Od té doby už jsme byli
plně součástí západního vývoje a nastal fantastický rozmach průmyslu, kultury a
občanské společnosti.</p><p>Na počátku mého
dlouholetého zájmu o Bílou horu byla snaha si tradiční negativní hodnocení
korigovat. Poznání ekonomických dopadů pobělohorských institucí, a poznání
škodlivosti extraktivních institucí obecně, mě však přivedly k ještě více
negativnímu hodnocení. Poslední dobou jsou – přinejmenším mediálně – viditelné
radikální revize líčící pobělohorskou dobu téměř růžově. Některé revizionistické
argumenty – například že se rozvíjelo baroko – jsou z hlediska metodiky
sociálních věd chybné. Nelze přece automaticky předpokládat, že bez Bílé hory
by se baroko jakožto umělecký styl celé Evropy u nás nerozvíjelo (důkazem budiž
<a href="https://en.wikipedia.org/wiki/Dresden_Frauenkirche" target="_blank">Drážďany</a>). Ale revizionistické pohledy zejména jako by uhýbaly před klíčovou otázkou:
V čem byly ony <i>zásadní instituce</i> pobělohorského režimu –
nevolnictví, konfiskace, koncentrace majetku v rukách úzké šlechtické
vrstvy, náboženská nesvoboda – pro obyčejné lidi dobré? V čem širokým
vrstvám obyvatel prospěly?</p><p>Z ekonomického pohledu se jednalo o jednoznačně extraktivní instituce, které několik staletí udržovaly široké vrstvy obyvatel v bídě a zaostalosti.</p><p><i>PS. Článek vyšel v Lidových novinách 12.11. v redakcí zkrácené verzi a změněným titulkem. Zde je plná verze. </i></p>Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77494308159388911792020-08-22T22:02:00.118+02:002020-08-26T11:24:12.167+02:00Nález Ústavního soudu k lex Babiš: hospodářská soutěž jako ústavní hodnota<div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Jeden postřeh k únorovému nálezu Pl. ÚS 4/17. Ústavní soud jím zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Zajímavé je, že ačkoliv se soud celkem konvenčně přihlásil k "ekonomické neutralitě" ústavního pořádku, na mnoha místech odůvodnění nálezu přece jen klade výrazný akcent na regulatorní funkci úpravy střetu zájmů v zajišťování volné hospodářské soutěže a v její interakci se soutěží politickou. Mimoděk tak svým způsobem povyšuje imperativ nekoncentrované ekonomicko(-politické) soutěže a představy o ekonomickém liberalismu (!) až někam mezi ústavní principy podpírající demokratický právní stát.</div><div style="text-align: justify;"><span><a name='more'></a></span></div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Volný trh a hospodářská soutěž bývají řazeny mezi základní hodnoty evropského práva. Ústavní soud tímto požadavkem za normami o ochraně finančních zájmů EU a vnitřního trhu také rozsáhle argumentuje. Avšak slyšet o soutěžním imperativu v argumentaci českým ústavním pořádkem, a to z úst ústavních soudců (a ne všemi dostupnými náboji střílejících účastníků), mi přijde zajímavé, v této kadenci nebývalé. Citace z nálezu by se klidně daly zařadit do úvodu učebnice antitrustového práva pro ilustraci jeho širšího ekonomicko-politického kontextu. </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Argumentační linie volnou hospodářskou soutěží je ale v nálezu z počátku jakoby nepřiznaná. Soud v bodu 159 odůvodnění zdůrazňuje (při posuzování zásahu mj. do práva na podnikání), že <i>náš ústavní pořádek obecnou charakteristiku či normativní přihlášení se k nějakému typu hospodářství neobsahuje</i>. Pravda, v Ústavě ani v Listině žádnou referenci na tržní ekonomiku nebo hospodářskou soutěž nenajdeme – možná snad velmi nepřímo ve formě práva podnikat. Toto kategorické prohlášení soudu se ale pak rozchází s rozmáchlými pasážemi nálezu, které v ochraně volné hospodářské soutěže hledají takřka ústavní hodnotu, anebo alespoň silně působící metahodnotu. Ilustrovat to lze hned např. citací nadpisu předcházejícího bodům 167-171: <i>Účel § 4a zákona o střetu zájmů jako nástroje regulace politické a hospodářské soutěže z hlediska čl. 21 odst. 4 Listiny</i>. Jinak řečeno, hledisko čl. 21(4) Listiny upravující volební soutěž (který zní: <i>občané mají za rovných podmínek přístup k voleným a jiným veřejným funkcím</i>) zde má být jakýmsi vodítkem pro výklad pravidel regulace hospodářské soutěže, které jsou vtěleny do některých ustanovení zákona o střetu zájmů.</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Ústavní soud trochu žongluje s pojmy. Z některých klíčových pasáží se totiž zdá, že soudci staví vedle sebe, spíše než politickou soutěž, soutěž volební a hospodářskou, a obě pak zahrnují do nadřazeného konceptu soutěže politické jako její složky. V bodu 96 např. soud používá obrat p<i>olitická soutěž obecně a volební soutěž zvlášť</i>. Touto syntetickou optikou lze pak číst mimořádně zajímavé body 164-5 nálezu: </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px; text-align: left;"><div style="text-align: justify;"><i>Ústavní soud z hlediska normativního chápání pojmu demokratického právního státu jako východiska p</i><i>ro ústavně konformní výklad § 4a považuje další aspekt zákona o střetu zájmů, kterým je ochrana před koncentrací veřejné moci a <b>jiných mocí</b>, tedy aby se v jediných rukách soustředila jak politická </i><i>moc (míněna moc plynoucí z titulu výkonu dané funkce), tak moc ekonomická a s ní často spojená </i><i>moc mediální. […] </i></div></blockquote><div style="text-align: justify;"><i><br /></i></div><blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;"><div style="text-align: justify;"><i>Stojí-li za politickou stranou či hnutím <b>ekonomicky silný subjekt</b>, jde nepochybně o velkou výhodu ve volné soutěži politických sil (čl. 5 Ústavy, čl. 22 Listiny), jež <b>může způsobit (podle okolností) deformaci této soutěže a zpětně i soutěže hospodářské tam</b>, kde na ni působí regulativní nástroje veřejné moci. <b>Ekonomická moc může přispět k získání moci politické, která potom může být zpětně synergicky využita k posílení moci ekonomické, </b>např. získáním veřejných zakázek nebo omezováním konkurence. […] </i></div></blockquote><div style="text-align: justify;"><i><br /></i></div><blockquote style="border: none; margin: 0px 0px 0px 40px; padding: 0px;"><div style="text-align: justify;"><i>Z hlediska veřejného zájmu a ochrany demokratických hodnot je proto akceptovatelná snaha zákonodárce, který v<b> reakci na koncentraci významné ekonomické a mediální moci</b> činí v mezích ústavního pořádku <b>opatření bránící možné postupné deformaci demokratického režimu do podoby nějaké z jeho fiktivních či neliberálních variant odporujících požadavkům čl. 1 odst. 1 a čl. 5 Ústavy a čl. 2 odst. 1 Listiny. </b></i>[zvýraznění přidáno] </div></blockquote><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Bod 202 pak shrnuje, že ústavně konformní zásah do základních práv veřejného funkcionáře je <i>plnění[m] ochranné, <b>regulační </b>a kontrolní <b>funkce státu plynoucí pro oblast hospodářství</b> a podnikání z <b>čl. 1 odst. 1 a čl. 2 odst. 1 a 3 Ústavy</b> a z čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 2 odst. 3 a 4 ve spojení s čl. 2 odst. 3, čl. 11 odst. 1 a čl. 26 odst. 1 a 2 Listiny v<b> podmínkách tržního hospodářství s konkurenčním prostředím</b>.</i> [zvýraznění přidáno]</div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">Oproti prohlášení o „ekonomické neutralitě“ ústavního pořádku zmíněnému výše tak Ústavní soud nakonec v základních ustanoveních Ústavy a Listiny nachází v podstatě antimonopolní nástroj jako oporu liberální demokracie, součástí jejíž ideologie zřejmě je i nějaká ta moderní varianta ekonomického liberalismu. Nevím, jak jinak si vykládat spojení "neliberálních variant", které ve vztahu k ústavnímu demokratickému režimu soud používá. Pro zajímavost, samotný termín „hospodářská soutěž“ je ve svém soutěžně-právním kontextu v textu nálezu zmíněn více než dvacetkrát; jednou dokonce i s odkazem na zákon č. 143/2001 (bod 96). </div><div style="text-align: justify;"><br /></div><div style="text-align: justify;">I kdybych měl přehnané sklony vidět soutěžní právo ve všem: antitrust přece už zdaleka není jen o omezené regulaci zajišťující maximální spotřebitelský blahobyt. Naopak, soutěžní právo se dnes ukazuje jako jeden z hlavních – ačkoliv ne vždy nezbytně nejvhodnějších – dostupných nástrojů pro regulaci závažných společenských otázek (platformy, network effects, osobní údaje, big data…). Nález, který, byť možná mimoděk, dál ukotvuje principy kompetitivního tržního prostředí na ústavní úrovni, je v době zvyšující se koncentrace tržní síly a rozevírajících se nůžek nerovnosti u nás, v Evropě, ale hlavně v zámoří, dobré čtení. Určitě víc, než nesmysly o právu nosit bouchačku.</div>Tomas Pavelkahttp://www.blogger.com/profile/09173209241050005770noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-72610535279745311192020-07-08T17:40:00.007+02:002022-04-09T21:55:44.302+02:00Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Lidé, kteří si
pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten
pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko,
že se stanou obětí trestného činu?<span><a name='more'></a></span> <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Hledat na tuto
otázku odpověď v reálných datech je výzva. <a href="https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439" target="_blank">V zajímavém výzkumu</a> se jí chopil
<a href="https://sites.google.com/a/colorado.edu/stephen-billings/home" target="_blank">Stephen Billings</a> z University of Colorado, a nutno říct, že data
k tomu měl slušná: registr obyvatel, propojený s databází zbrojních
pasů, takže je vidět, kdy si kdo pořídil (legálně) pistoli. A záznamy o každém
trestném činu včetně adresy, takže je vidět, zda a kdy se daný občan stal obětí
trestného činu a jakého. A k tomu okolnosti (tzv. přirozené experimenty),
kdy si kvůli pohybům politických nálad lidé (hlavně republikánští voliči) pořizovali
pistole, aniž by to nějak souviselo s vývojem kriminality v místě
bydliště. (Metodické detaily viz paper, případně v diskusi). <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Výsledek:
Pořízení pistole ZVYŠUJE riziko, že se člověk stane obětí majetkové
kriminality. A za tímto zjištěním je prakticky jen jeden druh majetkové
kriminality: krádeže zbraně. U dalších majetkových či jiné trestných činů se
riziko viktimizace pořízením pistole nesnižuje. Naopak na úrovni městských čtvrtí
s pořízením více pistolí roste násilná kriminalita. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Výsledek je
v určitém smyslu přímočarý (aby vám mohli ukrást pistoli, musíte ji nejprve
mít). Ale ukazuje důležitý mechanismus, kterým se do oběhu dostávají nelegální
zbraně: krádežemi legálních zbraní. Jen v samotném Charlotte, NC, odkud
výzkumná data pocházejí, bylo za sledované devítileté období ukradeno přes
14,000 pistolí, což je … no, dost. </span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Z toho plyne i obecnější závěr. Není to
tak, počet nelegálních zbraní rozhodně není fixní, ale závisí i na regulacích a
počtech těch legálních. Pokud roste počet legálních zbraní (třeba kvůli
volnější regulací), více zbraní se nakonec různými cestami dostane i do
kriminálního podsvětí. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Diskutovaný článek je k přečtení zde:</span></div>
<span face=""Calibri",sans-serif" style="font-size: 11pt; line-height: 107%; mso-ansi-language: EN-US; mso-ascii-theme-font: minor-latin; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-SA; mso-bidi-theme-font: minor-bidi; mso-fareast-font-family: Calibri; mso-fareast-language: EN-US; mso-fareast-theme-font: minor-latin; mso-hansi-theme-font: minor-latin;"><a href="https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439">https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439</a></span>Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-55368732801710330172020-06-18T07:14:00.002+02:002020-06-18T07:21:13.505+02:00Ústavní zákon, který dle předkladatelů vůbec nic nezmění. Ale prý je strašně důležitý.<div class="MsoNormal">
„Právo na obranu života i se zbraní“, zakotvené přímo v Listině
základních práv a svobod, <a href="https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/hlasy?G=19085&O=12" target="_blank">prošlo Senátem</a>. Toto je vážné téma, asi mu věnuji několik
příspěvků. A začněme po americku, to jest vtipem. Tím vtipem je hned <a href="https://www.senat.cz/xqw/xervlet/pssenat/htmlhled?action=doc&value=92773" target="_blank">důvodová zpráva</a>:<br />
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Jeden a čtvrt stránky A4. I průměrný volič u televize, který
se nepitvá v nuancích legislativního procesu a ústavního práva, asi vytuší, že
ústavní zákon si říká o trochu důkladnější zdůvodnění. Nota bene když se jedná
o unikátní zásah do téměř posvátné Listiny, za 29 let jen jednou(!)
novelizované.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
Ale pojďme k obsahu. <br />
<a name='more'></a>Vždycky jsem si myslel, že poslanci a
senátoři navrhují zákony, aby změnili svět. Ať už ze šlechetných či
zkorumpovaných pohnutek, ale zkrátka aby něco změnili. Autoři tohoto návrhu
oficiálně na tuto ambici zcela rezignují. Naopak, celá důvodová zpráva nás má
přesvědčit o tom, že se vůbec nic nezmění!<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
„Návrh neznevýhodňuje muže ani ženy.” (Jako vážně? To ani
nešlo napsat, že posílení práva bránit zdraví se zbraní posiluje postavení žen
v případě fyzického napadení?)<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
„Návrh zákona nemá dopad na veřejné rozpočty.“ (Tato
uklidňující pilulka bývá přibalena k řadě návrhů. Pak se ukáže, že to něco
stálo.)<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
A údajně se také nic nezmění na podmínkách regulace
střelných zbraní, nebude třeba přijímat žádný prováděcí zákon. A také se
nezmění nic k lepšímu: není uveden žádný pozitivní dopad na lidské životy.
Dokonce ani oblíbená mantra, že právo bránit se se zbraní sníží kriminalitu.
(Budu si naivně myslet, že si předkladatelé načetli odbornou literaturu k
tématu a tudíž zjistili, že tato mantra nemá ve vědeckých poznatcích zrovna
silnou oporu – o tom něco příště).<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<span style="line-height: 107%;"><span style="font-family: inherit;">Takže mě zajímá: kromě inkoustu na Listině, co
se tedy změní? A když se nic nezmění, tak proč to předkladatelé navrhují? Nota bene proč zrovna v době, kdy je Parlament zavalen agendou reagující na koronavirovou krizi?</span></span>Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68569964761822832872020-06-15T17:52:00.002+02:002022-04-09T22:05:01.304+02:00Jan Vučka: I v trestním právu lze stanovit škodu odhademZejména když se tím ušetří! Při rešerších judikatury občas vykouknou neuvěřitelné věci ...<br />
<a name='more'></a><br />
Doporučuji ke studiu rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 11 Tdo 742/2013. Jednak je popisovaný skutek velmi barvitý (například věta "<i>do funkce rozhodce svévolně dosadil spřízněnou osobu, která díky své kvalifikaci (automechanik) nedisponovala zásadní orientací v obchodních vztazích</i>"), jednak se z něj dá dozvědět leccos inovativního o trestním právu.<br />
<br />
Z usnesení:<br />
<br />
"<i>Za opodstatněné nelze podle státní zástupkyně označit ani námitky obviněného ke způsobu stanovení výše škody, kterou chtěl způsobit městu Oslavany. Je pravdou, že vyčíslení způsobené škody obstaralo samo město Oslavany, a to prostřednictvím znalecké kanceláře ProFaG Ivančice, s. r. o., dle které veškeré dotčené nemovitosti v majetku města Oslavany dosahují účetní hodnoty 130 000 000 Kč až 145 000 000 Kč. Podle soudu lze předpokládat, že cena obvyklá u většiny staveb a větší části pozemků je ještě vyšší. Znalecký posudek ve věci pořízen nebyl, neboť pouze náklady na pořízení znaleckého posudku by se pohybovaly v rozsahu 370 000 Kč bez DPH.</i><br />
[...]<br />
[hodnocení Nejvyšším soudem:] <i>Pokud jde o stanovení výše škody, je zcela v kompetenci soudu prvního stupně, aby určil, jakým způsobem bude ta která konkrétní skutečnost prokazována, jestliže jeho postup je logický, zdůvodněný a nebudí pochybnosti. Není nikde předepsáno, že výši škody je třeba určit např. znaleckým posudkem. V tomto případě soud prvního stupně zdůvodnil, že náklady na vypracování znaleckého posudku by i jen bez DPH činily 370 000 Kč. Přistoupil proto k jinému způsobu určení a vyšel z účetní hodnoty nemovitostí s tím, že jejich obvyklá cena u <b>většiny </b>staveb a pozemků je zřejmě vyšší. S tímto závěrem obviněný nesouhlasí, Nejvyšší soud jej však považuje za logický a vycházející z obecné zkušenosti. Stanovení výše škody bylo provedeno ve prospěch obviněných, o právní kvalifikaci nelze vzhledem k její výši pochybovat a nelze ani souhlasit s obviněným, že jde o otázku esenciální pro určení výše trestu. Pohybujeme se totiž v takových částkách, že ani hypotetická odchylka v řádu milionů by se na výši trestu projevit nemohla. <b>Postup soudu prvního stupně považuje Nejvyšší soud v tomto bodě za zcela správný, neboť přes veškerou důležitost práva obviněného na obhajobu nelze zapomenout, že náklady trestního řízení hradí obviněný paušální částkou, tedy by jejich drtivou většinu nesl stát, to znamená všichni daňoví poplatníci, což by bylo v tomto případě zcela neproporcionální.</b></i>"<br />
(zvýrazněno autorem článku)<br />
<br />
Tedy soud sám potvrzuje, že tržní cena bývá jen <b>většinou</b> vyšší než ocenění v účetnictví! Ale není nutné řádně prokazovat vinu žalovaným skutkem, pokud by to daňové poplatníky příliš zatížilo. Prostě to nějak odhadnem' a nějak to vyjde.<br />
<br />
Líbí se mi zmínka o důležitosti práva na obhajobu. Jsme velmi chudá země, když standardní pravidla dokazování vyměníme za 370.000 Kč!<br />
<br />
Jan Vučka<br />
advokát<br />
<br />
P. S. Proboha, jaký účetní systém používá město Oslavany, že neví, jakou účetní hodnotu má jeho majetek, a musí si na to najímat externistu???Občasný bloggerhttp://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-5665893684793055182020-05-21T14:03:00.000+02:002020-05-21T14:06:33.651+02:00Epidemie na Nejvyšším správním soudu a nepřijatelnost kasačních stížností<div class="MsoNormal">
<span lang="CS">Návrh <a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=237">novely soudního řádu
správního</a> velmi rozšiřuje okruh kasačních stížností, které může Nejvyšší
správní soud odmítnout projednat pro nepřijatelnost. Možná je to dobrý nápad,
možná ne. Vlastně jeho věcnou vhodnost nelze, alespoň na základě důvodové zprávy,
rozumně posoudit. Důvodová zpráva je zcela nepodložena empirickými fakty a neptá
se po příčinách problému. <o:p></o:p></span></div>
<br />
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Začněme dvěma grafy:
Ten vlevo jste v nějaké podobě zřejmě viděli a ukazuje počet úmrtí na
Covid-19 v Česku za první měsíc epidemie. Ten druhý ukazuje trochu jinou „epidemii“,
a to bující nápad kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu. Je vytvořený
z jediné tabulky v důvodové zprávě k novele, jejíž ambicí je „stlačit
křivku“, aby soudci zvládali případy vyřizovat. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiarOrmJW57B6MIyMOi8SbevS6CH8768ZeCG5XVjEFz2uPHqEU6L0QrDTicBoetD-UQH-nx7NrOzCFVLdm3RFu3pPwA9qmtX3XjpLyRSmxti5Cfeo_iKhB_uOOwFGHs7AVgJ2yDpg/s1600/202004_neprijatelnost_kasacni_NSS_grafcombined.png" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="580" data-original-width="1600" height="232" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEiarOrmJW57B6MIyMOi8SbevS6CH8768ZeCG5XVjEFz2uPHqEU6L0QrDTicBoetD-UQH-nx7NrOzCFVLdm3RFu3pPwA9qmtX3XjpLyRSmxti5Cfeo_iKhB_uOOwFGHs7AVgJ2yDpg/s640/202004_neprijatelnost_kasacni_NSS_grafcombined.png" width="640" /></a></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"></span><br />
<a name='more'></a><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
Analogie mezi grafy
je jasná: oba ukazují až konec komplexnějších procesů. U epidemie je to šíření
viru v populaci, po kterém někteří nakažení onemocní, někteří jsou hospitalizováni,
a někteří nakonec umírají. U správního soudnictví je to nejprve legislativa,
zakládající možné konflikty mezi občany a státem, a dále rozhodnutí státních
orgánů, z nichž některá jsou napadena u soudu a některá doputují až k NSS.</div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Kdyby se vlády
rozhodovaly v boji s epidemií jen na základě grafu o počtu úmrtí,
byly by bezradné a výsledkem by byla zdravotní katastrofa. Naštěstí mají mnohem
bohatší informace – statistiky o hospitalizacích, testech, typech nakažených
osob, místech nákazy. Ty jim umožňují zachytit nákazu v dřívějších fázích,
cílit opatření na zdroje nákazy (např. karanténa celých obcí či rizikových
osob), koncentrovat péči a ochranu na rizikové skupiny pacientů.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Poslanecká novela
– nedávno prošla ústavně-právním výborem Sněmovny – jako jediný empirický
podklad používá právě tento jediný grafu. Vůbec si neklade otázky: Co je
příčinou nárůstu kasačních stížností? Jaké typy případů se na něm nejvíce podílí?
Jsou to případy bagatelní nebo složité? Od kterých státních orgánů a
prvoinstančních soudů nejvíce přicházejí? Které sféry práva se týkají? <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Každou z těchto
příčin je možné odhalit v datech. A od zjištění příčin by se mělo odvíjet hledání
nejlepšího řešení problému. Například:</span></div>
<div class="MsoNormal">
</div>
<ul>
<li><span lang="CS" style="text-indent: -0.25in;">Příčinou
nárůstu může být nedávná legislativa, která v jisté sféře práva vygenerovala
více sporů mezi občany a státními orgány. Řešením může být zvážení, zda ona legislativa
byla opravdu vhodná, případně odstranění výkladových nejasností tak, aby nedocházelo
k tolika soudním sporům.</span></li>
<li><span lang="CS" style="text-indent: -0.25in;">Možná
některý úřad „přitvrdil“ ve své praxi a stejný typ neshod řeší mnohem častěji
zamítavě. Například odvolací finanční ředitelství možná agresivněji zamítá odvolání
proti rozhodnutí finančních úřadů, a občané se následně více soudí. Hlubší analýza
by pak měla prověřit, zda tyto nové případy u soudů úřad převážně vyhrává (a
jeho agresivnější praxe je tedy legitimní) nebo prohrává (a jeho agresivnější
praxe jen zbytečně zatěžuje občany i soudy). Adekvátním řešením v takovém případě
by byla manažerská korekce praxe daného úřadu.</span></li>
<li><span lang="CS" style="text-indent: -0.25in;">Možná
by analýza odhalila rostoucí nekonzistenci v rozhodování prvoinstančních
soudů, na kterou občané i úřady logicky reagují podáváním kasačních stížností v naději,
že „u NSS to vyjde“. Řešením potom není odmítání kasačních stížností, ale naopak
jejich věcné projednání a ustálení judikatury, nebo měkká opatření vedoucí ke
zmírnění nekonzistencí v prvních instancích.</span></li>
<li><span lang="CS" style="text-indent: -0.25in;">Nebo
by analýza dat odhalila, že soudy na nižší instanci zrychlily své rozhodování.
Pak ale bychom věděli, že se jedná o dočasný fenomén, kdy na staré případy se „tlačí“
rychle vyřízené nové případy. Pokud rychlost vyřizování případů na nižších
instancích se už nezvyšuje, nápad se rychle samovolně ustálí na stejném počtu
stížností jako dříve. Pak může být nejlepším řešením dokonce nedělat nic.</span></li>
</ul>
<div class="MsoListParagraphCxSpLast" style="mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -.25in;">
<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Tyto ambice –
zvážit varianty a vybrat tu nejlepší – si poslanecká novela neklade. Vidí až
konec problému a proto volí řešení na konci: pravomoc stížnost odmítnout pro nepřijatelnost.
(Analogie: v nemocnicích umírají lidé na novou plicní nemoc, je třeba nakupit
ventilátory.) Toto řešení jistě dosáhne kýženého efektu, část stížností odmítnuta
bude, soudu se odlehčí. Opakuji: netvrdím, že je to špatné řešení. Jen z předloženého
materiálu nelze usoudit, zda je nejlepší možné, a zda neexistovaly i jiné cesty.
Rozhodně se nijak nesnaží jít po příčině problému. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Jedním ze vstupů
do zvoleného řešení byly osobní zkušenosti soudců NSS, že řada stížností je
bagatelních, právně jednoznačných, a nezaslouží si meritorní vyřízení. To je
adekvátní argument. Nicméně i odmítnutí pro nepřijatelnost vyžaduje určitý čas
soudce a soudních úředníků. Vedle možnosti stížnosti odmítnout by ale i tak bylo
lepší pídit se po příčinách těchto stížnosti a usilovat o to, aby k NSS vůbec
nepřicházely. Tím by se NSS ještě více odlehčilo, a možná by se (při podchycení
„nákazy“ v úřadě vzniku) odlehčilo i nižším soudům. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">Varianta, která
vzešla ze sněmovního výboru, omezuje nepřijatelnost na případy řešené v prvním
stupni samosoudcem. </span>Okruh takov<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">ých případů je široký <a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2002-150?text=spravni+rad#p31">(§31 soudního
řádu správního</a>), ale ani z <a href="https://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?o=8&ct=237&ct1=2">usnesení k pozměňovacímu
návrhu</a>, ani z webu NSS, ani z <a href="https://www.justice.cz/documents/12681/719244/Ceske_soudnictvi_2018_vyrocni_stat_zprava.pdf">Výroční
statistické zprávy soudnictví</a> se nedozvíme, zda tyto případy představují 20
nebo 80 procent nápadu. Kolik osob může být potenciálně negativně zasaženo tím,
že jejich spor nebude projednán u NSS? Netušíme.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">„Epidemii“
kasačních stížností je rozhodně třeba řešit. Rozšíření nepřijatelnosti možná je
dobrým řešením, ale vlastně to nelze z důvodové zprávy posoudit. Legislativní
mašinerie by už konečně mohla používat nástroje a standardy 21.století. Přemýšlení
nad příčinami problému by vedlo ke zvažování více variantních řešení. Ta by
mohla rozšíření nepřijatelnosti nahradit nebo – realističtěji – vhodně doplnit.
Bohatství dat, které státní úřady a soudy generují, by po pečlivé analýze odhalilo
zdroj „epidemie“ a umožnilo by cílit řešení. Opravdu už lze legislativu v oblasti
justice opřít o sofistikovanější nástroje než jeden jednoduchý graf. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<br /></div>
<div class="MsoNormal">
<i><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">PS: Děkuji Zdeňku
K</span></i><i><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Calibri; mso-bidi-theme-font: minor-latin;">ü</span></i><i><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;">hnovi za cenné komentáře. </span>Další materiály
zde:</i></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=8&t=237">Sněmovní
tisk 237</a><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://pravo21.online/podcasty21/podcasty21-special-zuzovani-soudniho-prezkumu-spravnich-rozhodnuti">https://pravo21.online/podcasty21/podcasty21-special-zuzovani-soudniho-prezkumu-spravnich-rozhodnuti</a><span class="MsoHyperlink"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal">
<a href="https://advokatnidenik.cz/2020/02/05/soudce-nss-karel-simka-rozsireni-principu-neprijatelnosti-neni-revoluci-ale-evoluci/">https://advokatnidenik.cz/2020/02/05/soudce-nss-karel-simka-rozsireni-principu-neprijatelnosti-neni-revoluci-ale-evoluci/</a><span lang="CS" style="mso-ansi-language: CS;"><o:p></o:p></span></div>
<br />Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-43556317303692186832020-04-18T11:54:00.001+02:002020-04-18T11:54:10.101+02:00Smířlivé přijetí zproštění australského kardinála Pella<div style="text-align: justify;">
Minulý týden byl australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný – první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2-1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud Pella osvobodil všemi hlasy 7-0 z důvodu, že jednání Pella nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách. <br /><a name='more'></a><br />Pozoruhodným tento případ činí vyjádření hlavního svědka, sboristy J., i zproštěného kardinála. Oba se mohou cítit trestním řízením výrazně poškozeni. Sborista může vnímat, že spravedlnosti nebylo učiněno zadost a že pachatel, který jej zneužíval, nebyl potrestán. Velmi jednoduše by mohl tvrdit, že rozhodnutí vrchního soudu neumožňuje odsouzení pachatelů sexuálního zneužívání, jelikož požaduje příliš vysoký standard dokazování, nebo že mocní nikdy nebudou odsouzeni. Kardinál Pell strávil – neoprávněně – přes 400 dní ve vězení a byla proti němu vedena štvavá kampaň některými australskými médii. Byť mu bylo nakonec dáno za pravdu, může jednoduše vnímat celý proces a věznění za výraznou nespravedlnost. <br /><br />Mohli bychom tedy očekávat útoky sboristy na kardinála a na vrchní soud či kardinála na sboristu, nižší soudy a média. Tuto reakci nacházíme ve vyjádřeních třetích osob na Twitteru či v některých médiích, které představují až nenávistné útoky na Pella, Vrchní soud či na některá média, která Pella dříve velmi silně kritizovala. Sborista i kardinál však reagovali naprosto jinak: S respektem k rozhodnutí soudu a smířlivě. <br /><br />Přečtěte si celé <a href="https://www.abc.net.au/news/2020-04-08/george-pell-accuser-witness-j-reacts-to-high-court-judgment/12130684">prohlášení</a> sboristy, ve kterém mimo jiné plně akceptuje rozhodnutí soudu i jeho důvody: <br /><br /><i> V případech sexuálního zneužívání dětí je náročné přesvědčit soud, že k trestné činnosti skutečně došlo, aniž by byl prostor pro pochybnost. Je to velmi vysoký standard na dosažení – těžké břemeno. Rozumím však tomu, že vina musí být dokázána bez důvodných pochybností. Nikdo nechce žít ve společnosti, ve které mohou být lidé uvězněni bez spravedlivého procesu. </i><br /><br />Kardinál se podobně ve svém <a href="https://7news.com.au/news/court-justice/george-pell-releases-statement-after-high-court-overturns-convictions-c-960688">prohlášení</a> snaží vášně tlumit, ne rozněcovat: <br /><br /><i> Necítím zášť vůči člověku, který mne obvinil a nechci, aby mé zproštění vedlo k dalšímu zranění a zatrpknutí, které již mnozí prožívají – zranění i trpkosti je již dnes mnoho. Trestní řízení se mnou také nebylo referendem o katolické církvi či o tom, jak se australská katolická církev dokázala vypořádat se zneužíváním dětí v Austrálii. </i><br /><br /> Velmi pravděpodobně se nikdy plně spolehlivě nedozvíme, co se skutečně stalo. Případ bychom si měli pamatovat právě kvůli respektu k právu a k druhému ze strany sboristy i kardinála, jelikož oba prokázali sílu skrze smířlivost a respektování soudního rozhodnutí. Je jen škoda, že mnozí ostatní zastávají výrazně radikálnější postoje než ti, kterých se rozhodnutí nejblíže dotýká. V důsledku toho bude australská společnost více rozdělená a soudní instituce vnímané jako méně legitimní. <br /><br />Tento respekt byl možná vyvolán i tím, že vrchní soud nerozhodl na základě spekulativní úvahy: Na <a href="http://eresources.hcourt.gov.au/downloadPdf/2020/HCA/12">43 stránkách</a> detailně rozebírá důvody, které ho vedly k závěru, že tvrzený děj, je pouze jednou z možností, která je v určitých aspektech problematická. Tímto rozhodnutím jistě nekončí vyšetřování sexuálních zneužívání v rámci katolické církve v Austrálii, velmi pravděpodobně budou probíhat i civilní spory s kardinálem Pellem, kde je standard dokazování nižší. Můžeme tedy doufat, že tam, kde to bude dostatečně prokazatelně, bude učiněno spravedlnosti zadost – a tam, kde nikoli, tam budou alespoň formulované různé scénáře. <br /><br />Právní stát sílí, pokud jsme ochotni akceptovat i nám nepříznivá rozhodnutí a nepodléháme pokušení podsouvat soudům skryté motivace bez jasnějších důkazů, pokud soudy své rozhodnutí detailně odůvodňují. Naše lidskost se pak objevuje, pokud máme možnost zaútočit, ale místo toho svoji sílu ukážeme smířlivostí či nastavením druhé tváře. Sborista i kardinál nám ukázali respekt k právu i smířlivost v praxi. Díky za to. </div>
Jakub Drápalhttp://www.blogger.com/profile/17249951168963708245noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-57397755011125807622020-04-06T08:06:00.001+02:002020-04-06T08:06:14.649+02:00Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně<div class="MsoNormal" style="margin-top: 12pt; text-align: left;">
<span style="font-size: 11pt; text-indent: -17.85pt;">Boj s šířením nákazy koronaviru
bude úspěšný, jen pokud přijatá omezující opatření budou lidmi dodržována. V nové <a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.pdf" target="_blank">studii think tanku IDEA</a> nabízím sedm
doporučení, jak toho efektivně dosáhnout, </span><span style="font-size: 14.6667px; text-indent: -23.8px;">na základě poznatků dřívějších empirických výzkumů a pricipů ekonomické analýzy kriminality. </span></div>
<div class="MsoNormal" style="margin-top: 12pt; text-align: left;">
<span style="font-size: 14.6667px; text-indent: -23.8px;">Shrnutí:</span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
</span></span><!--[endif]--><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Čím více lidí bude přijatá omezující
opatření dodržovat dobrovolně, tím méně bude nutné je vynucovat represivními
kontrolami a hrozbou trestů. V tomto je velmi klíčová správná komunikace
opatření vládou a dalšími institucemi. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
</span></span><!--[endif]--><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Každé další přijímané omezení by mělo
být doprovázeno konkrétním plánem na monitorování a vymáhání jeho
dodržování. Informace o monitorování a vymáhání by měly být průběžně sdělovány
veřejnosti, aby si to lépe uvědomovala.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
</span></span><!--[endif]--><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Nejvyšší prioritou je vynucovat
dodržování nařízené domácí karantény formou náhodných kontrol, zapojením obecní
policie, vysokých pokut, omezujících opatření při opakovaném porušení karantény
(např. náramky pro domácí vězení) a využití chytrých digitálních technologií.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
</span></span><!--[endif]--><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Má smysl uvažovat o jednorázové „amnestii“
pro osoby v karanténě, které dobrovolně přiznají její porušení a poskytnou údaje
o osobách, se kterými přišly do kontaktu.</span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
</div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 11.0pt; mso-bidi-font-style: italic; mso-fareast-font-family: Symbol;"><span style="mso-list: Ignore;">·<span style="font: 7.0pt "Times New Roman";">
</span></span></span><!--[endif]--><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Vymáhání plošných omezení ve veřejných
prostorách vyžaduje monitorování ze strany policie, které by však nemělo být
přehnané. Poznatky výzkumů ukazují na dobré důvod</span><span style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: EN-US;">y,</span><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;"> proč
upřednostňovat napomenutí a nízké, administrativně nenáročné blokové pokuty, na
základě jednoduchého celostátně stanoveného „sazebníku“ doporučených pokut.</span><span lang="EN-GB"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
</span><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">Plný text následuje níže:</span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;"></span></div>
<a name='more'></a><br />
<h2 style="line-height: 115%;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9;">Jak vymáhat
efektivně<o:p></o:p></span></h2>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: .25in;">
<span lang="CS">Boj s koronavirem bude úspěšný, jen pokud přijatá
omezující opatření budou většinou lidí dodržována. V současnosti (konec
března/začátek dubna) je ve společnosti poměrně vysoká deklarovaná ochota lidí
vládní omezení dodržovat.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn1" name="_ftnref1" title=""><sup><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[1]</span></sup><!--[endif]--></sup></a> K
jejich porušování ale zjevně dochází i nyní. Zvláště alarmující je zjištění
vyplývající z analýz dat platebních karet, že až 46 % lidí, kteří zřejmě
měli být v první polovině března v karanténě po návratu z Itálie,
nakupovalo mimo domov.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn2" name="_ftnref2" title=""><sup><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[2]</span></sup><!--[endif]--></sup></a> S postupem
času navíc zřejmě riziko porušování omezení poroste s tím, jak v lidech
bude narůstat únava a omrzení z omezených činností a pobytu doma. Dosavadní
přístup může vyvolávat dojem, že na nedodržování jednoho plošného omezení vláda
reaguje dalším plošným omezením (viz <b>Tabulka</b>). Ilustruje to například mediální
vyjádření dnes již bývalého předsedy Ústředního krizového štábu Romana Prymuly,
že v případě nedostatečného dodržování omezení lze uvažovat o úplném zákazu
vycházení.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn3" name="_ftnref3" title=""><sup><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[3]</span></sup><!--[endif]--></sup></a><o:p></o:p></span></div>
<table border="1" cellpadding="0" cellspacing="0" class="MsoNormalTable" style="border-collapse: collapse; border: none; mso-border-bottom-alt: solid black 1.0pt; mso-border-insideh: 1.0pt solid black; mso-border-insidev: 1.0pt solid black; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-padding-alt: 0in 5.4pt 0in 5.4pt; mso-table-layout-alt: fixed; mso-yfti-tbllook: 1536; width: 624px;">
<tbody>
<tr style="height: .1in; mso-yfti-firstrow: yes; mso-yfti-irow: 0;">
<td colspan="3" style="border-bottom: solid black 1.0pt; border-left: none; border-right: none; border-top: solid black 1.0pt; height: .1in; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 6.5in;" valign="top" width="624">
<div align="left" class="MsoNormal" style="border: none; margin-bottom: 0.0001pt;">
<b><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">Historie
přijímání nejdůležitějších vládních omezení proti šíření covid-19<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="border: none; margin: 0in 0in 0.0001pt 2.85pt;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">Datum schválení<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="border: none; margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">Omezení<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; mso-border-top-alt: solid black 1.0pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" valign="top" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">Číslo usnesení vlády nebo
opatření Ministerstva zdravotnictví<o:p></o:p></span></b></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">12. 3.<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">zákaz výuky na školách, <o:p></o:p></span></div>
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">uzavření hranic<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">74/2020 Sb.,<o:p></o:p></span></div>
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">70/2020 Sb.<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">14. 3.<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">zákaz maloobchodního prodeje, <br />
stravovacích a ubytovacích služeb<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">82/2020 Sb.<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">15. 3.<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">zákaz volného pohybu osob s výjimkou
nezbytných cest (nošení roušek) <o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">85/2020 Sb.<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">18. 3.<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">zákaz pohybu na veřejnosti bez ochranných
pomůcek dýchacích cest (roušek)<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">111/2020 Sb.<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
<tr>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 63.0pt;" valign="top" width="84">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 5.65pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">23. 3.<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 229.0pt;" valign="top" width="305">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">zpřísnění zákazu volného pohybu osob <br />
na nejvýše v počtu dvou osob, <o:p></o:p></span></div>
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">omezení zasedání obecních a krajských
zastupitelstev<o:p></o:p></span></div>
</td>
<td style="border-bottom: dotted black 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; mso-border-top-alt: dotted black .5pt; padding: 5.0pt 5.0pt 5.0pt 5.0pt; width: 176.0pt;" width="235">
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">MZDR 12745/2020-1<o:p></o:p></span></div>
<div align="left" class="MsoNormal" style="margin: 0in 0in 0.0001pt 17pt;">
<span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 10.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial; mso-bidi-language: AR-SA; mso-fareast-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-US;">123/2020 Sb.<o:p></o:p></span></div>
</td>
</tr>
</tbody></table>
<div class="MsoBodyText">
<br /></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0in 0in 1.0pt 0in;">
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<span lang="CS">Namísto přijímání nových omezení by však nyní
mělo být prioritou vymáhání dodržování omezení již přijatých. Tento text si
klade otázku, jak toho dosáhnout? A zejména, jak toho dosáhnout co
nejefektivněji? Orgány veřejné moci mají omezené zdroje, respektive možnosti.
Na co by se tedy měly primárně soustředit? Která opatření jsou nákladově
efektivní? Tato studie aplikuje dosavadní poznatky ekonomie kriminality</span><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn4" name="_ftnref4" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[4]</span></span></span></span></a><span lang="CS"> a nabízí užitečné principy i konkrétní
návrhy.</span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<br /></div>
</div>
<h2 style="margin-bottom: 16.0pt;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9;">Sedm
doporučení<o:p></o:p></span></h2>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 8.0pt;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">1. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"> </span><b><span lang="CS">Je důležité, aby co nejvíce lidí dodržovalo
přijatá omezení dobrovolně</span></b><span lang="CS">. To umožní koncentrovat vymáhání na relativně malou skupinu lidí, kteří
omezení dobrovolně nedodržují. Většina lidí je ochotna dodržovat omezení
dobrovolně, pokud chápou jejich přínosy pro sebe i své okolí a vnímají je jako
legitimní (Rothstein 2005, Tyler 2012). Srozumitelná a čitelná komunikace vlády
je proto zcela zásadní. Konkrétní doporučení pro optimální komunikaci vlád a
vedení obcí obecních obsahuje studie „IDEA anti COVID-19“ </span><span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Jak%20komunikovat_Covid19_brezen2020_9.pdf"><span lang="CS"># 9</span></a></span><span lang="CS">. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 8.0pt;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">2. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"> </span><b><span lang="CS">U každého existujícího omezení je třeba vypracovat
konkrétní plán na monitorování a vymáhání jeho dodržování</span></b><span lang="CS">, a tento plán skutečně implementovat.
Případná zpřísnění omezení přijímat až tehdy, pokud se vymáhání stávajících
omezení ukáže jako nedostatečné, a to opět souběžně s plánem na jejich
vymáhání. Informace o účinnosti vymáhání je třeba sbírat a komunikovat vládě a veřejnosti.
V současnosti může mít veřejnost snadno mylný dojem, že dodržování některých
opatření vymáháno není.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">3. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"> </span><b><span lang="CS">Čím více omezení bude v platnosti, tím hůře bude
každé z nich vymahatelné.</span></b><span lang="CS"> Je proto důležité, aby vláda každé nové omezení pečlivě zvážila a byla si
jista jeho nezbytností a adekvátností. Jinak hrozí oslabení účinnosti ostatních
opatření. Při velkém množství omezení, a jejich častých změnách, se lidé
přestávají orientovat v tom, která omezení a v jaké podobě vlastně
platí. Tím se dále komplikuje i jejich dobrovolné dodržování. Aktuální podoba
omezení by měla být dostupná v jednoduché srozumitelné podobě na jednom
pevném a všem známém místě (na konci března tomu tak stále nebylo).<o:p></o:p></span></div>
<div style="border-bottom: solid windowtext 1.0pt; border: none; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-element: para-border-div; padding: 0in 0in 1.0pt 0in;">
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">4. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9;"> </span><span lang="CS">Pokud jde o represivní
nástroje, <b>nejvyšší prioritou je vynucovat dodržování nařízené domácí
karantény</b> u osob s prokázanou nákazou koronavirem, osob, které byly v
předchozím kontaktu s nakaženými, jsou po návratu z rizikové oblasti apod. Lidé
s nařízenou domácí karanténou nesmí vůbec opouštět své místo pobytu. Její
porušování představuje velmi vysoké riziko dalšího šíření nákazy. V domácí
karanténě je dle statistik neschopenek momentálně (konec března) přes 19 tisíc
osob</span>; <span lang="CS">úplný počet osob v domácí karanténě je zřejmě
o něco vyšší.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn5" name="_ftnref5" title=""><sup><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[5]</span></sup></sup></a> Pro
státní aparát je mnohem efektivnější soustředit kontroly a sankce na tuto
relativně malou rizikovou skupinu, než se stejnou intenzitou vymáhat plošné
zákazy uvalené na zbývajících 10 milionů obyvatel.</span><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn6" name="_ftnref6" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[6]</span></span></span></span></a><span lang="CS"> Konkrétní dílčí doporučení jsou:</span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 130%; mso-border-bottom-alt: solid windowtext .5pt; mso-padding-alt: 0in 0in 1.0pt 0in; padding: 0in;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16pt; line-height: 150%; text-indent: -17.85pt;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><b style="text-indent: -17.85pt;"><span lang="CS">Plánovitě provádět náhodné kontroly</span></b><span lang="CS" style="text-indent: -17.85pt;"> a směrem k veřejnosti udržovat povědomí,
že hrozba kontroly je reálná. Empirické výzkumy konzistentně ukazují, že riziko
odhalení má na nelegální chování nejsilnější odrazující účinek ve srovnání
s dalšími represivními nástroji (Nagin, 2013). Na druhou stranu frekvence
kontrol nemůže být pro osoby v karanténě obtěžující, jinak bude klesat
ochota lidí s mírnými příznaky či vědomým kontaktem s nakaženou
osobou kontaktovat lékaře a karanténu nastoupit.</span></div>
</div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 5.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><b><span lang="CS">Zapojit obecní policii:</span></b><span lang="CS"> v současnosti obecní policie nemá k
dispozici informace o osobách, které jsou v domácí karanténě. Obecní policie
může kontrolu provádět relativně levně v rámci běžné pochůzkové činnosti.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Tresty za porušování karantény mají být
vysoké, tj. pokuty v řádu desítek tisíc korun. Zde ale vzniká dilema: v obavách z vysoké
pokuty se lidé v karanténě logicky budou snažit své přestoupení zatajit. Proto
stojí uvažovat o vyhlášení „karanténové amnestie“: pokuta bude odpuštěna lidem,
kteří do dané (krátké) lhůty dobrovolně oznámí své porušení spolu s údaji o
osobách, se kterými přišli do kontaktu.</span><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn7" name="_ftnref7" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[7]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS"><br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">V případě opakovaného porušení je na místě
nejen ještě vyšší sankce, ale i opatření zajišťující fyzickou přítomnost doma.
Nabízí se využití elektronického monitoringu, který již funguje pro dohled nad
osobami ve výkonu trestu domácího vězení (a to nejen zvýšením počtu náramků,
ale přesunem těch stávajících – koronavirus je aktuálně vyšší priorita než
běžná drobná kriminalita).<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Pokud už lidé karanténu poruší, lze riziko
šíření nákazy omezit identifikací osob, se kterými přišli do kontaktu (viz
karanténová amnestie výše). <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l1 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Využívat údaje z platebních karet a mobilních
telefonů k detekci těch, kdo karanténu nedodržují. Ale i zde se musí dávat
pozor na nežádoucí dopady na chování lidí.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText">
<br /></div>
<div class="MsoBodyText">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">5. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"> </span><b><span lang="CS">Vymáhání plošných
omezení „na ulici“</span></b><span lang="CS">
(zákazy volného pohybu, nařízení nošení roušek atd.) vyžaduje vyvážený přístup.
Škodlivá je jak naprostá absence represe, tak i možná pravděpodobnější problém přehnané
represe, kdy policisté monitorují a pokutují i relativně bagatelní či formální
porušení a nedostává se jich pro vymáhání těch skutečně rizikových
porušení. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><b><span lang="CS">Společenský tlak</span></b><span lang="CS"> může zajistit vysokou míru dodržování těchto
omezení bez potřeby represe. Společenským tlakem se nemyslí udávání, které
následně zase zatěžuje policii, ale vytvoření normy žádoucího chování (jako se
to podařilo v případě nošení roušek) a upozorňování lidí v okolí,
pokud normu porušují (např nemají roušku</span><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn8" name="_ftnref8" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[8]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS"> či tvoří v parku hloučky). Zároveň by
měly veřejné orgány jasně komunikovat, které typy zakázaného chování jsou
nejrizikovější a které, formálně třeba též zakázané, relativně méně rizikové (opět,
i společenský tlak je nutné cílit.)<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">U lidí, kteří omezení nedodržují, je třeba
individuální zpětná vazba ze strany policejních autorit.</span><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn9" name="_ftnref9" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[9]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS"> V řadě případů (hloučky osob) je
dostačující varování a zjednání nápravy na místě. <br clear="all" style="mso-special-character: line-break; page-break-before: always;" />
<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-weight: bold; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;">
</span></span><!--[endif]--><b><span lang="CS">Pokuty
by neměly být symbolické, ale stejně tak je neefektivní ukládat pokuty ve výši horní
hranice zákonných sazeb.</span></b><a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn10" name="_ftnref10" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><b><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><b><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: EN-GB;">[10]</span></b></span><!--[endif]--></span></b></span></a><b><span lang="CS"> </span></b><span lang="CS">Účinnosti pokut by v aktuálním kontextu prospěla
<b>srozumitelnost – </b>například formou vyhlášení krátkého „sazebníku“
doporučených blokových pokut za nejčastější přestoupení, s maximálně třemi
úrovněmi pokut odstupňovanými dle rizika trestaného chování.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn11" name="_ftnref11" title=""><sup><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[11]</span></sup><!--[endif]--></sup></a> Veřejnost
by tak dostala jasný signál<b>, která přestoupení jsou skutečně závažná, a policisté
zároveň jasný návod, na která přestoupení se zaměřit a jak je sankcionovat. <o:p></o:p></b></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><b><span lang="CS">Administrativní jednoduchost</span></b><span lang="CS"> je v této situaci podstatnější, než
hledání „správné“ výše pokut: raději nízké pokuty vyřešené rychle na místě
blokovou pokutou, než vysoké pokuty rozhodované ve správním řízení.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l2 level1 lfo2; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Intenzita porušování omezení je nejvyšší
ve věkové skupině 18–24 let (studie „IDEA anti COVID-19“ </span><span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/pristup-domacnosti-k-nakaze-a-vladnim-opatrenim-aktualne-z-terenu"><span lang="CS"># 7</span></a></span><span lang="CS">). Efektivnější je proto koncentrovat dohledovou policejní
aktivitu do míst, kde se obvykle mladí lidé scházejí.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText">
<br /></div>
<div class="MsoBodyText">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">6. Doporučení: </span></b><b><span lang="CS">Případné
změny v omezeních a jejich následné vymáhání soustředit na nejvíce rizikové
aktivity,</span></b><span lang="CS"> a pokud možno
uvolňovat plošná omezení, která mohou mít malý či nulový efekt.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: .5in; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l3 level1 lfo4; text-indent: -.25in;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Potenciálně velkým rizikem přenosu nákazy pro
statisíce lidí zůstává kontakt na pracovištích. Vládní opatření v tomto
ohledu zatím mají pouze formu doporučení.<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftn12" name="_ftnref12" title=""><sup><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 12.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: EN-GB;">[12]</span></sup><!--[endif]--></sup></a> Státní orgány by měly
monitorovat, do jaké míry jsou tato doporučení dodržována, a v případě častého
výskytu nedostatečného odstupu mezi lidmi a dalších rizikových praktik je na
místě zvážit závazné regulace namísto doporučení.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<br /></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 29.2pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo3; text-indent: -17.85pt;">
<!--[if !supportLists]--><span lang="CS" style="color: #2526a9; font-family: Symbol; font-size: 16.0pt; line-height: 150%; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Symbol; mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-fareast-font-family: Symbol;">·<span style="font-family: "Times New Roman"; font-size: 7pt; font-stretch: normal; font-variant-east-asian: normal; font-variant-numeric: normal; line-height: normal;"> </span></span><!--[endif]--><span lang="CS">Jako kontraproduktivní se jeví snahy (zpočátku
formou apelu, v předchozím týdnu v některých lokalitách i formou
policejních kontrol) bránit lidem z měst, aby období omezení strávili ve svých
rekreačních nemovitostech. Díky nižší hustotě obyvatelstva je tam totiž snadnější
zachovat potřebné odstupy mezi lidmi. Pobyt na venkově tak pravděpodobně přináší
čistý přínos ve snížení celkového počtu infikovaných osob při minimálním riziku
přenosu nákazy do další obce. Policejní monitoring a vymáhání v tomto
případě navíc odsává část policejních sil od vymáhání skutečně klíčových
omezení, zejména nařízené karantény. Případný explicitní zákaz by toto
neefektivní využití času policie ještě prohloubil. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="margin-bottom: 6.0pt; margin-left: 11.35pt; margin-right: 8.5pt; margin-top: 0in;">
<br /></div>
<div class="MsoBodyText">
<b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;">7. Doporučení:</span></b><span lang="CS" style="color: #2526a9; mso-ansi-language: CS;"> </span><span lang="CS">Usilovat o absolutně
100% dodržování všech omezení by bylo pro stát extrémně nákladné a zřejmě nemožné.
S určitou sporadickou mírou nedodržování omezení je třeba realisticky počítat. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoBodyText">
<span lang="CS"><br /></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%; margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in; margin-left: 23.5pt; margin-right: 0in; margin-top: 0in; mso-list: l0 level1 lfo1; text-indent: -17.85pt;">
<span lang="CS" style="font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-ansi-language: CS;">
</span></div>
<div>
<!--[if !supportFootnotes]--><br clear="all" />
<hr align="left" size="1" width="33%" />
<!--[endif]-->
<div id="ftn1">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4.0pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref1" name="_ftn1" title=""><sup><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[1]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"> Dle aktuálního průzkumu
zhruba 75 % lidí deklaruje ochotu omezit svůj pohyb venku na nutné
činnosti a jinak zůstat doma; 92 % lidí vychází ven jedině s rouškou
(studie „IDEA anti COVID-19“ #</span><a href="https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/pristup-domacnosti-k-nakaze-a-vladnim-opatrenim-aktualne-z-terenu"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">7</span></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">).<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn2">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4.0pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref2" name="_ftn2" title=""><sup><span style="font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[2]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span style="font-size: 9.0pt;"> Viz internet </span><a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odhaleni-diky-datum-polovina-lidi-alespon-jednou-porusila-karantenu-94555"><span style="font-size: 9.0pt;">https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odhaleni-diky-datum-polovina-lidi-alespon-jednou-porusila-karantenu-94555</span></a><span style="font-size: 9.0pt;"><o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn3">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref3" name="_ftn3" title=""><sup><span style="font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[3]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span style="font-size: 9.0pt;"> Rozhovor ze dne 20. 3. 2020 viz internet: </span><a href="https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prymula-bude-li-se-karantena-obchazet-prijde-na-radu-uplny-zakaz-vychazeni-40317383"><span style="font-size: 9.0pt;">https://www.novinky.cz/zahranicni/koronavirus/clanek/prymula-bude-li-se-karantena-obchazet-prijde-na-radu-uplny-zakaz-vychazeni-40317383</span></a><span style="font-size: 9.0pt;"><o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn4">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref4" name="_ftn4" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: ZH-CN;">[4]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS"> </span><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">Pro přehled hlavních zjištění v oboru viz
např. Cooter a Ulen (2016), Chalfin a McCrary (2017).</span><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn5">
<div align="left" class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref5" name="_ftn5" title=""><sup><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[5]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"> Zdroj: Statistika počtu případů
dle diagnózy Z209 (karanténa) </span><a href="https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika#section"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">https://www.cssz.cz/web/cz/nemocenska-statistika#section</span></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">_6, naposledy staženo
30. 3. 2020.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn6">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4.0pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref6" name="_ftn6" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-fareast-language: ZH-CN;">[6]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"> Stejný princip – cílení
nejvyšších rizik – je obecným principem pro efektivní vymáhání práva a
uplatňuje se v řadě kontextů, např. daňové audity (Hashimadze a kol. 2016)
či prevence běžné kriminality pomocí technologie „predictive policing“
(Mastrobuoni 2020).<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn7">
<div class="MsoFootnoteText" style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0in; text-indent: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref7" name="_ftn7" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="CS" style="font-size: 9pt;">[7]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"> Opět se jedná o aplikaci principu zdůvodněného a využívaného v jiných
kontextech, např. programy shovívavosti v ochraně hospodářské soutěže nebo
institut spolupracujícího obviněného ve stíhání organizovaného zločinu.
Empirické výzkumy ukazují, že indukování spolupráce pachatelů snižuje výskyt
nelegálního chování (Acconcia a kol. 2014, </span><span style="background: white; color: #222222; font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: Arial; mso-fareast-language: EN-GB;">Buccirossi
a Spagnolo 2006, </span><span lang="EN-GB" style="background: white; color: #222222; font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-bidi-font-family: Arial;">Miller
2009).</span><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; mso-ansi-language: CS;"><o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn8">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4.0pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref8" name="_ftn8" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span style="font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-fareast-language: ZH-CN;">[8]</span></span><!--[endif]--></span></span></a>
<span style="font-size: 9.0pt;">Viz zjištění z výběrového šetření postojů
obyvatel k vlastní vůli k upozorňování ostatních na porušování
omezení ve studii „IDEA anti COVID-19“ </span><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pristup_domacnosti_k_nakaze_a_vladnim_opatrenim_Covid19_brezen2020_7.pdf"><span style="font-size: 9.0pt;"># 7</span></a><span style="font-size: 9.0pt;">.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn9">
<div class="MsoFootnoteText" style="margin-bottom: .0001pt; margin: 0in; text-indent: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref9" name="_ftn9" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="EN-GB" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="EN-GB" style="font-size: 9pt;">[9]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="EN-GB" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt;"> </span><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">Individuální zkušenost se sankcí má dlouhodobý výchovný efekt na
sankcionované pachatele, jak nedávné výzkumy ukazují alespoň v kontextu
dodržování dopravních předpisů (Gehrsitz 2017, Dušek a Traxler 2020).<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn10">
<div class="MsoFootnoteText" style="margin-bottom: 4.0pt; margin-left: 0in; margin-right: 0in; margin-top: 0in; text-indent: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref10" name="_ftn10" title=""><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="EN-GB" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><span class="MsoFootnoteReference"><span lang="EN-GB" style="font-size: 9pt;">[10]</span></span><!--[endif]--></span></span></a><span lang="EN-GB" style="font-family: "Georgia",serif;"> </span><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">Symbolické
pokuty mohou vyvolat i dojem, že z přestoupení pravidel se lze jednoduše a
lacino vykoupit, a paradoxně vést i k vyšší četnosti přestoupení, než když
přestoupení není trestáno vůbec (Gneezy and Rustichini, 2000). Pokuty ve výši
horní hranice zákonných sazeb naopak mají vysoké administrativní náklady na
vymáhání a nerozlišují mezi méně a více závažnou mírou přestoupení.<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn11">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: 4.0pt;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref11" name="_ftn11" title=""><sup><span style="font-size: 9.0pt;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[11]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span style="font-size: 9.0pt;"> </span><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">Stanovení výše pokuty u konkrétního případu je v
pravomoci daného orgánu. Nicméně „sazebník“ by dle principu „focal point“ z
teorie her vytvořil očekávání na straně veřejnosti i policie s tím, že toto
budou reálně ukládané pokuty (Basu, 2018).<o:p></o:p></span></div>
</div>
<div id="ftn12">
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<a href="file:///D:/IDEA/AntiCovid2020/IDEA_Vymahani_koronavirovych_omezeni_COVID19_duben2020_12.docx#_ftnref12" name="_ftn12" title=""><sup><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><!--[if !supportFootnotes]--><sup><span lang="CS" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: "Times New Roman"; mso-bidi-language: AR-AE; mso-fareast-font-family: SimSun; mso-fareast-language: ZH-CN;">[12]</span></sup><!--[endif]--></span></sup></a><span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"> Viz zejména čl. III. usnesení č.
85/2020 Sb.</span><span lang="CS"> <o:p></o:p></span></div>
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;"><br /></span></div>
<h2 style="line-height: 115%;">
<span lang="CS" style="color: #2526a9;">Reference<o:p></o:p></span></h2>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span style="background: white;">Acconcia, A., Immordino, G., Piccolo, S., & Rey, P. (2014).
Accomplice witnesses and organized crime: Theory and evidence from Italy. <i>The
Scandinavian Journal of Economics</i>, <i>116</i>(4), 1116-1159.</span><span style="background: white;"> </span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Chalfin, A., & McCrary, J. (2017). Criminal deterrence: A
review of the literature. <i>Journal of Economic Literature</i>, <i>55</i>(1),
5-48.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB">Basu, K.
(2018). Republic of Beliefs, chapter 3.3, Princeton University Press.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span style="background: white;">Buccirossi, P., & Spagnolo, G. (2006). Leniency policies and illegal
transactions. <i>Journal of Public Economics</i>, <i>90</i>(6), 1281-1297.</span><span style="background: white; mso-ansi-language: EN-US; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Cooter, R. and Ulen, T. (2016). Law and Economics, 6th ed.,
chapters 12 and 13,. Berkeley Law Books. </span><span lang="EN-GB"><a href="https://scholarship.law.berkeley.edu/books/2"><span style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;">https://scholarship.law.berkeley.edu/books/2</span></a></span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Dušek, L. </span><span style="background: white;">&
</span><span lang="CS" style="background: white;">Traxler, C. (2020). Learning
from law enforcement, CESifo working paper No 8043. </span><span lang="EN-GB"><a href="https://www.cesifo.org/en/publikationen/2020/working-paper/learning-law-enforcement">https://www.cesifo.org/en/publikationen/2020/working-paper/learning-law-enforcement</a></span><span lang="CS" style="background: white; mso-ansi-language: CS; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Gehrsitz, M. (2017). Speeding, punishment, and recidivism:
Evidence from a regression discontinuity design. <i>The Journal of Law and
Economics</i>, <i>60</i>(3), 497-528.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Gneezy, U., & Rustichini, A. (2000). A fine is a
price. <i>The Journal of Legal Studies</i>, <i>29</i>(1), 1-17.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Hashimzade, N., Myles, G. D., & Rablen, M. D. (2016).
Predictive analytics and the targeting of audits. <i>Journal of Economic Behavior
& Organization</i>, <i>124</i>, 130-145.</span><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="CS">Korbel, V., Novák, V., Šoltés, M. a Toth, L. (2020). Přístup domácností k
nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu. <i>Studie IDEA anti COVID-19 # 7</i>,
březen 2020, dostupné na </span><span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/"><span lang="CS">https://idea.cerge-ei.cz/anti-covid-19/</span></a></span><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Mastrobuoni, G. (2020). Crime is terribly revealing:
Information technology and police productivity. Forthcoming in <i>The
Review of Economic Studies</i>.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Miller, N. H. (2009). Strategic leniency and cartel
enforcement. <i>American Economic Review</i>, <i>99</i>(3), 750-68.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Nagin, D. S. (2013). Deterrence: A review of the evidence by
a criminologist for economists. <i>Annu. Rev. Econ.</i>, <i>5</i>(1),
83-105.</span><span lang="EN-GB" style="background: white; mso-bidi-font-family: Arial;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Rothstein, B. (2005). Social traps and the problem of
trust. Cambridge University Press.</span><span lang="EN-GB"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: normal;">
<span lang="EN-GB" style="background: white;">Tyler, T. (2012). Legitimacy and compliance: The virtues of
self-regulation. In <i>Legitimacy and Compliance in Criminal Justice</i> (pp.
17-37). Routledge.</span><span lang="CS"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoBodyText" style="line-height: 115%;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Sber_dat_COVID19_duben2020_11.pdf"><b><span lang="CS"># 11</span></b></a></span><span lang="CS"> <i>„Sběr osobních údajů pro chytré
trasování COVID-19: Jak lidi motivovat a neodradit“</i>, IDEA anti COVID-19,
duben 2020, Autor: Ole Jann (odborný překlad Ludmila Matysková)<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Efektivni_zpusob_komunikace_vladnich_pokynu_COVID19_duben2020_10.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;"># 10</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%;">
„<i>Jak komunikovat vládní krizová opatření? Často je opakovat</i>“, IDEA anti
COVID-19, duben 2020, Autoři: Václav Korbel, Vladimír Novák, Michal Šoltés,
Lukáš Tóth<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Jak%20komunikovat_Covid19_brezen2020_9.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 9</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"> </span><i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">„Jak
komunikovat s veřejností? Poznatky behaviorální ekonomie v boji proti COVID-19“</span></i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">, březen
2020, IDEA anti COVID-19, Autor: Vojtěch Bartoš<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_anti_COVID19_Studie_8_Prehled_zahranicni_testovaci_praxe.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 8</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"> </span><i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">„Přehled
zahraničních testovacích praxí: ekonomicko-statistická perspektiva“</span></i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">,
IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autoři: Jakub Steiner, Jan Kulveit, Ludmila Matysková,
Ole Jann, Pavel Kocourek a Vladimír Novák<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pristup_domacnosti_k_nakaze_a_vladnim_opatrenim_Covid19_brezen2020_7.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 7</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;"> <i>„Přístup
domácností k nákaze a vládním opatřením: Aktuálně z terénu“</i>, IDEA anti
COVID-19, březen 2020, Autoři: Václav Korbel, Vladimír Novák, Michal Šoltés,
Lukáš Tóth<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Behavioralni_prevence_Covid19_brezen2020_6.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 6</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"> </span><i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">„Lekce
behaviorální ekonomie v prevenci: jak také bojovat s COVID-19“</span></i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">,
IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autoři: Michal Bauer a Julie Chytilová<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Testovani%20na_Covid19_brezen2020_5.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 5</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;"> <i>„Testování
na Covid-19: pozor na více škod než užitku“</i>, březen 2020, IDEA anti
COVID-19, březen 2020, Autoři: Jan Kulveit a Jakub Steiner<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Zmeny_insolvencni_zakon_Covid-19_4_brezen_2020.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 4</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;"> <i>„Insolvence
v časech koronaviru: návrh dočasných změn insolvenčního zákona“</i>, IDEA anti
COVID-19, březen 2020, Autor: Tomáš Richter<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Rychle_jednoduse_ekonomicky_Covid19_brezen2020_3.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 3</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;"> <i>„Pomoc
státu firmám na udržení zaměstnanosti: rychlá, jednoduchá, ekonomicky
smysluplná“</i>, IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Daniel Münich<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Ekonomicky_sok_Covid19_brezen_2020_2.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 2</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"> </span><i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">„Ekonomický
šok, jaký svět neviděl: ekonomiku musíme rychle zmrazit a pak ji znovu
probudit“</span></i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">, IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Filip Matějka<o:p></o:p></span></div>
<div class="DMFootnote" style="margin-bottom: .0001pt; margin-bottom: 0in;">
<span lang="CS" style="font-size: 9.0pt; mso-ansi-language: CS;">
</span></div>
<div class="MsoNormal" style="border: none; line-height: 115%; margin-bottom: 6.0pt; mso-border-shadow: yes; mso-padding-alt: 31.0pt 31.0pt 31.0pt 31.0pt;">
<span lang="EN-GB"><a href="https://idea.cerge-ei.cz/files/IDEA_Pripad_Covid_19_brezen_2020_1.pdf"><b><span style="font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"># 1</span></b></a></span><span lang="EN-GB" style="color: #2526a9; font-family: "Georgia",serif; font-size: 11.0pt; line-height: 115%; mso-bidi-font-family: Georgia; mso-fareast-font-family: Georgia;"> </span><i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">„Ekonomie
společenského odstupu pro každého: případ Covid 19“</span></i><span lang="EN-GB" style="font-family: Georgia, serif; font-size: 11pt; line-height: 115%;">,
IDEA anti COVID-19, březen 2020, Autor: Kevin Bryan<o:p></o:p></span></div>
</div>
</div>
<br />Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-77952110523612521332020-04-02T10:30:00.001+02:002022-04-09T19:26:34.592+02:00Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgexwioMcWIkEUa8jmtJhBucE59k3ZnIs48sDkUlHIR8l-4u4KVg-Vuxxog3kYKQnRUAcUSx-sge9Wgwk9DFPioNfGw9Yfl50ptnhZ1zkMuQPmDItLxI6pagdpRyRnYyWkrV-lAjA/s1600/Foto.jpg" imageanchor="1" style="clear: left; float: left; margin-bottom: 1em; margin-right: 1em; text-align: left;"><img border="0" data-original-height="1280" data-original-width="1600" height="256" src="https://blogger.googleusercontent.com/img/b/R29vZ2xl/AVvXsEgexwioMcWIkEUa8jmtJhBucE59k3ZnIs48sDkUlHIR8l-4u4KVg-Vuxxog3kYKQnRUAcUSx-sge9Wgwk9DFPioNfGw9Yfl50ptnhZ1zkMuQPmDItLxI6pagdpRyRnYyWkrV-lAjA/s320/Foto.jpg" width="320" /></a></div>
<div style="text-align: left;">
<span style="text-align: justify;">Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?</span></div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
<div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Algoritmická předpojatost</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Konferenci zahájil Jakub Kotowski, který se zabývá technologickými inovacemi a umělou inteligencí v soukromém sektoru. Uvedl příklad etického dilematu naprogramování samořiditelných aut, které se v krizovém okamžiku budou muset rozhodnout, zda mají srazit dítě, nebo starého člověka. Jinou zajímavostí byl chatovací robot vyvinutý Microsoftem, který byl naprogramován, aby se od ostatních diskutujících uměl učit. Za velmi krátkou dobu se z něj však stal robo-rasista.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Problém umělé inteligence tedy tkví v tom, že může mít (a často má) nezamýšlené následky. K nim dochází, pokud je naprogramován určitý cíl a počítač může libovolně přizpůsobit další proměnné, aby stanoveného cíle dosáhl. Vzniká tak tzv. algoritmická předpojatost (algorithmic bias). V případě softwaru, jehož účelem je usnadnit na základě stanovených kritérií personálnímu oddělení výběr vhodných uchazečů, se tak může jednoduše stát, že bude diskriminovat ženy nebo menšiny. Přednost tak dostanou bílí muži.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Následoval Daniel Schönberger, šéf právníků v Googlu pro Švýcarsko a Rakousko. Ten vysvětlil, že umělá inteligence (artificial intelligence, AI) spočívá ve snaze učinit věci chytrými. Termín tedy neoznačuje žádného humanoidního robota. Kromě AI je důležitý také machine learning (někdy překládaný jako strojové učení), což je oblast, která umožňuje počítačům, aby se učily z určitých dat bez výslovného naprogramování. Machine learning je tak pouze určitou podmnožinou AI. Google využívá umělou inteligenci v celé řadě svých produktů a ve spoustě oblastí (např. zdravotnictví) je její využití velmi přínosné. S mocí, kterou AI přináší, však podle něj musí jít ruku v ruce i patřičná míra odpovědnosti. Proto Google vytvořil interní AI principy, podle kterých je například testováno, zda jeho produkty nemají onu zmíněnou předpojatost.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Oba úvodní řečníci se shodli, že oblast AI by měla být určitým způsobem dále regulována.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Nenávistné projevy na Facebooku</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Pokračovala Michela Palladino z Facebooku, která vysvětlovala, jak má Facebook nastavenou politiku nenávistných projevů (hate speech). Ty jsou zakázané, avšak diskuzi (někdy i nevhodnou) Facebook samozřejmě sankcionovat nechce, jelikož samotným účelem využívání platformy je komunikace mezi lidmi. Pokud by však například někdo zveřejnil fotografii, na které drží osoba transparent s nápisem „Keep Syrians out“, Facebook by příspěvek automaticky odstranil. Když ale někdo uveřejní tentýž obrázek, ke kterému však připojí svůj nesouhlasný komentář, Facebook daný příspěvek na platformě ponechá. V rámci dalšího příkladu byl uveden příspěvek „Austria is a fucked up country“, který Facebook neodstraní, ovšem větu „Austrians are lazy people. They should all be beaten.“ již ano.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Facebook pro takové selektování používá machine learning, který zhodnotí obsah a rozřadí jej do jedné ze tří skupin – buď je v pořádku a příspěvek nechá, nebo je nenávistný, tak jej automaticky odstraní. Hraniční případy pak posílá na přezkum ze strany zaměstnanců. Právě tuto třetí skupinu se daří s vylepšováním programů redukovat.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Rozlišování však vůbec není jednoduché, jelikož algoritmy musí umět rozeznat například komentáře ze zimních radovánek typu „My friends are killing it!“ jako neškodné.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
V případě odstranění příspěvku se tato informace objeví na telefonu a uživatel může požádat o revizi daného rozhodnutí. Tím se Facebook také soustavně učí, v jakých oblastech jeho algoritmy v hodnocení projevu chybují.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Zajímavá byla rovněž následná diskuze. Tazatel se zajímal o problém šíření nenávistných projevů přes Facebook v Myanmaru v roce 2017, které vedly k rozsáhlému páchání zločinů vůči etnické menšině Rohingů. Představitelka Facebooku uvedla, že od té doby proběhla řada vylepšení, ale že k této konkrétní věci nemá dostatek informací. Rovněž byla položena otázka na rozdílné komunitní standardy Facebooku – zda by fotografii dvou líbajících se mužů například v Belgii ponechal, ale v Afghánistánu stáhnul. Odpověď tuto domněnku potvrdila; jelikož Facebook respektuje právo konkrétních států, danou fotografii by neuveřejnil pouze v zemi, ve které by to bylo protiprávní. Další dotaz se týkal šíření dezinformací a fake news a možnosti zavedení nějakého fact-checkingu. Tato oblast se však již netýká nenávistných projevů, a tak podle řečnice spadá spíše pod svobodu projevu.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Patří budoucnost robo-soudcům?</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Následujícím řečníkem byl Tanel Kerikmäe z Talinské technologické univerzity – tedy z Estonska, které je známé svou pokročilou digitalizací prakticky ve všech oblastech fungování státní správy. Estonsko v rámci takzvané e-justice zavedlo centrální informační systém pro složky státu využívající informace z oblasti justice. Zprovoznilo také soudní informační systém, který zahrnuje informace od registrace jednotlivých případů, přes přidělování případů soudcům, až po publikaci rozsudků. Profesor Kerikmäe se věnoval tématu, zda a do jaké míry mohou roboti nahradit rozhodování v tradičních právnických profesích.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
V řadě oblastí se AI u právnických profesí používá již dnes, otázkou ovšem je, kam až tento trend dojde. V této souvislosti byl zmíněn výzkum University of Alberta, který vyvinul algoritmus pro úspěšné složení advokátních zkoušek. Zatímco skuteční právníci měli úspěšnost 85 %, úspěšnost AI dosahovala 94 %.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Na některých místech v Číně se například již zavádí internetová soudní řízení, především v oblasti elektronického obchodování. AI také již pomáhá v oblasti vymáhání práva, například v otázkách praní špinavých peněz, identifikace kradených aut nebo dětské pornografie na internetu. Co se týče používání technologie rozlišování obličejů ze strany policie, kupříkladu Britské soudy rozhodly, že samotné používání této technologie není v rozporu s ochranou soukromí.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Na druhou stranu Evropský parlament se vyjádřil kriticky, jelikož nasazení AI by v určitých případech mohlo narušit právo na spravedlivý proces. Podle formálního vyjádření tohoto orgánu musí justiční systém zůstat v rukou lidských prokurátorů a soudců.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Jako soft-law byla v rámci Rady Evropy vytvořena <a href="https://rm.coe.int/ethical-charter-en-for-publication-4-december-2018/16808f699c">Evropská etická charta o využití AI v soudních systémech</a>, mezi jejíž principy patří dodržování základních práv, nediskriminace, kvalita a bezpečnost, transparentnost a nestrannost, stejně jako potřeba zůstat pod kontrolou lidského uživatele.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Na závěr hovořil Kerikmäe rovněž o nebezpečí algoritmické předpojatosti. AI systémy jsou například využívány k hodnocení rizika orgány činnými v trestním řízení ve velké většině států USA. Výstupy slouží jako doporučení soudcům, zda mají obviněnou osobu propustit na kauci, nebo nikoliv. Systémy však mají tendenci u bělochů doporučovat spíše ponechání na svobodě a u Afroameričanů opak. </div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Uvedený řečník vidí prostor pro podporu ze strany AI spíše u procesního práva nežli u práva hmotného. AI by se podle něj měla v soudnictví využívat jako nástroj pro předvídatelnost. Měla by do určité míry doplnit rozhodování lidí a případně odhalit či napravit tendenční rozhodování lidských soudců. Sloužit má ale spíše v limitovaných oblastech, ve kterých může ulehčit práci právníkům jako konečným rozhodovatelům, kteří musí být nadáni určitou kombinací lidských dovedností.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Možnost stínového rozhodnutí AI</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Pařížský právník Dan Shefet specializující se na AI a lidská práva uvedl, že by podle něj soudci neměli být nahrazeni roboty, avšak argumentoval ve prospěch toho, aby robot mohl paralelně vyjádřit druhý „názor“. Soudci jsou totiž lidé a jako takoví mohou podléhat určitým emocím nebo v určitých případech rozhodovat iracionálně – zkrátka chybovat.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Pro ilustraci uvedl případ z oblasti trestního práva; Sally Clark byla ve Velké Británii odsouzena za vraždu svých dvou synů, a to na základě chybných statistických údajů poukazujících na extrémně nízkou pravděpodobnost jejich úmrtí z jiného důvodu. Obdobný případ se stal v Nizozemí – Lucia de Berk byla zdravotní sestra, při jejíž službě zemřelo několik pacientů. Řečník tedy apeloval, že možnost druhého závěru ze strany AI by mohla snížit četnost justičních omylů.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Argumenty některých technologických gigantů, že nenávistné projevy lze pouze obtížně kontrolovat, považuje za liché. Připustit je by totiž znamenalo, že úspěch ospravedlňuje újmu. To podle něj nelze akceptovat – pokud chce být někdo úspěšný, musí zařídit patřičnou kontrolu kvality od samého počátku.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Štrasburský soud a nenávistné projevy na internetu</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Alexander Misic z Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) se pak zaměřoval na odpovědnost internetových zprostředkovatelů jako jsou vyhledávače (např. Google) nebo sociální sítě (např. Facebook). Tyto platformy, stejně jako státy, zavádějí politiky k respektování lidských práv. Musí se přitom vypořádat s konfliktem mezi čl. 8 (respektování soukromého a rodinného života) a čl. 10 (svoboda projevu) Evropské úmluvy o lidských právech.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Představitel štrasburského soudu vysvětloval případ <a href="https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-155105%22]}">Delfi AS proti Estonsku</a>, podle kterého zásah státu proti nenávistným komentářům na internetu nepředstavoval podle ESLP porušení svobody projevu. Následně se věnoval rozsudku, který vzhledem k dlouhému maďarskému názvu označoval jako <a href="https://hudoc.echr.coe.int/eng#{%22itemid%22:[%22001-160314%22]}">MTE proti Maďarsku</a>, ve kterém šlo o komentáře urážlivé, avšak nikoliv nenávistné. ESLP tak rozhodl, že následný zásah státu představoval porušení svobody projevu.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Kromě toho stojí za zmínku, že ESLP na svém webu vydal přehledný soupis relevantní judikatury týkající se jak <a href="https://www.echr.coe.int/Documents/FS_New_technologies_ENG.pdf">nových technologií</a>, tak <a href="https://www.echr.coe.int/Documents/FS_Hate_speech_ENG.pdf">nenávistných projevů</a>.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b><i>Soft-law</i> Evropské unie a Rady Evropy</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Juraj Sajfert z Vrije Universiteit Brussel následně vysvětlil kroky, které v této oblasti činí Evropská unie a Rada Evropy. EU prezentovala závěry vysoké expertní skupiny o AI v dubnu 2019 v podobě <a href="https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/ethics-guidelines-trustworthy-ai">etické směrnice</a> o důvěryhodné AI a Rada Evropy vydala v lednu 2019 <a href="https://rm.coe.int/guidelines-on-artificial-intelligence-and-data-protection/168091f9d8">směrnici k AI a ochraně dat</a> a v září pak zřídila Výbor k umělé inteligenci a lidským právům (CAHAI, souhrn z prvního zasedání zástupkyně ČR Moniky Hanych si lze přečíst v <a href="https://www.centrumlidskaprava.cz/sites/default/files/attachement/bulletin/bulletin_prosinec2019.pdf">Bulletinu lidských práv z prosince 2019</a>, s. 9). </div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
V rámci diskuze se pak Sajfert vyjadřoval k využití technologie na rozpoznávání obličejů. Tu je podle něj možné rozdělit do tří kategorií. První slouží k pouhému ověření osoby – například letištnímu personálu pomůže identifikovat, zda se skutečně jedná o osobu na pasové fotografii. To je v pořádku. U druhé kategorie se jedná o identifikaci osoby na základě údajů z CCTV kamer, které například mohou napomoci dopadnout pachatele. To je již riskantnější, ale stále lze takové užití odůvodnit. U třetího typu se však jedná o permanentní sledování společnosti na základě rozlišování obličejů, fungující stejně jako otisky prstů s celospolečenskou databází. Tento způsob užití by měl být podle uvedeného akademika zakázán.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Profesorka Nathalie Smuha se následně věnovala strategii Evropské unie, jejíž aktivity v této oblasti zatím měly spíše podobu soft-law. Je zřejmé, že EU bude v blízké budoucnosti stát před úkolem přijít s právní úpravou rozvoje AI rovněž ve formě hard-law.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<b>Co nás čeká?</b></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Technologické vymoženosti, které známe jen ze sci-fi, jsou za dveřmi. Buď se plánují, nebo v Silicon Valley již fungují, jen o tom ještě nevíme. Právo takový vývoj samozřejmě nemůže předjímat, ale mělo by na něj umět včas reagovat. Řada řečníků uváděla, že jasná pravidla by jim spíše ulehčila práci. Vzhledem k algoritmické předpojatosti a jiným hrozbám je potřeba právní regulace evidentní. Je tedy možné, že tak jako jsme se v oblasti ochrany osobních údajů nedávno dočkali nařízení GDPR, dočkáme se v budoucnu podobného vyjasnění pravidel v oblasti AI.</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
Cestu k němu však není namístě uspěchat – diskuze a definování soft-law principů jsou slibnými prvními krůčky na cestě k umělé inteligenci, která nám bude sloužit, ale která nás nepřeroste.</div>
</div>
</div>
</div>
<div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<br /></div>
</div>
<div style="text-align: justify;">
<div style="text-align: left;">
<i>Fotografie: Artificial Intelligence & AI & Machine Learning, author: Mike MacKenzie, source: Flickr, CC BY 2.0, edits: photo horizontally inverted</i></div>
</div>
</div>
Lukáš Hoderhttp://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-79852753282968622942020-03-27T11:47:00.000+01:002020-03-27T11:47:36.497+01:00Jan Vučka: Radost přichází z EUJak se pozná vtip tzv. kameňák?<br />
<a name='more'></a> Uveďme plný text návrhu usnesení, předloženého Evropskému parlamentu dne 5. března 2020:<br />
<br />
<i>NÁVRH USNESENÍ</i><br />
<i>předložený v souladu s článkem 143 jednacího řádu
o Evropském dni optimismu</i><br />
<i>Ruža Tomašić, Andris Ameriks, Romana Tomc, Rosanna Conte, Tonino Picula, Maria Grapini, Željana Zovko, Sunčana Glavak, Emmanouil Fragkos, Biljana Borzan, Elżbieta Katarzyna Łukacijewska, Nicola Procaccini, Ivan Vilibor Sinčić, Jadwiga Wiśniewska, Andżelika Anna Możdżanowska, Margarita de la Pisa Carrión, Eugen Tomac, Valdemar Tomaševski</i><br />
<i>B9-0127/2020</i><br />
<i><br /></i>
<b><i>Návrh usnesení Evropského parlamentu o Evropském dni optimismu </i></b><br />
<i><br /></i>
<i>Evropský parlament, </i><br />
<i>– s ohledem na článek 143 jednacího řádu, </i><br />
<i><br /></i>
<i>A. vzhledem k tomu, že optimismus je měřitelnou ekonomickou kategorií, která má přímý dopad na obecnou hospodářskou činnost; vzhledem k tomu, že Světová zdravotnická organizace (WHO) uvádí, že deprese a úzkostné poruchy stojí celosvětové hospodářství každý rok jednu miliardu USD; </i><br />
<i>B. vzhledem k tomu, že podle výzkumu prováděného WHO se deprese do roku 2030 stane nejrozšířenějším onemocněním na světě; vzhledem k tomu, že počet osob s depresemi a úzkostnými poruchami každým rokem dramaticky stoupá: zatímco v roce 1990 bylo diagnostikováno 416 milionů případů, v roce 2013 to bylo již 615 milionů případů; vzhledem k tomu, že ze zjištění vyplývá, že optimistické naladění souvisí s nižším kardiovaskulárním rizikem a že prosazování optimismu a snižování pesimismu může mít pozoruhodně velký význam z hlediska preventivní zdravotní péče; </i><br />
<i><br /></i>
<i>1. vyzývá Komisi, aby vyhlásila 27. květen „Evropským dnem optimismu“, jehož hlavním účelem by měla být propagace optimismu jakožto prostředku, který napomáhá vytvářet příznivější společenské klima, zdravější životní podmínky a celkovou prosperitu a pohodu. </i><br />
<br />
(originál <a href="https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/B-9-2020-0127_CS.html">zde</a>)<br />
<br />
Jsem si jist, že vyhlášení Evropského dne optimismu vyřeší celoevropský problém s depresemi, stejně jako se díky lisabonské strategii stala z EU nejkonkurenceschopnější ekonomika světa (mělo podle plánu nastat do roku 2010).<br />
Jak pravil klasik: „snad v pětiletce páté ...“
Občasný bloggerhttp://www.blogger.com/profile/13713337913473198612noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-21829744976353408832020-03-17T15:14:00.000+01:002022-04-09T19:26:34.591+02:00Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Včera Evropský soud pro lidská práva podle
čerstvé <a href="https://hudoc.echr.coe.int/app/conversion/pdf?library=ECHR&id=003-6666795-8866184&filename=ECHR%20is%20taking%20exceptional%20measures.pdf%C2%A8">tiskové
zprávy</a> přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik
výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější.
Podle čl. 35 odst. 1 <a href="https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictexts&c=">Evropské úmluvy
o ochraně lidských práv</a> může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne,
kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí.</span></span><br />
<a name='more'></a><span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><o:p></o:p></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Tento krok je v současné situaci
pochopitelný, zároveň však značně problematický, a to hned z několika důvodů. V
první řadě se z tiskové zprávy, která je jediným oficiálním zdrojem informací o
mimořádných opatřeních, sice dozvídáme, že byla určitá opatření přijata, řada
dalších podstatných informací však chybí. Tisková zpráva ve své stručnosti
neuvádí, kdo přesně je onen „Evropský soud pro lidská práva“, který o nich
rozhodnul. Bylo to plénum soudu, předseda, tajemník nebo jiné těleso? Jakou
většinou bylo přijato? A na jakém právním základě? Z čeho ten, kdo k vydání
opatření přistoupil, dovozoval svou pravomoc tak učinit? Podepsat a ratifikovat
Úmluvu mohou jen členové Rady Evropy (čl. 59 Úmluvy), výhrady k ní vznést
titíž (čl. 57), vypovědět ji mohou Vysoké smluvní strany (čl. 58). Závěrečná
ustanovení Úmluvy pamatují též na pravomoci Výboru ministrů dle <a href="https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/001">Statutu
Rady Evropy</a> (čl. 54). Oporu pro takové jednání nenajdeme ani v <a href="https://echr.coe.int/Pages/home.aspx?p=basictexts/rules&c=">Pravidlech
Soudu</a>.<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Úmluva byla doposud měněna co do
hmotněprávních i procesních pravidel 16 protokoly schvalovanými a
ratifikovanými jako mezinárodní smlouvy členskými zeměmi Rady Evropy.
K tomu ale včera nedošlo, nesešel se ani Výbor ministrů.<span style="mso-spacerun: yes;"> </span>Připomeňme přitom, jak složité je běžně
upravit lhůtu pro podávání stížností. Podle článku 4 <a href="https://www.coe.int/en/web/conventions/full-list/-/conventions/treaty/213">Protokolu
č. 15 k Úmluvě</a> má být lhůta pro podávání stížností zkrácena z šesti měsíců
na čtyři. Tento protokol z roku 2013 však dosud není účinný. Podle jeho článku
7 je totiž nezbytné, aby uplynuly tři měsíce od data, kdy všechny smluvní státy
vyslovily svůj souhlas s tím, že budou protokolem vázány. Článek 4, který délku
lhůty upravuje, pak bude účinný až o šest měsíců později. Je tedy namístě
pozastavit se nad příkrým kontrastem mezi situací, kdy na účinnost Protokolu č.
15 čekáme již sedm let a vyžadujeme souhlas od všech smluvních stran, a
situací, kdy na základě rozhodnutí, o němž nevím, kdo a na jakém podkladě jej
vydal, se najednou mění (resp. staví) lhůta pro podání stížnosti ze dne na den.<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Mezinárodní právo sice pamatuje i na to, že
mohou nastat mimořádné situace, kdy bude třeba (dočasně) nevyžadovat plnění
určitých závazků, včetně těch lidskoprávních, takové rozhodnutí však náleží
samotným smluvním stranám. <a href="https://legal.un.org/ilc/texts/instruments/english/conventions/1_1_1969.pdf">Vídeňská
úmluva o smluvním právu</a> kodifikující mezinárodní obyčejové právo pamatuje
v čl. 62 na podstatnou změnu poměrů jako důvod pro přerušení provádění
smlouvy. Tato úmluva je však adresovaná smluvním stranám, nikoli objektu
smlouvy, a toto ustanovení míří jiným směrem. Zároveň Výbor OSN pro lidská
práva klade ve svém <a href="https://tbinternet.ohchr.org/_layouts/15/treatybodyexternal/Download.aspx?symbolno=CCPR%2fC%2f21%2fRev.1%2fAdd.11&Lang=en">obecném
komentáři k mimořádným situacím</a> důraz na „zásadu legality a právního
státu v časech, kdy jsou nejvíce potřeba“<span style="background: white; color: black;">. Také samotná Úmluva pamatuje na to, že v případě ohrožení
může být nezbytné odstoupit od určitých závazků, které stanovuje. Takovou
možnost dává článek 15 Úmluvy (který však dosud v souvislosti s koronavirovou
epidemií žádný stát neaktivoval). Obdobně jako čl. 62 Vídeňské úmluvy i čl. 15
Úmluvy však oprávnění k takovému kroku přistoupit, adresují smluvním stranám,
nikoliv mezinárodní organizaci jako předmět smlouvy.</span><o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><span style="background: white; color: black;"><br /></span></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Tisková zpráva dále zmiňuje, že
k pozastavení „šestiměsíčního pravidla“ dochází na jeden měsíc. Je určitě
rozumné mimořádná opatření tímto způsobem limitovat (sunset clause), aby se
z výjimky nestávalo pravidlo. Nechtěli bychom ale být v kůži
„Evropského soudu pro lidská práva“, který bude za měsíc rozhodovat, jestli
výjimku prodloužit nebo se vrátit k normálu. Jaká kritéria pro své
rozhodování zvolí? Ústup velkých zemí od krizových režimů, počet úmrtí za den,
počet nakažených osob? Co když některé země budou stabilizované a ve Velké
Británii bude situace kulminovat? Nebudeme podobný přístup očekávat i při
nějaké další případné pohromě (např. požáry ve více evropských zemích?).
Pomohlo by, pokud by tisková zpráva specifikovala, jaké konkrétní důvody soud k
přijetí opatření vedly a neodkazovala pouze obecně na stávající koronavirovou
epidemii.<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Ten, kdo rozhodnutí přijal, byl určitě veden
dobrými úmysly. V zásadě lze kvitovat, že se Soud pokouší v této nelehké
situaci vyjít stěžovatelům vstříc. Soud totiž může fungovat, pouze pokud je
účinným způsobem přístupný stěžovatelům. Pošty byly sice v současné situaci
uzavřeny pouze na Kypru, nicméně odesílání dopisů se jistě v této situaci
komplikuje. Nelze však nepodotknout, že spíše než prodloužení lhůty o měsíc, by
zřejmě stěžovatelům pomohlo, pokud by soud (alespoň dočasně) akceptoval též
podání v elektronické podobě, což je koneckonců standardem většiny soudů v
Evropě.<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">„Šestiměsíční pravidlo“ bylo dosud považováno
za nedotknutelné. Existuje kolem něj masa judikatury, vykládající, jak mají
stěžovatelé napříč Evropou přistupovat k počátku lhůty i konci lhůty. Řada
jinak opodstatněných stížností byla odmítnuta kvůli jejímu nedodržení třeba jen
o pár minut. Může se zdát, že tato úleva je přijata ve prospěch stěžovatelů.
Jenže proti nim ve sporu nestojí nutně jen „zlé“ státy. V civilněprávním
sporu je to třeba jiná soukromá osoba, která sice není účastníkem řízení před
Soudem, nicméně případným rozsudkem a obnovou řízení může být citelně dotčena a
spoléhá na právní jistotu. A ta je podkopána.<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>Na okraj lze též dodat, že k žádným podobným opatřením dosud <a href="https://curia.europa.eu/jcms/jcms/P_97552/">nepřistoupil</a> Soudní dvůr
Evropské unie ani <a href="https://www.icj-cij.org/en">Mezinárodní soudní dvůr</a>.<o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Evropský soud pro lidská práva porušil
významné tabu. Tabu, že mezinárodní smlouvy nemohou být měněny jinak než
smluvními stranami. Kdo jiný, než mezinárodní soud by měl tato pravidla
respektovat? Skutečnost, že mezinárodní smlouvy jsou přijímány složitým a
v ústavách zakotveným způsobem, jim dodává legitimitu, slouží dělbě moci a
vytváří mezinárodní „rule of law“. Líbivým krokem je nyní podkopána víra států,
že jsou pány mezinárodních smluv. Není to poprvé, v poslední době čím dál
častěji můžeme sledovat emancipaci mezinárodních organizací počínaje tím, že
někdy samy vznáší požadavky na zvýšení svých rozpočtů, po skutečnost, že státům
vracejí/odmítají jejich „kandidáty“ do svých rozhodovacích těles. Jestli státy
ztratí jistotu v zaběhaná mezinárodní pravidla, budou méně ochotné
k dalším závazkům přistupovat a ty stávající dodržovat. <o:p></o:p></span></span><br />
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;"><br /></span></span></div>
<div class="MsoNormal">
<span lang="CS"><span style="font-family: "georgia" , "times new roman" , serif;">Nechceme kritizovat Evropský soud pro lidská
práva za to, že se snaží v nelehké době vycházet vstříc stěžovateli, ale
poukázat na to, že i dobré věci je potřeba dělat promyšleně a v souladu s
pravidly, jinak mohou mít nezamýšlené důsledky. Nejenže se přijaté opatření
může stát nebezpečným precedentem. V současné chvíli je přijímána řada pravidel
a opatření ve všech členských státech Rady Evropy. Ta závažným způsobem
zasahují do lidských práv, jsou přitom ale stanovována narychlo, malými
skupinami osob, často bez vysvětlení a v časové tísni. Ze strany odborné
veřejnosti je voláno po tom, aby se v této situaci, navzdory její závažnosti,
nezapomínalo na zákonnost a přiměřenost přijatých opatření a na jejich
odůvodňování. Kdo jiný, než Evropský soud pro lidská práva by měl jít státům
příkladem?</span></span></div>
Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-23423396098459077852020-02-26T13:29:00.000+01:002022-04-09T20:00:59.334+02:00Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)<div class="MsoNormal" style="mso-outline-level: 1; text-align: justify;">
V ne příliš
dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn.
<a href="https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Vedouci_OVVP/Agenda_de_Portavoz/2-3212-18.pdf">II. ÚS 3212/18</a> – <i>Právo na
svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), </i>o kterém psal
následně Robert Zbíral i <a href="https://jinepravo.blogspot.com/2019/05/anexe-krymu-lustrovani-rusu-v.html">zde</a> na Jiném právu a
ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková <a href="https://pravo21.online/pravo/kriticka-reflexe-nalezu-v-nemz-se-ustavni-soud-zastal-hoteliera-vynucovani-nesouhlasu-s-okupaci-krymu-nepovazuje-za-diskriminaci">zde</a> na Právo21 a mnozí
další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr <a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odmitl-ubytovat-rusy-kvuli-krymu-diskriminace-nebo-protest-72013">zde</a>, nebo např. zde <a href="https://www.ceska-justice.cz/blog/se-stalo-se-muze-stat-nekolik-poznamek-k-nalezu-ustavniho-soudu-cr-ii-us-321218/">na České justici</a>). Reakce byly
zejména kritické.</div>
<div class="MsoNormal" style="mso-outline-level: 1; text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="mso-outline-level: 1; text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-size: 12.0pt; mso-bidi-font-weight: bold;">V mé ne příliš
dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém
měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního
soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla
ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva,
poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu,
který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit
několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně
nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.</span></div>
<a name='more'></a><o:p></o:p><br />
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b style="mso-bidi-font-weight: normal;"><span style="mso-bidi-font-size: 12.0pt;">Odmítnutí hoteliéra ubytovat
hosta z důvodu politické příslušnosti<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Rozhodnutí sp. zn. <a href="http://www.bundesverfassungsgericht.de/entscheidungen/rs20120912_2bvr139012.html"><span style="color: windowtext; text-decoration: none; text-underline: none;">BvR 879/12
ze dne 27. 8. 2019<o:p></o:p></span></a></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<a href="https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Pressemitteilungen/DE/2019/bvg19-064.html">Tisková
zpráva</a> / <a href="https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2019/08/rk20190827_1bvr087912.html;jsessionid=5AAB90B9BA1A79A312CB1B02E1417EB3.2_cid394">text
rozhodnutí</a><o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Okolnosti případu<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Manželka <a href="http://www.udovoigt.de/">Uda Voigt</a><span class="MsoHyperlink">a</span>,
německého politika, v rocích 1996 – 2011 předsedy extremistické, krajně
pravicové politické strany Národnědemokratická strana Německa <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Nationaldemokratische Partei Deutschlands (</i><a href="https://npd.de/"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">NPD</i></a><i style="mso-bidi-font-style: normal;">)), </i>si pro období od 6. do 10. 12. 2009 zarezervovala
v hotelu <a href="https://www.esplanade-resort.de/">Esplanade</a>
v Bad Sarrow v Německu wellness-pobyt, kterého se měla zúčastnit
společně s manželem. Hotel pobyt nejdříve potvrdil, ale následně 19. 11. 2009
sdělil, že pobyt v hotelu není možný a nabídl bezplatné storno, jakož i
různé ubytovací alternativy. Na dotaz stěžovatele (Uda Voigta) udělil
provozovatel hotelu dne 23. 11. 2009 stěžovateli absolutní zákaz pobytu
v daném hotelu do budoucna <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Hausverbot)</i>.
Ten v dopise ze dne 8. 12. 2009 odůvodnil tak, že politické přesvědčení
stěžovatele není slučitelné s cílem hotelu poskytnout každému hostu podle
možností excelentní wellness zážitek. Stěžovatel se cítil tímto rozhodnutím
diskriminován, na základě čeho podal žalobu, kterou se domáhal zrušení zákazu
ubytování. Se svou žalobou neuspěl u prvostupňového zemského soudu <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Landgericht)</i> ve Frankfurtu, ani u druhostupňového
vrchního zemského soudu <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Oberlandesgericht)</i>
v Braniborsku. Německý Nejvyšší soudní dvůr <a href="http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bgh&Art=en&nr=59967&pos=0&anz=1">žalobě
vyhověl jen v části</a>, která se týkala již smluvně sjednaného termínu
pobytu, potvrdil ale zákaz ubytování platný do budoucna. Právě proti němu podal
stěžovatel ústavní stížnost k německému Spolkovému ústavnímu soudu. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Z odůvodnění rozhodnutí<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Spolkový ústavní soud ústavní
stížnost odmítl jako zjevně neopodstatněnou, protože nedosahovala
ústavně-právní rovinu a nebylo tedy zasaženo do ústavních práv stěžovatele.
Klíčovou otázkou byl dosah prozařování základních práv do civilního práva
v souvislosti se zákazem ubytování. Tuto otázku již německý Spolkový
ústavní soud řešil v nedávné době v <a href="https://www.bundesverfassungsgericht.de/SharedDocs/Entscheidungen/DE/2018/04/rs20180411_1bvr308009.html">rozhodnutí
sp. zn. 1 BvR 3080/09 ze dne 11. 4. 2018</a>. Toto rozhodnutí se týkalo nikoliv
zákazu ubytování, ale zákazu vstupu stěžovatele na kterýkoliv německý fotbalový
stadion <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(</i><a href="https://www.lto.de/recht/nachrichten/n/bverfg-1bvr308009-bundesweite-stadionverbote-mittelbare-drittwirkung-grundrechte-hausrecht-dfb/"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Stadionverbot</i></a><i style="mso-bidi-font-style: normal;">)</i> na více než dva roky kvůli tomu, že byl stěžovatel (domnělým) účastníkem
výtržnosti při jednom fotbalovém setkání. V trestním řízení nebyla účast
stěžovatele na výtržnosti prokázána. I v tomto případě se stěžovatel obrátil na
Spolkový ústavní soud, aby posoudil, zda v soukromoprávním vztahu mezi ním
a provozovatelem fotbalového stadionu, který chtěl jako fanoušek navštěvovat,
nedošlo k porušení jeho ústavních práv. Spolkový ústavní soud zde řešil
otázku prozařování ústavních práv do soukromoprávních vztahů, resp. nepřímého
účinku základních práv na soukromoprávní (horizontální) vztahy <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(mittelbare Drittwirkung).</i>
Z hlediska ústavního práva bylo ve hře vlastnické právo provozovatele
stadionu podle čl. 14 odst. 1 GG, jakož i ochrana stěžovatele před
neopodstatněným rozdílným zacházením podle čl. 3 odst. 1 GG. Spolkový ústavní
soud uvedl, že čl. 3 odst. 1 GG nepředstavuje žádný objektivní ústavní princip,
z kterého by mělo vyplývat, že musí ve veškerých soukromoprávních vztazích
být všichni účastnící rovní. Ke svobodě jednotlivce totiž patří svoboda
rozhodnout se na základě vlastních preferencí, s kým a za jakých podmínek
vstoupí do smluvního vztahu, resp. kdo a jak bude používat jeho majetek. Platí
zde tedy privátní autonomie. Nicméně může i v soukromoprávních vztazích
být aplikován čl. 3 odst. 1 GG, jde-li o určité „specifické konstelace.“ V daném
případě zejména nemůže provozovatel stadionu vyloučit někoho z účastí na
fotbalových setkáních bez věcného důvodu. Je tedy potřebné vyvážit na jedné
straně vlastnické právo provozovatele stadionu a z něj vyplývající možnost
zakázat někomu vstup na stadion, a na druhé straně příkaz rovného zacházení. To
je v první řadě úlohou civilních soudů, které při svých rozhodnutích
disponují značným diskrečním oprávněním. Spolkový ústavní soud do těchto
rozhodnutí zasáhne pouze tehdy, dojde-li ke zjevné výkladové chybě, které
důsledkem by bylo nesprávné posouzení významu dotčených základních práv.
Civilní soudy tedy měly za úlohu posoudit, zda měl provozovatel pro udělení
zákazu návštěv stadionu věcný důvod a zákaz tak nebyl libovolný, a také, zda
při jeho uložení respektoval procesně-právní požadavky, ke kterým patří zpravidla
i výslech dotčeného ještě před udělením zákazu. Výslech dotčeného v tomto
případě neproběhl. To ale podle Spolkového ústavního soudu není nutné
v každém případě, a zda jde právě o takový případ nebo nikoliv, přísluší
posoudit civilním soudům. Věcný důvod pro udělení zákazu spočíval
v nebezpečí, že se dotčený v budoucnu zúčastní výtržností při
sportovních utkáních. Toto nebezpečí není pouze subjektivní, ale vztahuje se na
objektivní okolnosti, mezi které patří právě účast na výtržnosti
v minulosti, v důsledku které bylo vůči dotčenému zahájeno trestní řízení,
které v čase udělení zákazu navštěvovat stadion nebylo skončeno. I jeho
zahájení již samo o sobě ale může být důvodem pro udělení zákazu navštěvovat
stadion, jelikož nemusí být z hlediska zajištění bezpečnosti sportovních
utkání pro provozovatele stadionu<span style="mso-spacerun: yes;">
</span>přiměřené vyčkávat jeho výsledku, potřebuje-li okamžitě přijmout
přiměřená bezpečnostní opatření. Věcný důvod pro udělení zákazu návštěv
stadionu také neodpadl ani po ukončení trestního stíhání dotčeného, ve kterém
nebylo dokázáno, že dotčený sám spáchal trestný čin. Dotčený se vědomě
pohyboval v blízkosti prostoru, ve kterém prokazatelně došlo
k výtržnostem, a provozovatel stadionu měl oprávněné obavy z toho, že
do budoucna přispěje k dalším výtržnostem. Každopádně je výsledkem tohoto
rozhodnutí z hlediska analyzovaného případu zejména to, že při
určitých „specifických konstelacích“ dopadají základní práva a s nimi i
rovnost podle čl. 3 GG i na soukromoprávní vztahy. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
V této úvaze pokračoval
Spolkový ústavní soud i v případě Uda Voigta. Požadavky rovnosti podle čl.
3 odst. 1 GG dopadají na soukromoprávní vztahy pouze v určitých
„specifických konstelacích,“ které Spolkový ústavní soud v tomto případě
neshledal. Návštěva wellnes hotelu není ani události, která by do velké míry
rozhodovala o účasti na společenském životě, a ani provozovatel hotelu neměl
monopol v této oblasti, ani žádnou strukturální nadřazenost, ale byl
provozovatelem pouze jednoho z několika hotelů v Bad Sarrow. Nebyly
zde tedy žádné specifické konstelace, které by odůvodňovaly aplikaci čl. 3
odst. 1 GG, ani čl. 3 odst. 3 GG. Spolkový ústavní soud ale neposkytl žádný
jednoznačný návod, kdy se má čl. 3 odst. 3 GG aplikovat v soukromoprávních
vztazích. Z <a href="http://juris.bundesgerichtshof.de/cgi-bin/rechtsprechung/document.py?Gericht=bgh&Art=en&nr=59967&pos=0&anz=1">rozhodnutí
Spolkového nejvyššího soudního dvora</a> vyplývá, že v důsledku uložení
zákazu pobytu je stěžovatel omezen pouze ve svobodě organizování svého volného
času <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Freiheitsgestaltung)</i>, nikoliv
v organizování svého života <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Lebensgestaltung)</i>.
Navíc byl stěžovatel provozovatelem hotelu upozorněn na nemožnost ubytovat se
v tomto hotelu předem a ne například až při příchodu. Toto sdělení nebylo
nijak spojeno s veřejnou stigmatizací. V okolí se navíc nachází
množství jiných hotelů, kde by se stěžovatel mohl ubytovat. V nalézacím řízení
nebylo prokázáno, že by byl stěžovatel v důsledku svého politického
přesvědčení bojkotován anebo vyloučen z veřejného života. Sám provozovatel
hotelu stěžovateli výslovně nabídl jiné ubytovací alternativy v okolí. Na
straně hoteliéra poukázal Spolkový ústavní soud na jeho vlastnické právo
vyplývající z čl. 14 odst. 1 GG a z něho vyplývající právo rozhodovat
o tom, komu umožní užívat své vlastnictví, jakož i na svobodu podnikání podle
čl. 12 odst. 1 GG. Nadto hoteliér uvedl, že jeho obchodním záměrem je
poskytovat relaxační a volnočasové služby hostům a že se jako provozovatel
hotelu obával, že se budou jiní hosté stěžovat, když v hotelu potkají
stěžovatele, který jen nedávno veřejně prezentoval svá polarizující politická
přesvědčení. Provozovatel hotelu považoval za pravděpodobné, že se hosté budou
stěžovat, budou protestovat, v hotelu bude panovat napěti a mnozí své
pobyty i zruší, pokud by souhlasil s pobytem stěžovatele. <o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Stěžovatelova základní práva tak
podle Spolkového ústavního soudu nebyla porušena. Spolkový soud také výslovně
uvedl, že v tomto případě nevysvětlil podrobně obecnou aplikaci čl. 3 odst.
3 GG na soukromoprávní vztahy a nechal jí tedy v obecné rovině otevřenou.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="mso-bidi-font-style: italic;">Poznámky à la srovnávací analýza<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Diskriminační důvod <o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Již Jan Wintr se ve svém </span><a href="https://www.seznamzpravy.cz/clanek/odmitl-ubytovat-rusy-kvuli-krymu-diskriminace-nebo-protest-72013"><span style="mso-bidi-font-style: italic;">povídání</span></a><span style="mso-bidi-font-style: italic;"> (od 10:11) správně zamýšlel nad tím, že zákaz diskriminace platí celkem
určitě ve veřejnoprávních vztazích (ve vztahu stát – občan), a že je
kontroverzní, kdy působí zákaz diskriminace v soukromoprávních vztazích. Následně
ale uzavřel, že se český zákonodárce celkem jasně vyjádřil v § 6 </span><a href="https://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-634"><span style="mso-bidi-font-style: italic;">zákona o ochraně spotřebitele</span></a><span style="mso-bidi-font-style: italic;">, že prodávající nesmí při prodeji výrobků nebo poskytování služeb
spotřebitele diskriminovat, a tedy že jasně zakázal diskriminaci i v
soukromoprávních vztazích. Nezmínil už ale to, co nakonec uvedl i český Ústavní
soud ve svém nálezu souhlasně s Nejvyšším správním soudem – že státní
příslušnost nepředstavuje výslovně diskriminační důvod podle zákona o ochraně
spotřebitele.<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">V Německu také platí zákonná úprava zákazu diskriminace, která je
obsažena v § 19 obecného zákona o rovném zacházení </span><i style="mso-bidi-font-style: normal;">(</i><a href="https://www.gesetze-im-internet.de/agg/__19.html"><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Allgemeines Gleichbehandlungsgesetz – AGG</i></a><i style="mso-bidi-font-style: normal;">). </i><span style="mso-bidi-font-style: italic;">Ten zakazuje diskriminaci z důvodu rasy, etnického původu,
pohlaví, náboženství, věku nebo sexuální identity. Neobsahuje tedy zákaz
diskriminace z důvodu státní příslušnosti, ani z důvodu politického
přesvědčení. Ten ostatně neobsahuje výslovně ani český zákon. Rozdíl mezi
českou a německou zákonnou právní úpravou je v tom, že český zákon hovoří
o zákazu diskriminace obecně, zatímco německý zákon výslovně jen
z určitých důvodů, mezi které nepatří ani státní příslušnost, ani
politické přesvědčení. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Jelikož jde v německém rozhodnutí spíš o otázku diskriminace
z důvodu politického přesvědčení a nikoliv státní příslušnosti, a jelikož
i v českém nálezu nejde tak úplně o diskriminaci z důvodu státní
příslušnosti, ale spíš z důvodu státní příslušnosti ve spojení
s politickým přesvědčením (ubytování totiž nebylo odmítnuto každému Rusovi,
pouze tomu, který odmítal uznat protiprávnost anexe Krymu), zůstanu
v dalším textu zejména při diskriminaci z důvodu politického
přesvědčení (ostatně se k tomu tak nějak klonil i sám Ústavní soud
v bodě 26). K té ještě jednou zopakuji, že ani německá, ani česká
zákonná právní úprava diskriminaci z důvodu politického přesvědčení
výslovně nezakazuje. Na druhé straně vůbec netvrdím, že by se česká zákonní
úprava nemohla vyložit i tak, že je zakázána diskriminace i z důvodu
státní příslušnosti a politického přesvědčení. Konkrétní důvody zde totiž
nejsou vyjmenovány. Neshledávám ale, na druhé straně, příhodné, bez dalšího
říct, že mezi diskriminační důvody podle § 6 zákona o ochraně spotřebitele
spadá i státní příslušnost i poltické přesvědčení. Co vše zde spadá, je
potřebné vyložit v konkrétním případě. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Prozařování základních práv a svobod do podústavního práva<o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Momentálně se nacházíme v této analýze v situaci, kdy zákonné
právo v Německu ani v Česku výslovné neříká o zákazu diskriminace
z důvodu politického přesvědčení (ani státní příslušnosti), no i
v Německu i v Česku je na ústavní úrovni zakotven zákaz
diskriminace z důvodu politického smýšlení (čl. 3 odst. 1 Listiny
základních práv a svobod), resp. pro rozdílné politické názory (čl. 3 odst. 1
GG). Vyvstává tedy otázka, zda se má tento zákaz přímo aplikovat i
v horizontálních, soukromoprávních vztazích a za jakých okolností, a zda
tyto okolnosti nastaly v tomto konkrétním případě. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Disentující soudce Ludvík David ve svém odlišném stanovisku jednoznačně
uvedl: „</span><i style="mso-bidi-font-style: normal;">Hodnoty a principy Ústavy
prozařují naším právním řádem i do horizontálních vztahů mezi v zásadě
rovnoprávnými subjekty.“ </i><span style="mso-bidi-font-style: italic;">Jenže právě
tato otázka byla v německém rozhodnutí klíčová a německý Spolkový ústavní
soud k ní zaujal opačné stanovisko než soudce David. Německý Spolkový
ústavní soud totiž uzavřel, že </span>požadavky rovnosti dopadají na
soukromoprávní vztahy pouze v určitých „specifických konstelacích,“ a tyto
specifické konstelace v konkrétním případě neshledal. Co přesně jsou
„specifické konstelace“ a jak je nacházet v obecné rovině a v dalších
případech, neuvedl. Odůvodnil pouze absenci existence specifických konstelací
v tomto konkrétním případě a tedy závěr, že v daném případě nedochází
k prozařování zákazu diskriminace do horizontálního vztahu, a to
následovně:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
1. provozovateli hotelu svědčí
vlastnické právo vyplývající z čl. 14 odst. 1 GG a z něho vyplývající
právo rozhodovat o tom, komu umožní užívat své vlastnictví, jakož i svoboda
podnikání podle čl. 12 odst. 1 GG.<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
2. návštěva wellnes hotelu není
události, která by do velké míry rozhodovala o účasti na společenském životě, a
stěžovatel tak nebyl vyloučen z účasti na veřejném životě (bod 8),<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
3. provozovatel hotelu neměl
monopol v této oblasti, ani žádnou strukturální převahu (bod 8),<span style="mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
4. stěžovatel byl omezen pouze ve
svobodě organizování svého volného času <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Freiheitsgestaltung)</i>,
nikoliv v organizování svého života <i style="mso-bidi-font-style: normal;">(Lebensgestaltung)</i>,<span style="mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
5. stěžovatel byl provozovatelem
hotelu upozorněn na nemožnost ubytovat se v tomto hotelu předem a ne
například až při příchodu a toto sdělení nebylo nijak spojeno s veřejnou
stigmatizací,<span style="mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
6. v okolí se nachází
množství jiných hotelů, kde by se stěžovatel mohl ubytovat a které mu
provozovatel hotelu výslovně nabídl (bod 8),<span style="mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
7. provozovatel hotelu se obával,
že se budou jiní hosté stěžovat, když v hotelu potkají stěžovatele, který
jen nedávno veřejně prezentoval svá polarizující politická přesvědčení a
považoval za pravděpodobné, že se hosté budou stěžovat, budou protestovat,
v hotelu bude panovat napěti a mnozí své pobyty i zruší, pokud by
souhlasil s pobytem stěžovatele,<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i>Specifické konstelace podle
českého Ústavního soudu <o:p></o:p></i></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
Porovnáme-li si specifické
konstelace vymezené v rozhodnutí Spolkového ústavního soudu
s odůvodněním českého Ústavního soudu, zjistíme, že jsou v bodech 1),
3), 5), a 6) vskutku podobné:<o:p></o:p></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
1. Ústavní soud se ve svém nálezu
opírá o svobodu hoteliéra podnikat, která je derivátem práva vlastnit majetek
podle čl. 11 odst. 1 Listiny (bod 23),<span style="mso-bidi-font-style: italic;"><o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">2. –<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">3. jako argument uvádí, že nešlo o poskytování služby základní jako
např. prodej chleba, ani monopolní, jako např. jediný poskytovatel plynu (bod
34),<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">4. –<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">5. Ústavní soud ocenil, že se hoteliér choval předvídatelně, když
předmětné omezení ubytovacích služeb avizoval dopředu a transparentně, o čemž
svědčí zejména umístění předmětného textu v českém a anglickém jazyce nejen na
vstupních dveřích hotelu, nýbrž také na jeho internetových stránkách (bod 32),<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">6. hotel byl umístěn tak, že neměl být problém najít si jinou ubytovací
alternativu (bod 33),<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">7. –<o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoListParagraph" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Ačkoliv nebyly body 2) a 4) výslovně uvedeny v nálezu Ústavního
soudu, byly i tyto zde, domnívám se, splněny. Z hlediska vymezení
specifických okolností, za kterých se má uplatnit v horizontálním vztahu
zákaz diskriminace, se německé rozhodnutí a české rozhodnutí liší v zásadě
pouze v bodě 7). Na rozdíl od německého hoteliéra, který svůj postup
zdůvodňoval zejména obavou o jiné hosty a svůj byznys, se český hoteliér
zejména chtěl politicky sám vyjádřit k anexi Krymu, kterou odsuzoval. <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<b><span style="mso-bidi-font-style: italic;">Závěr<o:p></o:p></span></b></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<span style="mso-bidi-font-style: italic;">Dalo by se toho k pokusu o srovnávací analýzu těchto dvou
rozhodnutí uvést ještě daleko víc, ale to už by nečetl asi nikdo. Mým cílem
bylo zejména upozornit na dané německé rozhodnutí a uvést množství podobností
tohoto rozhodnutí s českým rozhodnutím. Zdá se totiž, že by česká situace
obstála i před německým Spolkovým ústavním soudem. Vynechala jsem jakoukoliv
kritiku českého rozhodnutí, protože ji bylo dosud až dost. Na závěr stručné
srovnávací analýzy se chci pouze zeptat a nadhodit do diskuze následující: <o:p></o:p></span></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div class="MsoNormal" style="text-align: justify;">
<i style="mso-bidi-font-style: normal;">Lze i v českém prostředí aplikovat prozařování zákazu diskriminace
do horizontálních vztahů pouze v určitých „specifických konstelacích“?</i></div>
Zuzana Vikarskáhttp://www.blogger.com/profile/11914595319997100762noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-68400058771297788062020-02-06T15:53:00.002+01:002022-04-09T22:05:25.777+02:00Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)<br />
<br />
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<a href="https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0047272719301367-gr1_lrg.jpg?fbclid=IwAR1KVKEMxNMgJmXVnaQqt9pQM2YVk-tkVUj0kl_oIfN0kNcODuLO1-6UDqo" imageanchor="1" style="margin-left: 1em; margin-right: 1em;"><img border="0" data-original-height="460" data-original-width="800" height="184" src="https://ars.els-cdn.com/content/image/1-s2.0-S0047272719301367-gr1_lrg.jpg?fbclid=IwAR1KVKEMxNMgJmXVnaQqt9pQM2YVk-tkVUj0kl_oIfN0kNcODuLO1-6UDqo" width="320" /></a></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
<br /></div>
<div class="separator" style="clear: both; text-align: center;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<br />
Lidé si pořizují zbraně mj. proto, aby se mohli bránit v případě napadení. A političtí zastánci zmírnění regulací držení zbraní jako jeden z argumentů udávají, že držení zbraní má preventivní účinek: pachatelé jsou si vědomi, že např. v 5 procentech domů má majitel zbraň. A i když nevědí, ve kterých konkrétních domech, už pouhé riziko, že mohou být konfrontováni ozbrojeným majitelem, od vlámání se do domů odrazuje. Argument je logicky korektní a je otázkou pro empirický výzkum, zda tento preventivní účinek je hmatatelný či zanedbatelný.<br />
<br />
Ale pokud jste majitelem zbraně a informace o tom je veřejná, měli byste být chráněni dvojnásob. Proč by pachatel přepadával váš dům, když může jít hned vedle, kde má naopak jistotu, že ho nikdo kulkou nepřivítá?<br />
<br />
I ve státě New York vyžaduje vlastnictví střelné zbraně registraci, něco jako náš zbrojní průkaz. V prosinci 2012 došlo k jednomu z nejhorších případů masové střelby v USA, v základní škole Sandy Hook zemřelo 27 lidí. V reakci na to zveřejnily noviny Journal News, pokrývající předměstí New Yorku, kompletní seznam jmen a adres držitelů zbrojních průkazů ve své oblasti. A zanesly je do Google mapy, takže lidé mohli jednoduše proklikat, ve kterém domě v ulici je či není držitel zbraně. A také se o to zajímali, návštěvnost webu násobně vzrostla.<br />
<br />
Tohoto přirozeného experimentu využil ekonom <a href="https://sites.google.com/site/dtannenbaum/">Daniel Tannenbaum</a> ke zkoumání, zda zveřejnění informací o vlastnictví zbraně skutečně chrání jejich vlastníky před pachateli. Kromě zveřejněných zbrojních průkazů získal od policie i data o trestných činech v dané oblasti několik let před a po zveřejnění na úrovni jednotlivých adres. Díky takto precizním datům je možné zjistit, zda v domech se zbrojním průkazem riziko spáchání trestného činu po zveřejnění seznamu kleslo, ve srovnání s domy bez zbrojního průkazu. (Při odfiltrování spousty dalších faktorů až tak detailně, že se porovnávají srovnatelné domy na stejné ulici, kde obecné riziko kriminality je pro všechny domy zřejmě stejné. V řeči ekonomů: street fixed effects.)<br />
<br />
Článek, zveřejněný čerstvě v Journal of Public Economics, dává zajímavé výsledky. Riziko spáchání trestného činu v domech se zbrojním průkazem se nijak nezměnilo ve srovnání s domy bez zbrojního průkazu. Po zveřejnění seznamu ani neklesla kriminalita v úzce definovaných lokalitách s vysokou hustotou zbrojních průkazů ve srovnání s ostatními. Našel tento výzkum vůbec nějaký vztah? Ano, od viktimizace k vlastnictví zbraní. Při zveřejněním seznamu byli držitelé zbrojních průkazů častější obětí trestného činu v předchozích letech na své adrese (opakuji, ve srovnání s domy na stejné ulici). A pravděpodobnost, že si člověk bez zbrojního průkazu ve sledovaném období zbrojní průkaz pořídil, skokově vzrostla, pokud na jeho adrese byl spáchán trestný čin, nejčastěji majetkový.<br />
<br />
Stručně a lidově lze poznatky z tohoto unikátního výzkumu na unikátní situaci shrnout následovně:<br />
1) Pokud se lidé stanou obětí majetkové kriminality ve svém domě, mají tendenci si pořídit pistoli.<br />
2) Nelze říci, že by jim to bylo co platné.<br />
<br />
Paper je zde: Tannenbaum, D. I. (2020). <a href="https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0047272719301367">Does the disclosure of gun ownership affect crime? Evidence from New York</a>. Journal of Public Economics, 181, 104075.<br />
<br />Libor Dušekhttp://www.blogger.com/profile/05826386352673950824noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-33358247861921784422020-01-31T18:04:00.005+01:002022-04-10T23:17:28.619+02:00Diskutujme o druhu trestu, ne o trestních sazbách na něj navázaných<div style="text-align: justify;">
V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. V diskuzích o ukládání trestů zaměňujeme debatu o trestních sazbách s tou o výběru vhodného trestu. Často se objevuje námitka, že je potřeba zvýšit trestní sazby, aby bylo možné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, přičemž na půdě parlamentu a v médiích v posledních týdnech se tak dělo zejména v souvislosti s ukládáním trestů za týrání zvířat. Od poslanců, senátorů, advokáta či soudce zaznělo, že je-li horní hranice trestní sazby konkrétního trestného činu do pěti let, pak nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody – lidově řečeno poslat pachatele sedět natvrdo. Taková argumentace je nesystémová, jelikož neřeší jádro problému (pravidla pro výběr druhu trestu), ale řeší ho oklikou, která má zbytečně mnoho škodlivých důsledků. Zároveň však tato diskuze naznačuje, že nepanuje shoda na tom, zda trestní zákoník upravuje výběr druhu trestu vhodně. V následujících odstavcích proto nejdříve rozebírám, proč je argument zastánců zpřísnění sazeb mylný, abych poté naznačil, co dle mého názoru stojí za touto kritikou a o čem by se mělo (po tomto článku) diskutovat. </div>
<a name='more'></a><div style="text-align: justify;">
<br />Nejdříve trochu zákona a faktů: Nepodmíněný trest odnětí svobody lze dle trestního zákoníku uložit za trestné činy s horní hranicí trestní sazby do pěti let, jen pokud „by vzhledem k osobě pachatele uložení jiného trestu zjevně nevedlo k tomu, aby pachatel vedl řádný život“ (§ 55 odst. 2). Znamená toto ustanovení, že za takto vymezené trestné činy nelze uložit nepodmíněný trest? Rozhodně ne – stačí se podívat na <a href="https://jaktrestame.cz/">jaktrestame.cz</a> a zvolit si ty nejčastější trestné činy – např. krádež (§ 205 odst. 1-3), podvod (§ 209 odst. 1-3) či drogové delikty (§ 283 odst. 1, § 284 odst. 1-3). U všech těchto trestných činů jsou nepodmíněné tresty běžně ukládány, přičemž nejsou výjimkou. <br /><br />Co ale u týrání zvířat? Je tento trestný čin natolik specifický, že za něj nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody? Podle <a href="https://jaktrestame.cz/">jaktrestame.cz</a> byl za týrání zvířat (§ 302 TZ) uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v 10 % případů, což silně nabourává argumentaci předkladatelů diskutované novely. Nepodmíněný trest byl přitom uložen i pachateli, který byl dříve odsouzen jednou či dvakrát, takže nezbytnou podmínkou nejspíše není ani rozsáhlá trestní minulost. Proto první poznámka: Pokud tvrdím, že něco nelze, je vhodné podívat se nejdříve, zda se to skutečně neděje. <br /><br />I pokud by ale za trestání zvířat skutečně nebylo možné uložit nepodmíněný trest odnětí svobody kvůli dikci § 55 odst. 2 trestního zákoníku, tou správnou cestou jak toto napravit by nebylo měnit sazby, aby se toto ustanovení neaplikovalo, ale změnit právě § 55 odst. 2 trestního zákoníku. Nesystematické navyšování trestních sazeb, jen abychom mohli pachatele posílat do vězení natvrdo, by jen prohlubovalo současný problém, že v České republice odsouzení vykonávají velmi dlouhé tresty. Koncem minulého roku zveřejněná <a href="http://www.nsz.cz/index.php/cs/aktuality/2461-zvlatni-zprava-nsz-analyzuje-situaci-v-eskych-vznicich">zvláštní zpráva o vězeňství Nejvyššího státního zastupitelství</a> poukázala na to, že vysokou míru vězněných osob nemáme proto, že bychom do vězení posílali příliš odsouzených, ale proto, že je zavíráme na velmi dlouhou dobu ve srovnání s ostatními evropskými státy. Nepromyšleným zvyšováním trestních sazeb, které však přímo neřeší oblast, která je kritizována, jen přitěžujeme již tak ne úplně dobře fungujícímu českému trestnímu systému. Poznámka druhá: Chci-li řešit problém, nemám řešit z něj vyplývající následky, ale mám řešit daný problém. <br /><br />Navrhované zvýšení trestních sazeb v případě týrání zvířat tak není nutné, aby bylo možné ukládat nepodmíněné tresty odnětí svobody. To ale nebyl jediný argument navrhovatelů, kteří tvrdili, že takové zvýšení je přiměřené a spravedlivé, což však posoudit můžeme jen velmi těžko. Předkladatelé totiž systematicky neanalyzovali případy, které jsou dnes trestané, ani neprovedli studii, která by ukázala, která jednání nejsou dnes trestána; omezili se primárně na případy, se kterými se setkali. Nevíme proto, zda bychom nedošli k závěru, že pro mnohé již dnes trestané případy, by zvýšení sazeb bylo naopak nepřiměřené. Jsem přesvědčený, že pokud se stát rozhodne zvyšovat míru nejcitelnějšího zásahu do života lidí skrze zvyšování trestních sazeb, tak by měl vycházet z důkladné analýzy současného stavu a ukázat, proč v typově vymezených případech současná úprava nepostačuje. Poznámka třetí: Pokud určitý návrh zvýšení sazeb neobsahuje analýzu dosud trestaných případů, mělo by se k němu přistupovat se zvýšenou opatrností a určitou nedůvěrou. <br /><br />Přese všechnu kritiku navrhované novely se domnívám, že reaguje na problém, který reálně existuje. Trestní zákoník při rozhodování o výběru druhu trestu velmi silně preferuje kritérium očekávání vedení řádného života. Stanoví jej nejen jako hlavní kritérium pro zvažování, zda uložit nepodmíněný trest odnětí svobody u méně závažných trestných činů, ale považuje jej za zásadní i při rozhodování, zda uložit trest odnětí svobody podmíněně či nikoli (§ 81 odst. 1 TZ). V takovou chvíli je nejasné, jakou roli má hrát závažnost trestné činnosti, která má být základním kamenem moderního trestního práva. Trestáme totiž za spáchání trestného činu a nikoli primárně za to, jaký pachatel je a co od něj lze čekat do budoucnosti. <br /><br />Bylo by tak vhodné zvážit, zda do těchto ustanovení explicitně nevložit určitý odkaz na přiměřenost uloženého trestu k závažnosti jednání, k čemuž – dle mého názoru – mnozí soudci již dnes i tak přihlížejí. Zaměření se na očekávání vedení řádného života, které se promítá zejména skrze kladení velkého důrazu na trestní minulost, totiž vede k tomu, že vězením trestáme krádeže drobností, ale nepodmíněný trest není někdy ukládán za relativně závažné trestné činy. To se ale neděje proto, že bychom chtěli kriminalizovat chudé a nezáleželo by nám na zvířatech, ale jedná se spíše o nedomyšlený důsledek současné úpravy. Čtvrtou poznámkou tedy je, že za nevhodným návrhem v oblasti ukládání trestů se může skrývat závažnější problém. <br /><br />Takovou změnu by bylo vhodné doprovodit promyšlenými změnami v oblasti trestních sazeb, jelikož trestní sazby za některé trestné činy produkují zjevně nepřiměřené výsledky (např. v případě krádeží či drogových deliktů). Pouhým zjednodušením ukládání nepodmíněného trestu odnětí svobody bez zmírnění vybraných trestních sazeb bychom nejspíše pouze docílili zvýšení již dnes vysokého počtu vězňů v našich věznicích. Závěrečná poznámka je tak spíše upozorněním, že reforma ukládání trestů není něčím jednoduchým, co lze provést bez detailní teoretické přípravy a analýzy současné praxe. Pokud jste přesvědčeni, že máte jednoduché řešení, jak rychle vylepšit oblast ukládání trestů, vsadím své boty, že to tak jednoduše nepůjde. </div>
Jakub Drápalhttp://www.blogger.com/profile/17249951168963708245noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-53254246187142444682019-11-22T17:32:00.000+01:002022-04-09T19:38:00.478+02:00Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU<div dir="ltr" style="text-align: left;" trbidi="on">
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! </span><br />
<br />
<a name='more'></a><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">Nikde jinde se totiž k unijnímu právu nedostanete tak blízko jako právě u nás. Od stážistů nečekáme, že budou kopírovat stohy papírů, vařit kávu či vyplňovat čísla do stále se opakujících vzorových podání. Právě naopak - naše stáž je zaměřena na odbornou činnost převážně v rámci řízení o předběžné otázce, při které se důkladně seznámíte se všemi oblastmi unijního práva a procvičíte si své jazykové dovednosti.</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">Koho hledáme? Náš ideální stážista by měl být studentem vyššího ročníku práv se zájmem o unijní právo. Co se jazykových dovedností týče, uvítáme angličtinu a velkou výhodou (nikoliv však nutnou podmínkou) je alespoň pasivní znalost francouzštiny (zejména porozumění psanému textu).</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">Stáže jsou sice bezplatné, ale mnohému se u nás naučíte. Jejich rozsah je 2 až 3 dny v týdnu, vždy cca. od 9 do 16 hodin (na konkrétních dnech a časech se lze flexibilně dohodnout podle potřeb stážistů). Stáže budou probíhat ve dvouměsíčních cyklech, z nichž první bude zahájen v dubnu 2020 a poslední bude ukončen v květnu 2021.</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><br /></span>
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">V případě zájmu nám prosím zašlete strukturovaný životopis a motivační dopis na adresu okp_sekretariat@mzv.cz, a to nejpozději do 6. ledna 2020. Pohovory s vybranými uchazeči</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">se uskuteční v týdnu od 13. ledna 2020.</span><br />
<span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;"><br /></span>
<i><span style="font-family: Georgia, Times New Roman, serif;">Zasláním výše zmíněných osobních údajů dobrovolně vyjadřujete souhlas s jejich zpracováním Ministerstvem zahraničních věcí České republiky (Loretánské náměstí 5, Praha 1 - Hradčany) v nezbytném rozsahu pro účely výběrového řízení a na dobu nezbytně nutnou za tímto účelem. Jako subjektu osobních údajů Vám přísluší právo na přístup k Vašim osobním údajům, jejich opravu a výmaz. Dále vám přísluší právo na omezení zpracování, právo vznést námitku proti zpracování a právo podat stížnost k Úřadu pro ochranu osobních údajů, jakož i o další práva stanovená v čl. 12 a násl. nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a § 21 zákona č. 101/2000 Sb. o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů.</span></i></div>
Jan Exnerhttp://www.blogger.com/profile/10765717013946267109noreply@blogger.com0tag:blogger.com,1999:blog-36392034.post-34063264124805874082019-10-08T09:43:00.001+02:002022-04-09T19:28:38.546+02:00Semináře na téma investiční arbitráže<div style="text-align: justify;">
Již tradičně se v Praze na podzim koná konference o investičních arbitrážích, na kterých vystupují skutečné kapacity v oboru, ať už akademické heavyweights, významní rozhodci nebo partneři mezinárodních advokátních kanceláří s mnohaletou zkušeností z oboru. V posledních letech se při konferenci konají i semináře, a to nejen pro zástupce států (tedy právníky hájící zájmy státu proti zahraničním investorům), ale také pro odbornou veřejnost. Letos jsou údajně ještě nějaká volná místa na dvou akciích (kromě hlavní konference), a to seminář o náhradě škody a debata o výkonu rozhodčích nález. Obě akce jsou již zítra ve středu 9. října 2019.</div>
<div style="text-align: justify;">
</div>
<a name='more'></a><br />
<br />
<div style="text-align: justify;">
<b>KPMG Session on Quantum (Wed 9 October 3:00pm–4:00pm)</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Jiří Urban (CEE Dispute Advisory Services Leader, KPMG Czech Republic) will walk the audience through the peculiarities of the Quantum world. The panel on Quantum will be chaired by Jiří Urban (CEE Dispute Advisory Services Leader, KPMG Czech), who will discuss some controversies surrounding the application of size premium. The session will also include contributions on other Quantum-related topics by Vladimír Prchlík (Associate Manager, KPMG Czech), Arne Fuchs (Partner, McDermott Will & Emery), and Jaroslav Kudrna (Legal Advisor, Ministry of Finance of the Czech Republic).</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
<b>Young practitioners session (Wed 9 October 4:30pm–7:00pm)</b></div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
A session intended not only for young practitioners under the age of 40, focused on exchange of young practitioners’ ideas nd their views on current topics in international arbitration.</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Panel 1: Annulment and Other Post-Award Considerations Panelists:</div>
<div style="text-align: justify;">
Andrea de la Brena – Counsel, zeiler.partners (Mexico City)Florian Quintard – Senior Associate, Pinsent Masons (Paris)Samantha Rowe – Partner, Debevoise & Plimpton (London)Moderator:Simon Batifort – Partner, Curtis, Mallet-Prevost (New York)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Panel 2: Enforcement of Awards</div>
<div style="text-align: justify;">
Panelists:Silvia Pavlica Dahlberg – Partner, Vinge (Gothenburg)Anna Kozmenko – Partner, Schellenberg Wittmer (Zurich)Sarah Schröder – Associate, Cleary Gottlieb (Paris)Moderator:Kristen Young – Partner, White & Case (DC)</div>
<div style="text-align: justify;">
<br />
Cocktail Reception</div>
<div style="text-align: justify;">
<br /></div>
<div style="text-align: justify;">
Info zde: <a href="https://www.kpmg-eventy.cz/en/events/detail/292">https://www.kpmg-eventy.cz/en/events/detail/292</a></div>
<br />Lukáš Hoderhttp://www.blogger.com/profile/16448341946492646254noreply@blogger.com0