Co je výtržnictví? Přerušení divadelního představení ano, ale přerušení demonstrace ne?

Kauza "Slušných" lidí je hodnocena ze všech stran; vícero právníků se vyjádřilo, že dle jejich názoru je takové jednání trestné (1, 2). Opravdu ale došlo k výtržnictví (sestřih videa z akce např. zde)? Trestní zákoník zní relativně jednoduše: "Kdo se dopustí veřejně nebo na místě veřejnosti přístupném hrubé neslušnosti nebo výtržnosti zejména tím, že ... ruší ... průběh ... shromáždění." Takže asi ano. Je to ale tak jednoduché, jak to vypadá?

Celý příspěvek

O jaké zaměstnance usiluje české vězeňství?

V dnešní době nezaměstnanosti se pracovníci shánějí těžce; natož pak v neoblíbených a relativně nepříjemných prostředích, jako jsou věznice. Vězeňská služba proto spustila další kolo náborové kampaně, které doprovodila tříminutovým spotem. Ten je dostupný na úvodní webové stránce Vězeňské služby, popř. zde. Co nám říká o vězeňské službě?

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

V první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány v současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci v Sýrii, a rovněž jaké jsou v nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných v Sýrii. Vzhledem k tomu, že v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, v této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.

Mezinárodní trestní soud v Haagu

K umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?

Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu

Tak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS).

Vytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

Arabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?

Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii

Ve standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů.

Co se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]

V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Odlišný přístup obhájce a znalce k důkazům (nový judikát ÚS)

Kritice zacházení se znaleckými posudky jsme se zde věnovali již dříve (zde a zde). Obecně lze konstatovat, že od českých soudů dodnes úplně nevymizelo chápání znaleckého posudku jako nezpochybnitelného důkazu na úrovni božího soudu. Nové rozhodnutí Ústavního soudu bohužel tento stav utvrdilo.

Celý příspěvek

Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

Tým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže European Human Rights Moot Court Competition, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst zde, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřední dojmy studentů po skončení soutěže.

 

„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám v září položily naše budoucí koučky. V tu chvíli každého z nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti s koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme s klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala v podstatě vše z výše uvedených.

 

Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání k zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání.

Celý příspěvek

Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo rozhovor s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím Centra pro lidská práva a demokratizaci a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo.

Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům.

Celý příspěvek

Krajský soud v Plzni - tři místa asistentů soudce pro úsek správního soudnictví

Výběrové řízení se vyhlašuje jako průběžné. Do výběrového řízení je možné se hlásit do 15. 6. 2018. 

Celý příspěvek

Nabídka místa asistenta/asistentky soudkyně NSS

Mgr. Eva Šonková, soudkyně Nejvyššího správního soudu, hledá vhodného/vhodnou kandidáta/kandidátku na pozici asistenta/asistentky.

Celý příspěvek

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice?

Česká republika je z hlediska počtu vězňů jedním z nejpřísnějších států v Evropě. Podle prison population indexu, který vyjadřuje, kolik vězňů vykonává v jednotlivých státech trest odnětí svobody v přepočtu na 100.000 obyvatel, se Česká republika dlouhodobě pohybuje nad 200. Je to způsobeno tím, že posíláme do vězení vězňů více než ostatní státy? Nebo tím, že ukládáme příliš dlouhé tresty? Nebo obojím? Prozradím Vám to rovnou. Do vězení posíláme velmi málo vězňů na evropské poměry; když je tam ale pošleme, tak na velmi dlouho.

Celý příspěvek