Vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží: nezbytná reakce na válku, nebo diskriminace a kolektivní vina?

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organizace primárně snaží chránit integritu sportu a bezpečnost sportovců. Zároveň doufají, že přispějí k míru tím, že přimějí Rusko ukončit válečný konflikt, aby se mohlo vrátit na mezinárodní sportovní scénu. Je to nezbytná reakce na válku, nebo nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti a kolektivní vina?

Celý příspěvek

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! 

Celý příspěvek

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-22/18 TopFit a Biffi: horizontální přímý účinek volného pohybu občanů EU, ospravedlnění přímé diskriminace, sport a právo být národním mistrem

Soudní dvůr vyhlásil ve čtvrtek 13. června 2019 rozsudek ve věci TopFit a Biffi (C-22/18), ve kterém vyložil články 18, 21 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tak, že brání pravidlu soukromého sportovního spolku, podle kterého se státní příslušník členského státu EU může zúčastnit národního seniorského mistrovství jiného členského státu, ve kterém dlouhodobě pobývá, pouze mimo soutěž a nemůže se tím pádem stát národním šampionem, ledaže je toto omezení odůvodněno objektivními důvody přiměřenými sledovanému cíli. Soudní dvůr umožnil poprvé v historii sportovcům dovolávat se vůči soukromým sportovním spolkům článku 21 SFEU, který zaručuje občanům EU právo svobodně se pohyhovat a pobývat na území EU, čímž tomuto ustanovení přiznal horizontální přímý účinek. Soudní dvůr zároveň připustil ospravedlnění přímé diskriminace na základě státní příslušnosti i jinými důvody než těmi, které nabízí primární nebo sekundární právo EU.

Celý příspěvek

Nové nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace kontroly zahraničních investic (FDI) z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku, přičemž nařízení nezavádí celoevropský kontrolní systém, ale  pouze koordinuje členské státy, které již FDI kontrolují podle své domácí legislativy. Nové nařízení nabude účinnosti v roce 2020.

Je zřejmé, že nové nařízení rozhýbe evropský přístup k zahraničním investicím, například těm z Číny a nebo Ruska, a řada dalších členských států EU v blízké budoucnosti zaveden nebo dále upraví své domácí kontrolní zákony (včetně ČR). V poslední době řada států své systémy zpřísnila nebo se k tomu chystají (např. USA, Německo, Austrálie). O americkém systému CFIUS, který FDI kontroluje už od 70. let, jsem na JP psal zde, zde a zde.

Celý příspěvek

Sníte o práci v oblasti práva EU? MZV ČR otevírá dvě pozice!

Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlásil v uplynulých dnech dvě výběrová řízení.

Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV: Brexit jako zrcadlo Evropy

Milí jinoprávníci, milé jinoprávničky,

jménem České společnosti pro evropské a srovnávací právo Vás srdečně zvu na výroční konferenci, kterou tradičně pořádáme s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošním tématem je “Brexit jako zrcadlo Evropy” a konference se uskuteční v pátek 5. dubna v Černínském paláci v Praze.

Těšit se můžete na řečníky a řečnice z diplomacie, státní správy, advokátní sféry, evropských institucí, akademických kruhů i justice; věříme tedy, že nás čeká opravdu zajímavá diskuse o extrémně aktuálním tématu. (Konferenci organizujeme pouze týden po plánovaném datu tvrdého brexitu, o němž nevíme, zda vůbec nastane.)
Celý příspěvek

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce. 

Celý příspěvek

Jan Burda: ČSESP Moot Court pohledem účastníka

Popsat z pohledu účastníka den, jehož středobodem je simulované soudní jednání, je docela obtížná úloha, neboť zážitky různých týmů mohou být diametrálně odlišné. Pokusím se však úkolu dostát s takovou mírou obecnosti, aby se nestal sbírkou nepochopitelných narážek a přinesl užitek všem čtenářům, zejména však budoucím zájemcům o moot courty jako takové.

Mootovací dny většinou začínají brzo. Až nepřirozeně brzo. Zejména tento: vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud, kde se soutěž koná, není ani v jiném státě, ani v jiném městě - je jen půl hodiny cesty trolejbusem. Jenže každá minuta se počítá.

Martin a Nela, členové mého týmu, tak nastavují budíky na brzkou hodinu a ještě ráno se scházíme v naději, že stihneme dodělat něco z toho, co se nestihlo. Že ještě někde v temném koutě mnohasetstránkové knihy nalezneme argument, který nám přinese vítězství...
Celý příspěvek

Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace

Přijměte pozvání katedry evropského práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy na odborný seminář "Evropská unie po Brexitu – institucionální, právní a ekonomická budoucnost evropské integrace." Odborný seminář se uskuteční ve středu 26. září 2018 od 9:00 do 14:00 v Evropském domě (Jungmannova 24, 110 00 Praha 1). Informace o registraci a další podrobnosti naleznete v přiloženém programu semináře. 

Celý příspěvek

Eurozatykač v dobe nepohody

Európsky súdny dvor dnes vyhlásil dva kľúčové rozsudky, ktoré by spoločne so starším prípadom vo veci Aranyosi (C-404/15) mohli byť zaradené do rubriky s názvom "Eurozatykač v dobe nepohody". Prvý rozsudok je odpoveďou na predbežnú otázku írskej sudkyne, ktorá váha vydať obžalovaného do jeho rodného Poľska [C-216/18 PPU (L. M.)]; druhý rozsudok reaguje na otázku nemeckého súdu, ktorý v podobnom kontexte pochybuje o kvalite maďarských väzníc [C-220/18 PPU (Maďarské väznice)].

 

O politickej citlivosti oboch vecí nemožno pochybovať: predseda Súdneho dvora v rámci svojej prednáškovej činnosti bez servítok konštatoval, že prípad L. M. je jednoznačne najpolitickejšou kauzou, ktorú Súdny dvor za posledných 20 rokov riešil. Koniec koncov, nestáva sa každý deň, aby Súdny dvor posudzoval, či je situácia v poľskej justícii už tak alarmujúca, že by poľské súdy prestávali byť rovnocennými partnermi ostatných európskych súdov.

Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV: Česká otázka v Evropě

Vážené čtenářky a čternáři Jiného práva,

zveme Vás na výroční konferenci České společnosti pro evropské a srovnávací právo, kterou letos organizujeme tradičně ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí ČR, netradičně však na půdě Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Celý příspěvek

Do Kodaně za Josephem Weilerem...

Kdysi jsme na Jiném právu zvali do Berlína za Ronaldem Dworkinem. Dnes bychom si Vás dovolili pozvat na Sever – do Kodaně za Josephem Weilerem, na diskusi o souboru reflexí nad článkem, kterým mnoha evropským akademikům změnil život (jak se také v knize dočtete): informace zde, seminář se koná 7. května.

Diskusi předchází seminář o tom, jak vést doktorské studenty (určený těm, kteří už za sebou doktorandské studium mají a teď se možná potýkají s tím, jak své studenty vést lépe, než byli vedeni oni, ale i těm „ostříleným“). Více informací zde.

Na obě akce je třeba se registrovat do 4. května, 12:00.

Celý příspěvek

Koen Lenaerts: The ECJ and the Refugee Crisis

Přijměte pozvání na letošní Lord Slynn Memorial Lecture, jejímž hostem bude předseda Soudního dvora Koen Lenaerts. Přednáška, jejímž tématem bude "The ECJ and the Refugee Crisis", se uskuteční na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v místnosti č. 100 v pondělí 16. dubna 2018 od 12:00. Akci organizuje studentský spolek Common Law Society. Více informací naleznete na webu nebo na Facebooku. 

Celý příspěvek

Čtvrté narozeniny "práva být zapomenut"

Blíží se čtvrté narozeniny rozsudku Soudního dvora EU v kauze Google Spain a také "práva být zapomenut", resp. i cenzurního procesu, v jehož rámci společnost Google v Evropě maže z výsledků hledání některé informace, a to na základě žádostí jednotlivců. V roce 2015 jsem k prvnímu výročí rozsudku SDEU upozornil na některé statistiky, které Google k "právu být zapomenut" zveřejňuje. Letos v únoru Google zveřejnil novou Transparency Report, kde shrnuje údaje o promazávání evropského internetu za poslední 4 roky.

Celý příspěvek

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? 

Celý příspěvek

Výběrové řízení na místo poradce/poradkyně pro evropské právo u Nejvyššího soudu

Oddělení analytiky a srovnávacího práva Nejvyššího soudu hledá nového kolegu/kolegyni na pozici poradce/poradkyně

Celý příspěvek

Nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Evropská komise připravila návrh nového mechanizmu, který bude koordinovat národní systémy prověřování přímých zahraničních investic v EU z hlediska ochrany národní bezpečnosti. Obecně je tento krok interpretován jako ochrana před agresivními investicemi čínských polostátních fondů do evropských technologických firem. Po kauzách německých společností Kuka a Aixtron je evidentní, že se jedná o reálný problém.

Celý příspěvek

Akviziční transakce jako veřejné zakázky? Aneb 'bad facts make bad law' ...

Na začátku tohoto roku se na stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže objevila poměrně stručná tisková zpráva, dle níž "[p]ředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Petr Rafaj zrušil na základě jednomyslného doporučení rozkladové komise prvostupňové rozhodnutí Úřadu ve věci přezkoumání postupu zadavatele směřujícího k nabytí výlučné majetkové účasti (podílu) Libereckého kraje ve společnosti zajišťující veřejnou službu v přepravě cestujících v autobusové dopravě a věc vrátil prvnímu stupni k novému projednání." To již samo o sobě muselo zarazit jak M&A právníky, tak právníky zabývající se veřejnými zakázkami. Od kdy by akvizice podílu (share deal) měla být veřejnou zakázkou?

Úvaha předsedy ÚOHS byla (odlišně od prvního stupně) založena - zjednodušeně řečeno - na následujících bodech:

1/  Česká úprava zadávání veřejných zakázek může být přísnější než unijní směrnice, které implementuje. Tedy nevadí, že dle unijní praxe se za zakázku na dodávky považují jen dodávky výrobků anebo zboží. Je možné, aby se česká úprava vztahovala na širší okruh transakcí.

2/  Jelikož text zákona o zadávání veřejných zakázek hovoří o dodávce "věcí", je třeba se zabývat výkladem pojmu věc, a to dle nového občanského zákoníku. Tam je daný pojem definován velmi široce zahrnující mj. i akcie, obchodní závod či i pohledávky.

3/  Proto i prodej, resp. z pohledu "zadavatele" nákup akcií, obchodního závodu či pohledávek bude zakázkou na dodávky a musí se řídit zákonem.

Ač se daný výklad takto jeví jako formálně správný, odporuje dle mého názoru - měl-li být pojímán v takto obecné rovině - smyslu a účelu předmětné právní úpravy, zdravému rozumu a lze jej považovat za nesprávný. Přijde mi, že předseda ÚOHS se v daném případě neměl spokojit v podstatě jen s gramatickým výkladem (a odkazem na nic neříkající pasáž v důvodové zprávě), ale měl se zabývat i teleologickým výkladem a např. se měl ptát: je zde opravdu nějaký důležitý relevantní důvod, proč by se česká úprava (implementující unijní směrnice) měla tak dramaticky od daných směrnic lišit? Například v jiném kontextu - definice soutěžitele v § 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže je gramaticky také odlišná od toho, jak se vymezují znaky pojmu podnik v unijním soutěžním právu, ale přesto ÚOHS (i soudy) pojímá daný pojem eurokonformně ...

Stejně tak se měl předseda ÚOHS zamyslet nad tím, jak by si v praktické rovině představoval důsledky svého názoru, měly-li by být zobecněny. Dovedete si vůbec představit, jak by měl potenciální kupující (který je zadavatelem - veřejným či sektorým) vyhotovit zadávácí dokumentaci, když bude chtít koupit nějakou cílovou společnost, či lépe řečeno se bude chtít účastnit tendru na nákup nějaké cílové společnosti (a je jedno jestli půjde o equity/share deal anebo asset deal)?  Upřímně řečeno, si to dost dobře nedovedu (a asi ani nechci) představit ...

Výše uvedeným se nechci vyjadřovat k onomu konkrétnímu případu, poněvadž jeho fakta jsou dosti specifická. Zejména tam danému kraji nešlo o koupi nějaké konkrétní společnosti, ale spíše o koupi společnosti určitého typu, a navíc rozhodnutí předsedy ÚOHS naznačuje, že mohlo docházet k určité snaze obcházet zákon. Ale - pokud by měly být úvahy v odůvodnění daného rozhodnutí, které je v plném znění dostupné zde, zobecněny a aplikovány mimo specifické okolnosti daného případu, tak by se jednalo o klasickou ukázku pořekadla "bad facts make bad law" ... Současně by to mohlo kandidovat na jednu z největších "revolucí" v přístupu k definici veřejných zakázek od doby, kdy je nějaká úprava veřejných zakázek součástí našeho právního řádu.

Nezbývá než doufat, že ve vztahu k výše uvedenému dojde k určitému vyjasnění a zohlednění "zdravého rozumu". Osobně mi přijde jako jediné rozumné vycházet v tomto ohledu z unijní praxe a případné akviziční transakce kontrolovat optikou veřejných zakázek jen v situacích, kdy je zjevné, že forma transakce byla zvolena za zjevným účelem k obejití zákona (jako to lze i v rámci unijních norem). Názor vyjádřený v uvedeném rozhodnutí by tak měl být omezen na specifická fakta daného případu (anebo případně zrušen v rámci soudního přezkumu, dojde-li k němu) a neměl by se zobecňovat. V opačném případě se M&A právníci připravte na čtení předpisů v oblasti veřejných zakázek ... :-)

Celý příspěvek

O daňových podvodníkoch a ústavnej identite (Taricco II)

Súdny dvor v utorok rozhodol v dlho očakávanej veci Taricco II, ktorá sa obsahovo týka zaujímavého konfliktu medzi efektívnym vymáhaním DPH a právami obvinených v trestnom procese. Rozsiahlejšiu analýzu sme spoločne s Barborou Budinskou publikovali na blogu EU Law Analysis, česko-slovenskému publiku v tomto príspevku prinášame len stručné zhrnutie ako ochutnávku.
Celý příspěvek

Inaugural Eric Stein Memorial Lecture

Přijměte prosím pozvání na Inaugural Eric Stein Memorial Lecture, kterou organizuje studentský spolek Common Law Society společně s Českou společností pro evropské a srovnávací právo ve čtvrtek 14. prosince 2017 od 18 hodin na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (místnost č. 38). Hostem přednášky bude Daniel Halberstam, který bude hovořit na téma „Structural Imbalance in the European Union“.

Celý příspěvek