středa 8. července 2020

Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?

Lidé, kteří si pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko, že se stanou obětí trestného činu?

Hledat na tuto otázku odpověď v reálných datech je výzva. V zajímavém výzkumu se jí chopil Stephen Billings z University of Colorado, a nutno říct, že data k tomu měl slušná: registr obyvatel, propojený s databází zbrojních pasů, takže je vidět, kdy si kdo pořídil (legálně) pistoli. A záznamy o každém trestném činu včetně adresy, takže je vidět, zda a kdy se daný občan stal obětí trestného činu a jakého. A k tomu okolnosti (tzv. přirozené experimenty), kdy si kvůli pohybům politických nálad lidé (hlavně republikánští voliči) pořizovali pistole, aniž by to nějak souviselo s vývojem kriminality v místě bydliště. (Metodické detaily viz paper, případně v diskusi).

Výsledek: Pořízení pistole ZVYŠUJE riziko, že se člověk stane obětí majetkové kriminality. A za tímto zjištěním je prakticky jen jeden druh majetkové kriminality: krádeže zbraně. U dalších majetkových či jiné trestných činů se riziko viktimizace pořízením pistole nesnižuje. Naopak na úrovni městských čtvrtí s pořízením více pistolí roste násilná kriminalita.

Výsledek je v určitém smyslu přímočarý (aby vám mohli ukrást pistoli, musíte ji nejprve mít). Ale ukazuje důležitý mechanismus, kterým se do oběhu dostávají nelegální zbraně: krádežemi legálních zbraní. Jen v samotném Charlotte, NC, odkud výzkumná data pocházejí, bylo za sledované devítileté období ukradeno přes 14,000 pistolí, což je … no, dost. 

Z toho plyne i obecnější závěr. Není to tak, počet nelegálních zbraní rozhodně není fixní, ale závisí i na regulacích a počtech těch legálních. Pokud roste počet legálních zbraní (třeba kvůli volnější regulací), více zbraní se nakonec různými cestami dostane i do kriminálního podsvětí.

Diskutovaný článek je k přečtení zde:
https://papers.ssrn.com/sol3/papers.cfm?abstract_id=3588439 Celý příspěvek

čtvrtek 18. června 2020

Ústavní zákon, který dle předkladatelů vůbec nic nezmění. Ale prý je strašně důležitý.

„Právo na obranu života i se zbraní“, zakotvené přímo v Listině základních práv a svobod, prošlo Senátem. Toto je vážné téma, asi mu věnuji několik příspěvků. A začněme po americku, to jest vtipem. Tím vtipem je hned důvodová zpráva:

Jeden a čtvrt stránky A4. I průměrný volič u televize, který se nepitvá v nuancích legislativního procesu a ústavního práva, asi vytuší, že ústavní zákon si říká o trochu důkladnější zdůvodnění. Nota bene když se jedná o unikátní zásah do téměř posvátné Listiny, za 29 let jen jednou(!) novelizované.

Ale pojďme k obsahu.
Celý příspěvek

pondělí 15. června 2020

Jan Vučka: I v trestním právu lze stanovit škodu odhadem

Zejména když se tím ušetří! Při rešerších judikatury občas vykouknou neuvěřitelné věci ...
Celý příspěvek

čtvrtek 21. května 2020

Epidemie na Nejvyšším správním soudu a nepřijatelnost kasačních stížností

Návrh novely soudního řádu správního velmi rozšiřuje okruh kasačních stížností, které může Nejvyšší správní soud odmítnout projednat pro nepřijatelnost. Možná je to dobrý nápad, možná ne. Vlastně jeho věcnou vhodnost nelze, alespoň na základě důvodové zprávy, rozumně posoudit. Důvodová zpráva je zcela nepodložena empirickými fakty a neptá se po příčinách problému. 

Začněme dvěma grafy: Ten vlevo jste v nějaké podobě zřejmě viděli a ukazuje počet úmrtí na Covid-19 v Česku za první měsíc epidemie. Ten druhý ukazuje trochu jinou „epidemii“, a to bující nápad kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu. Je vytvořený z jediné tabulky v důvodové zprávě k novele, jejíž ambicí je „stlačit křivku“, aby soudci zvládali případy vyřizovat.


Celý příspěvek

sobota 18. dubna 2020

Smířlivé přijetí zproštění australského kardinála Pella

Minulý týden byl australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný – první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2-1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud Pella osvobodil všemi hlasy 7-0 z důvodu, že jednání Pella nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách.
Celý příspěvek

pondělí 6. dubna 2020

Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně

Boj s šířením nákazy koronaviru bude úspěšný, jen pokud přijatá omezující opatření budou lidmi dodržována. V nové studii think tanku IDEA nabízím sedm doporučení, jak toho efektivně dosáhnout, na základě poznatků dřívějších empirických výzkumů a pricipů ekonomické analýzy kriminality. 
Shrnutí:
·       Čím více lidí bude přijatá omezující opatření dodržovat dobrovolně, tím méně bude nutné je vynucovat represivními kontrolami a hrozbou trestů. V tomto je velmi klíčová správná komunikace opatření vládou a dalšími institucemi.
·       Každé další přijímané omezení by mělo být doprovázeno konkrétním plánem na monitorování a vymáhání jeho dodržování. Informace o monitorování a vymáhání by měly být průběžně sdělovány veřejnosti, aby si to lépe uvědomovala.
·       Nejvyšší prioritou je vynucovat dodržování nařízené domácí karantény formou náhodných kontrol, zapojením obecní policie, vysokých pokut, omezujících opatření při opakovaném porušení karantény (např. náramky pro domácí vězení) a využití chytrých digitálních technologií.
·       Má smysl uvažovat o jednorázové „amnestii“ pro osoby v karanténě, které dobrovolně přiznají její porušení a poskytnou údaje o osobách, se kterými přišly do kontaktu.
·       Vymáhání plošných omezení ve veřejných prostorách vyžaduje monitorování ze strany policie, které by však nemělo být přehnané. Poznatky výzkumů ukazují na dobré důvody, proč upřednostňovat napomenutí a nízké, administrativně nenáročné blokové pokuty, na základě jednoduchého celostátně stanoveného „sazebníku“ doporučených pokut.

Plný text následuje níže:

Celý příspěvek

čtvrtek 2. dubna 2020

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?

Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.

Celý příspěvek

pátek 27. března 2020

Jan Vučka: Radost přichází z EU

Jak se pozná vtip tzv. kameňák?
Celý příspěvek

úterý 17. března 2020

Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

Včera Evropský soud pro lidská práva podle čerstvé tiskové zprávy přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější. Podle čl. 35 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí.
Celý příspěvek

středa 26. února 2020

Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

V ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18Právo na svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), o kterém psal následně Robert Zbíral i zde na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková zde na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr zde, nebo např. zde na České justici). Reakce byly zejména kritické.

V mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.
Celý příspěvek

čtvrtek 6. února 2020

Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?

Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)


Celý příspěvek

pátek 31. ledna 2020

Diskutujme o druhu trestu, ne o trestních sazbách na něj navázaných

V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. V diskuzích o ukládání trestů zaměňujeme debatu o trestních sazbách s tou o výběru vhodného trestu. Často se objevuje námitka, že je potřeba zvýšit trestní sazby, aby bylo možné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, přičemž na půdě parlamentu a v médiích v posledních týdnech se tak dělo zejména v souvislosti s ukládáním trestů za týrání zvířat. Od poslanců, senátorů, advokáta či soudce zaznělo, že je-li horní hranice trestní sazby konkrétního trestného činu do pěti let, pak nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody – lidově řečeno poslat pachatele sedět natvrdo. Taková argumentace je nesystémová, jelikož neřeší jádro problému (pravidla pro výběr druhu trestu), ale řeší ho oklikou, která má zbytečně mnoho škodlivých důsledků. Zároveň však tato diskuze naznačuje, že nepanuje shoda na tom, zda trestní zákoník upravuje výběr druhu trestu vhodně. V následujících odstavcích proto nejdříve rozebírám, proč je argument zastánců zpřísnění sazeb mylný, abych poté naznačil, co dle mého názoru stojí za touto kritikou a o čem by se mělo (po tomto článku) diskutovat.
Celý příspěvek

pátek 22. listopadu 2019

Stáž v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU

Zajímá vás, jak unijní právo doopravdy funguje v praxi? Chcete se naučit, jak se dá s unijním právem efektivně pracovat? Rádi byste nahlédli do tajů zastupování před Soudním dvorem EU? Pak právě pro Vás je určena stáž v Kanceláři vládního zmocněnce! 

Celý příspěvek

úterý 8. října 2019

Semináře na téma investiční arbitráže

Již tradičně se v Praze na podzim koná konference o investičních arbitrážích, na kterých vystupují skutečné kapacity v oboru, ať už akademické heavyweights, významní rozhodci nebo partneři mezinárodních advokátních kanceláří s mnohaletou zkušeností z oboru. V posledních letech se při konferenci konají i semináře, a to nejen pro zástupce států (tedy právníky hájící zájmy státu proti zahraničním investorům), ale také pro odbornou veřejnost. Letos jsou údajně ještě nějaká volná místa na dvou akciích (kromě hlavní konference), a to seminář o náhradě škody a debata o výkonu rozhodčích nález. Obě akce jsou již zítra ve středu 9. října 2019.
Celý příspěvek

čtvrtek 12. září 2019

Spotřebitelskoprávní moot court


Jak takzvaní šmejdi mohou ničit život seniorům, ukáže letos vůbec poprvé soutěž Spotřebitelskoprávní moot court. Budoucí právníci si v simulovaném soudním procesu vyzkouší roli advokátů nanečisto. Jejich výkony u fiktivního soudu bude hodnotit odborná porota z řad soudců, akademiků a dalších odborníků. Celostátní soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest pro všechny vysokoškolské studenty právnických fakult v České republice.

Moot courty přinášejí jedinečnou možnost zlepšit argumentační dovednosti, odborné znalosti i týmovou spolupráci budoucích právníků. „Jde o profesně nejpřínosnější mimoškolní aktivity, ve kterých si studenti vyzkouší roli advokátů nanečisto,“ říká Svatava Veverková, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Snažíme se vzdělávat nejen studenty, ale i širokou veřejnost. Soutěžní případ jsme vytvořili na základě reálných příběhů spotřebitelů, kteří se v minulosti obrátili na naši spotřebitelskou poradnu.“


Celý příspěvek

neděle 11. srpna 2019

Vladimír Lajsek: Jak justice přichází o asistenty

Práce v soudnictví mě lákala už během studií. Od spousty spolužáků jsem ale slýchával: „Tam bych nešel! Vždyť co bych pak do těch 30 dělal!? A z čeho bych hlavně žil!?“ Je pravda, že podobné otázky jsem si tehdy také kladl. I přesto jsem se ale po čase stal asistentem soudce. 
Celý příspěvek

pondělí 1. července 2019

Nové vydání Bulletinu o lidských právech

Červnové vydání Bulletinu začíná vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané  v Afghánistánu. Jedná soud selektivně? Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života. V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století. Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Nový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete prohlédnout zde.
Celý příspěvek

neděle 23. června 2019

Karolína Drachovská: Morální dilema samořiditelného automobilu

Každé vozidlo se zabudovanými prvky vysoké či plné automatizace (stupeň autonomie řízení 4 a 5) bude vykovávat kompletní akt řízení v zásadě bez jakéhokoliv zásahu člověka. Chtě, nechtě se tak nevyhneme okamžiku, kdy bude nutné příslušnému algoritmu předdefinovat, jak se má v konkrétní situaci zachovat, a to i pro případ kolize. Upřednostní vozidlo v krizové situaci život osob jdoucích po chodníku, či těch jedoucích ve vozidle? Vybere řešení A, nebo B? A máme vůbec mandát k tomu, abychom předem stanovili, který lidský život má v dané situaci dostat přednost?
Celý příspěvek

čtvrtek 20. června 2019

Jak často jsou za znásilnění odsuzování cizinci v České republice?

Po obvinění osoby afrického vzhledu ze znásilnění dívky v severních Čechách se rozpoutala diskuze o pachatelích znásilnění, přičemž byly zmiňované názory, že za velkou část znásilnění v České republice jsou zodpovědní cizinci, zejména z muslimských zemí. Podívejme se tedy na data týkající se odsouzených pachatelů trestného činu znásilnění za posledních deset let (roky 2009-2018).
Celý příspěvek

úterý 18. června 2019

Rozsudek Soudního dvora ve věci C-22/18 TopFit a Biffi: horizontální přímý účinek volného pohybu občanů EU, ospravedlnění přímé diskriminace, sport a právo být národním mistrem

Soudní dvůr vyhlásil ve čtvrtek 13. června 2019 rozsudek ve věci TopFit a Biffi (C-22/18), ve kterém vyložil články 18, 21 a 165 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) tak, že brání pravidlu soukromého sportovního spolku, podle kterého se státní příslušník členského státu EU může zúčastnit národního seniorského mistrovství jiného členského státu, ve kterém dlouhodobě pobývá, pouze mimo soutěž a nemůže se tím pádem stát národním šampionem, ledaže je toto omezení odůvodněno objektivními důvody přiměřenými sledovanému cíli. Soudní dvůr umožnil poprvé v historii sportovcům dovolávat se vůči soukromým sportovním spolkům článku 21 SFEU, který zaručuje občanům EU právo svobodně se pohyhovat a pobývat na území EU, čímž tomuto ustanovení přiznal horizontální přímý účinek. Soudní dvůr zároveň připustil ospravedlnění přímé diskriminace na základě státní příslušnosti i jinými důvody než těmi, které nabízí primární nebo sekundární právo EU.
Celý příspěvek

čtvrtek 13. června 2019

"Otevřené" výběrové řízení na soudce: několik čísel

Na jaře proběhlo výběrové řízení na soudce obvodních soudů v obvodu Městského soudu v Praze. Zde jsou konkrétní čísla, která indikují, jakou šanci měli asistenti okresních a krajských soudů a jakou ti ostatní:
Celý příspěvek

pondělí 10. června 2019

Nové nařízení EU o prověřování zahraničních investic

Během dubna nabylo platnosti nařízení EU o prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Evropské unie. Účelem nařízení je koordinace kontroly zahraničních investic (FDI) z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku, přičemž nařízení nezavádí celoevropský kontrolní systém, ale  pouze koordinuje členské státy, které již FDI kontrolují podle své domácí legislativy. Nové nařízení nabude účinnosti v roce 2020.

Je zřejmé, že nové nařízení rozhýbe evropský přístup k zahraničním investicím, například těm z Číny a nebo Ruska, a řada dalších členských států EU v blízké budoucnosti zaveden nebo dále upraví své domácí kontrolní zákony (včetně ČR). V poslední době řada států své systémy zpřísnila nebo se k tomu chystají (např. USA, Německo, Austrálie). O americkém systému CFIUS, který FDI kontroluje už od 70. let, jsem na JP psal zde, zde a zde.
Celý příspěvek

neděle 2. června 2019

Neodolatelné nabídky asistentských míst na správních soudech (KS Liberec, Nejvyšší správní soud)

Správní právo je skoro tak zajímavé jako právo ústavní, zkuste se zasnít, jak krásné musí být psát třeba o pindících a rodných číslech. Všem potenciálním uchazečům o nové zaměstnání či změnu stávajícího místa proto doporučuji k pozornosti následující dva inzeráty s variabilitou instanční i geografickou.

Celý příspěvek

čtvrtek 9. května 2019

Anexe Krymu a „lustrování“ Rusů v ostravském hotelu: Pokus o (abstraktní) obhajobu výroku nálezu II. ÚS 3212/18

Disclaimer: Působím na čtvrtinový úvazek jako asistent Vojtěcha Šimíčka, soudce zpravodaje komentovaného nálezu.  O věci jsme v „našem“ týmu v obecné rovině dosti intenzivně diskutovali už od samého počátku. Přiznávám, že jsem se mírně klonil k doporučení stížnost zamítnout. Soudce zpravodaj sám ovšem připravil koncept vyhovujícího nálezu (včetně odůvodnění), který jsem stejně jako ostatní asistenti kriticky písemně i ústně okomentoval. Konečná verze nálezu se od konceptu lišila pouze v jednotlivostech.  
---
Na úvod si dovolím osvětlit motivaci k sepsání tohoto příspěvku. K nálezu se již vyjádřila tak půlka republiky. Všem kolem rozhodování věci se motajícím osobám byla po celou dobu zřejmá její ožehavost. Naplňuje se mnou po přečtení konceptu obávaná hrozba, že „tetička z Hulína“ si ze zkratkovitých zpráv sdělovacích prostředků (či ještě hůře výkřiků na sociálních sítích) o nálezu odnese mylnou informaci, že Ústavní soud umožnil podnikatelům libovolně kastovat zákazníky. Mým cílem ale není ovlivnit širší veřejnost, rád bych reagoval zejména na četné příspěvky z právnické obce. Popravdě jsem snad až na Karla Šimku neviděl vyjádření právníka, který by se za nález postavil. Tuto menšinu se vším respektem ke svému nadřízenému bohužel nerozšířím. Odůvodnění nálezu považuji velmi eufemisticky řečeno za nepřesvědčivé, v podstatě se až na pár maličkostí ztotožňuji s pádnými námitkami vyjádřenými v článku Štěpána Paulíka, Kamily Abbasi a Svatavy Veverkové. Jak jsem naznačil, osobně bych podpořil i odlišný výrok. To ale neznamená, že by výrok nálezu měl být a priori neobhajitelný. Následující řádky tedy nebudou apologetikou diskutovaného rozhodnutí, ale pokusí se strukturovat možné přístupy k problematice v něm řešené a hledat mezi nimi cestu podporující závěry z nálezu plynoucí. 

Celý příspěvek

čtvrtek 21. března 2019

O prevenci škodlivého jednání, přesnosti práva a předvídatelnosti práva

Dnes se zamyslíme nad tím, jakou roli hraje v prevenčním působení práva jeho přesnost a předvídatelnost. Ačkoli se použité příklady budou vztahovat k právu hospodářské soutěže, nabízené úvahy najdou uplatnění i v mnoha jiných právních odvětvích.
Celý příspěvek

pondělí 18. března 2019

Sníte o práci v oblasti práva EU? MZV ČR otevírá dvě pozice!

Státní tajemník Ministerstva zahraničních věcí ČR vyhlásil v uplynulých dnech dvě výběrová řízení.
Celý příspěvek

pátek 1. března 2019

MEDIACE V TEORII A PRAXI aneb jak učit mimosoudní řešení sporů ve 21. století?

Katedra podnikového a evropského práva Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze zve zájemce z řad veřejnosti na prezentaci online platformy pro výuku mediace, která vznikla na základě projektu strategického partnerství šesti evropských univerzit Erasmus+.

Kdy a kde: ve čtvrtek 21. března 2019 od 16.30 hod, zasedací místnost Fakulty mezinárodních vztahů VŠE v Praze

Keynote speaker: doc. Lenka Holá (Univerzita Palackého, Olomouc)

Vzhledem k omezenému počtu míst je třeba si předem rezerovat místo u Mgr. Ing. Kláry Vítkové na emailu: xvitk10@vse.cz

Více informací zde.
Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV: Brexit jako zrcadlo Evropy

Milí jinoprávníci, milé jinoprávničky,

jménem České společnosti pro evropské a srovnávací právo Vás srdečně zvu na výroční konferenci, kterou tradičně pořádáme s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošním tématem je “Brexit jako zrcadlo Evropy” a konference se uskuteční v pátek 5. dubna v Černínském paláci v Praze.

Těšit se můžete na řečníky a řečnice z diplomacie, státní správy, advokátní sféry, evropských institucí, akademických kruhů i justice; věříme tedy, že nás čeká opravdu zajímavá diskuse o extrémně aktuálním tématu. (Konferenci organizujeme pouze týden po plánovaném datu tvrdého brexitu, o němž nevíme, zda vůbec nastane.)
Celý příspěvek

pondělí 18. února 2019

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Katedra národního hospodářství PF UK ve spolupráci s Common Law Society pořádá

Právo, ekonomie a empirie: třetí studentský workshop

Kdy: pátek 12. dubna 2019, 13:00 až 19:00 (přihlášky příspěvků do 11. března)
Kde: Právnická fakulta Univerzity Karlovy, místnost 38
Celý příspěvek

pondělí 11. února 2019

Mezinárodní konference "Nezávislost soudní moci v zemích Visegrádu na křižovatce?"

Dovolte mi, abych Vás jménem Právnické fakulty MU a Ústavního soudu co nejsrdečněji pozval na konferenci věnovanou zdá se stále aktuálnějšímu tématu.  Jestliže chcete vidět a slyšet (namátkou) P. Rychetského,  A. Rzeplinského, K. Šimáčkovou, E. Wagnerovou, M. Bendu, E. Taberyho, D. Kochenova a řadu dalších skvělých zahraničních a českých hostů, přijďte se podívat. Akce proběhne ve středu 27. února v prostorách Právnické fakulty MU, program a veškeré další potřebné údaje včetně registrace jsou dostupné na http://concourts.law.muni.cz/content/cs/. 


Disclaimer: Nedávné odhalení aktivit hradního kancléře nebylo guerillovou marketingovou akcí organizátorů konference...

Celý příspěvek