Martin Abel: Nad včerejším úspěchem klimatické žaloby

Městský soud v Praze vyhlásil ve středu 15. června 2022 průlomový rozsudek. V senátu složeném ze soudců Jana Kratochvíla, Štěpána Výborného a předsedkyně Karly Cháberové vyhověl našemu spolku a několika dalším žalobcům a rozhodl o nezákonnosti zásahu do našich práv nečinností státu v otázce mitigace klimatické změny. Navázal tak na obdobná recentní rozhodnutí v Německu (Neubauer et al. proti Vládě Německa), Nizozemsku (Urgenda Foundation proti Vládě Nizozemska) nebo Irsku (Friends of the Irish Environment proti Vládě Irska a ostatním). Část žaloby soud zamítl a část odmítl. Cílem tohoto blog postu je krátce seznámit zdejší právnickou komunitu s tímto pro některé překvapivým rozhodnutím v rozsahu, který odpovídá krátkém časovému rámci, v jakém byl blog post napsán. Nutno předeslat, že budu vycházet z ústně vyhlášeného výroku a jeho stručného odůvodnění (účastníci řízení požádali o ústní jednání ve věci). Písemné vyhotovení rozsudku k dispozici dosud není a jeho podrobnou analýzu ponechám jiným.

Celý příspěvek

Kateřina Šimáčková: Roční placená soudcovská stáž na ESLP

Právnická práce v týmu Evropského soudu pro lidská práva je velmi inspirativní a motivující – poznáváte právní problémy své vlastní země, ale též různé způsoby přemýšlení o právu. Již druhý rok však ani jedna osoba z české justice neprojevila zájem přihlásit se na roční placenou stáž u Evropského soudu pro lidská práva, kterou vypisuje The European Judicial Training Network, což mi připadá jako škoda – škoda pro toho konkrétního jednotlivce, kterému tato možnost utekla, pro Evropský soud pro lidská práva, ale též pro českou justici jako celek nebo pro konkrétní soud či senát, v němž bude stážista po svém návratu pracovat.

Celý příspěvek

Právnické podcasty?

Existují nějaké dobré právnické podcasty v češtině? S ohledem na pokračující rozmach tohoto média by snad nějaké měly existovat. V anketě Podcast roku asi žádný neuspěje, ale právnické podcasty ani v podstatě neexistují nebo jsem je nenašel; snad Politici mezi paragrafy, TrestOnline nebo Čekání na prezidenta?

Celý příspěvek

Vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží: nezbytná reakce na válku, nebo diskriminace a kolektivní vina?

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organizace primárně snaží chránit integritu sportu a bezpečnost sportovců. Zároveň doufají, že přispějí k míru tím, že přimějí Rusko ukončit válečný konflikt, aby se mohlo vrátit na mezinárodní sportovní scénu. Je to nezbytná reakce na válku, nebo nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti a kolektivní vina?

Celý příspěvek

K nálezu (menšiny) Ústavního soudu o mužích a ženách

„Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud („ÚS“) ve svém plenárním nálezu (Pl. ÚS 2/20) ze dne 31. března 2022. „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává.“ Těmito výroky ÚS zamítl argumentaci nebinární osoby, která ve své ústavní stížnosti proti rozsudku NSS současně iniciovala ústavní přezkum tří zákonných ustanovení.

Celý příspěvek

Jiří Novák: Resuscitatio blogus aneb jak si na Tinderu vybrat patnáctku

Letí to. Rok se s rokem sešel, pár vln pandemie přešlo, a ač se to nezdá, už je zase čas na nový blogpost. Nevkusně šokující (či šokovaně nevkusný) nadpis dává tušit, že to bude to pravé.

Celý příspěvek

Langášek, Simon, Šimáčková: Odpovědi kandidátů na pozici nového soudce či soudkyně ESLP za Českou republiku

V listopadu letošního roku vystřídá v devítiletém mandátu současného českého soudce u Evropského soudu pro lidská práva Aleše Pejchala nový nástupce či nástupkyně. Z vnitrostátního výběrového řízení, organizovaného Ministerstvem spravedlnosti, vzešla (v abecedním pořadí) jména těchto tří kandidátů: Tomáš Langášek, Pavel Simon a Kateřina Šimáčková.

Odpovědi tří kandidátů na 10 otázek ohledně jejich případného působení ve Štrasburku připravili Jan Lhotský a jeho tým v Bulletinu lidských práv. Jaké jsou názory kandidátů na činnost štrasburského soudu a jak by k ní chtěli přispět?

Celý příspěvek

Bílá hora očima ekonoma

Před 400 lety české stavy prohrály povstání proti králi a nastolený režim „stabilizoval společnost“ na další čtvrt tisíciletí. Pohled na pobělohorský režim, jaký jsme dostali ze školních lavic, dnes neobstojí. Zde nabízím pohled očima své profese, institucionální ekonomie. Ta zkoumá zejména, jak pravidla hry ve společnosti – politický a právní systém - ovlivňují ekonomickou výkonnost. Závěr bude až překvapivě jednoznačný: pobělohorský režim byl ještě horší, než nám ve škole tvrdili.

Celý příspěvek

Nález Ústavního soudu k lex Babiš: hospodářská soutěž jako ústavní hodnota

Jeden postřeh k únorovému nálezu Pl. ÚS 4/17. Ústavní soud jím zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Zajímavé je, že ačkoliv se soud celkem konvenčně přihlásil k "ekonomické neutralitě" ústavního pořádku, na mnoha místech odůvodnění nálezu přece jen klade výrazný akcent na regulatorní funkci úpravy střetu zájmů v zajišťování volné hospodářské soutěže a v její interakci se soutěží politickou. Mimoděk tak svým způsobem povyšuje imperativ nekoncentrované ekonomicko(-politické) soutěže a představy o ekonomickém liberalismu (!) až někam mezi ústavní principy podpírající demokratický právní stát.

Celý příspěvek

Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?

Lidé, kteří si pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko, že se stanou obětí trestného činu?

Celý příspěvek