Kateřina Šimáčková: Roční placená soudcovská stáž na ESLP

Právnická práce v týmu Evropského soudu pro lidská práva je velmi inspirativní a motivující – poznáváte právní problémy své vlastní země, ale též různé způsoby přemýšlení o právu. Již druhý rok však ani jedna osoba z české justice neprojevila zájem přihlásit se na roční placenou stáž u Evropského soudu pro lidská práva, kterou vypisuje The European Judicial Training Network, což mi připadá jako škoda – škoda pro toho konkrétního jednotlivce, kterému tato možnost utekla, pro Evropský soud pro lidská práva, ale též pro českou justici jako celek nebo pro konkrétní soud či senát, v němž bude stážista po svém návratu pracovat.

Celý příspěvek

Vyloučení ruských a běloruských sportovců z mezinárodních soutěží: nezbytná reakce na válku, nebo diskriminace a kolektivní vina?

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala reakce v mnoha oblastech společenského života, sport nevyjímaje. Mezinárodní sportovní organizace v zásadě vymazaly Rusko a jeho strategického partnera Bělorusko ze světové sportovní mapy. Zbavily je práva na organizaci mezinárodních sportovních soutěží a pozastavily členství jejich sportovních organizací, týmů a klubů. Většina z nich zároveň neumožňuje ruským a běloruským sportovcům startovat v jejich soutěžích, a to ani jako neutrálním. Tím se sportovní organizace primárně snaží chránit integritu sportu a bezpečnost sportovců. Zároveň doufají, že přispějí k míru tím, že přimějí Rusko ukončit válečný konflikt, aby se mohlo vrátit na mezinárodní sportovní scénu. Je to nezbytná reakce na válku, nebo nepřípustná diskriminace na základě státní příslušnosti a kolektivní vina?

Celý příspěvek

K nálezu (menšiny) Ústavního soudu o mužích a ženách

„Na území České republiky se lidé dělí na ženy a muže,“ konstatoval Ústavní soud („ÚS“) ve svém plenárním nálezu (Pl. ÚS 2/20) ze dne 31. března 2022. „Existenci mužů a žen bere na vědomí i ústavní pořádek. […] Je-li tedy ústavně akceptováno, a dokonce ústavním pořádkem předvídáno, že se lidé dělí na muže a ženy a že toto dělení má a má mít určité právní či praktické dopady […], pak se jeví logické, že stát zároveň informaci o pohlaví, tedy o tom, zda je člověk mužem, nebo ženou, v určité formě zaznamenává.“ Těmito výroky ÚS zamítl argumentaci nebinární osoby, která ve své ústavní stížnosti proti rozsudku NSS současně iniciovala ústavní přezkum tří zákonných ustanovení.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?

Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.

Celý příspěvek

Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

Včera Evropský soud pro lidská práva podle čerstvé tiskové zprávy přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější. Podle čl. 35 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí.

Celý příspěvek

Nové vydání Bulletinu o lidských právech

Červnové vydání Bulletinu začíná vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané  v Afghánistánu. Jedná soud selektivně? Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života. V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století. Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Nový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete prohlédnout zde.

Celý příspěvek

Štěpán Paulík a Karolina Michková: Náboženský smír o krok dál v nedohlednu

"Ok, kašlu na Protievropanský soud proti lidským právům Evropanů."

Tyto a další podobné komentáře se v posledních dnech objevují na sociálních médiích v reakci na rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v případu E.S. proti Rakousku. ESLP v něm výrok, že Mohamed je pedofil, odmítl chránit právem na svobodu projevu zaručeného Úmluvou pro lidská práva (dále Úmluva). Stěžovatelka E.S. podala stížnost poté, co ji domácí soudy v Rakousku uložily pokutu 480 EUR (cca 12 000 Kč) za výroky o prorokovi Mohamedovi. Stěžovatelka před publikem na semináři pořádaným Svobodnou stranou Rakouska vyprávěla historku, kde se ptala své vlastní sestry, jak by jinak vysvětlila vztah mezi 56letým Mohamedem a 6letou Aishou než jako pedofilní (§13). Celý případ tím, že se dostal až k ESLP, získal evropský rozměr.
Celý příspěvek

Lidskoprávní letní školy

Pro ty, jimž jako program na letní měsíce nestačí pouze týdenní pobyt s plastovým lehátkem u Jadranu, CLPD každý rok připravuje seznam nejzajímavějších letních škol zaměřených na lidská práva, mezinárodní právo, práva menšin a další blízká témata. Deadliny pro přihlášky právě probíhají.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku

Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly

Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

V první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány v současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci v Sýrii, a rovněž jaké jsou v nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných v Sýrii. Vzhledem k tomu, že v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, v této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.

Mezinárodní trestní soud v Haagu

K umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?

Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu

Tak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS).

Vytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

Arabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?

Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii

Ve standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů.

Co se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]

V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Celý příspěvek

Povinné očkování před ESLP: zatím nanečisto

Tým studentů z Právnické fakulty Masarykovy univerzity se minulý týden účastnil finále soutěže European Human Rights Moot Court Competition, které se konalo u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. O přípravě na toto finále (včetně výletu do Oxfordu) si můžete přečíst zde, v tomto příspěvku Vám přinášíme bezprostřední dojmy studentů po skončení soutěže.

 

„Co od této soutěže očekáváte?“ Tak zněla první otázka, kterou nám v září položily naše budoucí koučky. V tu chvíli každého z nás napadaly asi různé motivace – prohloubit znalosti lidských práv, naučit se přesvědčivě argumentovat, zlepšit své vyjadřovací schopnosti, zlepšit angličtinu, získat zkušenosti s koncipováním právního podání, poznat nové lidi, vykročit ze své komfortní zóny, udělat něco nad rámec běžné výuky nebo zkrátka jen zkusit něco nového a zajímavého, případně podívat se do Štrasburku, hlavního města lidských práv. Nyní už můžeme s klidem říct, že účast na European Human Rights Moot Court Competition nám dala v podstatě vše z výše uvedených.

 

Cesta za úspěchem ve finále však nebyla jednoduchá. Ve chvíli, kdy nám koučky sdělily složení týmu, nás všechny pravděpodobně zasáhly smíšené pocity – na jednu stranu neuvěřitelná radost a chuť postavit se výzvě, na druhou stranu nervozita, že vlastně nevíme, co nás čeká a zda to vůbec zvládneme. A tak začal úvodní úkol, zpracování písemných podání k zadanému příkladu, který se letos týkal povinného očkování ve světle práva na vyznání.

Celý příspěvek

Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo rozhovor s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím Centra pro lidská práva a demokratizaci a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo.

Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům.

Celý příspěvek

Najlepší záujem dieťaťa: rozhodujú rodičia, lekári či súdy? Smutný prípad Alfieho Evansa.

Narodil sa ani nie pred dvoma rokmi (9. 5. 2016), umrel včera nadránom (28. 4. 2018). Alfie Evans, chlapec z Liverpoolu trpiaci terminálnou neurodegeneratívnou poruchou, ktorá mu už viac než rok nedávala žiadne šance na prežitie a ktorá bola pre všetkých lekárov veľkou neznámou.

Médiá píšu o tom, že sa o prípade viedli ťažké súdne spory, že za život chlapca sa prihováral i pápež František a že malý Alfie bol odpojený od prístrojov proti vôli rodičov. V našej časti sveta mnohí krútia hlavou nad skazeným západom, kde byť kresťanom je priťažujúca okolnosť; slovenský konzervatívny denník Postoj dokonca prípad označuje za kryštalickú formu odpornosti. 

Poďme sa však na prípad pozrieť okom právnika. Nemám v pláne britské právo obhajovať, rada by som ho však čitateľom trochu priblížila. Komparácia s českou právnou úpravou je mimo mojich (víkendových) časových možností, možno mi s tým ale niekto pomôže v diskusii pod príspevkom.
Celý příspěvek

Máte rádi výzvy? Kancelář vládního zmocněnce pro zastupování státu před ESLP hledá talenty do svého týmu.

Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale v zásadě před všemi mezinárodními orgány v oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým – příjemný kolektiv mladých a pro věc zapálených lidí, a hledá schopného právníka/právničku se zájmem o oblast lidských práv, odhodláním učit se novým věcem a chutí vyzkoušet si, jak probíhá sporné řízení na mezinárodní úrovni v anglickém či francouzském jazyce. 

Celý příspěvek

Miesto právnika na slovenskej sekcii ESĽP

Európsky súd pre ľudské práva hľadá slovenského právnika / právničku. Stačí mať vyštudované slovenské právo, ovládať jeden z dvoch jazykov Rady Európy (angličtina / francúzština), mať za sebou aspoň 6 mesiacov praxe a vtesnať sa do vekového limitu < 35 rokov. Prihlasovanie beží do 24. novembra - tak snáď bude toto výberové konanie úspešnejšie než to na slovenského sudcu Tribunálu :-) Celý příspěvek

Chcete pracovat v Kanceláři vládního zmocněnce? Nyní máte možnost.

Kancelář vládního zmocněnce již nezastupuje Českou republiku jen před Evropským soudem pro lidská práva, ale v zásadě před všemi mezinárodními mechanismy v oblasti lidských práv, které umožňují podávání individuálních či kolektivních stížností nebo oznámení (např. Výbor OSN pro odstranění diskriminace žen, Výbor OSN pro práva dítěte či Evropský výbor pro sociální práva). Rozšiřuje proto svůj tým a hledá dva kvalitní právníky, kteří se chtějí naučit, jak litigovat před Evropským soudem pro lidská práva a dalšími mezinárodními mechanismy, jak koordinovat provádění jejich rozhodnutí na vnitrostátní úrovni a jak dále účinně rozšiřovat povědomí o nich ve státní správě i mimo ni.

Informace o výběrových řízeních se nacházejí zde, přičemž tato výběrová řízení byla vyhlášena na dvě obsahově totožná místa (č.j.: MSP-113/2017-ORLZ-VŘ/3 a č.j.: MSP-114/2014-ORLZ-VŘ/3). Je proto účelné se přihlásit na obě. Lhůta pro podání přihlášek končí dne 23/09/2017.

Celý příspěvek

Nabídka stáže v rámci mezinárodní konference: Immigration Detention of Children: Coming to a Close?

Ministerstvo spravedlnosti ČR hledá stážisty pro organizaci mezinárodní konference "Immigration Detention of Children: Coming to a Close?" pořádané ve dnech 25. - 26. září 2017 v paláci Žofín v rámci předsednictví České republiky ve Výboru ministrů Rady Evropy. Více info zde.

Celý příspěvek

Rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem

Opět zde odkazuji rozhovor publikovaný v Bulletinu CLPD, ale myslím, že by mohl zajímat i čtenáře, kteří stojí mimo lidskoprávní zaměření. Tentokrát Jan Lhotský vedl rozhovor s Robertem Femrem, českým soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Vedl soudce Fremr kampaň za své zvolení? Proč uspěl? Jak soud funguje? Na rozhodování jakých případů se dosud osobně podílel? Jak vypadá pracovní týden soudce Mezinárodního trestního soudu?

Celý příspěvek

Vedoucí oddělení řízení před smluvními orgány OSN odboru Kanceláře vládního zmocněnce

Informace o výběrovém řízení naleznete zde. Přihlášky lze podávat do pátku 9. června 2017.

Celý příspěvek