Bílá hora očima ekonoma

Před 400 lety české stavy prohrály povstání proti králi a nastolený režim „stabilizoval společnost“ na další čtvrt tisíciletí. Pohled na pobělohorský režim, jaký jsme dostali ze školních lavic, dnes neobstojí. Zde nabízím pohled očima své profese, institucionální ekonomie. Ta zkoumá zejména, jak pravidla hry ve společnosti – politický a právní systém - ovlivňují ekonomickou výkonnost. Závěr bude až překvapivě jednoznačný: pobělohorský režim byl ještě horší, než nám ve škole tvrdili.

Celý příspěvek

Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?

Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)

Celý příspěvek

Na přísedících nezáleží (alespoň ve Francii)

Laici mají v řadě zemí důležitou roli v soudním řízení, zejména v trestních věcech. Má ale jejich přítomnost nějaký vliv na výsledky trestního řízení? Tuto otázku by si měly zodpovědět všechny země, kde se přísedící či porotci využívají – tedy i Česko. Přítomnost přísedících něco stojí – čas samotných přísedící, ale i čas soudců, kteří musí vysvětlovat věc laikům, případně stráví více času hledáním shody a hlasováním ve větším počtu lidí.

Velice zajímavý vhled přináší studie Philippa Arnauda z Toulouse Does introducing lay people in criminal courts affect judicial decisions? Evidence from French reform". Ve Francii totiž před pár lety proběhl zajímavý experiment. V celkem devíti prvoinstančních soudech (zhruba analogickým našim okresním) spadajícími pod odvolací soudy v Dijonu a Toulouse (zhruba analogickým našim krajským) zavedli v letech 2012 a 2013 přísedící jako nový prvek: Namísto třech profesionálních soudců byli členy senátu navíc i dva laičtí přísedící. Experiment se týkal pouze násilných a majetkových trestních případů s trestní sazbou nad pět let ale pod deset let. Tedy trestných činů vysoké (ale ne nejvyšší) závažnosti. Experiment byl uzákoněn národní legislativou jakožto pilotní projekt; k rozšíření přísedících na celou Francii potom ale nedošlo.

Arnaud má k dispozici databázi všech soudních verdiktů v trestních věcech ve Francii. Statisticky porovnává, zda se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily ve srovnání s případy vysoké závažnosti v ostatních regionech. Eventuelně srovnává, jak se verdikty v případech s přísedícími v regionech Dijon a Toulouse změnily relativně vůči méně závažných případům v týchž regionech.

Výsledek? Nula. Přítomnost přísedících neměla vliv na to, v jaké míře soudy vynáší osvobozující verdikt. Neměla vliv na to, zda soudy udělí nepodmíněný trest. Neměla vliv na délku trestu. Neměla vliv ani na variabilitu trestů v rámci jednoho soudu. Výsledek je překvapivý přinejmenším proto, že politickou motivací k zavedení přísedících bylo přesvědčení, že profesionální soudci jsou příliš mírní a přísedící více sladí verdikty s „vůlí lidu“ (který dle průzkumů je, alespoň v obecné rovině, více punitivní).

Proč vlastně přísedící existují? Pokud je jejich účel čistě instrumentální, tj. aby soudy v důsledku jejich přítomnosti rozhodovaly jinak, jsou výsledky této francouzské studie dosti skličující. Přísedící jen stojí čas a peníze a na verdikty soudů nemají vliv. (Zde nutno zdůraznit, že nulový efekt může záviset i na konkrétní úpravě. Např. ve Francii byli přísedící v menšině, takže jejich vliv mohl být nižší než např. v Česku, kde mohou teoreticky soudce přehlasovat.) Samozřejmě ale mohou být i jiné důvody pro existenci přísedících – zvýšení povědomí o právním systému a zvýšení legitimity soudních rozhodnutí u veřejnosti. Zda se toto přísedícím skutečně daří je už ovšem téma na jiný výzkum.

Celý příspěvek

Objektivnější než soudci? Pošťouchnutí a možná úskalí automatizovaných systémů

Před několika dny byl vydán nález Ústavního soudu, který velmi detailně rozebírá problémy podmíněného propuštění. Současnou úpravu označuje jako systémově problematickou, jelikož pojmy použité v zákoně jsou velmi obecné, nikdo je řádně nespecifikuje a soudy tak rozhodují rozdílně a nezohledňují dostatečně, zda se odsouzení polepšili či nikoli. Jako obiter dictum se pak Ústavní soud vyjádřil, že předpověď páchání další trestné činnosti, by neměla záležet jen na subjektivním názoru soudce, ale měla by být podpořena analyticky systémem, který by byl objektivní (resp. objektivnější) než soudce.

Celý příspěvek

Zločin a peněžitý trest. Počet finančních postihů roste

Psát blog je fuška, takže vždy potěší, když text napíše někdo za vás. V tomto případě děkuji Václavu Drchalovi z týdeníku Euro za článek o novém trendu v trestní politice, kde štědře cituje dva Jinoprávníky, Jakuba Drápala a moji maličkost. A s radostí článek o tom, proč počet peněžitých trestů roste, proč neroste až tak moc, a zda je to dobře či špatně, čtenářům Jiného práva sdílím. Celý příspěvek

Korektivní spravedlnost aneb „oko za oko, zub za zub“!

V rámci teorie angloamerického deliktního práva (tort law) můžeme rozeznávat dva základní přístupy, a to ekonomickou analýzu práva a teorii korektivní spravedlnosti. Konkrétní formulace cílů deliktního práva z pohledu ekonomické analýzy práva se u jednotlivých představitelů liší, nicméně spojuje je zájem na dosažení elektivní alokace zdrojů ve společnosti či optimální prevence. Tak např. podle Guida Calabresiho toho dosáhne deliktní právo tak, že jeho normy budou směřovat ke snížení celkových nákladů spojených s deliktním jednáním (jde jak o náklady prevence deliktního jednání. tak o náklady administrativní).[1]

Celý příspěvek

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.

Celý příspěvek

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek

Dělá příležitost zloděje?

Kánonické modely nelegálního jednání vycházejí z předpokladu racionality (potenciálního) pachatele. Ten jedná podobně jako kterýkoli jiný ekonomický agent: rozhodnutí, zda realizovat kriminální příležitost, je výsledkem srovnání jejích přínosů a nákladů. Tradičním předmětem zájmu ekonomů jsou náklady, jimž pachatelé čelí, neboť ty jsou přímo ovlivnitelné veřejnou politikou.

Empirické predikce ekonomické teorie zločinu je však notoricky obtížné testovat, neboť změny trestní politiky nenastávají náhodně, nýbrž jsou obvykle vázány na vývoj trestné činnosti a další faktory, jenž mohou ovlivňovat zločinnost. Proto je obtížné separovat efekt změny trestní politiky od ostatních faktorů.

V našem výzkumu (aktuální verze zde) jsme s Tomášem Brabencem testovali ekonomickou teorii zločinu s využitím unikátního kvazi-experimentu na straně výnosů zločinu. Konkrétně jsme se dívali na to, jak zloději drahých kovů reagují na změny v jejich ceně, tedy v hodnotě lupu.

Celý příspěvek

Proč Law & Economics frčí víc v USA než v Evropě?

Law & Economics ve své dnešní podobě vzniklo ve Spojených státech, které zůstávají jeho baštou. Oproti tomu Evropa se k tomuto přístupu k právu obecně staví o něco rezervovaněji. Jak rozvádím níže, dle jednoho z vysvětlení může být příčinou tohoto rozdílu různé nastavení právně-akademických institucí. (Další vysvětlení stejně jako zdroje, ze kterých vycházím, naleznete v tomto článku publikovaném v časopisu Jurisprudence).

Celý příspěvek

Vedlejší specializace "Ekonomie a právo" na VŠE

Na VŠE existuje vedlejší specializace "Ekonomie a právo" již nějakou dobu. Právě jsme její obsah upravili tak, aby více cílil na ony stovky studentů, kteří studují souběžně práva a VŠE. S trochou drzosti bych její obsah shrnul jako "co vám měli na právech říci, ale neřekli"....Základní balíček předmětů specializace tvoří základní kurs L&E, kurs obchodních korporací (Tomáš Richter), ochrana hospodářské soutěže a regulace (Paola Bertoli) a ekonomie kriminality (moje maličkost), k tomu nabídka volitelných. Více než polovina předmětů v angličtině. Uznávám, specializace spíše zaujme studenty, kteří míří do veřejné či akademické sféry (budoucí soudci, legislativci, státní úředníci) případně do financování velkých korporací. Detailní obsah je na webu Katedry institucionální ekonomie Celý příspěvek

Michael Sandel - What Money Can't Buy: The Moral Limits of Markets

Přednášku s názvem „What Money Can’t Buy: The Moral Limits of Markets“ přednese Michael Sandel dnes, v pondělí 18. dubna 2016 od 18:00 ve Velké aule Právnické fakulty UK. Online přenos níže.

Celý příspěvek

Broulík, Bartošek – Ekonomický přístup k právu

Minulý rok v nakladatelství C.H. Beck vyšla kniha věnující se ekonomické analýze práva, kterou jsme dali dohromady s kolegou Honzou Bartoškem. Pro ty, kdo by uvažovali o jejím pořízení, si dovoluji nabídnout několik pochval, které si již vysloužila.

Celý příspěvek

Dvakrát o Richardu Posnerovi

Amerického soudce a akademika Richarda Posnera na JP zmiňujeme často (v poslední době např. zde). Dnes bych rád upozornil na článek, který o něm vyšel v aktuálním čísle Harvard Magazine, a na jeho nedávný sborníkový příspěvek o normách a hodnotách v ekonomické analýze práva.

Celý příspěvek

Josef Montag: Nehody a náhody - proč zatím nesnižovat trestní odpovědnost viníků nehod

Jakub Drápal před několika dny zveřejnil na blogu Jiné právo a poté v Lidových novinách (30. července) článek kritizující možný trest odnětí svobody pro řidiče kamionu ze Studénky. V něm argumentuje, že by šlo o trest nespravedlivý, nefunkční a iracionální. Debata o tom, jaké tresty jsou v podobných případech vhodné a jak podobným situacím efektivně bránit, je velmi potřebná. Některé autorovy argumenty, ač dobře míněné, jsou však analyticky chybné. Implementace jeho doporučení by pak mohla mít za následek zhoršení bezpečnosti dopravy a ztráty lidských životů. Proto považuji za potřebné tyto omyly uvést na pravou míru.
Celý příspěvek

O nefunkčnosti peněžitého trestu II.

Mysleli jste si, že peněžitý trest je dnes přiměřený majetku pachatele? V minulém příspěvku jsem toto vyvrátil. Domnívali jste se, že peněžité tresty jsou dnes přiměřené závažnosti jednání? Opět špatná úvaha. Mysleli jste si, že za přestupky se udělují menší peněžité sankce, popřípadě že soudci rozhodují přibližně stejně? A znova...

Celý příspěvek

Workshop Ekonomické myšlení v právu

Ústav ekonomie PEF Mendelu zve na workshop „EKONOMICKÉ MYŠLENÍ V PRÁVU“, který se uskuteční dne 12. června 2015 na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy univerzity v Brně od 15.30 hod. do cca 18.30 hod.

Celý příspěvek

O nefunkčnosti peněžitého trestu a koncepce denních pokut I.

Peněžitý trest je jedním z alternativních trestů a v současnosti i tím nejdůležitějším. Nový trestní zákoník zavedl koncepci peněžitého trestu vyměřovanou skrze tzv. denní pokuty. Ty v sobě spojují dva základní principy trestání – závažnost jednání a individualizaci trestu k osobě pachatele. Z názvu příspěvku je zřejmé, že s novou koncepcí to není tak žhavé, jak by se mohlo zdát (či na právnických fakultách vyučovat).

Celý příspěvek

Cimrmanův teorém

V roce 1960 uveřejnil Ronald H. Coase svůj článek The Problem of Social Cost. Tento článek se stal základem moderního hnutí Law & Economics (tj. ekonomické analýzy práva) a byl také jedním z hlavních důvodů, proč Coase později obdržel Nobelovu cenu za ekonomii. Hlavní myšlenka předestřená Coasem v jeho článku je dnes označována za Coasův teorém. Jak však ukazují nejnovější poznatky českých badatelů, příhodnější by bylo označovat tento teorém jako Cimrmanův.

Celý příspěvek

Jan Broulík: Pleteme si v souvislosti s ekonomickou analýzou, díl 5: Ekonomická analýza není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!

V tomto posledním dílu seriálu o nedorozuměních spojených s ekonomickou analýzou práva se budu zabývat odsuzováním ekonomické analýzy za to, že opomíjí jiné než ekonomické souvislosti práva nebo absolutizuje ekonomické cíle. Podle předkládané logiky jsou příslušnému jedinci aplikujícímu ekonomickou analýzu při této aplikaci nasazeny na oči klapky, které mu brání vidět neekonomické aspekty práva. Je tak vytvářen dojem, že ekonomická analýza je nekompatibilní s jinými přístupy k právu. Ve skutečnosti je však možné ekonomickou analýzu kombinovat s jinými druhy analýz práva a také ekonomické cíle mohou být kombinovány s jinými druhy cílů. Ekonomická analýza tedy není nekompatibilní s jinými přístupy k právu!

Celý příspěvek