Pavel Doubek: Ohlédnutí za pátým ročníkem PhD Workshopu

Minulý víkend hostila olomoucká právnická fakulta setkání „nejodvážnějších“ studentů doktorského studia ze všech právních odvětví českých právnických fakult. Již pátý ročník semináře s názvem „PhD Workshop“ organizovaný Českou společností pro evropské a srovnávací právo měl za cíl umožnit vybraným doktorandům představit svoji disertační práci (v jakémkoliv stádiu rozpracovanosti) a obdržet k ní podrobnou zpětnou vazbu.
Celý příspěvek

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.

Celý příspěvek

Stručná historie dohledu odborné péče v pojišťovnictví

Když jsem nastupoval na pozici inspektora pro oblast dohledu odborné péče na dálku v sekci dohledu nad finančním trhem České národní banky, bylo mojí hlavní úlohou identifikovat a činit nápravy systémových nedostatků v činnosti pojišťoven. Psal se rok 2012 a v té době odborná péče v pojišťovnictví byla ještě v plenkách, neboť tento pojem se poprvé objevil jako požadavek na výkon činnosti pojišťoven v zákoně č. 277/2009 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Odborná péče je neurčitý právní pojem a jediným vodítkem pro jeho výklad byla Metodika Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče (ODBP), říjen 2004, verze 1.1.[1]

Celý příspěvek

Dokážeme správně rozlišovat a prakticky používat pravidla a principy?

Ve svém dalším příspěvku bych chtěl nastínit některé postřehy, které souvisí s právními přístupy ve světle regulace založené na tzv. rule-based pravidlech a tzv. principle-based požadavcích, a jak tyto přístupy ovlivňují praktickou aplikaci práva, resp. jakým způsobem je nutné tyto přístupy vnímat a pracovat s nimi. Mnozí z nás totiž dokážou pracovat pouze s jedním přístupem, nedokážou se přenést přes existenci toho druhého, a možná díky tomu chybují, aniž si to uvědomují. Účelem tohoto příspěvku je srovnání výhod a nevýhod obou metod regulace, jejich zasazení do praktického kontextu a snaha poukázat na skutečnost, že právo není jen papír, ale mnohdy velmi komplexní a složitá myšlenková činnost přesahující hranice jiných oborů (enterprise risk management, quality management, security management, sociologie, psychologie, apod.). Na konci tohoto příspěvku by čtenář měl být schopen alespoň základně odlišit oba přístupy a porozumět těmto odlišnostem.

Celý příspěvek

Právníkův průvodce po metodologické galaxii

Pokud jste se rozhodli vydat se na dobrodružnou cestu psaní doktorské dizertace, ocitáte se v rizikové zóně, v níž každou chvíli může zaznít variace na otázku: „A jakou metodologii na to používáš?“  Někteří místo odpovědi zalapají po dechu, ti otrlejší možná začnou z paty tahat termíny jako analýza, dedukce nebo komparace a možná se najdou i tací, kteří ledabyle prohodí zcela samozřejmou odpověď: „Sednu a píšu.“  Je nepochybné a smutné zároveň, že ani v jednom případě se tazatel vlastně nic nedozví.  Proč k tomu však často dochází? Proč na otázky stran metodologie našeho výzkumu vlastně vůbec nejsme připraveni? Proč možná ani netušíme, co si pod pojmem metodologie máme představit? Nechci se pídit po skutečných příčinách tohoto neblahého stavu, ale zdá se mi vhodné, abychom proti nic neříkajícím reakcím začali zlehka bojovat alespoň tím, že o metodologii v právním výzkumu budeme diskutovat.

Celý příspěvek