03 ledna 2012

Pavel Molek: Rudé a hnědí aneb o dvou právních podáních

Mí blízcí se občas podivují tomu, jaký že jsem flegmatik. A opravdu. Procházím-li si právě uplynulý rok, vidím, že jsem se v jeho průběhu rozčílil maximálně třikrát či čtyřikrát, z toho jen dvakrát kvůli právu. Ty dva případy, kdy jsem chvíli nevěřil vlastním očím a pak se musel zvolna rozdýchat, si navíc byly náramně podobné. Nejen proto, že se týkaly práva, proto se o nich zmiňuji na tomto blogu, nejen proto, že si jejich aktéři jsou svým modem uvažování náramně podobní (byť by setkání v téže množině asi nechápali právě jako kompliment), ale hlavně proto, že v obou případech bylo podle mne použití jinak zcela přípustných procesních nástrojů paragrafovým plivnutím do tváře historie.

Prvním z těch případů, kdy jsem si musel protřít oči a podívat se na kalendář, jestli se nepíše rok 1941, ale opravdu 2011, bylo, když se mi do ruky dostala „námitka podjatosti“ proti soudnímu znalci ve věci trestního stíhání jedné ze „sociálně spravedlivých dělnic“ obviněné z propagace neonacismu. Pohoršeně krčíte obočí, kde beru jako zaměstnanec soudu tu drzost, referovat o obsahu procesního podání, o němž bych měl zachovávat mlčenlivost? Vtip je v tom, že vůbec nejde o řízení probíhající před Nejvyšším správním soudem, k němuž náležím (jak by ostatně mohlo, vždyť jde o řízení trestní), nýbrž o řízení probíhající před Okresním soudem v Mostě. A jak jsem se k němu tedy dostal? Věřte nevěřte, na internetu, konkrétně na jednom blogu, na němž bylo vyvěšeno. Vím, že akademicky čisté by bylo doplnit zde úplný odkaz na tento blog, kdy jsem jej navštívil a kdo je jeho autorem či správcem, ovšem vzhledem k tomu, že se zveřejněním té námitky podjatosti bytostně nesouhlasím (z důvodů, jež se obratem vyjeví), nebudu se podílet na její popularizaci. Ostatně na Aha či další bulvární periodika bych taky neodkazoval, takže předpokládám, že bez odkazu na bulvární blog se laskaví čtenáři taktéž obejdou.

A co že je na té námitce podjatosti podané advokátem JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., tak pohoršující? Tvrzení, že soudní znalec je podjatý pro svůj „židovský původ“. Na chvíli jsem se zarazil, jestli kromě neomarxistické „frankfurtské školy“ nepůsobí v Německu také nějaká opačně zaměřená „norimberská škola“, která by udržovala ducha norimberských zákonů z třicátých let. Logika této námitky je totiž opravdu zdrcující: zaprvé, znalec nese příjmení, které by mohlo být počeštěnou podobou jednoho typického židovského příjmení. Zadruhé, jako osoba židovského původu je nepřiměřeně vnímavý k otázce šoa, antisemitismu a německého nacismu a reaguje na něj s nepřiměřenou vztahovačností. Zatřetí, je tedy podjatý v řízení, které se týká propagace neonacismu. Ani nevím, který z kroků této železné logiky mi připadá nejděsivější. Zda to, že je někomu připisován určitý rasový původ jen na základě náznaků z jeho příjmení (zbývá už jen zahrnout do námitky rozbor znalcových předků, rozměry lebky, popřípadě další fyzické znaky, jimiž „nacistická věda“ odlišovala Židy od Árijců, a dojem, že norimberské zákony nezemřely, jenom spí, by byl mrazivě dokonalý), nebo to, jaké důsledky jsou z tohoto připisovaného původu vyvozovány. Opravdu nám na počátku 21. století může byť jen prolétnout hlavou, že bychom něčí procesní práva měli omezovat jen z důvodu jeho (domnělého) rasového původu? Že si někdo nezaslouží být znalcem ve věci, protože má ten či onen „rasový původ“ (ať už to spojení znamená cokoli)? O to se pokusilo naposledy vládní nařízení č. 136/1939 Sb. ze dne 4. července 1939, o právním postavení židů ve veřejném životě, jehož část druhá upravovala „Vyloučení židů z advokacie, z úřadu notářského, z obhájcovství ve věcech trestních a z patentního zastupitelství“. Že se máme pohoršeně zadívat na toho, kdo „citlivě“ a „vztahovačně“ vnímá otázku šoa a antisemitismu? Klidně se přiznám, že jako demokraticky smýšlející Evropan narozený po druhé světové válce vnímám tyto otázky také dost „citlivě“ a „vztahovačně“, a připadalo by mi nenormální a nebezpečné, kdyby tomu bylo jinak. Jen tiše doufám, že mi kvůli tomu někdo nepřijde přeměřit, jestli nejsem „nedostatečný dlouholebec“ nebo něco podobného. Chápu, že advokát má na obranu svého klienta využít všechny nabízející se procesní prostředky, ale nemělo by být přehlédnuto, že předpona zní „vy“-užít, nikoli „zne“-užít. Budiž nám tato námitka podjatosti odstrašujícím příkladem toho, kam vede v Česku uplatňované přesvědčení, že advokát může v klientově zájmu využít opravdu vše, počínaje tvrzením neviny u klienta, o jehož vině ví (co je u nás normou, je například ve Spojeném království kázeňským přestupkem advokáta, jsem-li správně informován), a konče takovouto námitkou podjatosti, která snad musela být napsána – ať už přímo advokátem, nebo kýmkoli jiným - na klávesnici obsahující ještě klávesu dvojitého „S“.

Druhým z těch procesních nástrojů, jejichž využití jsem musel chvíli „rozdýchávat“, bylo trestní oznámení pro schvalování trestného činu, které nedávno podaly poslankyně Marta Semelová a Marie Nedvědová na sestru bratrů Mašínových, paní Zdenu Mašínovou. A za co? Za to, že si při přednášce Život a boj bratří Mašínů na Vysoké škole ekonomické dovolila schvalovat způsob, jakým její bratři spolu s Milanem Paumerem a dalšími bojovali v padesátých letech proti komunismu. Tento blog není určen k tomu, abychom zabředali do politicko-historické debaty na téma, zda mají být bratři Mašínové vyznamenáváni, či stíháni a zda formy jejich boje byly adekvátní, nebo ne, zda šlo o legitimní odpor, či ne. Ale je-li na ženu, která byla celoživotně pronásledována za to, že se nejprve její otec postavil proti nacistům a poté její bratři proti komunistům, podáno trestní oznámení za to, že na akademické půdě vyjádřila souhlas s těmito činy členů své rodiny, pokládám to za přinejmenším nevkusné. Ona sama to ovšem údajně nese s humorem, ostatně ve srovnání s tím, jaká trestní řízení proběhla za obou minulých totalitních režimů proti jejím rodičům a sourozencům, je toto trestní oznámení opravdu jen politickým plácnutím do vody.

Jak podání tohoto trestního oznámení, tak oné námitky podjatosti, je v zásadě umožněno právním řádem, a patrně nemůže být nijak právně postiženo (snad s výjimkou disciplinárního stíhání advokáta v případě oné námitky podjatosti, či za určitých okolností stíhání pro pomluvu v případě onoho trestního oznámení, pokud by obsahovala nepravdivá faktická tvrzení a bylo zveřejněno již jejími podatelkami). To jediné, co proti nim snad můžeme udělat my, kteří jsme jimi pohoršeni, je právě vyjádřit toto pohoršení. Dřív, než to, co nás dnes pohoršuje, začne být pokládáno za standardní nástroje obhajoby klienta ze strany advokáta či standardního politického boje proti svým nynějším či minulým oponentům ze strany standardních poslankyň standardní politické strany. A tak kladu v duchu obě ta podání vedle sebe a nemohu se zbavit pocitu, jako by obě byla velmi přeneseně inspirována heydrichiádou. Prvé z nich (krypto)nacismem a antisemitismem, který z něj dýchá; druhé tím, že označuje za zločin nejen ozbrojený odpor proti totalitnímu režimu, ale i schvalování tohoto odporu (vzpomínáte na povídku Vyšší princip?). Snad se autoři obou podání od sebe navzájem příliš neinspirují: pak by totiž na úctyhodnou paní Mašínovou mohl ještě podat trestní oznámení nějaký (neo)nacista za to, že schvaluje také protinacistický odboj svého otce, a členové KSČM by naopak mohli začít protestovat proti tomu, aby je soudili lidé, které pronásledoval komunistický režim, protože takoví soudci jsou k procesům padesátých let nebo třeba rozkulačování nepřiměřeně vnímaví a reagují na ně s nepřiměřenou vztahovačností...

A tak nezbývá než doufat, že autorům a zveřejňovatelům těchto dvou podání nedojde, že extrémní pravice a extrémní levice k sobě mají v mnoha ohledech stejně blízko, jako k sobě mají blízko hnědá a rudá barva, které je symbolizují. V jejich společném objetí by se naší demokracii, která jim oběma tak vadí, nedýchalo v novém roce právě volně...

215 komentářů:

1 – 200 z 215   Novější›   Nejnovější»
Tomáš Marný řekl(a)...

Možná by stálo za to udělat hitparádu nejhloupějších podání. Myslím, že na horních místech žebříčku by byli pan P.P. (o něm jsem už dlouho neslyšel - co se s ním stalo?) a spolek K213. ;-)

Anonymní řekl(a)...

Moc pěkný článek, děkuji. Co se týče toho prvního případu, opravdu jsem si také musel protřít oči. Nemám moc co dodat, jen se nestačím divit, čeho jsou lidé schopní. Kam se poděl charakter a čest?... Omlouvám se, pokud jsme to přehlédl, ale zajímalo by mě, jestli soud tuto námitku shledal důvodnou? Podjatost pro rasový původ dostatečně svědčí o morálních a lidských zásadách toho konkrétního advokáta, ale pokud by bylo shledáno důvodným, začal bych se už bát…

Marek Vrbík

Anonymní řekl(a)...

V USA je celkem běžné, že si strany stěžují na barvu pleti, denominaci atp. poroty. Dělá se to formou námity proti nevyváženosti atp. Je to sice blbé, ale je to tak.

Díval bych se na to očima obviněného i obecné spravedlivosti, tak jak ji vnímá průměr. Bylo by dobré, aby byl člověk soudem odsouzen za propagaci antisemitismu na základě posudku, který sepsal (pravděpodobně) žid ?

Osobně považuji už přizvání a jmenování znalce na tyto věci za nesmysl ale to je věc jiná o sezení za "názor", i když je sebeblbější ani nemluvě.



Jan Hanus

Tomáš Marný řekl(a)...

Dovolím si poznámku k bodu č. 2. Obávám se, že autor není úplně konzistentní: Tento blog není určen k tomu, abychom zabředali do politicko-historické debaty na téma, zda mají být bratři Mašínové vyznamenáváni, či stíháni a zda formy jejich boje byly adekvátní, nebo ne, zda šlo o legitimní odpor, či ne. Ale je-li na ženu, která byla celoživotně pronásledována za to, že se nejprve její otec postavil proti nacistům a poté její bratři proti komunistům, podáno trestní oznámení za to, že na akademické půdě vyjádřila souhlas s těmito činy členů své rodiny, pokládám to za přinejmenším nevkusné.
Těžko lze první část (hodnocení skutků bratří Mašínů) oddělit od části druhé (posouzení mravnosti podání trestního oznámení za schvalování jejich skutků)! Jak by to autor provedl? Tady, obávám se, autor článku podlehl nadšení v neprospěch rozumu.

Tomáš Marný řekl(a)...

A nevidím důvod, proč se na blogu Jiné právo bát debatovat o vyšším principu mravním a říci něco o Mašínech z pohledu práv i spravedlnosti. Kde jinde by pro to bylo dobré fórum?
(spíš mám obavu, že by to bylo neúčelné, neboť diskutéři by po sobě stříleli těžkými kalibry a stejně by se nepřesvědčili)
Zda bylo legitimní zabít pokladníka z jakéhosi podniku, je otevřená otázka. Já sám o tom pochybuji - pohraničník se samopalem byl stejně legitimní terč jako příslušník gestapa za války, ovšem pokladník v podniku pomáhal režimu asi stejnou měrou jako řadový pošťák, co roznášel obálky s pruhem.

Anonymní řekl(a)...

No, pokud si někdo stěžuje na něčí rasu, věrouku atp., jako že ji má, tak to je jistě odsouzeníhodné. Pokud ale jde o případ znalce, který bude hodnotit výroky jiného proti vlastnímu "přesvědčení", pak je taková námitka v trestní věci na místě, ne ?

To, že někdo dovozuje něčí původ z jména, je sice na první pohled nesmysl, ale v případě židovských (německých) jmen měla opravdu taková jména vypovídající hodnotu. Dnes to neznamná jistotu ale pravděpodobnost.

Znalec by v každém případě měl být nezávislý a pokud je někdo nácek proti židům, pak by podle mě neměl být znalcem žid. Stejěn tak by něměl být znalcem nacista, na kterého třeba upozorní účes, modré oči atp. :-) Možná to berete moc vážně. Lidská společnost je nedokonalá.


Marek Tichý

Anonymní řekl(a)...

Bdím nebo spím ? Proč si stěžujete na advokáta a v článku ho skandalizujete, když jde o úkon vůle obviněného ? Když pominu sice nechutný ale logický fakt, že nácek nemá židy rád :-), která sám o sobě znamená, že se na svět dívá prizmatem žid/nežid, čistý/nečistý atp. a tedy nechce, aby ho soudil a hodnoti žid, tam musím brát v potaz nezávislost a nestrannost znalce. On existuje také samozřejmě nejen extrém nacistický ale i židovský, islámský, katolický atp. Všechny tyto věrouky sebe považují za dobro, zbytek za zlo, sami za vyvolené, zbytek za přítěž, která přijde do pekla (viz. například zabíjení cizích národl ve Starém zákoně). Pokud někdo vzývá vyvražďování v lágrech ve vyšším zájmu (čistoty), není to stejné jako když někdo považuje analogické činy ze Starého zákona za vůli boží ? Sám jsem přesvědčený, že to je to samé. Otázka, zda takové názory lze znalci prokázat a jak, je věc jiná.


Mirek Vojáček

Anonymní řekl(a)...

Prosím, ODLIŠUJME A ROZLUŠUJ,E nejde zde o aktivní násilí ale o názor na ně. Ono je asi zajímavější zamyslet se nad tím, zda když někdo z vyhlazování dělá "šoa", tj. ze stupidního sekulárního aktu (masové vraždy) náboženský pojem, zda je opravdu nezávislý a má se podílet na rozhodnutí v této věci. V lágrech skončilo hodně komunistů, živnostníků atp. , to také byla šoa a oběť ve smyslu holocasutu ? Nejsem nácek, ale také nesnáším, když si někdo třetí přivlasťnuje tragedie jiných. Stějně jako je mi líto národů, které povraždili staří židé a celé to dali do Mojžíšových knih a tyto knihy považují za svaté a akt genocidy považují za projev vlastní vyvolenosti. Co je horší ?

Má smysl někoho odsuzovat za jeho názory ? Není to stejné jako aplikovat Norimberské zákony na jinou skupinu s odlišným (a pro někoho a podle někoho nebzpečným názorem) ? Není nakonec možné zavřít mě, že propaguji nebezpečnost a škodlivost tchýní ? V tomto ohledu advokátův přípis chápu.

Jan Vrchař

Anonymní řekl(a)...

Pokud má obviněný právo zapírat ve věci vraždy a pana Molka to nerozčílilo, pak mi přijde laciné uvádět zmíněné případy, kdy jediným důvodem pro jejich uvedení je něčí vztek.

Prvý případ považuji za standardní námitku v trstní věci s přesvědčivým odůvodněním. Svým způsobem je znalec poškozeným a proto nemůže být nestranný. S diskriminací to nemá co do činění, znalcem ve smyslu profese jmenovaný byl a nikdo mu v tom nebránil.

Druhý případ je jen projev pozitivně-právní školy. Dotyční se z hlediska práva dopustili vraždy a tento rozsudek nebyl dosud zrušen ani promlčen. Stala se tedy vražda a její schvalování je trestné. Z hlediska přibuzných obětí je asi irelevantní, zda smrt jejich blízkých schvaluje pan Vomáčka anebo sestra vrahů.

Mírek Stříbrný

Tomáš Pecina řekl(a)...

Námitka podjatosti je svým obsahem tak odporná, že není na místě nejen seznámit se s jejím obsahem, ale ani uvést, kdo a kde ji zveřejnil. K tomu, abychom ji mohli odsoudit, ji znát nepotřebujeme!

Kde jsem něco takového už slyšel? Ach, no ovšem: leden 1977, Charta 77!

kocour řekl(a)...

Pane Molku,

mně ta námitka podjatosti přijde zcela na místě. Možná i proto, že znám její zdůvodnění přímo od pramene a ne převyprávěné někým pobouřeným.

V nadsázce řečeno, těžko může být v procesu s nácky nezaujatý někdo, jehož příbuzní či vzdálenější příbuzní padli jejich předchůdcům za oběť a kdo může mít důvod cítit se jimi sám ohrožen. Někdo takový může být žalobcem, ne znalcem, notabene když se od jeho posudku fakticky odvíjí rozsudek.

Buď jste nepochopil roli znalců, nebo máte problém s chápáním demokracie (bez přívlastků).

Mimochodem, někoho sepsout a nedat odkaz na zdroj - nadto evidentně záměrně - to považuji za velkou zákeřnost. Budu si vás pamatovat.

Pavel Hasenkopf

Tomáš Marný řekl(a)...

Zvláštní je postup státního zástupce ve druhém zmiňovaném případu; SZ to totiž postoupil na policii. Teď přicházejí v úvahu v zásadě dvě možnosti:
1) Státní zástupce to chce stíhat, a pak to trestní oznámení postoupil policii zcela správně. Stíhat takovouto věc dnes by ovšem vyžadovalo víc než topolánkovské gule. Na druhou stranu "dura lex, sed lex" a legitimitu některých skutků Mašínových bych hájit nechtěl.
2) Státní zástupce to nechce stíhat, ale alibisticky to raději shodil na nějakého chudáka strážmistra z Místního oddělení Žižkov, aby se ten nebožák v uniformě popral s ožehavou kauzou sám a vlastními silami rozvíjel argumentaci Spolkového soudního dvora ohledně střelby u berlínské zdi. Už to vidím ...
Kterou variantu hádáte?

Anonymní řekl(a)...

Kdyby znalcem byl levičák - marxista anebo pravičák - fašista, nemohl by se advokát proti takovému znalci dovolávat podjatosti ? Přitom je to také obdoba náboženského názoru na svět.

Jako katolík si dovedu představit situaci ženy obviněně z nezákoné (kdyby byla nezákonná) interupce, že by nechtěla jako znalce např. bigotního katolíka. U exkluzisivních náboženství typu Islám anebo Judaismus je nebezpečí podjatosti samo o sobě daleko vyšší, pokud jde o "společenské" otázky. Tedy advokáta celkem chápu.

Michal Vítek

Anonymní řekl(a)...

Nemohu souhlasit s první částí příspěvku: autor článku vyvrací svoje tvrzení, nikoli tvrzení původní.
V oné námitce podjatosti se nikde nehovoří nic o tom, že by Židé obecně měli být nějak omezeni v právech. Je tedy celkem podpásovka od autora článku, že něco takového autorovi námitky podjatosti podsouvá.
Pokud jde o důvodnost námitky podjatosti, neváhal bych ji označit za pěknou hloupost, opřenou o vágní spekulace. Pokud ji soud neuzná, udělá jen dobře.
Na druhou stranu logiku námitky nedá práci pochopit (byť by mne in concreto námitka nepřesvědčila ani náhodou). Znalec má být nezaujatý, na tom se asi shodneme. Kolik procent českých Židů nacisté vyvraždili? 90%? Nebudu teď hledat v příručkách a přesné číslo ani není v tuto chvíli podstatné. Zkrátka mezi nacisty a Židy jisté historické spojení existuje (a těžko to popřít: dozvuky si neseme dodnes).
Jak bych reagoval na nacisty, kdyby mi nacisté zavraždili 90% členů rodiny? Chválabohu mne nic takového nepotkalo, ale domnívám se, že bych na výskyt nácků reagoval dost emotivně. Mohl bych pak působit jako znalec ve věci týkající se nácků? Možná ano, možná ne, rozhodně je legitimní od obhajoby se na to zeptat.
V onom podání nikdo netvrdil, že osoba židovského původu nemůže být vůbec znalec nebo že by někdo chtěl přeměřovat znalcům lebky. Námitku jsem na webu také četl a byla omezená na konkrétní věc a konkrétní vztah. Nařknout oponenta z nacismu/antisemitismu/jiného poklesku, když s ním nesouhlasím, je u mne hrubý řečnický faul na žlutou kartu.
Jan Majer

Anonymní řekl(a)...

A malá poznámka závěrem: kdo přijal jmenování znalcem, stal se do jisté míry veřejnou personou včetně povinností, které z toho vyplývají. Soudci musejí snést, že se někdo vyptává na jejich předlistopadovou politickou činnost, znalec musí snést, že strana bude zkoumat jeho nestrannost (pokud jde mi známo, v USA jsou znalci zvyklí i na horší kádrování, jen aby protistrana vyhrabala nějaké pochybení). Pokud se Mazel tak rozčiluje nad páně Pecinovou šťouráním (bez ohledu na to, zda má Tomáš Pecina pravdu či nikoli), pak ať odevzdá razítko. Všechno má svoje pro a proti a nikoho Michala Mazla nenutil, aby byl znalec.
Jan Majer

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad (údajný) Žid znalcem:
Odpovědný je nejen (nesoudný) advokát, ale i (nesoudný) pisatel, tedy skutečný autor, onoho podání a řady dalších, kterému dr. Kočí různé "originální" supliky (řekl bych často neberoucí v potaz zájmy klienta, ale spíš pisatele) automaticky a ve velkém podepisuje. Už jen obcházení zákona o advokacii a upozadění objektivních zájmů klientů je eticky sporné.

Ad Mašínové:
Osobně si nemyslím, že všechny jejich aktivity (krádež již v roce 46 i likvidace osob, které nebyly exponenty režimu) lze považovat za odboj. Rodinným příslušníkům však jistě lze přiznat právo na subjektivní názor, přirozeně stranící určitému výkladu, a podání tr.oznámení je otázkou (ne)vkusu.

Jan Vučka řekl(a)...

Domnívám se, že by bylo fér přinejmenším vůči čtenáři vložit odkaz na ten nejmenový blog:

http://paragraphos.pecina.cz/2012/01/blog-jine-pravo-ke-kause-slegrova.html

Dospělý čtenář si snad dokáže udělat názor sám, kromě toho se při cenzurování těžko vyvrací tvrzení T. Peciny, že je to jak za komunistů, kdy masy pracujících musely odsuzovat Chartu, aniž by měly možnost se seznámit s tím, co odsuzují.

Tomáš Marný řekl(a)...

Ad Jan Potměšil: vkus od zástupců KSČM neočekávám. Dobrovolný člen nástupce zločinecké organizace nemůže mít vkus již z podstaty.
Na druhou stranu jsem již zde zmiňoval dura lex, sed lex, takže počkáme a uvidíme, s čím přijdou příslušné orgány.

Občasný blogger řekl(a)...

Přiznám se, že jedno z mých hlavních dilemat pro uveřejnění nebo neuveřejnění toho postu bylo právě vědomí, že v žádném případě nehodlám zveřejňovat link na tu námitku podjatosti. Důvodem nebyl ani tak její třetí bod, který kritizuji, ale její první bod, který obsahuje osobní údaje o soudním znalci, které pokládám za nezveřejnitelné. Jejich zveřejnění pokládám za chybné a nebezpečné, zvlášť pokud jeho posudky opravdu iritují neonacisty, jejichž odveta se rozhodně neomezuje jen na blogové komentáře. Měl jsem tedy dilema, zda být akademicky nekoretní, nebo zda se podílet na něčem, co považuji za nebezpečné a nesprávné a co může být součástí zastrašování soudního znalce. Z těchto dvou možností jsem zvolil akademickou nekorektnost. Uznávám, že v době všemocného googlu je to ode mě spíše alibistické, než že bych nebohé čtenáře nutil, vyjadřovat se k něčemu, co nemohou najít. Mohou, jen jim v tom nechci pomáhat.
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

Řada komentářů argumentuje z implicitního předpokladu, že znalec skutečně je židovského původu. Což ovšem námitka podjatosti dovozuje pouze a jenom z dosti krokolomné (můj subjektivní názor) jazykové konstrukce, vztahující se k příjmení znalce. V tomto směru i z hlediska zhodnocení věcnosti námitky podjatosti odkaz připojený J. Vučkou pomůže.

Jan M. Passer

Anonymní řekl(a)...

Já bych jako advokát prostě měl morální problém se pod takové podání podepsat, a to i při sebelepší a sebedůkladnější aplikaci Advokátního tarifu na klientův bankovní účet......

Vojtěch Faltus

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Michal Vítek: Vaše paralela mne zaujala, nicméně myslím, že nesedí. Bigotní katolictví je názor, který si člověk volí. Zde se však bavíme o "rasovém původu", který je navíc někomu bez jeho vůle připisován. Takže pokud bych Vaši paralelu dosadil na "náš" příběh, tak by to spíš bylo tak, že by námitka oné ženy zněla: znalec se jmenuje Vojtěch Duka. Duka je poměrně nezvyklé příjmení a jeho známým nositelem je současná hlava české římskokatolické církve. Takže znalec bude patrně jeho příbuzný a tím pádem asi taky katolík. Katolíci jsou nepřiměřeně vnímaví k otázkám interupcí, takže tento znalec je asi podjatý.
Kdybych se jmenoval Duka a někdo mě jen proto vyloučil pro podjatost, asi bych si myslel, že se zbláznil. Pokud někdo namítne mou podjatost jen proto, že mám nějaké příjmení nebo velký nos, či co já vím, je můj pocit obdobný.

Jinak většina diskriminací začala se zdůvodněním železnou logikou, ať už měla dokázat inferioritu žen, černochů nebo vysvětlit problémy světa židovským spiknutím.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Mnozí to možná nevědí, ale až do r. 1961 trestní předpisy neumožňovaly stíhat uprchlého, proto Mašínové a Paumer nebyli nikdy v Československu obviněni. Tehdejší trestní oznámení bylo prokuraturou odloženo už někdy v 60. letech (detaily jsou ve spisu o Mašínech v ÚSTR/ABS).

Proto, mají-li se OČTŘ dnes zabývat trestním oznámením Semelové, musejí si otázku, zda jejich skutky měly znaky trestného činu vraždy, vyřešit samy jako předběžnou otázku. Výsledek tohoto zkoumání, u vědomí kvality žižkovské policie, snad raději ani nechci znát…

Právně nejčistší by zřejmě bylo odložit trestní oznámení pro nepatrnou společenskou škodlivost jednání podezřelé bez ohledu na to, zda schvalovala legitimní odboj nebo vraždy, vzhledem k časovému odstupu od události.

A úplně nejlepší by bylo schvalování z trestního zákoníku vypustit.

Anonymní řekl(a)...

ad Jan M. Passer

asi jste to nepochopil. U podjatosti se nemusí dokazovat tvrzení pravdu ale pravděpobnost. tedy ano, pokud neni znalec zid, je to o nicem. Pokud zidem je, pak ve vztahu k obvineni k antisemitismu je to celkem k posouzeni.

Uvedu jiny paradox, kdyz soudi roma za jeho vyroky o "bilych svinich" anebo jeho rasove motivovanou vrazdu bila soudkyne. V takovem pripade bych to povazoval za nepodjate. Zakladni problem ale je u v tech skutkovych podstatach, kdy nekoho zabit ze vzteku je mene nebezpecne nez kdyz ho zabijete ze vzteku pro jeho barvu pleti.

Jan Procházka

kocour řekl(a)...

Václav Faltus + Jan Passer:

Já bych měl problém někoho, O KOM BYCH SI MYSLEL (zdůrazněno pro Jana Passera), že podporuje nacismus, hájit. Prostě bych ho nehájil.

Ale pokud bych se domníval,že je obviněn nespravedlivě, že podporuje nacismus, použil bych vše v jeho prospěch, včetně námitky, jejíž alfou a omegou je, že soudní znalec vnímá svou pozici jako nástroj, jak dostat mého klienta za mříže.

Ostatně, proti panu znalci bylo námitek více, ne jen ten původ, ale zejména politická angažovanost a dále to, že je z těch posudků údajně živ a má tedy údajně zájem, aby takových kauz bylo co nejvíce.

Tady je k té kauze snad všechno:

http://paragraphos.pecina.cz/search/label/Lucie%20%C5%A0l%C3%A9grov%C3%A1


A neodpustím si dvě poznámky:

1) Kdyby soudy a policie (a BIS) neřešili "ideozločiny" a jiné nesmysly, měly by víc času věnovat se něčemu užitečnému.

2) Kdyby soudy a policie (a BIS) nedělaly těmto spolkům reklamu zdarma a nevyráběli z nich mučedníky, ukázalo by se, jaký je o podobná hnutí skutečný zájem. Nemohu se ubránit dojmu, že trestním potíráním ideozločinů si tyto ideologie fakticky pěstujeme. Mučedníci, to je přesně to, co každá ideologie potřebuje.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

ad Marný : KSČ nebyla žádná zločinecká organizace, ani před rokem 1948 ani potom. Kde jste k tomu stupidnímu názoru přišel ? Zločiné spolčení je trestné i nyní a KSČM trestána není. Projděte si seznamy umučených a zavražděných za války, aby vás tento antikomunistký pelmel přešel.

Mašínové byli odsouzeni k trestu smrti za vraždu, takže nějaké vychvalování vraždy se nemá tolerovat. I když v případě rodiných příslušníků je tolernace na místě.

U toho znalce nejde ani tak o původ, ale o jeho přemrštěnou reakci na "vyvolenost", která příklon k judaismu signalizuje.

Jan Pokorný

Anonymní řekl(a)...

Jako pamětník dob před rokem po přečtení tohot usnesení http://www.pecina.cz/files/usneseni19.pdf se mi vybavila má školní léta. Opravdu od tohoto je zde Policie ? Vždyť je to jak za komunistů.

Jan Rychtařík

Anonymní řekl(a)...

ad Molek : bigotní katolík je stejná volba jako striktní žid. Narozdíl od židů ani katolíků nevěřím na rasu dle krve ale na zařazení dle názoru a tam i směřovala stížnost na podjatost znalce. Příště prosím uvádějte linky, po jeho přečtení jsem totiž došel k přesně opačnímu názoru než vy, totiž že člověk, který od státu vyinkasuje 450.000 Kč za analogický znalecký posudek je chucpe bez ohledu na jeho víru.

David Vojtěch

Anonymní řekl(a)...

Pane Molku, vaše semináře na fakultě považuji za velice zajímavé a vždy se na ně těším. Tento text mě však nutí vám oponovat formou dvou dotazů:

1. Je nějaká hranice toho, co ještě spadá pod boj proti totalitnímu režimu? Prohlásím-li, že bojuji proti tomu a tomu režimu, získávám tím glejt na jakýkoliv čin, nebo jsou některé věci (např. likvidace spoutaných zajatců) nepřípustné a zavrženíhodné?

2. Jakkoliv chápu váš nesouhlas s onou námitkou podjatosti, opravdu vás těch pár písmen na papíře rozčiluje víc než to (zůstaneme-li u práva), že živí mladí lidé sedí rok na vazbě za ideozločin, nebo třeba to, že se v naší zemi dává za znásilnění podmínka, ale za krácení daně deset let nepodmíněně?
Martin

Anonymní řekl(a)...

To jsou pěkné debaty. Nikdo se ovšem ještě nepustil do vděčné otázky,jak pro tento případ definovat Źida. Nábožensky nebo snad nějak etnicky? Mohu mít židovské předky, ale sám být bigotní katolík nebo bez vyznání, nebo mohu být Čech a na židovskou víru přestoupit, z čeho se ta moje podjatost bude vlastně odvozovat a jak daleko to vše budeme zkoumat? Do desátého kolena jako za protektorátu? A pokud mi za války nevyraždili celou rodinu, budu podjatý z důvodu příslušnosti ke skupině určené podle původu či podle náboženského přesvědčení? Zatím se za relevantní považoval pouze osobní vztah k věci či účastníkům.

Pavlu Molkovi se nedivím, že je znechucen ,já ostatně také a přiznám se, že část předchozí debaty považuji za hezkou ukázku morálního relativismu a neschopnosti rozeznat, co je ještě v mezích slušnosti a přípustnosti a co již nikoliv.Jen v jednom bych s ním nesouhlasil. Co je na fašismu či národním socialismu pravicového( bez ohledu na přívlastek krajní)? Jaroslav Vlašín

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad David Vojtěch:
Jak jste proboha přišel na to, že katolíci "věří na rasu dle krve"?

Obecně k "židovství" znalce:
Námitka dovozuje, že znalec je žid, a to etnicky, byť (jen) dle podoby jména. O přesvědčení řeč není (že by byl např. Žid-konvertita, či dokonce nějak názorově/věroučně/politicky vyhraněný Žid). Z etnického původu jsou pak dovozovány osobní vlastnosti a přesvědčení, což je samozřejmě naprosto spekulativní a opřít se lze jen o předsudky, nikoliv o fakta týkající se osoby znalce. Jméno ani původ si nikdo nevybírá.
Víc to asi nemá cenu komentovat.

Unknown řekl(a)...

Také by bylo divné, kdyby spor mezi Monteky a Kapulety odborně posuzoval expert na rodové konflikty Dr. Kapulet. Námitka podjatosti by žádné trauma a aktivizování veřejného pohrdání asi nezpůsobila. Proč v případě židovství nepřiznat, že vyloučení takového znalce by nebylo křivdou a diskriminací, ale něčím normálním. Zdání zaintersovanosti takového znalce je pro výkon soudnictví lepší než zdání stranickosti a pokud strana cítí nespravedlnost, není jediný důvod se veřejně pohoršovat nad vyslovením takové námitky.

Čímž neříkám, že takto podaná a formulovaná námitka je správná.

Úplně nejlepší by bylo ideozločiny nestíhat a vykazovat činnost na skutečných zločinech, ne na závadových tričkách či polštářích, na pěstování marihuany a na výživném.

Čímž nehájím pana Pecinu, ten to nepotřebuje. A jeho blog není bulvár, ke skutečným výkonům české justice je informačně bohatší než establishmentové Jiné právo.

Anonymní řekl(a)...

ad Potměšil : já nepsal, na co věří bigotní katolíci, ale židé. někteří považují za "opravdové" židy jen ty správně narozené (tuším, že podmínkou je máma narozená jako pravá židovka) anebo liberální směry, které připouštějí konverzi nežidů a někdy i (volitelný) odpad od víry. Z hlediska podjatosti je relevantní v civilizované společnosti jenom to, když někdo sionistické názory má a nikoliv, že byl do nich "vrozen".

OT : už si ujasněnte rozdíl mezi náckem (nacionalistický levičák), fašistou (vlastenecký pravičák) a dělnickou stranou (to je hodně neurčitá kombinace obého).

Proti fasci (pruty) nic nemám, i když mě přijde jejich program dnes v liberální době už moc marginální offline a tuším, že propagace fašismu snad zakázaná není. Fašisté nikoho nepopravovali ani masově nevraždili, neměli to ani v programu, a spíš byl nácky ve válce zneužiti.

Za další pokud je trstné mluvit proti vyznavačům různých náboženství, pak to jsou entity, ke kterým je možné se v rámci trestního řízení vyjádřit, protože jejich specifický názor ovlivněný vírou má vliv na výsledek posudku a tedy i na výši trestu. Představte si, že by například posudek "škodu" z nevěry psal mormom, který může mít několik žen. Buď mohu napsat, že je podjatý pro tento názor připouštějící mnohoženství, ale ten názor vyplývá z toho, že je mormon. Proto mi přijde, že se dělá z komára velbloud a po přečtení trestního spisu se přidávám na stranu PP, že takové trestní řízení je samo o sobě analogií řízení proti chartistům. O tom znaleckém posudku za 400.000 se opravdu nemá smysl vyjadřovat, to už je mimo mísu morálky a slušnosti vůbec.

Ohledně jména. Kupříkladu Lustig je židovské jméno. Nesmím tedy předpokládat, že nositel takové jména je žid a bude mít tedy přecitlivělý názor na věc ? Pokud takový znalec považuje v českém kontextu pojem "vyvolenosti" pojem popisující židy a nikoliv "politickou šlechtu těch nahoře", pak se domnívám, že maji navrhovatelé podjatosti pravdu.

David Vojtěch

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Jan Majer: Také mne nezajímá, zda má autor námitky podjatosti pravdu ohledně rasového původu pana Mazla, v tom se shodneme. To, co mi vadí, je sám fakt, „šťourání“ v rasovém původu kohokoliv. Prostě proto, že už to tu bylo a neosvědčilo se to, jak ostatně připouští i první část Vašeho komentáře.

Ad Jan Potměšil: Ano, také nejsem přesvědčen, že každý jednotlivý čin bratří Mašínů byl činem odbojovým, tolik o nich nevím, a o povaze jejich činnosti jsem nechtěl činit žádné jasné závěry. Šlo mi jen o to nevkusné trestní oznámení. I jinak jsme zcela ve shodě.

Ad Jan Pokorný: Díky za lehkou otázku. K tomu názoru mohl kolega Marný přijít například z § 2 odst. 2 zákona č. 198/1993 Sb., o protiprávnosti komunistického režimu a o odporu proti němu: „Komunistická strana Československa byla organizací zločinnou a zavrženíhodnou obdobně jako další organizace založené na její ideologii, které ve své činnosti směřovaly k potlačování lidských práv a demokratického systému.“

Ad David Vojtěch: „Bigotní katolík je stejná volba jako striktní žid.“ Zajímavá myšlenka, ovšem ta námitka nebyla založena na tvrzení o znalcově přesvědčení coby "striktního žida", které poznám podle skutků či jiných projevů, ale na jeho původu, který poznám podle znaků zděděných po rodičích, například příjmení. A to je právě to, co uráží mou historickou paměť, protože nakládání s někým nějak, protože po rodičích zdědil to či ono příjmení, barvu pleti či tvar nosu a lebky, je praktika, ze které nás mohlo a mělo vyléčit dvacáté století.

Ad Martin: Díky za uznání. Vaše otázky ovšem nesměřují příliš k tématu, proto bych si dovolil na ně odpovědět lakonicky:
1. Ano (k první otázce). Ne (k druhé otázce). Ale o tom ten post jednoduše není.
2. Ano, když nad tím tak přemýšlím, je na tomto světě několik věcí, které mě rozčilují více než uvedená dvě podání, protože mají větší dopad. Více mě rozčilují například: to, že ženy u nás mají v průměru nižší platy, než muži; že Čína stále okupuje Tibet; krvavé potlačování nepokojů v Sýrii a existence severokorejského režimu. To vše mě rozčiluje víc, ale obávám se, že s tím mnoho nenadělám. S oněmi dvěma podáními něco udělat mohu, protože jejich podání je v první řadě otázkou vkusu, a tak veřejné vyjádření, že mě pohoršují, a vyvolání debaty o tom, zda jsem v tom pocitu sám, mi přijde smysluplné.

Ad Jaroslav Vlašín (a další): Díky, že v tom pocitu nejsem sám. Co se otázek týče, v tomto případě nešlo o přesvědčení, ale o původ dovozovaný z příjmení. Vaše poznámka o pravicovosti je samozřejmě pravdivá v tom směru, že o pravolevém spektru má smysl se bavit pouze v rámci demokratických ideologií. Antidemokratické strany už nejsou „vpravo“ nebo „vlevo“, nýbrž „proti“. Vycházel jsem jen z tradičního vnímání fašismu jako extrémní pravice, aniž bych se s ním plně ztotožňoval.
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

P. Hasenkopf:

"Budu si vás pamatovat." Vy jste ale legrační pán.

V. Loutocký

Občasný blogger řekl(a)...

Proti morálně sporným skutkům bývá (občas demagogicky) argumentováno koncepcí "kluzkého svahu". Dle ní je první skutek následován dalším, kvalitativně horším, a nakonec dochází k totální destrukci hodnot (např. posloupnost baby Knauer - T4 - Osvětim).

Nevím, zda se Pavel něčeho podobného obává, ale mě osobně nechává procesní podání pana Kočího (čtu Tomáše Peciny) výrazně méně chladným. Námitky podjatosti jsou obecně často prapodivné a u této konkrétní lze dosledovat určitý racionální základ. Nechť je tedy o ní standardně rozhodnuto bez vyvolávání zbytečných emocí. Tečka.

Co mi ale rovněž vadí, je publicita tohoto podání (obsahujícího osobní údaje) a v tomto směru se Pavlovi nedivím, že k jejímu navyšování nechtěl přímo přispívat (i když nepřímo tak nepochybně učinil, s čímž však musel počítat).

Michal Ryška

Anonymní řekl(a)...

O zákonu, který označuje KSČ za zločineckou organizaci vím, ale copak se hodnocení nějaké entity dělá hlasováním ve sněmovně ? Copak ti mrtví za 2.světové války (početně daleko vyšší než příslušnídi "demokratických" stran kolaburujících s Němci) se podíleli na zločinech ? Copak byl zločincem i třeba Jakeš ? Není právě neschopnost prokáza zločiny v trestním řízení důvodem k těmto deklaratorním plkům silného kalibru v poslanecké sněmovně, za které ale stejně žádný trest nikomu nehrozí.

Narážel jsem právě na ty "hurá" argumenty ne nepodobné deklaratorním prohlášením po roce 1948. KSČ prováděla autoritativní vládu a to na základě majoritní podpory v prvních poválečných volbách a za podpory SSSR, ale rozhodně nenese vinu za popravu Horákové atp. To je neskutční zjednodušení. Za tu justiční vraždu měli být potrestáni konkrétni viníci v justici. Proč se tak po roce 1989 nestalo víme. Místo trestního řízení se konaly deklarace.

U Mašínů byla vina jednoznačně prokázána a "osvobozenecký boj" není a ani nebyl důvodem beztrestnosti v TŘ (viz. například zákony z roku 1945, které takové exempce vražd, mučení němců atp. nějakou dobu po válce umožňovaly). Přesto ani takto vyviněné přejíždění těl němců včetně dětí náklaďáky, zapalování a věšení domnělých nacistů nebylo možné veřejně schvalovat (viz. zápis PS z vyšetřování vražd u Borové hory atp.).

Jan Pokorný

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Michal Ryška: Díky, ano, obávám. Argumentace kluzkým svahem může být opravdu demagogická tam, kde je dovozování kluzkosti utvořeno jen volným asociačním řetězcem argumentujícího nebo je opřeno o pár nevhodně zobecněných individuálních případů (příklad: kouření marihuany je třeba trestat, protože známe řadu příkladů, kdy šlo jen o první krok závislosti na tvrdších a tvrdších drogách).

V případě antisemitismu ovšem nejde ani o můj výmysl (píšu sice hodně a rád, ale nenapsal jsem ani Prokoly sionských mudrců, ani Mein Kampf), ani o pár individuálních úletů, ale o prefabrikovaný systém myšlenek a postojů, o nebezpečí, které je dlouhodobě přítomné v západních společnostech a s nímž máme dost neblahých zkušeností.

V tomto ohledu můžete můj post opravdu chápat jako varování: pozor, tento svah je kluzký. Už několikrát západní společnosti vykročily podobným směrem a sklouzly do různých oblastí (středověkými pogromy počínaje, norimberskými zákony konče - a nemusí jít jen o holocaust, ale třeba i o to vymývání mozků, které na příhodě s mladou nacistkou tak hezky líčí ve Zbabělcích Josef Škvorecký), ale vždy to bylo hodně dolů...
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

Článek Pavla Molka mi přijde přepjatě emotivní, stačilo napsat, že s námitkou nesouhlasí a tento svůj nesouhlas věcně odůvodnit. Např. tak, jak zde někdo učinil, když argumentoval českým soudcem soudícím protičeské či protibělošské projevy.

Jinak v konkrétním případě je též podstatné, že Mazel bych kandidátem TOP 09 ve stejných volbách, ve kterých Šlégrová kandidovala za "Dělníky". Teď neřešme otázka smysluplnosti znalců u politických trestných činů ani platnou právní úpravu a její výklad, ale možnou podjatost Mazla. Na otázku, zda by v případě posuzování politického projevu měl být znalcem konkurenční politik je jasná odpověď, že NIKOLIV.

Navíc v případě pana Mazla zveřejnil pan Pecina i daleko podstatnější věci: http://paragraphos.pecina.cz/2011/11/kolik-hodin-ma-den-soudniho-znalce-aneb.html

Jakub Malinovský

Anonymní řekl(a)...

ad Molek/Ryška : ohledně kluzkého svahu bych jen při hodnocení případu brala ohled na to, že někomu je vyhrožování státním aparátem rokem vězení a někomu vyloučením z podjatosti u jednoho případu. To jen kvůli těm relacím.

Navíc kluzký povrh je jen vějička pro navyšování viny (viz. celý zmiňovaný paragraf TZ). Ze dvou nevinných vět se udělá kovaná nacistka, který snad měla zabít 5 mil lidí.

Brala bych jiný analogický případ. Když budu řvát, že Slavisté jsou idioti, měl by znalecký posudek dělat Slávista ?

Ivana Králová

Anonymní řekl(a)...

Pokud zde již prošel odkaz na jeden post z páně Pecinova blogu, bylo by možná dobré uvést jej do širších souvislostí:
http://paragraphos.pecina.cz/search/label/Lucie%20%C5%A0l%C3%A9grov%C3%A1

Je to zajímavé čtení, kromě přístupné samotné námitky podjatosti s inkriminovanou pasáží jde o úvahy na téma, jak stíhat znalce za trestný čin podvodu, když získal zřejmě mnoho peněz za 500 stránkový posudek (ten je taky přístupný a obsahuje mj. mnoho zajímavých informací o vybavení domácností lidí, za něž se pan Pecina bere), pokusy o definice "Žida", označovaní státních zástupkyň za soudružky apod. (informace k datu a času tohoto mého příspěvku) Věru pěkné.

V. Loutocký

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TS:
Vyvolenými zjevně nebyl myšlen Národ vyvolený, ale establishment, tj. soudruzi nahoře. Zde se tedy znalec sekl. Otázkou je, zda na analýzu zkoumaného projevu je vůbec třeba znalce. Má-li být šíření nějakých myšlenek nebezpečné, měly by být ty které výroky a ideje dostatečně srozumitelné nejen úzkému kruhu zasvěcenců. Ne každý se asi vyzná v různých zákoutích symboliky neonacistických hnutí, ale proč vůbec dávat znalci projev? Není to jen projev "znalecké" mánie, příp. zároveň alibismu, kdy nejsem schopen sám vyargumentovat, proč je něco nebezpečné, tak si na to opatřím razítko znalce? Z tohoto pohledu pak soudím, že je zbytečné i nebývalé úsilí, užívající i stürmerovské argumenty, napřené právě proti posudku a osobě (a domýšlenému etniku) jeho autora.

Anonymní řekl(a)...

To druhé vysvětlení je politicky nekorektní, je nevkusné, ale v určitém smyslu je k osobě pana Mazla vstřícnější než to první vysvětlení.
A teď se dostáváme k zajímavému tématu: proč je to nekorektní a proč je to nevkusné? Všiml jsem si již vícekrát, že slovo "Žid" někteří chápou div ne jako sprosté slovo. Proč? Kvůli narážce na WWII?
Ano, jistě, něco takového jako WWII muselo nechat jistou emotivní stopu. Od pamětníků vím, že například krátce po válce bylo vysloveně nebezpečné říci veřejně, že posloucháte Wagnera nebo čtete Nietzscheho, protože jste pak museli čelit represím jako domnělý nacista. Ale teď jsme 60 let po válce a už bychom se snad mohli chovat racionálněji.
Být Žid se u mně něco podobného jako být Ital nebo Albánec nebo třeba Inuit a je to přesně stejně "sprosté slovo". Respektive vůbec to není sprosté slovo a je možné hovořit o tom stejně volně jako o něčím italství nebo albánství. Uvědomte si konečně, že vydělováním Židů/židů jako zvláštní skupiny, pro kterou mají platit nějaká speciální pravidla, jen vzdáváte hold náckům! Náckové chtěli pro Ž(ž)idy speciální pravidla.
Rozumný a slušný člověk žádná speciální pravidla pro nikoho nechce, ať už pro Židy, židy, Italy, Albánce, Iniuty nebo kohokoli jiného.
Jan Majer

Občasný blogger řekl(a)...

PM:

V tom se neshodneme. Já totiž v daném případě shledávám obavy z "kluzkého svahu" jako dosti demagogické. Ať už si totiž o dané námitce můžeme myslet cokoli, nikdy na ni nelze pohlížet takovou optikou, že by snad přezkoumání námitky podjatosti (a tedy odstranění možných pochybností o osobě znalce) bylo způsobilé ve společnosti vést k odstartování vlny prověrek či dokonce čistek dle rasy a původu. Vede naopak jen a pouze k zajištění práva na spravedlivý proces, v němž znalecký posudek sehrává, jak dobře známo, zásadní úlohu.

Btw, omluva za chybu v předchozím komentáři - samozřejmě patří "více chladným".

Michal Ryška

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Jakub Malinovský: Vůbec se nevyjadřuji k důvodnosti námitky podjatosti jako celku a úmyslně se nepouštím do debaty o tom, jestli TOP09 a DSSS jsou politickými konkurenty. Jen na okraj, předchozí Dělnická strana (bez "sociální spravedlnosti") byla rozpuštěna pro svou neslučitelnost s demokratickými principy, takže jejími "konkurenty" byli patrně všichni lidé, kteří podporují demokracii.

Cílem mé kritiky byla jen ta jedna třetina námitky podjatosti, která je podle mě prostě historicky neslušná, což by nemohlo kompenzovat ani to, kdyby tam bylo deset dalších důvodů podjatosti, které by byly krásně důvodné. Těchto dalších deset důvodů by mohlo sice založit důvodnost námitky podjatosti, ale nemohlo by odčinit neslušnost té jedné problematické námitky. Je to trochu jako kdybyste někoho odsoudil za krádež a do odůvodnění napsal: zaprvé je soud přesvědčen, že se obžalovaný krádeže dopustil, protože u něj byl nalezen ukradený předmět a tři svědci ho viděli, jak věc krade. Zadruhé soud nepřehlédl, že se obžalovaný jmenuje Dežo, takže bude asi Rom a je všeobecně známo, že Romové kradou (což je stejná logika, jako u té námitky!). I kdyby ten první důvod byl dostatečný pro prokázání krádeže, ten druhý je pohoršující a neslušný.

Ad Ivana Králová: Tím méně bych jakkoli předjímal, jak bude rozhodnuto ve věci samotné obžalované. Její případ může podání námitky podjatosti vysvětlit, nemůže ale ospravedlnit ten důvod v ní uvedený. Pokud je mi vyčítána emotivní reakce, víte, já upřímně doufám, že soudce v dané věci na tuto námitku podjatosti nereaguje tak emotivně jako já a že presumpce neviny a právo na spravedlivý proces té paní není v očích soudu nijak ohroženo jen kvůli tomu, jak nešťastné argumenty používá advokát, který ji zastupuje.

Shrnuto a podtrženo, jde mi jen o tu jednu pohoršující část té námitky podjatosti. O nic jiného. Pokud se ve společnosti stane něco pohoršujícího, mají se nad tím ostatní lidé, kteří v té společnosti jsou, zamračit či kriticky pozdvihnout obočí. Tvrdím, že toto odůvodnění námitky podjatosti je pohoršující. Zveřejněním na blogu bylo ukázáno "společnosti". A tak se jako jeden z členů té společnosti mračím a kriticky zvedám obočí. Tak nějak si říkám, že právě podobné mračení a debata o jeho důvodech zabraňuje tomu, aby se z dnešní nemravnosti nestal zítřejší standard. Omlouvám se, pokud při tom mračení občas emotivně lapám po dechu.
Pavel Molek

Občasný blogger řekl(a)...

P.S.: Tím zároveň znovu vysvětluji, proč jsem v postu neuvedl korektní link na tu námitku podjatosti. Autor (za nějž nutně pokládám toho, kdo je pod námitkou podepsán, tedy advokáta) a zveřejňovatel té námitky jsou v mých očích podobní paparazziovi a webmasterovi bulvárních stránek. Jeden bez souhlasu vyfotí nějakou intimní fotku známé osobnosti, druhý ji zveřejní na webu. Co s tím mám udělat jako pohoršený člověk, který se o tom doslechne? Zamračím se, utrousím kritický komentář na adresu obou "spolutvůrců", ale nebudu psát: lidičky, tohle mě pohoršilo, jděte se na to podívat, najdete to tam a tam.

Zásadnějším důvodem pro absenci linku ovšem bylo to, že jsou v námitce zveřejněny věci, s jejichž zveřejněním principiálně nesouhlasím, ať už by šlo o kohokoli.

První důvod mě vedl k tomu, že odkázat nemusím. Druhý k tomu, že odkázat nechci.
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

Zda jsou TOP09 a DSSS politickými konkurenty? Jde v obou případech o politické strany. Mají odlišné názory na řešení řady sociálních, zahraničně-politických i ekonomických otázek, kandidují proti sobě ve volbách, vedou volební kampaně, jejich politici se vůči politikům té druhé strany aktivně vymezují, takže o politické konkurenty jde. Kolik za své snažení dostanou hlasů voličů, mandátů a peněz ze státní pokladny je otázka vedlejší, podstatné je, že o to usilují. Jiná otázka by byla, zda se přetahují o stejné voliče, tam bych, pochopitelně s řadou individuálních výjimek, řekl, že spíše ne. To však berte jako laický názor, o volbě ani jedné z těchto stran jsem nikdy neuvažoval, takže se možná nedokáži vcítit. Na druhou stranu mezi prostředky politické kampaně nepatří pouze přetahování voličů konkurence, ale i jejich znechucování negativní kampaní od účasti ve volbách. Pokud by šlo o znalecký posudek ve věci autonehody, stavby, příčetnosti po požití alkoholu či něco podobného, měl bych za to, že pokud neexistuje přímý osobní spor mezi znalcem a osobou, které se posudek týká, aktivním členstvím v jiné straně znalec podjatý není. Pokud je však předmětem znaleckého posuzování právě politické projev představitele jiné politické strany, možnou podjatost bych tam viděl.

Jakub Malinovský

Miroslav Knob řekl(a)...

Nechce se mi věřit, že se tato diskuse odehrává v 21. století na blogu věnovaném právu. Jsou rozlišovací důvody, které jsou tabu a to proto, že nejsou pro kvalitu lidské bytosti určující – a rasa je takový důvod číslo jedna. Rasa neukazuje, jaký je kdo člověk. Rasa není kritériem pro rozlišování.

Ono podání, které Pavel Molek odsoudil jednoznačně rasu jako kriterium používá (poukazuje na příjmení znalce, tedy na jeho „vrozené Židovství“, ne na jeho příslušnost k náboženské obci). Argumentace podání tedy hodnotí kvalitu člověka podle rasy a vychází z předpokladu, že Žid nemůže být nestranný z důvodu jeho rasy, kterou musí fanaticky hájit a bránit.

Kdo bude podjatý příště? Soudce, protože veřejně odsoudil nacistické vyvražďování Židů a tudíž nemůže být nezaujatý v případu soudního procesu s ženou, která je schvaluje?

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Miroslav Knob: Díky za porozumění, v téhle absurditě neporozumění tkví pozoruhodnost tohoto tématu.
Několik z nás nechápe, jak může někdo použít před soudem argument opřený o připisovaný rasový původ.
Několik ostatních naopak nechápe, co by na tom mělo být divného či neslušného.

Asi záleží na společenském nebo myšlenkovém kontextu, kterým je člověk obklopen. Předpokládám, že nám všem připadá třeba takové otrokářství (uvádím to jen jako příklad, nikoli jako paralelu k oné námitce podjatosti) jako zvrhlý pohoršující nesmysl.
Ale kdybychom se narodili před dvěma sty lety jako dědicové plantáže někde v Brazílii nebo Georgii, asi by nám přišlo úplně přirozené, že ty desítky černých postaviček s košíky nebo mačetami jsou náš majetek a můžeme si s nimi dělat co chceme. Tedy dokud je neprodáme. Ale vývoj lidstva nás poučil, že ti lidé by neměli být naším majetkem, že by nám měli být rovni, a tak už by dnes nikdo vážně nenavrhoval, aby bylo otroctví znovuzavedeno (doufám). Stejně tak jsem předpokládal, že po zkušenostech s norimberskými zákony by nikdo vážně nepoužil argumentaci připisovaným rasovým původem. A ejhle. Inu, šedá je lidskoprávní teorie, zelený je strom české právnické praxe.
Pavel Molek

Občasný blogger řekl(a)...

Pavle, myslím, že v této diskuzi se k rasové teorii nikdo nehlásí. Jestliže se tu mluví o Ž/židech, pak je to ve smyslu etnickém nebo konfesním, ale rozhodně ne ve smyslu rasovém.

Dvojí reakce, o které píšeš, není dána dvojí morálkou, ale tím, že jeden mluví o voze a druhý o koze.

1) Židé jsou přecitlivělí na otázku anti-semitismu. (hodnotový soud)

2) Židé můžou mít cognitive bias v otázce rozlišování anti-semitismu. (psychologická hypotéza)

Ad 1) Anti-semitismus měl v historii tak zrůdné výsledky, že je hloupé a nevkusné někoho kritizovat, že je příliš citlivý na otázky anti-semitismu.

Ad 2) Netuším, jestli mezi Židy jsou sklony k iracionálním soudům v identifikaci anti-semitismu častější než u jiných národů. Nicméně kdyby rodina Sobků byla po staletí pronásledována, určitě bych byl paranoidní a za vším viděl anti-sobkismus.

Tomáš Sobek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Pane Molku,
myslím, že se těžko dostanete z pasti, do níž jste se uvrhl potlačením odkazu na pramen. Většina diskutujících po jeho přečtení vyjádřila názor, který není vaší interpretaci námitky podjatosti příliš blízký, což samo o sobě nasvědčuje potřebnosti uvedení linku. Padla tu zmínka o žluté kartě, a já, ač faulovaný a tedy ne nestranný, si myslím totéž.

Kromě toho by se námitka podjatosti a její zveřejnění, včetně osobních údajů znalce, měly posuzovat i v kontextu, v němž byla vznesena. Byla sepsána pod bezprostředním dojmem velmi brutálního útoku na svobodu projevu, při němž byl zneužit institut soudního znalce, a procesní prostředky k obraně byly omezené. Že jsem k této obraně přistoupil nikoli v glacé rukavičkách, je fakt, ale je to moje odpovědnost a jsem připraven ji nést. Opět zdůrazňuji, že jsem se – za Lucii Šlégrovou – bránil před útokem, který jsem oprávněně vnímal jako hrubě nefairový.

Je možné, že po nějakém čase se budu za použitou methodu stydět a dojdu k přesvědčení, že byla neadekvátní. To zatím nevím. Ale jsem si zcela jist, že vy se po čase budete stydět za svůj skandalisační blogpost.

Anonymní řekl(a)...

Prečítal som si celý prípad na blogu T. Pecinu, aj príslušné znenie a dôvodovú správu TrZ, a zaráža ma (v niektorých bodoch aj iných ľudí, vrátane názoru T. Pecinu), že vôbec v právnom štáte, za aký by som rád ČR považoval, je aj toto možné:

ČASŤ 1:

1. K znaleckému posudku:
a) čo je to za špecializáciu znalca "spoločenská závadnosť textov a zástupné symboly" a odbor "politológia, specializácia extrémizmus"? termín "spoločenská závadnosť" mi silno pripomína Orwellovu 1984 ...

b) to čo je za otázka sudcu na znalca v bode č. 2 posudku? Poniektorí totiž žijeme v tom, že znalec má posudzovať odborné otázky a vôbec nie právne otázky, ba dokonca celú právnu kvalifikáciu TČ ako po ňom chce otázka 2! (emotikon zhrozenia)

c) v názorovo pluralitnej (naschvál vynechávam bezobsažný pojem demokratickej) spoločnosti, kde je takýto jej charakter určený normatívne (kde je to určené?), pokiaľ niekto ako L. Šlégrová použije v prejave pojem "jediná správna cesta", tak sa sám diskvalifikuje. Nejaké podobné racionálne analýzy by som očakával aj od posudku nestranného znalca, a nie to, čo znalec predviedol v posudku. Prečo stotožňuje národný socializmus a nacizmus, keď dokonca na nemeckej wikipedii používajú Nemci dva odlišné pojmy (nazional a nazionaler)? Odkiaľ vzal čísla obetí? Prečo nepriradil pramene k jednotlivým tvrdeniam (resp. nevie citovať)? Prečo vyhodnotil v rozpore s logikou označenie "vyvolených" ako "latentný antisemitizmus"? Prečo priraďuje pojem väžňov k nejakému kultu, keď v prejave o tom nie je zmienka? Prečo nepoužívá pri hodnotení prejavu rozlišovacie kritériá pre prejav ako napr. hodnotiaci úsudok, difamačné kritériá a pod.? Prečo nereflektoval fakt, že tá strana s takým programom, ako prezentuje ona, nie je zakázaná? A x iných výčitiek.

Ondrej Pivarči

Anonymní řekl(a)...

ČASŤ 2:

2. Ad námietka zaujatosti:
a) Ak sú niektoré tvrdenia v tejto námietke a jej doplneniach pravdivé (napr. o tom predražovaní odmien v doplnení), malo už začať trestné stíhanie (viď zásada legality podľa trestného poriadku v ČR, obdobne je to v SR) z podnetu prokuratúry, ktorá túto námietku aj s dôkazmi tiež videla v spise.

b) židovský pôvod podľa priezviska ... to je silné kádrovanie podľa vzoru policajného štátu. etickosť takejto námietky je žiadna, ba priam diskvalifikuje jej autora, najmä keď ostatnými časťami námietky mal podstatne "nabité na odpal" znalca.

Ak sa namietajúci odvoláva na smiešnu dezinterpretáciu pojmu "vyvolených" znalcom, takéto interpretácie používajú aj médiá. Majú obdobný pôvod či riadenie?

c) každý človek, ktorý volí vo voľbách, je politicky aktívnym subjektom a konkurentom iného politického názoru iného človeka. otázka "nezávislosti" je potom len otázkou miery, určenej právom. Ak chceme, aby nezávislosť sudcov či znalcov spočívala v tom, že vrcholom ich politickej angažovanosti bude hlas vo voľbách, petičné právo a nie členstvo v strane, prijmime si k tomu cez zákonodarcu legislatívu (aby sme v tvorbe práva napr. uplatnili príslušný článok Ústavy o slobodnej súťaži politických síl). Z pohľadu de lege lata, podľa čoho sa posudzuje "neprimeranosť pomeru znalca k veci"? Túto námietku o straníckosti znalca preto považujem za rozumnú, keďže núti sudcu sa nad týmto zamyslieť a argumentovať.

d) námietku ekonomickej závislosti odôvodnil namietajúci subjekt výborne, k tej niet čo dodať.

3. ad postup štátnych orgánov:
a) ako to, že je v ČR možné, že ak štátny zástupca raz povie, že konkrétny skutok nevykazuje znaky TČ, potom podal v tejto veci obžalobu??? veď to je flagrantné porušenie práva na spravodlivý proces.

b) prečo obžaloba nevychádza zo skutku popísanom v uznesení o začatí trestného stíhania a prečo je neurčitá v popise
skutku? prečo obžaloba uvádza, že "spáchala" nejaký trestný čin??? azda v ČR neplatí prezumpcia neviny? predsa v obžalobe sa má písať "mala spáchať", o tom, či to tak fakt bolo, má predsa rozhodnúť až súd! a ešte v dôvodoch obžaloby: "bylo prokázano, že sa obvinená dopustila výše uvedeného jednání" to snáď nie. očakával by som, že štátny zástupca uvedie: "nasledovné dôkazy s dostatočnou pravdepodobnosťou nasvedčujú tomu, že ...", resp. "skutok sa stal, čo preukazuje ... a táto osoba je týmto z jeho spáchania obžalúvaná, lebo ..." a nie toto. Keď sa forma opakuje, možno pripraviť k obžalobe vzory.

c) sudca na taký neurčitý popis skutku vydal dokonca trestný príkaz ... nad týmto mi rozum zastáva. bez pojednávania atď., keď možno mať vzhľadom k tvrdeniam obhajoby závažné pochybnosti o kvalifikácii.

Ondrej Pivarči

Anonymní řekl(a)...

ČASŤ 3:

Ad P. Uhl v. T. Pecina korešpondencia (podľa obsahu listov z blogu):

- zverejnenie rodného čísla (toho znalca) je v SR neprípustné a zákonom zakázané, v ČR?

- k tvrdeniam (pokiaľ sa namieta ich difamačnosť) o ekonomickej závislosti je prípustný dôkaz pravdy, ak advokácia a nie znalecké činnosť je zdrojom podstatných príjmov predmetného subjektu, možno toto preukázať napr. daňovým priznaním;

- trvalý pobyt je právna skutočnosť, ktorá predpokladá už z pojmového výkladu, že na určitom mieste sa niekto zdržuje a žije tam, preto daným tvrdeniam P. Uhla o trvalom pobyte nerozumiem; trvalý pobyt práveže vytvára dojem, že niekde niekto býva a žije a dané nehnuteľnosti, kde je zapísaný, aj vlastní (pozn. dojem je úplne iná kategória, než realita)
- údaje získané z verejne prístupných evidencii možno bez obáv publikovať, a to aj navzájom agregované, k tomu sú stohy judikatúry ESĽP, preto tejto časti arg. P. Uhla nerozumiem, súhlasím však s ním v tom, že agregácia aj neverejných iných údajov resp. ktorých zverejňovanie je zakázané), a to napr. rodného čísla, ktoré sa v publikovanom podaní vyskytuje, je protiprávnym zásahom do súkromia;

- ohľadom toho diskusného príspevku o bejzbolke s P. Uhlom súhlasím, aj T. Pecina uznal vadu príspevku, ktorý odstránil;

- argumentácia T. Pecinu o tom, či je znalec osobou verejného záujmu a z akého dôvodu, je pri zverejňovaní osobných údajov mimo misu, nakoľko tieto majú špecifický režim podľa komunitárneho práva, tobôž rodné číslo, čo je osobný údaj osobitnej kategórie;

- argumentácia P. Uhla ohľadom jedného z dôvodov námietky, a to vo vzťahu k zverejneniu tejto námietky T. Pecinom, je podľa mňa mimo misu ... pripomenulo mi to jeden spor v SR, kde bol obdobný problém (Rádio Viva v. sudca Soročina). Kvalita hodnotiaceho úsudku T. Pecinu je podložená skutkovými tvrdeniami (napr. výpoveďou znalca na pojednávaní) a má vecný základ, pričom od tohto sa odvíja aj stránka primeranosti.

K článku a diskusii:

1. článok: súhlas s časťou o námietke zaujatosti, tá bola aj podľa mňa v časti "pôvod" prinajmenšom nemiestna, s tou druhou časťou o trestnom stíhaní za schvaľovanie detto, najmä presne z dôvodu, ktorý použil aj autor článku - príbeh Vyšší Princíp. Nemožno byť scchizofrenický a odsudzovať zákonom komunizmus (ako bolo niekde v diskusii spomenuté) a zároveň
odsudzovať názor ľudí, ktorí proti nemu bojovali, hoci nie primeranými prostriedkami. Pokiaľ viem, za neprimeranú sebaobranu je tiež menší trest, než za cielený útok. Ostatne, materiálny korektív je aj v trestnom práve a odráža mieru spoločenskej nebezpečnosti. Je schvaľovanie takejto (rozsah, obsah, dopad) historickej udalosti (už uplynulo 50 rokov, čo je tuším dnes úzus na historickú udalosť) trestným činom? Myslím si, že nie, hoci činy, ktoré spáchali Mašínovci, sú jednoznačne trestné, viď tretí komentár T. Marného k článku (možno útok na pokladníka hodnotiť ako omyl v predmete útoku? pozn. na trestnosť činu takýto omyl nemá vplyv)

2. diskusia:
Ad M. Vojáček:
"Proč si stěžujete na advokáta a v článku ho skandalizujete, když jde o úkon vůle obviněného?" - pretože existuje čosi ako advokátska etika (viď spomenutý prípad Veľkej Británie a jej advokátskych pravidiel)

Ad M. Ryška - súhlas ohľadom "klzkého svahu" a závažnosti tej časti námietky o pôvode. Takých "samodiskvalifikácii" sa na súdoch vyskytuje mnoho a dajú sa procesne ľahko riešiť. Význam v dnešnej informačnej spoločnosti budú mať taký, aký jej dajú tí, čo ju publikujú.

Zaujímavý je príspevok V. Loutockého, pokiaľ je to skutočne tak v tom 500 stranovom posudku, toto je "silné kafe" búrajúce nezávislosť akéhokoľvek znalca. Znalec je preto odborník, aby sa od svojho osobného presvedčenia dokázal odosobniť a posudzovať veci racionálnym, etickým a odborným spôsobom. Kto to nedokáže, nemá byť znalcom.

Ondrej Pivarči

Miroslav Knob řekl(a)...

ad Tomáš Sobek. Co když jsem také přecitlivělý na antisemitismus, ač nejsem Žid? A co když je Žid, který není? Nemáte náhodou špatné kriterium, podle kterého posuzujete podjatost?

Občasný blogger řekl(a)...

Ad MK

Já žádné kritérium podjatosti nenavrhuji. Mě jen zajímá, co přesně je důvodem ostré kritické reakce.

TS

Anonymní řekl(a)...

Vážení přátelé, podle všeho, co jsem zjistil, židovského původu bohužel nejsem. Je kuriozní, jak je možné, že inteligentní a vzdělaní lidé nechápou, že odvodit něco takového ze jména prostě nejde a klidně zabřednou do debaty, jestli by znalec "proti nácků" měl nebo neměl být žid.Pokud jde o moje znalectví, to jsem se rozhodl ukončit,žádost o vyškrtnutí jsem už poslal. Mám už plné zuby těchto uhozených debat. Většinu věcí, na které se mne soudci kdy ptali, by stejně měli vědět i bez znalce. Jo, a nikdy jsem si za práci neúčtoval více než 10 hodin za den, i když bych nad tím seděl těch hodin reálně víc. To jen pro počtáře z ACM Money a odjinud. Michal Mazel

Anonymní řekl(a)...

Jistě se shodneme, že znalec má být k předmětu znalcování nezávislý/nezaujatý.

Jak prokážeme absenci nezávislosti? Nijak. Pouze se přednesou skutečnosti, které můžou na absenci nezávislosti ukazovat.

Pokud bude znalec příbuzný jedné strany sporu nemusí to nutně dokazovat absenci nezávislosti. Ale míra pravděpodobnosti ne-nezávislosti je už tak velká, že ne-nezávislým bude prohlášen.

Jde tedy o míru pravděpodobnosti. Pokud ji někdo prokazuje pouhým jménem, tak je to dost slabé a bylo-li by to jediné, pak to snad bude shozeno ze stolu. Nasazovat ale kvůli tomu psí hlavu advokátovi a srovnávat takový způsob s poměřováním lidských lebek mi přijde nesmyslné.
Zdeněk Rakušan

Jakub Jošt řekl(a)...

K predpojatosti, otazka do diskusie (v tomto pripade mozno specialne pre p. Pecinu):

Ako by vyzeral profil cloveka, ktoreho by sme vo vztahu k nacizmu mohli identifikovat ako nepredpojateho? Trebars prave v ceskych podmienkach.

Anonymní řekl(a)...

A já bych si zase myslel, že znalec by měl chápat, že jedna věc je odvozovat židovství jen ze jména (nevšiml jsem si, že by někdo tvrdil, že to není blbost) a jiná věc jestli je znalec-žid v tomto případě podjatý nebo ne.
Jan Pozner

Anonymní řekl(a)...

Na dovozování víry z jména není nic nacistického. Nacisté k určení "rasy" chtěli rodné listy a nikoliv studii vzniku jména. Dnes je přeci normální, že jméno Kristýna dá křesťan, Mohamem muslim atp. a že už samotné děti jsou vírou jejich rodičů indoktrinování. To, že v ČR je v t om hodně vyjimek je věc jiná.

Jiří Kubík

Anonymní řekl(a)...

Podle linku soudím, že obhajoba nejprve zjistila, že "posudek" pojmu vyvolenost je poněkud divně interpretován (proč to neudělal sám soudce je mi záhadou, asi to vůbec nečetl) a pak hledala důvody, proč tomu tak je. Mohli tam napsat, že je na to přecitlivělý atp. ale do námitek se to vždy trochu přežene, aby to soudce pochopil. Sama bych napsala, že je to pravděpodobně konfesní izraelita, na což by soudce jistě určil dalšího znalce, aby to sám pochopil a určil :-). Zde bohužel spojili rasové a konfesní židovství, což ale v případě českého k víře ignorantské prostředí zas tak nevadí. Rozhodně mě osobně nevadí, kdyby mi nekdo napsal, ať se nepletu do teologické debaty, protože jsem podle prvního dojmu ateista.

Michaela Vodňanská

Anonymní řekl(a)...

Osobně mi přijde ona námitka podjatosti nevkusná. Na druhé straně je zde minimálně pět věcí, které považuji vzhledem k jejich následkům za daleko nevkusnější a jako občan se proti nim potřebuji ozvat, což pan Molek neučinil, ač se o okupaci Tibetu nejedná.

1. Existuje zde legislativa, která příliš široce kriminalizuje politický projev.

2. Tato legislativa je příliš obecně formulovaná a rozhodovací praxe soudů pak zcela nepředvídatelná. Člověk, který má radikální názory, ale nechce porušovat zákony, nemá ani základní právní jistotu, co smí a co již nesmí.

3. Tato legislativa je v praxi vykládána ještě extenzivněji, než je psána a systematicky řazena.

4. Platí zde praxe tzv. kontextuální posuzování se své karikované podobě, tj. u politických trestných činů mnohdy nezáleží, co člověk říká, ale především kým je. "Byl jsi před rokem na legálním shromáždění, tak jsi nacista a tvůj projev budeme posuzivat jako nacistický, ačkoliv u jiného bysme ho tak neposuzovali." Lepší případ nerovnosti před zákonem si nelze představit.

5. K bodu 4 je třeba navíc dopnit, že policie, státní zastupitelství a soudy při stíhání politické trestné činnosti postupují vůči některým osobách zjevně ve stylu "na toho je třeba něco najít či vymyslet, protože je hodně aktivní". Typickým příkladem jsou kriminalizované projevy představitelů DSSS v Brně.

6. Existuje zde praxe, že význam a společenskou nebezpečnost/závadnost politického projevu posuzují znalci a ne soudci, ač jde zjevně o otázku právní.

7. Tito znalci nejsou v praxi nestranní, ale jde de facto o spolupracovníky Policie ČR píšící, ať již kvůli kamarádským vztahů z bývalého zaměstnání, snaze poškodit někoho, koho ideově nenávidí, či za velmi vysoké finanční sumy, přesně to, co po nich policie chce.

Po tom krajně emotivním příspěvku, který pan Molek napsal, bych však na něj měla jeden dotaz: Kdybyste jednou jako soudce či asistent soudce měl na stole případ, ve kterém bude vystupovat někdo z dvojice Kočí - Pecina, popř. i sl. Šlégrová, považoval byste se vůči nim za podjatého?

Mgr. Petra Hlavatá

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad OP a zveřejnění os.údajů znalce:
Nevidím racionální důvod pro zveřejňování osobních údajů znalce. Méně racionální důvod (msta, snaha co nejvíce poškodit) však lze dovodit, pokud vzpomeneme, jak neonacisté na svých stránkách vyzývali k zastrašování znalců, min. postáváním před jejich bydlištěm apod. Pokud navíc dovodím, že znalec je Žid (nácek nepotřebuje přemýšlet, zda to tak je - nápad, že nenáviděný znalec je Žid, je přece výborný) a ještě podrobně uvedu, kde bydlí, vypadá to spíš jako zlomyslnost, resp. podpásová zákeřnost. Ostatně náckové diskutující na blogu, kde byla námitka zveřejněna, se domýšleného původu znalce ihned ochotně a s radostí chytili.
Námitka sama o sobě je přeci nesmyslná, proto její obsah spolu s údajem o bydlišti znalce, vše okázale zveřejněno, je - troufám si tvrdit - min. v úmyslu nepřímém podnětem k širší perzekuci nenáviděného znalce (nenáviděného zjevně nejen nácky, ale i autorem námitky, pro nějž patrně účel - zlikvidovat znalce - světí prostředky). Poslední post Mgr. Mazla pak svědčí o tom, že tažení autora námitky vůči znalci bylo v podstatě úspěšné.
Něco podobného dělají lidé kolem K213 a jim podobní, kteří vyhrožují znalcům, napadají je a zastrašují, jen aby o nich pravdivě nenapsali, že jde o psychopaty, nebo že jim nemá být svěřeno dítě do péče. Někteří pak raději píší nicneříkající posuudky, nebo znaleckou činnost položí. Ti, kteří tak neučiní, jsou (nejen) na internetu terčem denuciací, pomluv, urážek apod. Toto je náběh k něčemu podobnému.

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JJ:

To je velmi dobrá otázka, kterou je podle mne nutno řešit testem proporcionality.

Ústavní právo na spravedlivý proces vyžaduje, aby soudci, prokurátoři, znalci a další osoby zúčastněné na procesu byli nestranní, ale v situaci, kdy takové nelze najít, musí převážit potřeba proces, byť nebude zcela fairový, provést.

Proto nemám problém s tím, že Eichmanna v Jerusalemě soudili židovští soudci, a neměl jsem problém s tím, že K. H. Franka soudili Češi (byť s některými "technickými" aspekty tohoto procesu problém mám, ale to je věc jiná, a nemění nic na tom, že Frank si trest smrti zasloužil).

Naopak, jestliže by se u soudu řešila rasově motivovaná potyčka mezi skupinou Čechů a Romů (příp. Vietnamců, Ukrajinců apod.), neměl by jako znalec vystupovat příslušník této menšiny, protože k disposici jsou i znalci, kteří, jak by řekl T. Sobek, žádný cognitive bias nemají, resp. to lze s vyšší mírou pravděpodobnosti předpokládat.

Tomáš Marný řekl(a)...

Jan Potměšil napsal: "Ostatně náckové diskutující na blogu, kde byla námitka zveřejněna, se domýšleného původu znalce ihned ochotně a s radostí chytili."
Kolik je na blogu Paragraphos komentářů od nácků? Můžete být konkrétní?
Pokud jsme debatu sledoval, valná většina diskutérů nadávala Michalu Mazlovi do šarlatánů, což je ovšem něco jiného. Byl byl nerad, kdyby se za nácka označoval každý, kdo s tím či oním nesoulasí.

J. Janát řekl(a)...

Myslím, že hlavní přínos tohot blogspotu může být v tom, že se širší právnická veřejnost díky poněkud nejapné námitce podjatosti dozví o flagrantním zneužívání paragrafů postihujících verbální projevy a omezujících svobodu slova.

Anonymní řekl(a)...

Když pročítám komentáře z velké části z nich je mi smutno a upomínají mě na jedno umělecké dílo http://www.canyons.edu/offices/artgallery/Goya%20Images/Goya%20Spr%2005%20081.jpg
Petr Maličký

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TM:
Nebudu se tím znovu prohrabovat a kazit si náladu, zkuste to spočítat sám, je-li Vám to třeba - utkvěly mi v paměti zejména komentáře chutě jmenující znalce přízviskem Maasel, Mazl apod., z některých byl rasismus zřejmý (např. jaké nové zaměstnání si má znalec jako správný Žid vybrat apod.). Věřte mi, že umím rozlišit mezi "obyčejným" kritikem a někým, kdo se projevuje jako neonacista, rasista či příznivec DS.

Anonymní řekl(a)...

J. Janát: Pro mne osobně hlavní přínos tohoto postu spočívá v tom, že jsem se podrobně seznámil s osobností a názory pana Peciny, které otevřeně prezentuje na svém skandalizačním blogu.

V. Loutocký

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Tomáš Sobek: K Tvé otázce mě napadá jen parafráze profesora Hrbolka: "Ale o tom zde už dobré dva dny hovoříme, Mlho!":-)
A jinak neboj, jakmile Tě začnou ohrožovat anti-sobkisté, uveřejníme o tom nějaký pěkný post.

Ad Mgr. Petra Hlavatá: Víte, na to se těžko odpovídá, zejména za situace, kdy pořád nevím, jak tuto trojjedinou skupinu rozplést. Formálně jde o proces slečny Šlégrové, kterou hájí doktor Kočí, potud vše jasné. Do toho ale pan Pecina píše, že to byl on, kdo "se – za Lucii Šlégrovou – bránil před útokem". Tož nevím. Podjatost zakládá poměr k osobě. Ale tyto osoby natolik splývají, že nevím, ke které osobě bych měl vůbec mít nějaký emotivní poměr, natož zda jej mám. Navíc nikoho ze zúčastněných neznám, a je-li má kritika emotivní, pak ta emoce je namířena proti jasně vyjádřeným slovům, ne proti jejich v mlze splývajícím původcům...

(Ad Michal Mazel):...každopádně ať už je tím původcem kdokoli, patrně opravdu uspěl a podařilo se mu zbavit se znalce píšícího posudky, s nimiž nesouhlasil, technikami, o nichž zde byla v minulých dnech řeč. Musím plně souhlasit s panem Pecinou v tom, že tato forma vypořádání se se znaleckým posudkem, s jehož obsahem nesouhlasil, opravdu není procesní postup v "glacé rukavičkách".

Takže bych měl asi leda doufat, že třeba někdo ze stálých bloggerů použije tuto historku k nějakému obecnějšímu postu na téma, zda účel světí opravdu všechny "procesní" prostředky, jinak řečeno, zda nám opravdu má připadat normální, když se znalce, s jehož posudky nesouhlasí, zbaví strana ve sporu tím, že její názory připíše jeho rasovému či etnickému původu dovozovanému z příjmení a pro všechny neonacisty (jichž se jeho posudky mnohdy týkají) pověsí na net jeho adresu a další osobní údaje, aby to s tím hledáním neměli tak těžké, až je zase naštve...

A nějaké světýlko na konci tunelu? Možná opravdu naděje, že úspěch při odstrašení či znechucení znalců v oblasti extremismu dovede soudce rozhodující v těchto řízeních k tomu, že si začnou sami odpovídat aspoň na ty věci, které by měli vědět i bez znalce. Třeba na to, že z příjmení se nemá dovozovat původ a z původu povaha či postoje člověka.
Pavel Molek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Nasazujete mi psí hlavu, pane Molku. Neprávem.

Nikdy bych nepublikoval Mazlovy osobní údaje, kdybych si nebyl absolutně jist, že k fysickému útoku na něj nedojde. Individuální teror skutečně není cestou k právnímu státu (a souhlasím s J. Potměšilem, že k němu má K213 občas nakročeno).

Za druhé, u osoby s příjmením (např.) Aškenázy je vyšší míra pravděpodobnosti, že bude v otázkách souvisejících s neonacismem podjatá. Nemá to nic společného s kvalitami té osoby.

U mě je to zcela naopak, a u některých lidí (Mazel, Tydlitátová, expremier Fischer apod.) si říkám, no to je ostuda, Žid a takhle se chová.

Miroslav Knob řekl(a)...

Ještě k tématu porušování svobody slova - k tomuto problému se nedávno vyjádřil US. V tomto nálezu, který se týkal stížnosti es pravicového extremismu z mého rodného městečka Vyškova se přihlásil ke konceptu bránící se demokracie, na základě kterého je argumentována ústavnost částí TZ, kriminalizujících pravicový extremismus.

Jinak si myslím, že chování pana Peciny už překročilo všechny meze.

Občasný blogger řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Občasný blogger řekl(a)...

P.S.: A jak tak nad tím přemýšlím, tak mě napadá ještě jedno pozitivní vyústění. Potěšilo mne, že u oné námitky podjatosti vyvěšené na webu již byly oproti původní verzi smazány osobní údaje soudního znalce a jeho rodinných příslušníků a známých (od začátku mi bylo záhadou, k čemu pomůže veřejné debatě o čemkoliv rodné číslo jeho manželky, leda aby čtenáři blogu věděli, kdy jí přát k narozeninám).

Otázkou je, jestli už by nebylo namístě tu námitku svěsit celou. Koneckonců, pokud Michal Mazel složil funkci, jak jsme se právě dozvěděli, tak svůj účel už její zveřejnění splnilo, ne..?
Pavel Molek

Guy Peters řekl(a)...

Původně jsem sem nechtěl nic psát, protože s censurou na tomto blogu mám své neblahé zkušenosti. Ale když on je ten článek natolik neuvěřitelný, že mi to nedá.

Opravdu si, p. Molku, myslíte, že Semita má jako soudní znalec či soudce posuzovat antisemitism? Kde vidíte hranici podjatosti k věci? Proč se z příjmení „nemá dovozovat původ“, když to objektivně lze?

A stejně tak druhý případ. Od kdy předchozí zásluhy/pronásledování dávají immunitu před trestním stíháním? Jak velké ty zásluhy/pronásledování musí být, abyste měl immunitu před trestním stíháním za verbální delikty? Říká Vám něco rovnost před zákonem?

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Tomáš Pecina: Omlouvám se, pokud jsem Vám nasadil psí hlavu. Patrně mi nezbývá než Vám závidět Vaši jistotu, že právě na tohoto soudního znalce neonacisté opravdu nezaútočí, když budou mít k dispozici jeho údaje. Stejně tak Vám mohu jen závidět Vaši víru v lidskou dobrotu, z níž tuto svou jistotu patrně čerpáte.
Pavel Molek

kocour řekl(a)...

Já bych se spíš obával, aby se pan Mazel nedopustil nějakého útoku vůči panu Pecinovi. Ale nevěřím - pokud to psal skutečně on - že k rezignaci ho přiměl Pecina, tuším tam jiné důvody.

*

ad koncept "bránící se demokracie":

Nechť se demokracie brání proti skutečným útokům, nikoli verbálním. Jinak popírá sebe sama a není, co bránit.

Fascinuje mne, jak právě lidé, profesionálně se zabývající lidskými právy, se bezděky dostávají do opozice proti lidským právům a stávají se inkvizitory. A nechápou, že právě touha konat dobro je základem všeho zla v dějinách.

Pavel Hasenkopf

Občasný blogger řekl(a)...

Pavle, mám rád Tvůj humor, i když se zrovna mračíš. ;)

Můžeme teoretizovat o tom, v jakém smyslu musí být podjatost individualizovaná, jestli stačí, když je z nějakých důvodů zvýšená pravděpodobnost, že u znalce bude v dané otázce cognitive bias, ale raději bych o tom diskutoval v jiném kontextu. Diskuze o tom, jestli jsou Židé nějací, je mi stejně nepříjemná jako Tobě. Tím bych to ukončil.

btw. Informace, že někdo vyhrožuje znalcům, je pro mě šokující.

Tomáš Sobek

Jakub Jošt řekl(a)...

Ad Tomas Pecina

Ak tomu rozumiem spravne, Cesi maju menej dovodov byt predpojati voci nacizmu. Vedeli by ste taky zaver Aj zdovodnit?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad PM:

Ne, v lidskou dobrotu nevěřím, jen v racionalitu. Dokážete si představit tu mediální kampaň proti DSSS, kdyby se Mazlovi něco stalo? Stejně jako každý jiný politik, i ti z DSSS usínají s představou, jak žijí ze státního rozpočtu a každý se před nimi klaní k zemi a oslovuje je "pane poslanče/paní poslankyně". A nejsou tak pitomí, aby si nespočítali, že tímto směrem je jakákoli brachiální akce proti znalci neposune. Ale pokud znalec musí veřejně přiznat, že si za posudek účtoval 70 dnů po sobě, včetně sobot a nedělí, 10 hodin denně (což znamená, že posudek reálně 2–5krát předražil), to je jiná…

Ad JJ:

Nacismus zanechal v celé západní civilisaci obrovské stigma, takže podjatý je víceméně každý. Rozdíl je jen v míře.

U průměrného Žida je tento bias přece jen silnější než u průměrného Čecha a u průměrného Čecha silnější než u průměrného Peruánce. Peruánské znalce nemáme, musíme si tedy vystačit s Čechy.

Zabývám se mj. případem Jana A. Bati, který, jak asi víte, byl během války nařčen z kolaborace s Němci a očištěn byl až posmrtně, v r. 2007. A mám rozsudek amerického židovského soudce, který někdy v polovině 50. let rozhodoval, kdo je vlastníkem akcií globálního baťovského imperia, jestli JAB nebo jeho synovec Tomáš ml.

Naprosto by mě nenapadlo vinit kteréhokoli amerického soudce z nečestných úmyslů, ale právě na tomto případě je zřejmé, jak pouhé obvinění z nacismu způsobilo, že tento soudce, bezpochyby čestný, slušný a charakterní člověk, se všemi prostředky snažil překrucovat právo tak, aby mohl vyhovět Tomášovi, válečnému hrdinovi a bývalému důstojníku kanadské armády, proti údajnému nacistovi Janu Antonínovi. Nakonec se mu to podařilo a JAB zemřel v podstatě v chudobě a v dluzích. Nacista, to bylo ještě v 50. letech kouzelné slůvko, nálepka, která měla ohromnou moc; zčásti ji má dodnes.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad GP:
Opravdu si myslíte, že příjmení je kvalifikační předpoklad pro práci znalce? Může v Izraeli existovat znalec na oblast pravicového extremismu? Může Čech, jehož předkové (všech Čechů) byli stiženi německou okupací, být znalcem na neonacismus? Nebo může být znalcem jen potomek nějakého obergruppenfuehrera, příp. jen Indián, aby nebyl "podjatý"? A smí se do práva vůbec promítat nějaké hodnoty? Vím, že máte často originální či nezvyklé názory, ale tady jste buď poloslepý a nedokážete rozlišovat nebo jste úplně mimo (nebo jste v obhajobě onoho sporného kroku ještě nekritičtější a méně reflexe schopný než p. Pecina). Obhajujte právo hlásat a šířit nenávist či obhajujte "právo" neonacistů děsit Romy či Židy pochodňovými průvody pod jejich okny, ale nevyslovujte prosím takovéto bludy.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TP:
Blbci, kteří čas od času dostanou nápad někomu rozbít ústa nebo jej aspoň "postrašit", nemyslí tak daleko, jako zda to poškodí mediální obraz DSSS. Osoba, která nenávist hlásá nebo k ní podněcuje, zpravidla není totožná s tou, která je vykonavatelem. Tím může být kterýkoliv slabomyslný snaživec, kterému to "politicky nemyslí". Kontrolu nad následky výzvy k odvetě či "spravedlivému trestu" považuji za zcela iluzorní.

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Tomáš Pecina: To je moc chytrá úvaha s tím "civilizujícím" vlivem vidiny poslaneckého mandátu, to mě, přiznávám, vůbec nenapadlo a něco na tom určitě bude, díky za nápad. Jak jednou podotkl Neil Walker, když vysvětloval, proč je dobré, aby i nedemokratické státy byly tlačeny k podepisování lidskoprávních úmluv: "Neměli bychom podceňovat zlidšťující vliv pokrytectví..."
Takže bych s Vámi moc rád v tomto bodě souhlasil, bohužel realističtější se mi zdá obava Jana Potměšila, protože málo platné, těch, kteří se už vidí v Poslanecké sněmovně, je mezi potenciálními "uživateli" Vámi zveřejněných informací patrně menšina. A já bych se bál spíš té většiny.

Nu což, tak někteří se nad mým postem podivili, jaký že jsem to hnusný cenzor a antiliberál (což je u učitele lidských práv a spoluautora knihy o Svobodě projevu věru pohoršující); někteří se naopak podivili, co všechno je podle některých advokátů možné podat a napsat, a probrali se ze svého idealismu, že to by přeci v té naší milé demokratické a otevřené společnosti nikoho ani ve snu nenapadlo; a ti ostatní, ta důležitá šedá zóna mezi těmito ostře vyhraněnými skupinami, se aspoň mohli zamyslet nad tím, jestli jim taková podání připadají pohoršující a porušující tabu naší společnosti, nebo ne.

Jo, a Pavel Hasenkopf si mě bude pamatovat. Jak podotkl jeden můj kamarád, mohla to být docela vtipná poznámka. Kdyby ovšem byla míněna jako vtip...
Pavel Molek

Anonymní řekl(a)...

T. Buergenthal, věc Robert Faurisson v. Francie (Výbor OSN pro lidská práva):

"As a survivor of the concentration camps of Auschwitz and Sachsenhausen whose father, maternal grandparents and many other family members were killed in the Nazi Holocaust, I have no choice but to recuse myself from participating in the decision of this case."

http://www1.umn.edu/humanrts/undocs/html/VWS55058.htm

Roman Barinka

Jan Komárek řekl(a)...

Roman Barinka: Díky za zajímavý odkaz. Aby byl relevantní v kontextu zde vedené diskuse, musel by však soudce Buergenthal říkat: "As a Jew", nikoliv "a survivor of the concentration camps of Auschwitz and Sachsenhausen ...".
Pokud jsem výše vedenou debatu četl pozorně, řadu diskutujících zaráží představa, že by pouhá příslušnost k etnické či jiné skupině měla někoho vylučovat z rozhodování (či znaleckého posuzování) věci, která se nějak té skupiny týká (úplně stranou pak ponechávám otázku, nakolik lze na tento původ usuzovat ze jména, či dokonce otázku, zda by soudy při posuzování podjatosti měly přistoupiot k přeměřování lebky...) Skutečné a bezprostřední postižení holokaustem je myslím něco jiného.

Jinak děkuji Pavlovi za otevření téhle otázky - umožnil mi alespoň vykročit z jím zmíněné "šedé zóny":-) Většinou mi připadá zbytečné připojovat "schvalovací" komentáře, zde mi to však připadá celkem důležité. Jsem zcela na jeho straně.

Občasný blogger řekl(a)...

Honzo, donutil jsi mě, abych se vrátil do debaty. Tvoje úvaha je - stejně jako Pavlova - chybná.

DŮVODEM k vyloučení kvůli podjatosti je zde (pravděpodobný) cognitive bias v určité otázce.

Skutečnost, že někdo je "a survivor of the concentration camps ..." je VYSVĚTLENÍM toho, že má (pravděpodobný) cognitive bias ve věci Robert Faurisson v. France.

Tomáš Pecina netvrdí, že důvodem k vyloučení znalce je jeho etnický původ, on tvrdí, že důvodem je (pravděpodobný) cognitive bias v dané věci, který vysvětluje jeho (údajným) etnickým původem. Jestli je to dobré nebo špatné vysvětlení, je druhá věc.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Pokud jsou lidé ateisté, křesťané a židé, pak si i tak projevují. Pokud je tento projev víry někomu nepříjemný, pak nechť si stěžuje, pokud to zasahuje do jeho práv. Toto právo bychom neměli (ani pouhou kritikou) nikomu brát. Představa, že z každého udělá ústava "občana" a tím je dána jeho nepředpojatost k nějaké věci, které se dotýká náboženství, je mylná.
Ano, může existovat žid, který dělá znalce a ten znalec je ve věci podjatý tím, že zveličuje nějaké věci. Jestli tím znalcem je dotyčný si nejsem jist, spíše bych to viděl na to, že se prostě ve výkladu pojmu "vyvolenost" prachobyčejně mýlí. Vzhledem k tomu, že jde ve věci ale o jeden rok v base za pouhý výrok , se obhajobě nedivím, že dělá všechno možné, zvlášť pokud známe alibismus některých soudců, kteří se o jakýkoli posudek rádi opřou.

A za sebe mohu říci, že se mi nelíbí podoboné soudní procesy jak vystřižení z Antona Špelce, ostrostřelce a už se mi vůbec nelíbí, že podobné soudy a znalce platíme. Nechť si to vypořadají postižení, vyvolení atp. v civilním sporu.

Jan Hrdina

Jan Komárek řekl(a)...

Tome, myslím, že je mezi námi nedorozumění.

Já považuji za problematické dovozovat, že by někdo měl být podjatý (v právním smyslu toho slova) jen s ohledem na to, že má určitý původ. Mimochodem, pak by se musel systematicky vylučovat buď T. Marshall, nebo nyní T. Black z jakéhokoliv rozhodování o černošské měnšině v USA. O žádném takovém případu nevím. Ačkoliv samozřejmě původ dotčené osoby může formovat její postoje (a v tomhle smyslu se vedla debata o tom, proč na Nejvyšší soud USA byla jmenována S. Sotomayor - zda argument, že se dokáže "vcítit" do postavení menšin, ze kterých pochází, je vůbec v kontextu debaty o jejím jmenování legitimní), tvrdit, že daný člověk není schopen své postoje korigovat a zůstat nestranný (a proto musí být vyloučen z rozhodování) je něco jiného. Proto ne každý "bias" (ať už je kognitivní nebo jiný) musí nutně vést k vyloučení pro podjatost.

Ze stejného důvodu pak vidím rozdíl mezi tím, když někdo na vlastní kůži zažije vyhlazovací tábor a má pak soudit nacisty, a tím, že někdo pouze náleží k pronásledované skupině.

Druhý rozdíl pak vidím už v prokazování důvodů té "podjatosti". Zatímco zkušenost z koncentračního tábora je otázka celkem běžného dokazování, otázky prokazování rasy jsou právě s ohledem na evropskou minulost dost problematické (a antropolog mezi čtenáři by ještě mohl dodat, že vůbec pojem "rasa" je dost problematický).

Anonymní řekl(a)...

Podstatou (diskutované části) námitky podjatosti je jednoduchá rovnice. Znalec se jmenuje tak a tak, proto je zřejmě židovského původu, a proto je zřejmě jeho hodnotová a názorová orientace taková a taková.

Má-li být pravděpodobný cognitive bias fakticky dovozen pouze ze jména, není v tom podstatného rozdílu oproti tomu, kdyby byl dovozen z rozměrů lebky.

S evropskou zkušeností dějin dvacátého století je mrazivě fasinující pozorovat intelektuální konstrukce i velmi brilantních právnických mozků, jimiž je ono východisko postupně zamlžováno a které tu základní rovnici obhajují. Vybavuje se mi přitom popis právnického stavu v Komenského Labyrintu světa a ráji srdce.

Díky za post Pavle, řadím se k Janu Komárkovi.

Jan M. Passer

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Honza

Souhlasím s Tebou, že ne každý bias v psychologickém smyslu musí nutně vést k vyloučení pro podjatost. Nikdo z nás není křišťálovým strojem objektivního myšlení. Je to věc míry.

Že je to věc míry, platí i o Tvém argumentu, protože jako soudce V PRINCIPU můžu korigovat své postoje a zůstat nestranný, i když budu rozhodovat spor, ve kterém je jednou ze sporných stran moje sestra.

Tomáš Pecina klade psychologickou hypotézu, jestli znalec židovského původu bude s vyšší mírou pravděpodobnosti neobjektivní při identifikaci anti-semitismu než český znalec.

Je to jenom hypotéza, resp. spekulace. Ale kdybychom měli psychologickou studii, která by potvrdila, že tomu tak opravdu je a že ten rozdíl je velký, byl by to důvod k vyloučení z podjatosti?

Můžeš odpovědět, že si takovou studii ani neumíš představit, protože "objektivní" identifikace anti-semitismu není vědecká, ale etická (?) otázka. Tomu bych rozuměl, ale všimni si, že tato odpověď by zároveň zpochybnila i smysluplnost znalců pro identifikaci anti-semitismu.

Tom

Anonymní řekl(a)...

Smyslem mého odkazu na TB bylo ukázat, že námitka podjatosti zmiňovaná v textu není a nemůže být a priori vyloučená. Pokusím se vysvětlit proč.

Ano, TB se prohlásil za podjatého výslovně jako "přeživší", nicméně: 1/ obětí perzekuce se stal právě z důvodu své etnické příslušnosti; 2/ Faurisson neútočil pouze a výslovně na TB/členy jeho rodiny, ale na židovské etc. etnikum jako takové.

TB se tak podle mého soudu (ale můžu se samozřejmě mýlit, do hlavy mu nevidím) neprohlásil za podjatého jenom proto, že v plynových komorách byli zavražděni jeho příbuzní (tak úzce pojatý sentiment v tak vyhroceném kontextu mi nesedí), ale rovněž i proto, že v rozporu s tvrzeními Faurissona tam bylo vyvražďováno celé etnikum, ke kterému TB přísluší a se kterým ho pojí jistá pouta.

Z prvního i druhého důvodu TB v sobě cítil předpojatý vztah k F, a proto se vyloučil. I kdyby však platilo, že se vyloučil jen z prvního důvodu (což osobně nepokládám za pravděpodobné, ale důkaz pochopitelně nemám), je třeba objektivně připustit, že v jiném případě MŮŽE nastat situace, kdy znalec/soudce, který náleží např. k židovskému etniku, se s ohledem na svou etnickou příslušnost MŮŽE cítit subjektivně předpojatý vůči popírači holokaustu, a to i v případě, kdy sám přímou zkušenost s holokaustem nemá (proč by ji k tomu musel nutně mít?).

Pokud o jeho nepodjatosti panují pochybnosti, pak je bezesporu právem obhajoby vznést příslušnou námitku, o které má být řádně rozhodnuto – s ohledem na fakta a pokud možno bez emocí. Naopak, pokud v tomto ohledu pochyby objektivně nepanují a pokud ani dotčený znalec/soudce (jako např. Black) se subjektivně předpojatý necítí, pak nechť řádně plní svou roli (jako např. Black).

Sečteno a podtrženo, vylučovat a priori onu námitku podjatosti mi přijde zásadně nesprávné, zejména děje-li se tak více na základě morálního sentimentu. Jak věděl už Brandeis „the greatest dangers to liberty lurk in insidious encroachment by men of zeal ...“.

Roman Barinka

Guy Peters řekl(a)...

Jediný argument tady přinesl Jan Komárek. Přesto si myslím, že mezi černošským soudcem SCOTUS a židovským soudním znalcem je zásadní rozdíl. Nicméně již na něj odpověděl Tomáš Pecina.

a) Vztah mezi černochy a bělochy je v USA celospolečenský; tj. neexistuje nikdo, kdo by v této otázce nebyl podjatý. Naproti tomu Semitů i antisemitů je v ČR drtivá menšina, tj. lze snadno nalézt někoho, kdo k této otázce nemá ani positivní, ani negativní postoj.

b) odejmout zákonného soudce, zvláště v případě nejvyššího soudu, je něco úplně jiného než vyloučit soudního znalce. Zatímco soudce nejvyššího soudu je do značné míry nenahraditelný, znalec nemá de iure vůbec osobní vlastnosti, a proto je jednoduše nahraditelný kterýmkoliv jiným znalcem. Nepodjatost je v případě znalce mnohem vyšší hodnotou.

Unknown řekl(a)...

S autorem víceméně souhlasím a pod takovou "námitku" bych se nikdy nepodepsal. Poněkud mě ale překvapuje úvaha, že obhájce neměl „tvrdit“ nevinu u klienta, o jehož vině ví. Jak by si autor představoval správný postup? Obhájce neprezentuje u soudu tvrzení jako v civilní věci ani nesděluje svůj názor, ale prezentuje obhajobu obžalovaného. Povinností advokáta je klienta poučit, zda si popíráním viny za daných okolností zhorší situaci. Pokud jej při činu vidělo deset lidí, přesto může trvat na tom, aby u soudu zaznělo: "můj klient trvá na tom, že se činu nedopustil". Takže to zazní a klient vyfasuje vyšší trest, než mohl dostat, kdyby se přiznal. Jeho chyba.

Jan Komárek řekl(a)...

Tome,
souhlasím s tím, že se při určení dopadů případných psychologických předpojatostí na právní podjatost znalců, soudců a jiných osob, které se podílejí na soudním rozhodování, jde o otázku míry. Důvod, proč mi připadá nemožné vylučovat někoho pro jeho rasový (či jiný) původ, tkví v tom, že určení toho samotného původu je dost problematické - nikoliv že by bylo problematické identifikovat antisemitské postoje, jak mi připisuješ ve svém komentáři. Jak se prosím korektně určí "židovský původ"? Na základě kritérií stanovených Norimberskými zákony? Říkejme tomu argument pragmatický.

Další důvod je etický - připadá mi nedůstojné vylučovat někoho ze soudního rozhodování pro jeho původ (i kdyby jej bylo možné nějak korektně určit). V tom je i ten rozdíl s případem Faurisson: na rozdíl od Romana Barinky si totiž myslím, že odkaz na tento případ není relevantní. Robert Faurisson totiž neútočil na židovské etnikum, nýbrž popíral existenci plynových komor. Proto se soudce Buergenthal - jehož rodina byla v plynových komorách zavražděna a jenž sám přežil Auschwitz a Sachsenhausen - cítil podjatý. Připouštím, že ten etický argument je asi otázkou konsensu. Jsem celkem rád, že žiji v Evropě v období, kdy většinový konsensus vylučovat kohokoliv na základě jeho původu nepřipouští.

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Honza

Díky za upřesnění, myslím, že diskuzi posunulo správným směrem.

Ten psychický efekt, pokud vůbec existuje, se neváže na fakt, že někdo má židovský původ, ale na fakt, že se někdo cítí být Ž/židem. Proto mi vysvětlení na základě cognitive bias dává docela dobrý smysl, když někdo sám sebe vyloučí s argumentací: "Já se jako Ž/žid cítím podjatý, protože mé emoce v této věci vybočují moji soudnost." V případě Mgr. Mazla, který sám sebe nepovažuje za Ž/žida, to z tohoto hlediska smysl nedává, a to bez ohledu na to, jestli má židovský původ.

Tom

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JK:

To je poněkud skandalisační ton:

Požadavek, aby z rozhodnutí, zda je určitý veřejný projev antisemitský (když už takový být nesmí, ač v jiných státech by směl, bez nejmenší újmy kvalitě tamní demokracie), byla vyloučena osoba, u níž je dán důvodný předpoklad podjatosti, neznamená někomu měřit lebku nebo popírat princip rovnosti v právech, a už vůbec se v námitce podjatosti nemluví o "rase", pouze o židovském původu, jenž je kategorií víceméně objektivní.

Kdyby pro nic jiného, společenský problém a nebezpečí představují rasové předsudky tzv. pravicových extremistů, a z čistě utilitárních a pragmatických důvodů by tedy bylo lepší přistupovat k řízení tak, aby tyto předsudky byly rozptylovány a nikoli posilovány.

Honza2 řekl(a)...

Vic me zajima jak to vlastne dopadlo s tou Masinovou... A jak by to dopadlo pokud by nekdo schvaloval "justicni vrazdu" Horakove - byla to vrazda de iure? Podle tehdejsiho prava ne.. Bylo to revidovano?

Vidite a tohle jsou ty problemy kdyz preberete nejaky system. :-)

Guy Peters řekl(a)...

Ačkoliv se tento blog nazývá Jiné právo, vždy znovu a znovu sem oknem vleze staré objektivní binární právo, místo diskursivního.

Tak i u diskutované námitky podjatosti. Tam přeci vůbec neběží o to, zda je někdo objektivně Žid. To ani stanovit nejde, ledaže bychom vycházeli z halachy či norimberských zákonů. Ve skutečnosti je židovství stejně jako kterákoliv jiná ethnicita subjektivní.

Jde tedy o to zjistit, zda se někdo cítí být Židem. To je nejlépe seznatelné z jeho vlastního prohlášení nebo nepřímo z jeho projevů.

Jakmile postavíme na jisto tento subjektivní postoj, lze presumovat, že je zde poměr k věci. Vyvrácení této domněnky by nebylo praktické, protože jde o pouhou námitku podjatosti a kterýkoliv znalec je snadno nahraditelný, neboť je to expert (tj. člověk, který zkoumá toliko fakta) a nikoliv politik (tj. člověk, který poskytuje životní moudrost, tedy nejlepší názory) jako soudce.

Anonymní řekl(a)...

Po dobu pěti dnů jsem si opakovaně zakazoval připojit svůj komentář k postu, který spíše než na právní problém poukazuje na problém etický. Sobě daný zákaz jsem pro tentokrát porušil. Autor postu (jinak asistent soudce NSS) referuje - mírně řečeno - o nepatřičné námitce podjatosti znalce ustanoveného v trestní věci propagace neonacismu. Námitka podjatosti je odůvodněna tvrzením, že znalec je "židovského původu", a to samo o sobě stačí jako předpoklad pochybovat o jeho nepodjatosti. Je otázkou, zda důvod tvrzené podjatosti znalce mohl být formulován, řekněme, korektněji či způsobem nevyvolávajícím historické reminiscence. Chtěl-li však obhájce obžalované dosáhnout sledovaného cíle (vyloučit posudek znalce jako důkaz, který by byl způsobilým prostředkem objasnit skutkový stav věci), pak příliš formulačního prostoru s ohledem na povahu znalcem zkoumané otázky zřejmě neměl. Dovozovat něčí původ z jeho jména je pochopitelně samo o sobě slaboduché. Pokud by byla námitka podjatosti založena toliko na tomto argumentu, soud by se jí v této podobě vůbec neměl zabývat. I když trestní řád nemá, na rozdíl od občanského soudního řádu, explicitní ustanovení o tom, jakým způsobem má být procesně naloženo s neúplnou námitkou podjatosti, měl by příslušný předseda senátu autora námitky vyzvat k jejímu doplnění. Podle reakce na výzvu pak o námitce podjatosti rozhodnout. Nebylo by ovšem vyloučeno a s ohledem na povahu vznesené námitky by to asi bylo nezbytné, aby se k jejímu obsahu vyjádřil i dotčený znalec. I nestrannost znalců je totiž garancí pro uplatnění práva na spravedlivý proces, což některým diskutujícím možná uniklo. Potud racionální či striktně procesně-právní pohled na věc.

Pokud jsem pozorně pročítal jednotlivé diskusní příspěvky, pak v nich převahu měly ty, které, na rozdíl od autora postu, preferovaly střízlivý a emocí zbavený pohled na věc, za nějž bych se i já přimlouval. Ujišťuji nejen autora postu, ale i všechny ostatní autory pohoršujících se komentářů, že jsem se za více než 20 let praxe setkal s námitkami podjatosti natolik dehonestujícího obsahu, že diskutovaná námitka je ve srovnání s nimi příslovečným "slabým odvarem". Autor postu, podle mého názoru - s ohledem na své profesní zařazení - poněkud překvapivě, celou problematiku zideologizoval (což není bohužel v české kotlině nic výjimečného) a emocionálně vyeskaloval (zřejmě ve snaze po větší čtivosti postu). Měl by ovšem mít na paměti mnohokrát ověřenou historickou zkušenost, že prosazování jakéhokoliv - ismu v procesu aplikace práva bylo vždy příčinou vzniku velkého bezpráví. V právní (soudní) praxi se ovšem, a to zejména na těch nižší instancích, na nějaké - ismy, dle mého názoru, nehraje a předpokládal bych, že soudce o námitce rozhodující se nenechá nějakou ideologickou či světonázorovou předpojatostí ovlivnit. Dovozování nedůvodnosti námitky podjatosti určitého obsahu či argumentace apriori by znamenalo konec právního státu.

P.S.: řada diskutujících, včetně autora postu, poněkud přehlédla (chci věřit tomu, že nikoliv úmyslně)to, že případné vyloučení znalce pro podjatost v předmětné věci, nemá nic společného s vyloučením jednoho etnika z veškerého společenského života ve 30. a 40. letech 20. století v tehdejším Německu a posléze i v řadě evropských zemí.

Michael Pažitný

Jan Potměšil řekl(a)...

Zajímavý je poukaz na nahraditelnost znalce, opakovaně zmíněný. Pokud tedy skandalizací i jiným formálním či neformálním tlakem na znalce dosáhnu jeho výměny, co se stane? Pak je třeba vyvinout tlak na dalšího znalce (a nepřímo na zbylé), až žádný znalec nezbude, nebo se jejich zbytek začně bát. Přitom základní "problém" pro neonacisty není ve znalci, ale v trestním zákonu, jímž se řídí soudce (soudci se - aspoň zatím - ještě terčem cíleného tlaku nestávají, byť ti, co rozhodli, skandalizováni a ostouzeni p. Pecinou už jsou také). Ale to je jen tlak na zástupné osoby, místo aby byl skandalizován zákonodárce. Pro-neonacističtí aktivisté tak míří mimo terč, pokud už chtějí povolit jakýkoliv projev, i ten, který může podněcovat k zavrženíhodným skutkům nebo jehož forma i obsah (třeba pochodňový průvod v oděvu SS či KKK) někoho děsí, zbavuje jej důvěry ve stát i průměrného pocitu bezpečí (zde doporučuji GP prohodit pár slov s Romy, kteří při průvodech na Šluknovsku i jinde byli doma zamčení a potmě či kteří přes les prchali pryč, zatímco "slušní občané" vyhrožovali pod okny jejich domovů - jedno právo jaksi neskončilo na hranici, kde začínají práva jiná, pomineme-li mlhavý "veřejný zájem"). Vrátím-li se k uvození komentáře, nemělo by výměnou znalce dojít k žádné změně. I pak bude "největší Evropan", který tehdy a tehdy mluvil z oken Pražského hradu, Adolfem Hitlerem, i pak paušální označení imigrantů stepními hordami (termín třetí říše pro ruskou armádu, resp. Slovany z východu), které roznášejí nemoci, zůstane paušalizujícím vyvoláváním nenávisti, i pak budou citace neonacistických klišé a pojmů stále neonacistickými. Vyčítat interpretaci neonacistických blábolů jako neonacistických blábolů tak nedává smysl (pominu-li zmíněný cíl zastrašit, ovlivnit). Tím spíš u těch, kteří zdůrazňují materiální přístup k právu (odsuzují lpění na formalismu a jazykovém výkladu bez kontextu), a najednou žádají takový výklad, který od kontextu, historie, účelu a souvislostí zcela odhlíží. Jinými slovy soudní moc má na jedné straně přistupovat k věci z pozice materiální apod., ale vykládá-li konkrétní projev, zcela jasně zacílený a co se obsahu (materiálního) nepochybný, má být nevzdělaným formalistou, který nechápe, kdo je největší Evropan, co znamená 18 či 88 či kdo je (např.) nepřizpůsobivý, který má jít do práce (kterou nedostane), rozuměj který má jít do plynu (kde ho podobně nevzdělaní, nezaměstnaní a co se socializace neperspektivní a se zákonem problémy mající - tj. v pravém slova smyslu nepřizpůsobiví, ale správnou barvu pleti mající - ve skutečnosti vidět chtějí).

Jakub Jošt řekl(a)...

@Guy Peters

Vase dva postoje sa mi zdaju nesuladne:

1. "Opravdu si, p. Molku, myslíte, že Semita má jako soudní znalec či soudce posuzovat antisemitism? Kde vidíte hranici podjatosti k věci? Proč se z příjmení „nemá dovozovat původ“, když to objektivně lze?" 05.01.

2. "Tak i u diskutované námitky podjatosti. Tam přeci vůbec neběží o to, zda je někdo objektivně Žid. To ani stanovit nejde, ledaže bychom vycházeli z halachy či norimberských zákonů. Ve skutečnosti je židovství stejně jako kterákoliv jiná ethnicita subjektivní.

Jde tedy o to zjistit, zda se někdo cítí být Židem. To je nejlépe seznatelné z jeho vlastního prohlášení nebo nepřímo z jeho projevů." 07.01.

Nie celkom tomu rozumiem. O co teda ide?

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad JP:

Pogromy na Šluknovsku, které se mi mimochodem líbily stejně málo jako vám, neorganisovala Dělnická strana, ale naštvaní místní lidé. Asi budete muset navrhnout Šimíčkovi, aby rozpustil obyvatelstvo, když máte za to, že represe tzv. pravicových extremistů problém rasismu vyřeší.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad TP:
To si nerozumíme - já jsem narážel mj. na obhajobu "svobody" pro podobné pochody ze strany Guye Peterse, který opakovaně odkazuje na jeden US rozsudek, kde bylo dáno za pravdu pořadatelům pochodu v nacistických uniformách židovskou čtvrtí. S tím nesouhlasím. Myslím, že třeba brát ohled i na druhou stranu. Vy podobně liberální pohled zastáváte rovněž, jestli se nemýlím (vzpomínám v té souvislosti na velmistra Vámi iniciované Řádu ozubeneného kola M.Hirata, který svolával k pochodňovému pochodu upoutávkou s postavou v bílé kutně).
Rozpor mezi námi je ten, že Vy hájíte právo na podobné aktivity, mně se však hrubě nelíbí a poukazuji na vhodnost brát ohled na ty, jichž se výkon tohoto "práva" dotýká. Což může ústit i v zákaz či omezení určitých aktivit. Nakolik je pak vhodné nechat prostor k šíření nenávisti (byť zde nebude bezprostřední a okamžitý účinek vůči konkrétním postiženým) je otázkou další, přesahující do diskuze o vhodnosti existence verbálních deliktů vůbec.
Rozpouštět není třeba obyvatelstvo, ale shromáždění, když začne porušovat zákon. Myslet si mohu, co chci, ale nesmím určité věci konat (např. někomu vyhrožovat likvidací nebo jej jinak zastrašovat). To je myslím proporcionální.

Miroslav Knob řekl(a)...

Ad Tomáš Pecina: "Pogromy na Šluknovsku, které se mi mimochodem líbily stejně málo jako vám, neorganisovala Dělnická strana, ale naštvaní místní lidé."

http://www.dsss.cz/___akce-sluknovsko___-nejlepsi-akci-dsss-za-rok-2011

Možná na tom Vandas a spol. neměli lví podíl, ale rozhodně se k tomu dost rozhodně hlásí...

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad MK:

Ne, tak na tom Vandas opravdu zásluhu nemá… :-)

Problém je celková nálada a předsudky ve společnosti. Před několika měsíci jsem napsal na blog něco k problematice segregovaného školství, a většina čtenářů, včetně velmi vzdělaných a inteligentních lidí, vyjádřila přesvědčení, že Romové mají v průměru o několik desítek nižší IQ než Neromové, takže do speciálních škol patří. To je děsivé a s tím opravdu nelze úspěšně bojovat tak, že zavřeme Šlégrovou.

Jan Potměšil řekl(a)...

AD TP:
Ani tak, že ji a její souputníky a souputnice budeme podporovat a dávat jim co největší prostor, co se obsahu i formy týče.

kocour řekl(a)...

Tomáš Pecina:

Ale zavřít Šlégrovou je snazší ... sorry za ironii.

P.H.

Anonymní řekl(a)...

Ad T. Pecina:
Podle údajů z knihy Tabu v sociálních vědách (která nám byla zmíněna jako zajímavé čtení na jedné z přednášek na PrF MU) je průměrný IQ u mongoloidů 106, europoidů 100 a negroidů 85, přičemž rasy se mezi sebou liší v dalších asi 60 vlastnostech. Podobné údaje lze nalézt v celé řadě dalších publikací.
Je možné, že názor který vám připadá jako děsivý a nehodný vzdělaných lidí, ve skutečnosti pramení právě naopak z jejich vzdělání a znalosti odborné literatury.
Martin

Anonymní řekl(a)...

Omlouvám se ještě za malou poznámku trošku mimo téma, ale bije to do očí:
slovo Rom znamená v cikánském jazyce "člověk", zdá se mi tedy dost nevhodné označovat někoho za Neroma.
Martin

Anonymní řekl(a)...

AD JP:

Souhlasím s testem proporcionality (nejlépe co nejrozsáhleji zdůvodněným): průměrný pocit bezpečí vs. svoboda projevu. Jsem
zvědav, jaké argumenty povedou k vítězství. Možná trochu trolluji, ale rád bych fandil výsledku, který by spíše vyprovokoval občany k větší odvaze (mám rád ten Churchillův citát) než ke klidu na práci.

Petr Lysoněk

Anonymní řekl(a)...

Vidím, že tato vášnivá diskuze i nadále pokračuje, proto si dovolím související otázku směřující na rozměry morálky:
Můžete mě někdo poučit, jaký je rozdíl mezi neonacistou-veganem a human-rightistou, kterému nedělá nejmenší problém se každodenně a systematicky podílet na zabíjení a týrání živých tvorů, kteří cítí stejně jako my lidé?
Zuzana Candigliota

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil: Já slečnu Šlégrovou nemám potřebu podporovat v jejích politických aktivitách, ale na druhé straně ji ani za její politický projev žalářovat. Mezi nepodporou a perzekucí je velká propast.

Stejně tak nemám potřebu podporovat Sobotkovu ČSSD, ale to ještě neznamená, že bych si přála, aby její členové za své politické (teď nemyslím kurupční) názory a aktivity chodili do kriminálu.

Petra Hlavatá

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad Martin:

Rom by substantivem rom/romňi nikdy Neroma neoznačil. Obecně člověk je romsky manuš/manušňi, specificky Nerom se řekne gadžo/gadži (to má ale i jiné významy).

Ad JP:

Nedávám prostor názorům Lucie Šlégrové, dávám primárně prostor bezpráví, které se jí děje.

Ad nižší IQ Romů:

Je zajímavé, že Velký senát ESLP byl jiného názoru, když Českou republiku za segregované školství odsoudil.

Anonymní řekl(a)...

a je to tady :-)
http://zpravy.idnes.cz/je-to-zid-utoci-advokat-extremistky-na-soudniho-znalce-mazla-p5p-/domaci.aspx?c=A120110_094920_domaci_jw

Síla NGO je nezdolná.
Petr Hanus

Jakub Drápal řekl(a)...

Několikrát se mluvilo o tom, zda může něco způsobit zveřejnění adresy znalce. Jakou odezvu měl nejen tento článek, ale i zveřejnění adresy brzy již EX-znalce se lze dočíst zde: http://blog.michal-mazel.cz/proc-uz-nebudu-pokracovat-ve-znalecke-praxi/

Krátká citace: "Nebaví mne už si číst o sobě na internetu, čím mám dostat po hlavě, nebo že jsem lakotný Žid, co k chanuce dostane černou mambu. Mimochodem, židovského původu nejsem, ale to nacistům nevadí to do zblbnutí psát. Těžko můžete zůstat v klidu, když začnou náckové na svých webech psát o tom, kde bydlíte a podobně. Časem by se tento tlak na mé práci projevil."

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad Martin:
Tabu v sociálních vědách bych za odbornou publikaci neoznačil. Většina osob za odborníky uznávaných ji nebere jako vědeckou, mj. co se práce se zdroji týče. I ty údaje o IQ jsou relativní, dle způsobu testování.

Ad A.Hlavatá:
Myslím, že už se hodně odkládáníme od tématu. Zda byl projev sl.Šlégrové (v kteréžto věci byla námitka podjatosti uplatněna) závadný nebo ne (mně přijde spíš banální), jsem nijak neřešil. Ani to, zda je třeba ji stíhat vazebně.
Přesto v obecné rovině myslím, že mezi "běžným" politickým projevem a trestním zákoníkem upraveným šířením nenávisti či propagováním myšlenek a hnutí, které mají za cíl zničení liberální demokracie a omezení práv jiných (ať už v rámci politické strany či mimo ni) je určitý rozdíl, trestním právem definovaný. Srovnávat neonacistické projevy (třeba ty prvomájové z Brna, kde řečnili i proslulí zahraniční neonacisté) s projevy předsedy ČSSD považuji za demagogické.
Stačí pro legitimitu (příp. legalitu) např. výhrůžek násilím to, že tak budu činit v rámci politické strany? Proč vůbec trestat nebezpečné vyhrožování nebo násilí proti jednotlivci a skupině obvyvatel? Proč je to trestné?

Jinak za zásadní otázku lze považovat, zda je přípustné dovozovat podjatost z údajné rasy, zda lze (zda je to přípustné mj. společensky) takovou námitku ve střízlivém stavu uplatňovat a zda je přípustné usilovat o profesní, společenskou i osobní likvidaci znalce, který v podstatě jen říká, že 2x2=4 a že černá není bílá (kdy rozsudek vynáší soud dle zákona schváleného našimi zástupci a ústavnost příslušných ustanovení TZ nebyla zpochybněna).

Ad TP: To je otázkou diskuze, kolik dáváte L.Šlégrové prostoru (obávám se, že ani neví, co jejím jménem konáte, včetně té námitky). Ale prostor, nikým neomezovaný, pro její projevy obecně, tzn. pro propagaci neonacismu a rasové nenávisti, jistě požadujete, odmítáte-li postih za verbální delikty včetně "rasových".

Anonymní řekl(a)...

Tabu v sociálních vědách je popularizační příručka, ale žádný velký odpor vědecko konunity nevzbudila, nejsou v ní žádné lži ani polopravdy. Je jenom trochu zjednodušující, ale to u pop věcí bývá (viz. idnes).
Na rozdílu mezi rasami není nic špatného : učí se o tom i medici, sociologové atp. a vyplývá to z nutnosti praxe tyto změny vnímat a řešit. Nechápu ale co má co dělat židovství s rasou. Zmíněné podání přeci míří na souvislost jméno->původ->víra->postoje
a jenom predikuje potencionální původ v důledku zvláštního pojetí slova vyvolenost ve znaleckém posudku . Logické to sice moc není, stačilo by prokazovat víra->postoje anebo se koncentrovat jenom na hloupost znaleckého výroku, ale to je už věcí obhajoby.

Na celém článku idnesu mě upoutal kategorický výrok předsedy ústavního soudu, který si patrně ani podání nepřečetl ale už radí, jak by se měla zachovat advokátní komora. Divím se, že se ze svého vlastního aktivismu v dobách temných nevyléčil a už by opět zavíral a zakazoval ostatním činnost na doživotí. Pokud si mám vybrat co do přiznivějších důsledků mezi trhlou sedmnáckou a tímto soudcem, bral bych tu holčinu. U ní je ještě nějaká pravděpodobonost, že se z toho vyspí.

Jiří Vyhnálek

Tomáš Marný řekl(a)...

Jan Potměšil napsal: "Srovnávat neonacistické projevy (třeba ty prvomájové z Brna, kde řečnili i proslulí zahraniční neonacisté) s projevy předsedy ČSSD považuji za demagogické."
Ale ono je to srovnání zcela na místě! V obou případech se řečníci přihlásili k "národnímu socializmu" a ani ti "závadoví" řečníci neříkali nahlas nic o tom, že chtějí poslat Židy do plynu nebo něco takového, co by jednoznačně odkazovalo na ten špatný národní socializmus. Ve vnějším projevu tedy byly oba projevy, alespoň pokud jde o výslovné odkazy na "národní socializmus", shodné.
Je potom legitimní se ptát, zdali OČTŘ postupují správně, když říkají "my dobře víme, jak to oni mysleli". Tohle domýšlení si, jak co kdo myslel, je dosti ošidná věc a já sám si myslím, že už zašlo za akceptovatelné meze. Jestli se s vážnou tváří z nošení trička s nápisem "Vlkodlak - Brand of Titans" dovozuje propagace nacizmu, tak to už jsme se s plnou parádou vrátili do dob c&k monarchie, která byla tímto domýšlením si významů v politických procesech proslulá.
Slyšel jste někdo o procesu s Omladinou?

Anonymní řekl(a)...

Jan Potměšil: Tabu v sociálních vědách je spíše populárně naučná kniha, které se věnuje nejen shrnutí výzkumu, ale též politizaci sociálních věd. Jsou zde všaki publikace předních vědců jako Hans Eysenck, Linda Gottfredson, Tatu Vanhanen, Richard Lynn, J. Philippe Rushton, Arthur Jensen, Charles Murray, William Shockley, Michael Levin, Richard Hernstein, Jon Entine, Glayde Whitney, Roger Pearson, Garrett Hardin či Edward Osborne Wilson atd. atd., kteří se kloní k stejným závěrům, ke kterým došel Bakalář.

Tomáš Pecina: Velký senát ESLP napsal něco hodně nevalné kvality; myslím, že již o tomto nesmylném rozsudku bylo napsáno hodně. Navíc, jak dokazuje nesouhlasné stanovisko Borrega Borrega, je tento rozsudek vůči romským rodičům skutečně urážlivý, jelikož je považuje za neschopné vybrat pro své děti adekvátní vzdělání. Oproti tomu je konstatování biologicko-sociální reality průměrně nižšího IQ, jiné kultury a hodnotového zakotvení zcela realistickým a neurážlivým tvrzením.

Ostatně IQ nesvědčí o charakteru člověka, ale jen je, mimo jiné, dobrým predikátorem vzdělávacího úspěchu a vzdělávacích možností.

Jakub Malinovský

Anonymní řekl(a)...

J. Drápal:

Po znalcích přijdou na řadu soudci. Představme si, že by třeba v této věci příjmení Mazel nenesl znalec, ale soudce. Nepochybně by mohl čelit námitce podjatosti také, není-liž pravda? Časem by se přišlo na jeho adresu bydliště, která by objevila na nejmenovaném blogu. Atd...

V. Loutocký

kocour řekl(a)...

Zjistit si něčí adresu je snadné.

Mne by zase třeba zajímalo, kde novinář Křivka z LN, o kterém jsem včera slyšel poprvé, vzal moje soukromé telefonní číslo a jak to, že LN i bez mého souhlasu si vedou - alespoň podle jeho sdělení - databázi telefonních čísel včetně toho mého. Pokud vím, firmy k tomu potřebují můj písemný souhlas a na rozdíl od redakcí to firmy i vědí ... jinak by to nově mohl být i trestný čin právnické osoby, že ano.

Zvláštní, že tyhle moje dotazy a zmatené odpovědi se v "rozhovoru" se mnou neobjevily. Že se mnou někdo dělal rozhovor, jsem se dozvěděl až z těch novin, když mi volal kamarád. Ten "novinář" se choval spíš jako nějaký podomní obchodník s teplou vodou a na přímý dotaz mi bylo řečeno, že si jen sonduje názory a bude postupně obvolávat všechny, kdo se v této diskusi mihli, a pak z toho všeho udělá článek. Pokud by se tedy někdo chtěl také vyjádřit, jeho číslo sdělím mailem na požádání (pod podmínkou, že si ho nezařadíte do žádné databáze).

P.H.

Anonymní řekl(a)...

To, co jste předvedl, pane Molku, je morální kýč jak vyšitý. Kdyby šlo o v zásadě stejnou námitku v jiné geopolitické oblasti, taky byste takhle jančil? Co je na ní neetického? Dokáže to aspoň jeden z kritiků popsat? Nebo se jen umíte zaklínat nějakými (neexistujícími) "etickými normami"?
U Pospíšila tu reakci vnímám jako snahu zviditelnit se (ostatně dojemný byl i jeho pláč v TV studiu při zprávě o smrt V.H.). U Rychetského jde o zásadní chybu, měl by ve funkci soudce skončit: beru to tak, že advokáty zastrašuje a vměšuje se do kompetencí komorys. Pokud bude Kočí potrestán, pak se tím dává jediný signál, signál lidem: už nikdy tu nebudte mít přístup k maximální obhajobě, protože i právem dovolené prostředky obhajoby budou trestány.
Petr Švéda

Anonymní řekl(a)...

A ještě jedna poznámka: patří už k české tradici být antipolitický: raději se nechat unášet na vlně emocí a pseudoproblému
než pracovat. V tomto případě pracovat by znamenalo s námitkou s e v rámci řízení vypořádat, a ne volat po "vyšších principech"
(vyšších než co?). Právo se kultivuje v rámci výměny věcných názorů a používání všech dostupných nástrojů, nařízené ticho a strach nás skutečně nikam neposunou.
Petr Švéda

Michael Teabag řekl(a)...

Za prvé, děkuji Pavlovi za skvělý post! V podstatě s Tebou bez výhrad souhlasím. Ačkoli sám sebe považuji za liberála, tak je třeba přiznat, že liberalismus má své meze. Do oblasti morálky prostě ten volný trh (ať už služeb, výrobků nebo třeba politických či jiných názorů) prostě jen obtížně dosáhne a v určitý moment je třeba se zastavit a aspoň se - tak jako Ty - „zamračit“. A nebo to naopak můžu chápat jako vrcholný projev liberalismu a svobody kritizovat dění okolo! Problém vyřešen :-) Jinak jako Jan Komárek nejsem přítelem ryze souhlasných komentářů, ale kdyby takto přemýšleli všichni, tak by výsledné vyznění celé diskuze bylo, že celá právnická obec odsuzuje Pavla Molka za tento emotivní počin (podobného dojmu možná nabyl pan Pecina, když napsal, že „většina diskutujících po jeho přečtení vyjádřila názor, který není vaší [tedy Pavlově] interpretaci námitky podjatosti příliš blízký“). A to prostě není pravda.

Za druhé, mám takový dojem, že se tu skutečně v celé diskuzi míchají jabka s hruškami, o čemž už výstižně napsal Tomáš Sobek, takže se do toho nebudu dál plést.

Jiná otázka je, zda skutečně stíhat (nemám rád to slovo, ale je tu tak hojně užíváno!) „ideozločiny“ a jestli to pro nácíčky není ve výsledku jen reklama zadarmo. Na druhou stranu ono klišé, že pro úspěch zla stačí, aby dobří lidé nedělali nic, má taky svůj pravdivý základ...

Michal Hájek

P.S. Až jsem z toho všeho dostal chuť na závěr připsat, že pravda a láska přeci jen nakonec zvítězí nad lží a nenávistí, čímž nejspíš půlku zde diskutujících vytočím do vrtule. Budiž :-)

Anonymní řekl(a)...

Advokát má samozřejmě právo použít všechny možné prostředky k obraně mandanta. Že to Rychetský neví a poučuje šéfa komory o doživotním vyškrtnutí bez znalostí podání jen ukazuje Krylovo tvrzení, že mladí zapálení komunisté se nikdy nepoučí a že jejich inklinace není věcí názoru ale inteligence.

Já si také dovedu představit obranu proti hloupému znaleckému posudku daleko více věcnější, ale na druhou stranu, pokud soudkyně je schopná držet 18-letou holku ve vazbě celý rok za slovní projev, pak bych zvolil také tvrdší tón, protože je pravděpodobné, že vezme posudek za svatý.

Pokud je někdo bigotní ateista, katolík, protestant anebo žid, je jistě (velmi pravděpodobně) podjatý v případě znalectví projevů proti ateismu ... Nakonec diskuse na idnes pod zmíněným článkem dokazuje, že to tak bere většina lidí (tedy čtenářů).

Michal Hrabovský

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad MH: Také si myslím, že kdyby byl dělán nějaký průzkum mezi právníky, min. významná část by byla blíž spíše autorovi postu. Skutečnost, že řada, možná i většina, komentářů v diskuzi je k autorovi v opozici, hájí poslání advokáta, relativizuje či popírá etické normy, snaží se racionálně obhájit důvodnost námitky (aspoň po přidání "kdyby") apod., vyplývá právě z principu diskuze na polemickém blogu. Budu-li s někým souhlasit, mám mnohem nižší motivaci psát "fakt dobrý, kámo", než pokud nesouhlasím - pak je má motivace ozvat se (ať už abych se blýsknul "originálním" názorem či opravdu jen polemizoval) mnohem vyšší. O judikátech, s nimiž souhlasím, také nepíšu a nepolemizuji s nimi, pokud je tedy někdo nevystaví na straně opačné, že jsou špatné.

Ad PŠ: Zajímalo by mě, jaká je definice morálního kýče, a jak psát o etické otázce nekýčovitě - slova o kýči jsou paušálně odsuzující, ale nic konkrétního neříkají.

Anonymní řekl(a)...

O dvou věcech samozřejmě nemluvíme. O tom svědčí fakt, že diskutující se shodnou na tom, zda námitka ano, nebo ne. Téma je jediné: o slovech, která jsou natolik přeplněná emocemi, že někteří mají pocit, že by měla být zakázaná. Slovo žid, navíc ve spojení se slovem původ a ještě k tomu ve spojení se slovem námitka zkrátka vytvořilo třaskavou směs. Doporučuji znovu otevřít Nietzscheho O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním a poté otevřít oči. S těmi slovy tu totiž před sebou máme "zatuhlou metaforu", kterou ochraňujeme a nevíme příliš proč.
Petr Švéda

Anonymní řekl(a)...

Pane Potměšile, ani etiku ani morální kýč nelze definovat obecně. (Odkud se bere potřeba vše definovat?) Obojí se ukazuje v příkladech. Jedinečným příkladem nemožnosti etiku normovat je tzv. etická kodex advokáta. Považujete správné vedení spisu a účtování odměny za problémy etické? Sama advokátní komora ukazuje, jak velký problém má s definováním etického.
Petr Švéda

Anonymní řekl(a)...

Až tato mediální masáž utichne a budeme se koncentraovat jen na samotný proces zjistéme v roce 2012 následující fakta :
A) mladé děvče je drženo jeden rok ve vazbě za to, že něco řeklo, co se týkalo vyvolených (pro většinu z nás : vládnoucí elita)
B) advokátu obžalované je v průběhu procesu šéfem ústavního soudu vyhrožováno ukočením činnosti pro obsah danného podání ve prospěch mandantky
C)za znaelecý posudek v oboru historie a humanitních věd je placeno státem 450.000,-

Ještě si pamatuji, jak kdekdo dštil síru na obhájce K.H.Franka také s poukazem, že jeho (advokátovo) tvrzení je troufalost, ale ani tehdy nebylo vyhrožováno ukočením činnosti.
Na druhou stranu chválím stát, že si duševní práce znalce tak cení a má tolik odvahy, že podepíše proplacení skoro půlmilionové faktury. To je jistě dobrá reklama pro školu, kterou dotyčný vychodil. Pro nás ostatní, nebo aspoň pro mě je to jen ukázka toho, kam se současná justice vlivem přehnané ingerence státu a vlivových hnutí a díky neschopnosti tvroby vlastního odůvodněného názoru dostala. Zavírat 18leté lidi za výroky se nedělalo ani za normalizace. Holt cesta k Dobru je opět opatníkovaná mrtvolami.

Jiří Malý

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Michal Hájek a Jan Potměšil: Díky, pánové, bez Vašeho upozornění na souhlasně mlčící čtenáře by debata pod mým postem dávala neveselý obrázek o tom, co je společenský mainstream. Kdybych bral tu debatu jako zrcadlo společnosti, asi bych tu "nebyl rád."

Ad Pavel Hasenkopf: Když si přečtete třeba Foucaultovo kyvadlo, zjistíte, že ne jen některé, ale všechny teorie spiknutí měly pravdu. Tímto pohledem bych nepochyboval, že i LN si vedou databáze telefonních čísel, ba co víc, že si "Vás pamatují"..... To je přeci typická sankce za nesouhlas, že? Být zařazen na nějakou černou listinu. Já to v povaze nemám, a tak se jen zařazuji k výtečné "legrační" větě V. Loutockého, lépe bych to neřekl (juj, a teď mám určitě další trestný bod...).

Ad Zuzana Candigliota: Vůbec nechápu, jak spolu souvisí dvě Vámi srovnávané kategorie. Stejně tak vůbec nechápu, jak souvisí s tématem postu. A proto bych chtěl jen ohlásit, že jsem zpytoval svědomí a začínám uvažovat o frutariánství. Určitě se ke mně přidáte, až poprvé uslyšíte plakat brokolici....
Pavel Molek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad PM:

Vidím, že jste přijal za svou theorii mlčící většiny :-)

Mně vůbec nevadí, jaký názor jste vyjádřil, a nevadilo by mi ani, kdyby byl ostře většinový (menšiny měly v historii pravdu možná častěji, než většina), ale mám problém s nevěcným tonem vašeho postu, a v menší míře i komentářů.

Dobře, domníváte se, že námitka podjatosti je nedůvodná, pak to ale chladně a racionálně zdůvodněte. Fajn, myslíte si, že je nadto nepřijatelná, ale ani to nemůžete opírat o hormonální vzdutí ve čtenáři, ale musíte argumentovat.

Proto se vás ptám: myslíte si, že by měl být Dr. Kočí za námitku kárně potrestán? Smím-li prosit, ano-ne a odůvodnění (poučení můžete vynechat). Děkuji!

Unknown řekl(a)...

Post jen ukazuje, že být židem, je pořád některými vnímáno jako trauma, o kterém se nemá mluvit. Opačný případ: divoký odsun sudetských Němců a námitka vůči znalci s předpokládaným sudetoněmeckým původem. Takové emoce by nekypěly. Přitom obě námitky by byly založeny na obecném modelu, že člověk ztrácí soudnost v případech, které se jej jako osoby nebo rodu existenčně dotýkají. Účelem námitky je hlavně otevřít prostor pro odstranění pochybností, a že žádné nejsou či nebyly, je urválkovsky namyšlené. Post zařadil Jiné právo pod "právnické idnes" (neboť i článek na idnes byl objektivnější).

Můj osobní názor na námitku je, že samotné židovství nebrání, aby znalec působil ve věci proti pravicovým extrémistům, pokud nejsou dány další okolnosti. Ale vůbec bych nekypěl, pokud by taková námitka padla.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PŠ:
Mě jen zajímá, co to vlastně je morální kýč (příp. co jím není) a proč post P.Molka splňuje kritéria morálního kýče (proč je to kýčovité). Berte mě jako úplného hlupáka, ale já sice znám termín "morální kýč", ale opravdu zatím moc nevím, co si pod tím představit. Tedy znám to jako nálepku, ale mám-li jít po obsahu, uniká mi smysl této klasifikace, aspoň v tomto konkrétním případě.

Ad P.Molek: Někdy se ozývám i tam, kde mi přijde spektrum názorů nevyvážené. U některých diskuzí však zapojení se může postrádat smysl. Závěr o nesmyslnosti diskuze s obhájci oné podivné nepodložené námitky podjatosti může odrazovat i ostatní, kteří jinak sdílí údiv či znechucení nad jejím obsahem a uplatněním.

Anonymní řekl(a)...

Možná inspirace pro příští námitku podjatosti v projednávané věci : "Nyní mě ukřižují! Vím to. Tři soudcové jsou židé.“
„Jak to víte?“
"Poznám krev. Třem z nich je nepříjemné, když se na ně dívám. To vím. Studoval jsem rasové učení dvacet let. Charakter ukazuje stavba těla. V těchto věcech jsem odborník." (Julius Streicher v rozhovoru s psychologem G.M.Gilbertem během Norimberského procesu) viz http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_10920

Karel Knaifl

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Karel Knaifl: Pěkné, inspirativní, díky. Jen se obávám, že několik diskutujících se v tuto chvíli diví, co je na Streicherově tvrzení vlastně divného.

Ad Tomáš Pecina: Má odpověď je jednoduchá: nevím. Ony jsou to totiž dvě různé věci. K tomu, abych napsal, že mi nějaký argument připadá pohoršující, mi stačí, když si přečtu onen argument. A o ten v mém postu šlo, ne o stíhání advokáta či slečny Šlégrové. Samozřejmě pokud bych se později dozvěděl, že jsem ten argument špatně pochopil, rád uznám, že jsem se mýlil, ovšem proběhnuvší debata mě k tomu v tomto směru věru neinspirovala, spíš naopak.

Naopak k tomu, abych napsal, zda někdo má či nemá být kárně či jinak potrestán, bych potřeboval znát celou řadu dalších věcí, v první řadě to, zda doktor Kočí tu námitku opravdu vymyslel a sepsal, nebo zda ji pouze podepsal, což jsme se stále nedozvěděli. Vyjádření pohoršení a vyjádření názoru na to, zda někdo má být kárně odsouzen, jsou dvě velmi odlišné věci. Pohoršení může být rychlé a může je vyjádřit kdokoli; ale vyjadřovat se k vhodnosti potrestání, to chce kompletní informace, čas na přemýšlení a kompetenci k výroku. V tomto případě nemám ani jedno.

Je to totéž, jako když na ulici potkám někoho se svastikou na tričku. Zamračím se, pohorší mě to a zeptám se ostatních, jestli je to taky pohoršuje (což jsem udělal svým postem). Ale pokud se mě někdo třeba zeptá, jestli byl spáchán trestný čin, tak raději veřejně neodpovím, protože samozřejmě netuším, jestli je ten člověk trestně odpovědný, jestli to není opačná svastika a nositel, který je Ind, ji nenosí pouze jako indický symbol, nebo jestli to není součást nějakého happeningu, který má naopak upozornit na stoupající toleranci k symbolům totalitních hnutí (bylo by bezva, kdybych se teď dozvěděl, že to všechno, co tu sledujeme je ze strany zúčastněných jen nějaký happening, nechcete mi udělat radost...?).
Pohoršení přísluší každému a hned, mimo jiné proto, že pohoršení neporušuje presumpci neviny; naopak názory na kárné odsouzení bych si dovolil ponechat orgánům, které to mají v kompetenci. Takže budu disciplinovaně a tiše sledovat jejich počínání. Tolik věcný argument.

Ale krom toho na Vaši otázku nemohu odpovědět nic jiného, než že nevím, z prostého důvodu, že jsem zaměstnancem soudu, který by v případě kárného odsouzení advokáta byl kasačním soudem vůči rozhodování krajského soudu proti rozhodování ČAKu. Jinak řečeno, ve chvíli, kdy jsem post psal, šlo o pohoršující námitku podjatosti ve věci, která se soudu, na němž pracuji, nijak netýkala ani věcně ani místně, proto jsem nepokládal za problém své pohoršení vyjádřit. Ode dneška, kdy se ve vzduchu nově začínají vznášet kárná obvinění, jež může náš soud v budoucnu přezkoumávat, se můj vztah k tomuto tématu nutně mění (můžete namítnout, že jsem to mohl tušit, ale to bych se nemohl vyjadřovat k ničemu, co mě pohoršuje, protože leccos pohoršlivého může být následně stíháno jako přestupek), takže považuji za profesionální si od nynějška uložit bobříka mlčení a k tématu se nadále nevyjadřovat. Ostatně myslím, že v debatě už bylo vše řečeno. Ba i mnohem víc. A o tom, jestli je stejně nemorální propagovat rasismus jako jíst drůbeží maso, si můžeme popovídat zase někdy jindy, viďte?
Pavel Molek

Guy Peters řekl(a)...

Jakub Jošt celkem správně poukázal na to, zda v mém pojetí ethnicity nejsou nějaké rozpory.

Předně bych chtěl říci, že trvám na tom, že ethnicita je subjektivní. Nicméně, má i objektivní předpoklady – nelze si ji volit zcela libovolně.

Tak i semitství. Pokud se p. Mazel Židem být necítí, tak jím zkrátka není, i kdyby halacha nebo norimberské zákony stokrát stanovily jinak. Nicméně, to, zda se jím být cítí, může leccos naznačit (= umožnit dovodit). Např. právě židovské příjmení, které nasvědčuje tomu, že dotyčný splňuje kritéria halachy, tedy zda se rovněž subjektivně, ale podloženě, může cítit být Židem.

Anonymní řekl(a)...

Ad Pavel Molek: Indové a happeningisté svastiky nosit mohou? Pro ně platí výjimka ze zákona, nebo jsou si rovnější než jiní? A u Indů se původ zkoumat může?

Svoboda

Guy Peters řekl(a)...

K nechutnému podsouvání p. Potměšila:

Seznamte se laskavě s tím, o čem je spor. Není o to, zda Žid může být soudní znalec, jak tady nesmyslně překrucujete, ale zda Žid má být v ČR (nikoliv v Israeli, kde by to jinak nešlo) soudním znalcem ve věci antisemitismu. Myslím, že je zjevné, že každý Žid je v otázce antisemitismu podjatý, stejně jako každý Němec ve věci germanofobie apod. Je přirozené, že člověk, který je nenáviděn, neposuzuje nenávistníka neutrálně a bylo by absurdní něco podobného vyžadovat.

Podjatost nelze nikdy zcela vyloučit, ale je znakem právního státu, aby rozhodovali nepodjatí. Pokud jsou podjatí všichni nebo drtivá většina, dá sám přirozený rozum, že je vyloučit nejde. Nicméně o tom jsem již psal.

Zákazem zjišťovat ethnicitu znalce, je-li předmětem trestního řízení nenávist k ethniku, budujete karikaturu právního státu – přesněji řečeno, jeho atrapu.

Do práva se samozřejmě mají a musí promítat hodnoty. A těmi jsou: nepodjatost a rovnost před zákonem. Bohužel, Vaše hodnoty vedou k nerovnosti, kdy vytváříte 3 kategorie lidí: 1. nad zákonem (z důvodu minulých zásluh či příkoří), 2. obyčejné a 3. mimo zákon (státem, na základě jejich názorů, označené nepřátele). Třetí kategorii jsou pak upřena politická (svoboda projevu, spolčovací i shromažďovací) i processní práva (právo na obhajobu, na vznášení relevantních námitek podjatosti).

Občasný blogger řekl(a)...

Jsou všude.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Svým drzým dotazem jsem se snažila poukázat na mnohé rozměry morálky a o to přece v tomto postu jde - o morálku. Každý z nás ji má trochu jinou, každého pohoršuje něco jiného. Když někteří začnou kritizovat druhé z nemorálnosti (zde skupina lidí kritizující Tomáše Pecinu a jeho spolupracujícího advokáta), tak lehce i oni mohou být objektem kritiky z jiné nemorálnosti.

Musím se Tomáše Peciny výrazně zastat, a to hlavně z toho důvodu, že on je v tomto státě pro řadu lidí (bohužel nebo bohudík?) jedinou zárukou zákonnosti a ústavnosti. Jistě je možné s ním v některých věcech i nesouhlasit, ale on je jeden z posledních, kdo si zaslouží být pranýřován v tomto státě, kde spravedlnost (ne)funguje tak, jak (ne)funguje. Minimálně stejně tak lze kritizovat advokáty, kteří svým ex-offo klientům poskytují služby, které jsou na úrovni jakéhokoli studenta střední školy (kolik takových je?) a nebo naopak advokáty, kteří nikdy nic neudělali pro-bono... A co potom formalističtí (úplatní, populističtí či vyloženě hloupí...) soudci nebo třeba akademičtí právníci, kteří nikdy nezastupovali obyčejného člověka před soudem, aby mu nezištně pomohli?

Tomáš Pecina, byť není právník, také přispívá k větší srozumitelnosti práva pro obyčejné lidi svou internetovou Iuridictum encyklopedií.

Tak mě napadá, zda je vlastně v ČR někdo, kdo má výrazně větší zásluhy než on na tom, aby se právo v praxi co nejvíce přibližovalo spravedlnosti a aby nešlo jen o nesrozumitelný pojem, který je zdrojem výdělků privilegované skupinky lidí?

Zuzana Candigliota

Tomáš Pecina řekl(a)...

Vážený pane Molku,
obávám se, že kdybyste po tom, jaký post jste zveřejnil, jen koutkem mozku zauvažoval nad tím, že byste snad v případu kárného provinění Dr. Kočího mohl rozhodovat (nebo se podílet na přípravě rozhodnutí), pojal bych podezření z terminální ztráty soudnosti a nutnosti okamžitého doškolení v problematice podjatosti soudních osob. K odpovědi na svou otázku vás ale nenutím (jakkoli by mne zajímala, a jakkoli by asi zajímala i jiné, protože něco jiného je morálně odsoudit a něco jiného souhlasit s potrestáním stavovskou organisací). Je to na vás.

Ad GP:

Děkuji, napsal jste to i za mě. Duch norimberských zákonů a třídění lidí je tu oživován někým úplně jiným než Lucií Šlégrovou nebo její obhajobou.

Ad ZC:

Trochu víc kritičnosti v pohledu na mě, Zuzanko!

Anonymní řekl(a)...

Ad Sobek : fotku nechápu. To zas bude nějaký jinotaj.
Ad Molek : vyše vysvětlení možné nepodjatosti mě přišlo také komické jako p. Pecinovi. To opravdu myslíte vážně, že byste v té věci mohl spolurozhodovat ? Možná to ale vysvětluje vaše pojetí nepodjatosti.

Jan Vrchota

Anonymní řekl(a)...

Ta fotka je geniální :-)

P.H.

Michael Teabag řekl(a)...

Ano, ta fotka je vtipná :) Ale asi stojí v téhle souvislosti za to dodat, že i čísla dresů mohou mít politický podtext. Jaromír Jágr se například netají tím, že si číslo 68 vybral mj. coby připomínku sovětské invaze (to asi příliš nerozhlašoval při svém angažmá v Rusku). Každopádně je ale v těhle věcech zapotřebí odhodit paranoiu a nehledat jinotaje za vším. Stejně tak je ale důležité ony jinotaje nepřehlížet, jsou-li přítomny. A teď aby se v tom čert (nebo znalec?) vyznal :)

Anonymní řekl(a)...

Ad Jan Vrchota:

Žádný jinotaj, jak jste mohl přehlédnout propagaci Hitlera?

Vlastně to by asi s ohledem na "kontext" propagace podle znalců nebyla, ovšem pokud by dotyčný fotbalista nebyl známou závadovou osobou, to by byla jiná. Zajímalo by mě ovšem, pokud by závadová osoba třeba zveřejnila svoje telefonní číslo s osmnáctkami, zda by také s ohledem na kontext šlo o propagaci. To by nám vysvětlili státem placení znalci, pokud bychom neměli jasno. Škoda jen, že pak chybí prostředky (i vůle) vyšetřovat skutečnou kriminalitu jako je fyzické násilí vůči menšinám (často ze strany samotné policie) nebo korupci, kdy se proslýchá, že vyšetřovatelům práci stále ještě usnadňuje T602 apod.

Teď ale bez ironie... myslím si, že extremistické verbální projevy by mělo být možné stíhat pouze a jenom v případě, že většina veřejnosti v nich ten extrémismus a podporu potlačování lidských práv a svobod rozpozná a na nebezpečí se shodne. A ne že je k tomu potřeba přivolávat finančně motivované znalce. Podobně je tomu přece u přestupku vzbuzování veřejného pohoršení, jehož znaky vyložil Nejvyšší správní soud (2 As 69/2003) a jedním z nich je rozpor s obsahem mravnosti, na němž se společnost shodne v daném čase a místě konsenzem. Důležité je tedy, jak čin vnímá naprostá většina veřejnosti a ne znalec, který už jen s ohledem na svou specializaci má tendenci vidět věci jinak. Jaká by to bylo absurdita, kdyby k posouzení přestupku bylo třeba vyhotovit znalecký posudek z oboru etiky... Přitom spoléhání na znalce z oboru extremismu v trestním řízení je úplně stejně komické.

Zuzana Candigliota

Občasný blogger řekl(a)...

Ad Tomášova fotka (pro Jana Vrchotu):

Klíčem je číslo na trenýrkách.

Pak však nelze zamlčet ani dalšího známého propagátora Erica Lindrose se závadným 88 na zádech :o)

MR

Anonymní řekl(a)...

Neverim, ze po zklidneni emoci a po zbeznem studiu zdroje i kontextu (a prace autoru namitky, Petra Kociho a Tomase Peciny) muze nekdo soudny povazovat tu namitku za skutecny projev antisemitismu.

Ta namitka je zrejme neduvodna a politicky nekorektni, mozna i netakticka, ale ma racionalni jadro. Medialni projevy pohorseni jsou jen povrchni moralni panikou a projevem politicke korektnosti.

Neverim, ze ti, kdo se v mediich tak plamenne rozhorcuji, znaji zdroj a kontext - spis vychazeji z medialne posunute skandalizacni interpretace. Neverim, ze kdokoliv soudny ctici ustavu a principy advokacie muze se znalosti veci volat po karnem postihu Petra Kociho.

Ondrej Rezak

Tomáš Marný řekl(a)...

Guy Peters napsal: Do práva se samozřejmě mají a musí promítat hodnoty. A těmi jsou: nepodjatost a rovnost před zákonem. Bohužel, Vaše hodnoty vedou k nerovnosti, kdy vytváříte 3 kategorie lidí: 1. nad zákonem (z důvodu minulých zásluh či příkoří), 2. obyčejné a 3. mimo zákon (státem, na základě jejich názorů, označené nepřátele). Třetí kategorii jsou pak upřena politická (svoboda projevu, spolčovací i shromažďovací) i processní práva (právo na obhajobu, na vznášení relevantních námitek podjatosti).
Nemohu, než podepsat. A to je právě věc, kterou vyčítám autorovi článku Pavlu Molkovi: ta zaujatost!
Celý původní článek je laděný ve stylu "bojující demokracie" s přívlastky. Ne že právo platí pro všechny stejně, ale my si v zájmu boje za tu správnou demokracii budeme vybírat, komu a jak práva přiznáme.
Například za zásluhy rodinných příslušníků nemusí platit paragraf schvalování. A ještě jsme pohoršeni pobuřující myšlenkou, že by snad měl platit pro všechny - takový morální relativizmus! Hrůza.
A přestože očividně většina diskutujících logiku námitky podjatosti pochopila (a logika nemůže být rasově zaujatá), tak je třeba hned autorovi námitky podsunout, že určitě chce upírat práva Židům všeobecně a že nejspíš nechce, aby Židé dělali jakoukoli znaleckou činnost.
A podle autora článku není DSSS a TOP09 tou "správnou" konkurencí, ale špatnou konkurencí, takže znalec nemůže být být podjatů ani kvůli své politické činnosti.
Prostě všechno se hodnotí ne podle toho, jak to je, ale zda se to hodí do krámu ...
Rád bych autora článku upozornil, že teorii kluzkého svahu by šlo velmi dobře aplikovat i na něj samotného: autor očividně hájí "bojující demokracii" jen pro ty správné lidi - nechce náhodou náhodou ještě lepší, řízenou demokracii, třeba založit zase Národní frontu a jednotné kandidátky?!
Mám-li hovořit za sebe, to už radši přijmu páně Pecinův svět než pohled autora článku. Pokud pár ******* bude vylepovat pitomé samolepky, moje práva újmy nedoznají; pokud však nějaký sociální inženýr bude rozhodovat, jaká práva komu uzná a zda dotyční mají ten správný důvod chtít nějaká práva a rovnost před zákonem, to do mých práv může zasáhnout dosti citelně. :-/
Myšlenka, že zastánce takového kádrování a uznávaní práv jen tam, kde se to hodí, pracuje na soudě, mne naplňuje smutkem ... Moje právo je slepé a platí pro všechny stejně.
Zopakuji zde to, co jsem psal na blog Paragraphos: pokud je na námitka podjatosti důvodná (čemuž já osobně nevěřím), uznejte ji. Pokud není, zamítněte ji a udělejte to v klidu, věcně a bez všeobecné hysterie.

Občasný blogger řekl(a)...

Vzhledem ke způsobu zveřejňování komentářů vidím, že moje vysvětlení pro pana Vrchotu je už s křížkem po funuse...

Jinak ovšem naprostý souhlas s tím, co ve svém posledním komentáři uvedla Zuzana Candigliota. I já považuji za absurdní, aby bylo prostředky trestního práva (ultima ratio) trestáno nošení oblečení s čísly, jejichž symbolika zůstává podstatné části veřejnosti skryta. Naštěstí nosím při fotbale na dresu šestku a chapadla "bránící se demokracie", obsažená v § 403 TZ, tak na mě nedosáhnou.

MR

Anonymní řekl(a)...

Díky za pomoc. Napadla mě ta 18 při ranní kávě, jen jsem si nemohl vzpomenout, kýho pohlavára narození to vlastně symbolizuje. Už chápu, proč je nutné na rok v ČR zavírat všechny osmánáctky (čteno osmáncky) :-) Jen mě napadá, zda zmíněný fotbalistza tím, že má na stadionu větší plochu než diváci, nepatří mezi vyvolené. Rozhodně by to stálo za jedno trestní oznámení a jeden fundovaný znalecký posudek, třeba by dal znalec i množstevní slevu ...

Jan Vrchota

Anonymní řekl(a)...

Ad Teabag : nevím, proč by 68 na drese Jágra vadila. Vždyť rusové udrželi dobyté územní 20 let. Komu se to dnes podaří ?

Michal Vávra

Anonymní řekl(a)...

ad j. potměšil: kýč je vymezit ostře dobro a zlo, kýč je postavit na stranu zla advokáta s jeho námitkou, kýč je postavit do jedné řady "hnědé" a "rudé" (to je navíc naprostá neznalost dějin, autor by se měl vrátit na gymnázium), kýč je mylset si, že existuje nějaký ideální svět (nebo řekněme stav věcí), kde už nebudou hnědí a rudí, zlí advokáti, hloupé členky dsss apod. zkrátka: text mi připomíná ty obálky jehovistických časopisů, kde si v džungli hrají tygři s laněmi, ptáčci s kočkama, černí, bílí a žlutí lidé se drží za ruce a všichni, ale opravdu všichni se na sebe usmívají.
obávámse, že ti, co začali volat po kárném řešení advokáta, jsou ti, co by za jiných historických okolností navrhovali jeho vyznamení. rozumný člověk neudělá ani jedno. malá citace: pokud se postaráme o politickou svobodu, pravda a dobro se už o sebe postarají. r.rorty
petr švéda

Dan Dvoracek řekl(a)...

MR: To se pěkně pletete. Jste jasná třetina Dolfiho. Pokračujte plynule na Pankrác.

Jan Potměšil řekl(a)...

Ad PŠ:
Díky - takhle už tomu rozumím.

Ad GP:
Pokud říkáte, že "je zjevné, že každý Žid je v otázce antisemitismu podjatý", tak já to považuji za nesmysl, ale vysvětlováním bych opakoval to, co už jsem psal jinde.

Pokud jde o hodnoty v právu, vyjadřoval jsem nesouhlas s morálním relativismem, stavěním rozdílných věcí naroveň s poukazem na nějaký formální znak či srovnávání nesrovnatelného (např. židovské anekdoty, kde je třeba zjednodušení a srozumitelnosti, a nepodložený a s ohledem na následky zákeřný blaf o něčím židovství). A samozřejmě se nemohu smířit s Vaším pojetím svobody projevu, zahrnují i "právo" na zastrašování jiných a šíření nenávisti k jiným.
Zároveň se ale omlouvám za emotivitu své reakce (výpadu proti Vám), ale některé věci mne vždy rozčílí.

(Možná by mě zajímalo, jak vidíte případ zmíněný soudcem Fremrem v posledním Respektu, kdy byl rwandským tribunálem odsouzen i populární zpěvák, za své projevy/texty, či jak se díváte na odsouzení Julia Streichera tribunálem norimberským.)

kocour řekl(a)...

Michal Vávra:

Teda ten Jágr je ale mazanej ... ale je načase ukončit jeho podvratné rejdy:

68 na dresu + 20 let = 88!

A mají ho!

(Smím si naúčtovat pseudoznalečné? Přeci jenom, právě jsem odhalil hodně velkou, rafinovanou rybu :-)

P.H.

Občasný blogger řekl(a)...

DD:

Nebylo by v duchu stejné logiky za situace, kdy iniciály DD převedené na čísla jsou přesnou polovinou 88, vhodné uvažovat minimálně o přejmenování? :o)

Ale vážně - čísla i trička by měla být pod rozlišovací schopností demokratického právního státu, má-li skutečně naplňovat tyto atributy. I doktrína bránící se demokracie totiž nemůže být aplikována disproporčně. Jsem v tomto směru docela zvědavý, jak dopadne trestní soud "o tričko", aktuálně probíhající u MS Brno (před IMHO jedním z nejkvalitnějších místních trestních soudců).

MR

Anonymní řekl(a)...

já myslím, že daleko závažnější je toto http://www.tyden.cz/rubriky/domaci/topolanek-talmanova-a-nicolas-pozovali-fotografum_17512.html

RS

Tomáš Marný řekl(a)...

Nebylo by v duchu stejné logiky za situace, kdy iniciály DD převedené na čísla jsou přesnou polovinou 88, vhodné uvažovat minimálně o přejmenování? :o)
Kdybyste nevymýšleli hlouposti ... Původně vážná debata nějak sklouzává.
Pokud chcete žertovat, doporučuji koupit něco v obchodě Storch Heinar:

http://storchheinar.spreadshirt.de/t-hemd-division-storch-heinar-A14618538

Z toho by někteří příslušníci OČTŘ dostali infarkt!

Guy Peters řekl(a)...

Obávám se, že přes mé žádosti, nikdo ze zastánců bojující demokracie se nenamáhal vysvětlit, kde vidí hranici nepodjatosti a proč.

Odmítám obvinění, že jsem morální relativista. Tím jste naopak Vy, protože schvalujete, že pí Mašínová má více práv než prosťáček.

Nikdy jsem nedával na roveň židovské anekdoty a třeba Protokoly. Jen tvrdím, že ve svobodném státě musí být vydávání Protokolů beztrestné. Jinak nedokážeme ani po 250 letech naplnit maximu připisovanou Voltairovi: Nesouhlasím s vašimi názory, ale do smrti budu hájit vaše právo je říkat.

Mé pojetí svobody projevu vychází amerického: Terminiello v. City of Chicago, 337 U. S. 1 (1949), Brandenburg v. Ohio, 395 U. S. 444 (1969) a Collin v. Smith, 578 F. 2d 1197 (7th Cir.) (1978): „We cannot then be unmindful of the horrors associated with the Nazi regime of the Third Reich, with which to some real and apparently intentional degree appellees associate themselves. Nor does the record allow us to ignore the certainty that appellees know full well that, in light of their views and the historical associations they would bring with them to Skokie, many people would find their demonstration extremely mentally and emotionally disturbing, or the suspicion that such a result may be relished by appellees. But our task here is to decide whether the First Amendment protects the activity in which appellees wish to engage, not to render moral judgment on their views or tactics. No authorities need be cited to establish the proposition, which the Village does not dispute, that First Amendment rights are truly precious and fundamental to our national life. Nor is this truth without relevance to the saddening historical images this case inevitably arouses. It is, after all, in part the fact that our constitutional system protects minorities unpopular at a particular time or place from governmental harassment and intimidation, that distinguishes life in this country from life under the Third Reich.“ To je hluboká pravda, kterou ani Vy nemůžete popřít. A podotýkám, že soud zde mluvil o neonacistech jako „nepopulární menšině“.

Na další oblíbený argument, že US zkušenosti jsou do Evropy nepřenosné, předem odpovídám, že otevřeně nacistické strany jsou plně legální nejen v USA, ale rovněž v Dánsku, Norsku, Švédsku, Spojeném království, Řecku či Rusku.

Co se týká norimberských processů, ty jsou pod vší kritiku již jen použitím osvědčených sovětských kádrů z moskevských processů. Trest smrti za pouhé řeči, sebevíce odporné, nemůžete obhajovat ani Vy.

Co se týká prokurátor v. Simon Bikindi, podle mého názoru se to vejde pod bezprostřední nezákonné jednání (angl. imminent lawless action).

Anonymní řekl(a)...

Po dnešní tiskové konferenci jsou vyvráceny hlasy těch, kteří tu tvrdili, že slečna Šlégrová netuší, co dělá pan Kočí jejím jménem.

PS: Nezobrazil se mi tu můj příspěvek, kterým jsem hodnotila otázky vkusu, etiky a morálky. Jde o technickou chybu redakčního systému nebo byl moderátorem smazán?

Petra Hlavatá

Anonymní řekl(a)...

Ad Guy Peters

"Jde tedy o to zjistit, zda se někdo cítí být Židem. To je nejlépe seznatelné z jeho vlastního prohlášení nebo nepřímo z jeho projevů.

Jakmile postavíme na jisto tento subjektivní postoj, lze presumovat, že je zde poměr k věci."


1. Nikoliv, to nelze presumovat. V čem by tento "poměr k věci" měl spočívat? Jistě ne v byť i výrazně negativním postoji k nacistickým/neonacistickým hnutím - tento výrazně negativní postoj (který bezesporu lze u Židů předpokládat) totiž odpovídá nejen hodnotovému postoji zákonodárce, ale i každého slušného člověka.

Vaše tvrzení tedy vychází z nevysloveného a nedoloženého předpokladu, že Židé (dnes, v roce 2012)trpí kolektivní paranoiou, v důsledku které mají prokazatelnou tendenci "slyšet trávu růst" a vidět projevy neonacismu i tam, kde žádné nejsou.

2. Váš argument je tedy podle mě na úrovni tvrzení, že ženy -soudkyně patrně nebudou schopny nezaujatě a objektivně posuzovat obvinění ze sexuálního násilí na ženách, a proto jsou všechny pro tyto účely podjaté (odpovídající psychologické vysvětlení si doplňte sám). Zastáváte takto široké pojetí podjatosti?

3. I kdyby existovala vědecká studie, dokládající statisticky významně zvýšenou (popřípadě sníženou) citlivost určitých skupin obyvatel na jistý typ kriminality, jak velká statistická odchylka od zbytku populace by odůvodňovala vyloučení VŠECH členů této skupiny pro podjatost?

(Ovšem, někteří diskutující pro své závěry zjevně ani takovou studii nepotřebují, protože je přece jasné, a "obecně známé" že "ti Židi jsou, chudáčci, všichni traumatizovaní cimprlichové". Pak se ovšem nemohou divit, že takový způsob uvažování vyvolá negativní reakce).

Jakub

Anonymní řekl(a)...

myslím, že judr. kočí a ostatní advokáti, kteří chtějí svou práci dělat poctivě, by měli požádat o azyl advokátní komoru státu zambie. začínám podezírat kritiky z řad soudců, že prostě prosazují (možná i nevědomě) svůj zájem na plynulém a co nejméně problémovém průběhu řízení. takže je za tím možná prostě pohodlí. u kritiků z řad komory si nejsem jistý, zda motivací není msta za kočího úspěšné napadení tunelu s taláry. u kritiků z řad teoretiků je to asi tím, že nikdy u soudu nebyli a netuší, jak často k šikaně ze strany soudců dochází - i když ne vždy je možné tuto šikanu posoudit jako podjatost.
petr švéda

Guy Peters řekl(a)...

ad Jakub:

1. V tom se naprosto neshodneme. V čem byl měl ten výrazně negativní postoj spočívat? V zákazu vydávání Mého boje? V zákazu jeho čtení? Zásadně odmítám tabuisaci jakékoliv ideologie. Jako liberál mám k (neo)nacismu stejný vztah jako k bojující demokracii, tj. krajně negativní. BTW, bojující demokracii vytvořil přední nacista Carl Schmitt, takže nynější boj s extrémisty je produktem i jeho myšlenek.

Vaše tvrzení tedy vychází z nevysloveného a nedoloženého předpokladu, že Židé (dnes, v roce 2012)trpí kolektivní paranoiou
Non sequitur. Proč hned paranoiou? Jsou Židé kolektivní entitou? Mají něco společného? Mají společný postoj k nacismu? Liší se tento postoj od postoje k nacismu třeba Arabů? Indů?

Vy tvrdíte, že k antifě patří každý slušný člověk, tj. drtivá většina. Ve Vaší logice má tedy poměr k věci každý člověk, tj. nejen Židé. Ale tak to není. Nacistická strana není jen ideologie, ale také společenství. Tvrdím, že drtivá většina neonacistů jimi není z ideologických důvodů, ale kvůli pocitu sounáležitosti. Navíc stejně jako existovala spousta slušných kommunistů, např. Rychetský :-), tak existovala spousta slušných nacistů, např. Georg Konrad Morgen, Richard Scheringer, sporněji též Martin Heidegger, Leni Riefenstahl či Hans Globke.

v důsledku které mají prokazatelnou tendenci "slyšet trávu růst" a vidět projevy neonacismu i tam, kde žádné nejsou.
Nechci soudit nijak kolektivně, protože koncept kolektivní viny je mi cizí. Nicméně, v tomto případě se jasně a nade vší pochybnost ukázalo, že znalec Mazel slyšel trávu růst a viděl projevy neonacismu i tam, kde žádné nejsou, neboť slovo „vyvolenec“/„vyvolený“ chybně interpretoval jako označení Židů, ačkoliv šlo o označení establishmentu.

ad 2. Jedním z cílů tohoto blogu je ukázat, že v praxi prakticky nic není binární a odhodit ten primitivní manicheismus (např. závazný/nezávazný), který v české právní praxi urputně přežívá. Takže ano, ženy jsou podjatější než muži v případě klassického znásilnění. Ale protože jich je 50 %, není možné tak širokou skupinu vylučovat z rozhodování. Zde má právo na zákonného soudce přednost před podjatostí, podobně jako když soudce rozhoduje o platech soudců. Navíc je zde podjatý i muž, který implicitně více nadržuje (má empathii) pro násilníka. A třetí pohlaví nemáme.

3. Jsem krajně skeptický k dnes tak módní kvantifikaci. Nejsme stroje. Zůstávám na kasuistickém: Poznám to, když to vidím.

Dan Dvoracek řekl(a)...

Rád bych se něco optal diskutujících, kteří kritizují kolegu obhájce.

Představte si, že jste obžalováni z nějakého hnusného trestného činu, který má spočívat v tom, že jste někde něco řekli, napsali a měli jste tričko (a čepici). Představte si, že soud nařídí posudek na to, jestli váš projev, tričko a čepice jsou náckovské a oslavují různé představitele třetí říše. Dozvíte se, že abstraktní znalec, který to bude dělat, je shodou okolností Žid.

VÁM TO BUDE JEDNO?

Fakt se prosím vžijte do role obžalovaného, představte si to hodně barvitě, pokud vám to vaše profesní zkušenost umožní, a pak prosím zkuste velmi upřímně říct, zda jako FAKT nebudete mít náznak obavy o to, jak to s vámi dopadne. Protože pokud řeknete, že ne, tak jsem hrozně rád, že znám takový statečný lidi.

Anonymní řekl(a)...

Pane Dvoracku, ono to stihani ma nejakou souvislost mezi tim, ze nekdo je Zidem? Opravdu zajmava logika ve smyslu zidovskeho celosvetoveho spiknuti.
Jiste svou brilantni uvahu rovedete, takze bychom jako znalce vyloucili i homosexuala, Roma, nekoho, kdo ma v rodine postizeneho, potomka jinych perzekvovanych behem protektoratu atd.neb ti vsichni mohou mit na nacky pifku. Skoro bych rekl, ze na nacky ma pifku kazdy normalni clovek.
Cimz nerikam, ze ma byt nekdo stihan za samolepky. Ale znalec nerika, ze nekdo stihat byt ma, znalec jenom rika, ze ta samolepka, cepice nebo tricko ma spojitost s nacismem. Chce-li to nekdo nosit, at si to klidne nosi. Ale ten znalec fakt nikoho neodsoudi, coz pan advokat Dvoracek nevi.
Frant. Gebauer

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad DD:

Podle současného stavu (názor předsedy ÚS, funkcionářů ČAK a odborné veřejnosti) vás v takovém případě musí obhájce poučit, že námitku nepodá, ale smíte ji podat sám, on pouze soudu zdůrazní, že se s ní neztotožňuje a distancuje se od vás. Toť stav české advokacie v r. 2012. Malounko na zvracení, řekl bych…

Anonymní řekl(a)...

Rozlišujete prosím nácky a neonácky. To jedni mají za sebou chmurnou historii, ti druzí jen nějaké veřejné výstupy, které proti minulosti členů KSČ a STB nemají žádnou společenskou nebezpečnost. Když se už nějaký soudce rozhodne do tohoto jít, pak by měl mít tolik v sobě odvahy a pravdy, aby znalecký posudek, který je nasazený na obviněnou tím, že vyvolenost vysvětluje v teologickém výkladu a nikoliv obnecné chápaném, smetal ze stolu a vybrala nového znalce, když už není schopna sama posoudit, čeho se dotyčná vlastně dopustila.

Btw dnešní hlavní zpráva BBC o močení amerických vojáků na zabité talibánce vykazuje obdobné znaky stupidity. Oni se zabíjí navzájem, ale mrtvoly prosím ctěme :-)) zlatej Čapek.

Mirek Prokeš

Dan Dvoracek řekl(a)...

FG: Nejsem si vědom žádné brilantní úvahy. Já jsem se jen a pouze ptal, nic víc.

Líbí se mi ale úvaha, že "znalec nikoho neodsoudí". Já myslím, že kolegové budou obdobně pobaveni.

Anonymní řekl(a)...

pane gebauere, právě že znalec de facto posuzovaného odsoudí. určitě nebudete z fochu, protože jinak byste věděl, že soud na znaleckém posudku rozhodnutí staví. i to je myslím v případě "posuzování" sspojitostí čísla 88, 14, severských run a pár dalších pitomostí s jistou ideologií příkladem pohodlnosti: proč bych tyhle spojitosti sám hledal a vyhodnocoval, vždyť jen sekám §§.
p. švéda

Dan Dvoracek řekl(a)...

FG ještě jednou: Rozumím tomu tedy tak, že kdybyste byl stíhán pro "nacistický trestný čin" a posudek na váš projev dělal Žid, nespatřujete v tom zvýšení nebezpečí pro svou osobu v takovém řízení. OK, to je korektní odpověď, pokud jí rozumím správně. Chápu, že takový názor může někdo mít. Stejně tak ale chápu, že leckdo může mít názor přesně opačný.

Anonymní řekl(a)...

Ad ps: neni to pak ale chyba soudce, nikoliv znalce? Znalce se ptaji, zda je to heslo nacisticke. Znalec rekne ano, asi tezko muze lhat. Soudce ale muze rici, ze je to tak komplikovane, ze normalni smrtelnik toto nerozklicuje. Chyba je podle mne na soudci, nikoliv na znalci.
FG

Dan Dvoracek řekl(a)...

FG: My ale neřeším, kdo udělal chybu. My řešíme, jestli je u znalce, který je Žid, obecně vyšší šance, že z důvodu historické újmy na svém národě bude mít tendenci to obžalovanému nasolit.
A já fakt nechápu, jak si vlastně někdo může myslet, že ne.

Tomáš Marný řekl(a)...

Dan Dvořáček 0:00:
A já fakt nechápu, jak si vlastně někdo může myslet, že ne.
Protože to je nevhodné, nevkusné a politicky nekorektní!
Až sem to dopracovalo naše právo ... :-(

Anonymní řekl(a)...

Jen bych pana Dvořáčka opravil. Obhájce netvrdí, že samotná víra (odvozená ze jména) stačí k podjatosti jak to převzala křišťálová lupa idnesu. Ale to, že vzhledem k posuduku, kde se vyskytuje podivný výklad pojmu "vyvolenost" je zde předpklad, že je zde jistá předpojatost k tématu, daná pravděpdoobně tím, že je znalec Žid, protože jeho jméno je ....

Z mého hlediska je možné, že i žid bude mít celkem normální postoj ke členu dělnické strany a nebude zveličovat výroky obžalované. On přeci nepíše posudek na holocaust, ale na ty její výroky.

Spíše bych zpochybnoval samotné ustanovení znalce, protože zde nejde o otázku odbornou ale obecně výkladovou (analogicky např. klamavá reklama). Co tím projevem chtěla dělnická básniřka říci má soudkyně poznat sama, jinak je - promiňte ale jinak se to nazvat nedá - hloupá.

ke Kočímu : Osobní charakteristiky mohou být jistě předmětem přezkumu v rámci podjatosti. Mezi ty patří i víra, rasa anebo původ. V USA jsou takové námitky běžné. Především jsou ale obecně zargumentovatelné.

Jiří Válek

Anonymní řekl(a)...

Milé kolegyně, milí kolegové. Opravte mne, pokud se mýlím, ale otázka židovského původu osob se v trestním řízení před českými soudy naposledy řešila v procesu s Rudolfem Slánským a spol. Ano, svoboda projevu je svatá, právo advokáta všemi prostřekdy hájit svého klienta rovněž stojí nade vším; o právu vinklářů exhibovat jménem strany v řízení a na její účet rovněž není pochyb (právo činit tak jménem advokáta, resp. advokátní kanceláře už asi možná trochu problém bude, minimálně kvůli stavovským předpisům advokacie, ale nešť), nicméně proč mne z téhle historcké paralely tak trochu mrazí?
Karel Knaifl

Anonymní řekl(a)...

Batson case.

P.Neuman

Anonymní řekl(a)...

Ad Guy Peters

1. To je z Vaší strany, promiňte, ryzí demagogie.

Výčet historických slušných nácků - bavíme se zde o postoji k nacismu dnes, tedy při plné znalosti jeho dopadů, včetně holokaustu.

"Tvrdím, že drtivá většina neonacistů jimi není z ideologických důvodů, ale kvůli pocitu sounáležitosti."

No a? Většina lidí by příslušnost k takovému společenství hodnotila negativně, to není "zvláštnost" Židů.

Nevedeme zde diskusi de lege ferenda o tom, zda je vhodné trestat propagaci jakékoliv ideologie, ale jestli je stávající hodnotový postoj zákonodárce a slušných lidí k neonacismu negativní. Pokud je (a on je), těžko můžete předpokládaný negativní postoj Židů označit za podjatost.


"Non sequitur. Proč hned paranoiou? Jsou Židé kolektivní entitou? Mají něco společného? Mají společný postoj k nacismu? Liší se tento postoj od postoje k nacismu třeba Arabů? Indů?"

non sequitur:-), stejný argument - samotný negativní postoj k neonacismu nezakládá podjatost. Tu by možná mohla zakládat tendence vidět ho i tam kde není - pokud ho identifikujeme správně, o "postoji k němu" není podle mě spor.

"Nicméně, v tomto případě se jasně a nade vší pochybnost ukázalo, že znalec Mazel slyšel trávu růst a viděl projevy neonacismu i tam, kde žádné nejsou, neboť slovo „vyvolenec“/„vyvolený“ chybně interpretoval jako označení Židů, ačkoliv šlo o označení establishmentu."

To je možné, ale zároveň irelevantní ve vztahu k předmětu debaty. Mazel tvrdí, že Žid není (a proti jeho tvrzení stojí jen buranská argumentace, že jeho jméno zní nějak židovsky).

Ad 2. "Ale protože jich je 50 %, není možné tak širokou skupinu vylučovat z rozhodování. Zde má právo na zákonného soudce přednost před podjatostí, podobně jako když soudce rozhoduje o platech soudců. Navíc je zde podjatý i muž, který implicitně více nadržuje (má empathii) pro násilníka. A třetí pohlaví nemáme."

Proč má právo na zákonného soudce přednost před podjatostí? To je docela odvážné tvrzení.

Muž soudce nadržuje násilníkovi? Nevím jak Vy, ale já mám empatii s oběťmi znásilnění, ne s násilníky. Ale co já vím, možná tenhle můj postoj není normální a zakládal by důvod podjatosti:-)).

Snažíte se z mého protipříkladu uniknout příliš snadno - co tedy třeba soudci, kteří mají dceru ve věku oběti znásilnění - podjatí, nebo ne?

Jinými slovy, podobných psychologických hypotéz je možno vymyslet desítky. Psychologická hypotéza o skupině obyvatel však podlě mě sama o sobě není dostatečným podkladem k závěru o podjatosti jejích jednotlivých "členů".

Ad 3. "Jsem krajně skeptický k dnes tak módní kvantifikaci. Nejsme stroje. Zůstávám na kasuistickém: Poznám to, když to vidím."

To je velmi pohodlné. Umožňuje to založit argument na vlastním předsudku o psychologických vlastnostech celé skupiny, a nezatěžovat se důkazy či argumentací.

Jakub

Anonymní řekl(a)...

ad Knaifl : mýlíte si. U Slánského šlo o sionismus. To je trochu něco jiného než židovství, i když u Urválka ani soudcích nelze předpokládat, že by na těch jinak celkem podstatných rozdílech v pojmech nějak bazírovali.

Židovským původem se zabýval dokonce i zákon o navracení majetku z postrevolučních dob, ale i mnoho soudmích pří o "navracení" majetku.

Jan Pokorný

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad Batson v. Kentucky:

Za prvé je porotců dvanáct, znalec jeden.

Za druhé se rozhodnutí týká povinností obžalovaného, chce-li zpochybnit postup obžaloby během voir dire, nikoli jeho vlastních challenges: jde o to, aby DA nemohl bezdůvodně odstranit z poroty ty osoby, které by s ohledem na svůj původ mohly při deliberaci působit ve prospěch obžalovaného.

Takže si nemyslím, že je to relevantní judikát.

Tomáš Marný řekl(a)...

Karel Knaifl napsal: "proč mne z téhle historcké paralely tak trochu mrazí?"
No, a jsme u toho zase! Samotná námitka má nepochybně racionální základ: pokud někomu nacisté vyvraždili většinu rodiny v koncentračních táborech, s velkou pravděpodobností bude mít na nacisty osobní pifku a neměl by raději dělat znalce ve věci nacistů (já bych tedy rozhodně měl; zda M. Mazel patří do dané kategorie, je věc jiná a lze ji rozhodnout i bez všeobecné hysterie).
Ale spousta lidí místo racionální argumentace radši řeší, zda je z toho mrazí, zda to je morální relativizmus, zda to je vkusné, případně zda to není nevhodný odkaz na cosi.
Pokud chcete vypustit ze soudního rozhodování racionalitu ve prospěch krasoduchosti a politické korektnosti, mám pro vás následující návrh: zrušte justici úplně a zaveďte boží soudy nebo třeba haruspexe. Rozhodování sporů bude rychlejší, pro publikum zábavnější a bude přesně tak racionální, jak chcete!
Tímto s celou debatou končím, protože tohle už opravdu nemá cenu. :-/

Občasný blogger řekl(a)...

Znalecký posudek ve věci extremismu pro soudce ztrácí hodnotu už v okamžiku, když je kritické zhodnocení samotného posudku - včetně zhodnocení možných vychýlení soudnosti znalce - pro soudce stejně náročným úkolem jako interpretace projevů údajného extremisty, které jsou předmětem znaleckého posudku.

Tomáš Sobek

Anonymní řekl(a)...

Pokud je potřeba k řízení znalec, není tedy nutné, aby se propagování ... mohl dopusti jen profesně zdatný odborník (řekl bych něco jako nacista z povolání:-) ? Jak chce soud dovodit protiprávní jednání a ůmysl mladé národní dělnice, když ho není schopná dovodit ani soudkyně ? Vím, vypadá to jako vtip, ale pokud není schopná policie, státní zástupce i soudkyně samostatně zhodnotit jeden dvoustránkový projev 17-leté holčiny, pak nemá v jusitici (a dovolím si řici, že i v kvalifikovanějším povolání) co dělat.

Michal Řehák

Anonymní řekl(a)...

Lupisté z křišťálova na idnesu opě perlí :
http://zpravy.idnes.cz/extremiste-maji-novou-strategii-snazi-se-likvidovat-znalce-pqh-/domaci.aspx?c=A120113_112431_domaci_js

Pane Pecina, nebudete vy ten jejich utajený hlavní stratég ? :-))

Michal Kubát

Anonymní řekl(a)...

O kvalitách podobných znalců na ideozločiny vypovídají nejvíce jejich vlastní výroky :
http://www.romea.cz/index.php?id=detail&detail=2007_11551

Co takový člověk přinese do řízení za přidanou hodnotu ?

Mimochodem hnědá je barva fašistů anebo nacistů ? Táňa v tom má opět nepořádek (http://www.denikreferendum.cz/clanek/12288-delici-cara-je-jinde)

Na celé věci je hezky vidět, kolika lidem podobné věci přinášejí zviditelnění a obživu. Tlachat se o tom dá jako o sportu.

Jan Vrchař

Dan Dvoracek řekl(a)...

Celé to má ještě jeden negativní dopad. Čím více se budou očtř a další struktury angažovat v těchto nesmyslech, tím více lidí bude nácky pokládat za diskriminovanou politickou minoritu hodnou ochrany. Sám k tomu názoru přestávám mít daleko.

Jak se mám třeba dívat na zachování práva na spravedlivý proces sl. Šlégrové? Nemyslím, že je úplně kompatibilní s takovými právy, aby byl její obhájce v trestním řízení zastrašován např. kategorickými prohlášeními předsedy ústavního soudu (sic!) stran toho, že má být takový obhájce vyhozen doživotně z komory za to, jakým způsobem obhajobu vede. To mi připadá vůči obhajobě v běžícím trestním řízení tak nehorázná sprostota, že vlastně vůbec nechápu, jak to, že není mediální vřískot zaměřen na Dr. Rychetského více než kamkoli jinam.

Anonymní řekl(a)...

Jen pro úplnost:

Tady je odkaz na můj článek k věci, který jsem se rozhodl napsat poté, co celá záležitost přerostla hranice tohoto blogu a začala dostávat trochu hysterické obrysy.

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/pavel-hasenkopf.php?itemid=15296

Občasný blogger řekl(a)...

K legitimitě námitky židovského původu:

Mezi medicínskými právníky vzbudil před časem zájem případ židovského lékaře z Německa, který odmítl poskytnout péči pacientovi-neonacistovi (s hákovými kříži vytetovanými na hlavě). Svůj postup odůvodnil a následně s úspěchem obhájil uplatněním výhrady svědomí právě s poukazem na svůj židovský původ. Výhrada židovského původu tedy byla (byť v jiném gardu a kontextu) vyhodnocena jako racionální a legitimní.

MR

kocour řekl(a)...

14.39 jsem psal já, a odklepl předčasně.

P.H.

Guy Peters řekl(a)...

ad 1. Směšujete 3 věci. Nacism jako takový, jeho hlásání a nacisty. Jak víme z lid v. Zítko, nacism už neexistuje. Neonacism je něco jiného; mezi nacismem a neonacismem není kontinuita.

Hlásání neonacismu. Liší se případ od případu. Někdo propaguje nerovnost ras, jiný sociální politiku apod. To, zda se jedná o přečin, nelze stanovit obecně. Proto „stávající hodnotový postoj zákonodárce a slušných lidí k neonacismu“ není negativní. Zákonodárcův je, ale je to zjevně protiústavní omezení svobody projevu.

Neonacisté. O to největší spor. Hlasatelé bojující demokracie chtějí postavit neonacisty mimo zákon, udělat z nich psance. To je naprosto nepřípustné, neboť to porušuje nejzákladnější zásadu právního státu: rovnost před zákonem. Proto nemohu souhlasit s tím, že být neonacistou je a priori negativní. V trestním řízení neposuzujeme lidi, ale skutky, tedy ex post.

Pokud je (a on je), těžko můžete předpokládaný negativní postoj Židů označit za podjatost.
V tom případě ne, to máte pravdu, uznávám. Ale já nesouhlasím s pravdivostí hypothesy. Pokud by byla pravdivá, musely by persekuovat neonacism všechy civilisované státy. Ale liberální tak nečiní; naopak tak činí kommunistické země.

Tu by možná mohla zakládat tendence vidět ho i tam kde není
A to se zjevně stalo nesprávným posudkem pojmu „vyvolení“.

To je možné, ale zároveň irelevantní ve vztahu k předmětu debaty.
Ta chyba má příčinu. Buď neschopnost (tu vylučuji; podle mne je Mazel plně kvalifikován) nebo předpojatost. Tertium non datur.

Mazel tvrdí, že Žid není (a proti jeho tvrzení stojí jen buranská argumentace, že jeho jméno zní nějak židovsky)
Co je na tom buranského? Židovská příjmení existují. A pokud někdo židovské příjmení má, je to indicie, že je Žid. A pak naše strana (= zastánců té námitky) dovozuje, že je zde vysoká pravděpobnost podjatosti, tedy že je námitka legitimní.

Proč má právo na zákonného soudce přednost před podjatostí?
Ne vždy, ale v konkrétních případech: platy soudců, znásilnění apod. Tam, kde tento zájem převáží nad nepodjatostí.

Nevím jak Vy, ale já mám empatii s oběťmi znásilnění, ne s násilníky.
Jde samozřejmě o hraniční případy. Tam, kde je násilí zjevné, není co řešit. Ale co když jde o znásilnění v bytě násilníka, když se žena i sama svlékla? Cf. hraniční případ lid v. Assange. Komu věříte, Assangeovi nebo poškozené? Já osobně poškozené, protože má mužská solidarita není tak velká, i když jsem si vědom toho, že důvěryhodnost poškozené je slabá. Spousta lidí to má opačně, a to i z důvodu pohlavní solidarity.

co tedy třeba soudci, kteří mají dceru ve věku oběti znásilnění - podjatí, nebo ne?
Určitě ne. Není dotčen jejich osobní zájem. Naproti tomu osobní zájem Židů na potlačování antisemitismu zde dotčen je.

Jinými slovy, podobných psychologických hypotéz je možno vymyslet desítky.
Nikoliv. Buď má pojem „zájem“ nějaký obsah, nebo nikoliv. Pokud ne, tak zrušme podjatost k věci a ponechme jen podjatost k osobě.

Umožňuje to založit argument na vlastním předsudku o psychologických vlastnostech celé skupiny, a nezatěžovat se důkazy či argumentací.
Některé věci zkrátka kvantifikovat nejde, např. míru citu. Myslím, že jsem argumentoval dost a nechápu, proč tak bráníte podjaté znalce. Jaký je veřejný zájem na tom, aby spolurozhodoval znalec, který je možná podjatý? Není vůbec žádná škoda, pokud nebude rozhodovat znalec, který podjatý třeba není. Znalectví je odborná činnost, tedy 100 % zastupitelná. Každý znalec by měl správně rozhodnout stejně. Jinak to není znalectví, ale soudnictví.

Anonymní řekl(a)...

Podjatost lékaře u léčení je zcela nová kategorie :-) Pokud se dotyčnému dostalo pomoci jinak, tak bych to neřešil, ale obecně také sektářství (navíc založené na stupidní symbolice) v profesi by se mělo tresta zákazem činnosti. V UK zase chtěla jedna starší pacientka bílého lékaře a místo něj k ní přišla žaloba :-) Osobně nemám s odlišnými rasami problém, ale náboženská tolerance ve smyslu možnosti chození v pytli, zákaz vepřového a hovězího ve společných jídelnách atp.je už něco, čeho by se měla společnost vyvarovat.

k PH: lékařský znalec samozřejmě může někomu fandit (přát si například trest pro vraha), absolutní cynismus je tak trochu iluze. On jen nesmí tu svoji tužbu projevovat (v posudku), což je v mnoha případech těžké. Kdo viděl Edmon. odbourávání DNA ví, jak je jednoduché se "trefit".

Václav Pelikán

Občasný blogger řekl(a)...

VP a "podjatost lékaře u léčení":

Ano, je to zcela nová kategorie, kterou jste právě sám vytvořil. Já psal o legitimním uplatnění výhrady svědomí z důvodu židovského původu lékaře.

MR

Anonymní řekl(a)...

ad MR : ok, já jen aby to nebyl OT. Jaké svědomí asi musí mít doktor, který odmítne léčit trpícího pacienta pro jeho polické názory ? Podobné příklady jsou u muslimů v UK, kdy např. někteří původem pakistánští stomatologové odmítli pacientky bez šátku, izraelce atp. Někdy je člověk rád i za tu francouzkou revoluci ... :-)


Václav Pelikán

Anonymní řekl(a)...

Věcně a s chladnou hlavou:

1. V ČR je trestné podporovat nebo propagovat hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka. Projev L. Šlágrové propagoval „národní socialismus“, a to v rámci pochodu Janovem. Národní socialismus s podání lidí kolem DS/DSSS zřejmě představuje společenské uspořádání, které k potlačení práv a svobod člověka možná směřuje („nepřizpůsobiví“… atd.), nebo také možná ne, ať už odkazuje na historický nacismus nebo ne. K tomu posouzení ale přeci soudce nepotřebuje znalecký posudek typu toho, o kterém je zde řeč. To by měl soud posoudit (a prokazovat) v rámci řízení sám. Ten posudek mi přijde velmi slabý (je to, z odpuštěním, spíš takové povrchní popisné plkání a dojmologie) a k řešení této otázky ne úplně relevantní, protože zbytečně historizující atd.

2. Námitka podjatosti znalce mi přijde relativně dobře zargumentovaná ve všech bodech, kromě právě toho, který dovozuje podjatost jen z příjmení, tak je naopak dost slabá. Z toho důvodu bych ji jako soudce určitě nepřijal, byť ne proto, že bych ji považoval za neslušnou, neetickou, pobuřující, antisemitskou, atd., ale prostě proto, že není dostatečně věcně podložená. Naopak ty ostatní důvody mi přijdou relevantní. A hlavně se opravdu zdá, že znalec je opravdu víc aktivistou než objektivním nestranným znalcem.

3. Mediální hon na advokáta mi přijde nechutný a celé mediální skandalizační zpracování poukazuje ze všeho nejvíc na povrchnost a amatérismus českých novinářů. Vyjádření předsedy Ústavního soudu předpokládám reagovalo na tuto mediální dezinterpretaci (pokud by se mě někdo zeptal, co si myslím o tom, že nějaký advokát chce vyloučit znalce protože je Žid, možná bych emocionálně a zkratkovitě, bez znalosti věci, reagoval podobně).

4. Spíš mne udivuje, že např. Pavel Molek, který tuto hysterii možná bezděky vyvolal, se v této fázi mediální hysterie přeci jen Petra Kočího nezastane. Jedna věc je ostře nesouhlasit s jeho námitkou, druhá věc ale je sledovat téměř likvidační kampaň, kterou to celé vyvolalo. Opravdu si autor tohoto postu myslí, po této diskusi, že by měl být Petr Kočí vyloučen z advokátní komory kvůli výkonu procesních práv obhajoby, jakkoliv s ním lze nesouhlasit????

Ondřej Rezák

Peter Brezina řekl(a)...

I kdyz spise nerad, citim nutnost vystoupit z rad mlciciho publika a vyjadrit Pavlovi podporu - zhruba v tom smyslu, jak to jiz vyse ucinil Honza Komarek.

Do diskuse se vlastne ani zapojovat nechci, snad jenom jednou poznamkou.
Ve (stredo-)evropskem prostoru, ktery byl po staleti dejistem nejruznejsich presunu, valek a michani obyvatelstva vubec, maji prijmeni ve vztahu k etnicite zcela mizivou vypovidaci hodnotu. Jiste, lze na jejich zaklade dovozovat jakysi "puvod", ovsem prave jenom v tom smyslu, v jakem ma slovenska premierka Radicova (resp. mel jeji manzel Radic) puvod srbsky nebo chorvatsky - podobne jako tisice jinych "-icu" v Cechach i na Slovensku. Nicmene dovozovat cokoli o postojich nebo predsudcich dane osoby jenom na zaklade jejiho prijmeni, navic takto "odborne" identifikovanem jako zidovske, to je v Evrope 21. stoleti (prave v evropskem historickem kontextu) vec zcela neuveritelna. Kdyz k tomu pridam to, v jake veci byla tato namitka vznesena, jsem z toho - mirne receno - pobouren.
Ovsem vrcholem je z meho pohledu az diskuse, ktera se zde k tomu vede. Z te se mi takrka zveda zaludek. A to nejen z primeru typu "Sparta vs. Slavia", ale zejmena ze zcela vazne minene obhajoby pouzivani etnicity jako takove coby relevantni okolnosti pro zjisteni charakterovych (nebo v zasade i jakychkoli jinych) vlastnosti cloveka. To si opravdu netroufli ani reziseri Slanskeho procesu, a vytahli proti nemu udajne zidovstvi ideologicke. Holt, to byla ta doba nesvobody, my uz se dnes v dobe svobodne na zadne historicke kontexty ohlizet nemusime...

Anonymní řekl(a)...

PB: "Ovsem vrcholem je z meho pohledu az diskuse, ktera se zde k tomu vede. Z te se mi takrka zveda zaludek."

Ta diskuse mi nahodou pripada docela vecna a nijak urazliva. Pokud myslite, ze je lepsi vubec nediskutovat a dat jen pruchod lidovemu poboureni, moralni panice a predem danym zjevenym pravdam, kterou predvadeji media, vypovida to o Vasem vztahu k nazorove pluralite a svobodne diskusi. Bez urazky.

Ondrej Rezak

Občasný blogger řekl(a)...

Peter,

Tomáš Pecina onu konstrukci na židovský původ znalce neformuloval proto, že by tomu snad věřil, ale jako medializační strategii. My mu tady k tomu děláme užitečné idioty.

Na svém blogu píše: "Dosáhnout medialisace byl od počátku záměr, proto byl v námitce i argument původem. Aby nemohli Šlégrovou zavřít potichu, ale museli to udělat před přeplněnou jednačkou, kde i ten nejpitomější novinář uslyší, za co je odsuzována. Tento záměr zatím vychází, zbývá vydržet."

Tomáš Sobek

Tomáš Pecina řekl(a)...

Ad "užitečný idiot" TS:

Tak to absolutně ne. Námitka je legitimní, její medialisační potenciál je druhá věc.

Mazel je podjatý, protože ho policie fakticky uplácela a byl proto motivován podat zkreslený posudek se závěry, které si zadavatel přeje, je podjatý, protože kandidoval ve volbách za jednu strana a v posudku hodnotil politický projev na akci jiné politické strany, a pokud by byl židovského původu, byl by rovněž podjatý, protože by mohl mít tendenci posuzovat narážky určitého druhu neobjektivně.

Tomáš Pecina řekl(a)...

A ještě jednu poznámku bych si dovolil:

V celé věci nejde o nějaký akademický spor, ale o to, že skutečný člověk může jít do skutečného vězení za politický projev. Zájem tohoto člověka je prvořadý, důležitější než můj i než Dr. Kočího.

I při úvaze, zda do podání zařadit určitý kontroversní argument, o kterém je jasné, že když se tam napíše, bude hned "oheň na střeše", jsou opět na prvním místě zájmy obžalované.

Použít argument, o kterém vím, že je nepravdivý, jen proto, že vyvolá mediální poprask, to bych pokládal za neethické a nikdy bych to neudělal, i když samozřejmě vědomě nepravdivá tvrzení jsou advokáty zastupujícími strany v soudních řízeních předkládána dnes a denně, aniž se kdo pozastavuje nad tím, že je to porušením stavovských předpisů. Ale já takové věci nedělám.

Anonymní řekl(a)...

Pro tu menšinu diskutujích, kteří se zde neprojevují jako psychopaté, jeden snad důležitý odkaz: http://www.dsss.cz/to-se-to-stavi_-za-nase-tresty_

Citace: Co ho však asi nyní donutilo vzdát se své výnosné pozice soudního znalce, to je obyčejný strach. Strach z toho, co přinese budoucnost. Já však mohu garantovat jeho osobě jediné: právo na spravedlivý proces a spravedlivý soud. (Tomáš Vandas, předseda DSSS, citováno k času tohoto mého příspěvku)

Vy zbývající můžete zatleskat. Mimochodem, reagovat na mne nemusíte, psát do diskuzí na tomto blogu již nebudu, neb díky vám toho nemám zapotřebí.

V. Loutocký

«Nejstarší ‹Starší   1 – 200 z 215   Novější› Nejnovější»