Itálie odsouzena Soudním dvorem, jelikož její právní úprava neumožňuje odškodňovat jednotlivce za škodu způsobenou porušením práva EU soudy

Z pravidelného přehledu judikatury ESD, který zpracovávám pro časopis Soudní rozhledy, mi vypadl zajímavý rozsudek Soudního dvora, který byl vynesen 24. listopadu 2011. Itálie byla odsouzena v řízení o porušení práva EU, jelikož její právní úprava neumožňuje odškodňovat jednotlivce za škodu způsobenou porušením práva EU italskými soudy.

Podle čl. 2 odst. 2 zákona č. 117 ze dne 13. dubna 1988 o náhradě škod způsobených při výkonu soudních funkcí a občanskoprávní odpovědnosti soudců totiž nemůže "při výkonu soudních funkcí výklad právních pravidel a posouzení skutkových okolností a důkazů zakládat odpovědnost".

Žaloba Komise se opírala o starší rozsudek ESD ve věci Traghetti del Mediterraneo, kde již Soudní dvůr konstatoval totéž v kontextu řízení o předběžné otázce. Zajímavým na tomto rozsudku je tak především "partyzánský" způsob jeho zveřejnění (neboť je dosud na strákách ESD dostupný pouze ve francouzštině a italštině, přičemž pravidlem pro publikaci rozsudků pětičlenných senátů ESD je, že se uveřejňují v jazycích všech členských států) i skutečnost, že v řízení neintervenovaly další členské státy (což lze připsat tomu, že se o něm jednoduše nedozvěděly, neboť jsou informovány pouze o nových předběžných otázkách; v jiných řízeních musí spoléhat jako kdokoliv jiný na informace v Úředním věstníku). Pokud jsou totiž správné závěry ohledně české právní úpravy (zák. č. 82/1998 Sb.), které prezentuje tato kniha, není vyloučena podobná žaloba ani proti České republice. Ta totiž náhradu škody za rozhodnutí soudů, jež porušují právo EU, vylučuje taky- i když z jiných důvodů.