O nefunkčnosti peněžitého trestu II.

Mysleli jste si, že peněžitý trest je dnes přiměřený majetku pachatele? V minulém příspěvku jsem toto vyvrátil. Domnívali jste se, že peněžité tresty jsou dnes přiměřené závažnosti jednání? Opět špatná úvaha. Mysleli jste si, že za přestupky se udělují menší peněžité sankce, popřípadě že soudci rozhodují přibližně stejně? A znova...

Závažnost

Při ukládání peněžitého trestu se mají brát v potaz dva faktory – majetkové poměry pachatele a závažnost trestného činu. Není jednoduché určit, které trestné činy jsou závažnější (a mají být trestány přísněji) a které méně závažné. Porovnávání ukládání peněžitých trestů napříč trestnými činy je proto ošidné. Je zde ale jedna kategorie, u které by měly být tresty vždy přísnější. Tím je kvalifikovaná skutková podstata trestného činu.

Za sledované období 2010-2014 bylo na Praze 2 vydáno 288 rozsudků s peněžitými tresty, z nichž bude analyzováno 250, které jsou porovnatelné. Jedná se o případy, ve kterých byli pachatelé odsouzeni pouze za jeden trestný čin, konkrétně za těžké ublížení na zdraví z nedbalosti § 147 (základní i kvalifikovaná skutková podstata), ublížení na zdraví z nedbalosti § 148 (vůči kterému by měl být § 147 závažnějším trestným činem) a ohrožení pod vlivem návykové látky § 274 (základní i kvalifikovaná skutková podstata) trestního zákoníku. V rámci první by měla být závažnost od nejméně závažných následující: § 148, § 147 odst. 1, § 147 odst. 1,2. V rámci druhé je to jednodušší - § 274 odst. 1, § 274 odst. 1,2.

Trestný čin (očekávané pořadí podle závažnosti)	Sazba	Počet případů	Průměrný počet denních sazeb bez extrémních hodnot	Průměrná výše peněžitého trestu v Kč	Průměrný příjem (se zahrnutými nulovými) v Kč	Průměrná výše peněžitého trestu / Průměrný příjem
148	0-1	26	24,8	20269	19984	1,014
147/1	0-2	9	30	14667	14844	0,878
147/2	0,5-4	16	23,7	16875	14188	1,115
274/1	0-1	166	26,4	19789	21863	0,825
274/2	0,6-3	33	27,7	23515	16670	1,365

Výsledky první skupiny naznačují, že ať se vezmou v potaz jakákoli kritéria, nikdy není soudy reflektovaná závažnost trestných činů, jak je zákonodárce stanovil. Je možné, že do určité míry mohou být výsledky zkresleny udělením peněžitého trestu v některých případech jako hlavního a v těch závažnějších jako vedlejšího trestu. Domnívám se ale, že tato redukce nevysvětluje komplexně dostupné údaje.

Druhá skupina tak potvrzuje, že počet denních sazeb není stanovován s přihlédnutím k závažnosti trestného činu, ale zároveň v rámci druhé skupiny (oproti první) je finální výše peněžité pokuty odvislá od závažnosti stanovené zákonodárcem v přibližném poměru 1:1,5.

Rozdíly mezi soudci

Soudci	Počet uložených peněžitých trestů, u jejichž pachatelů jsou známé majetkové poměry	Poměr peněžitý trest/příjem		Rozdíl násobku mezi peněžitým trestem nejbohatšího a nejchudšího	Průměr poměrů peněžitý trest/příjem
		Nejchudší extrém výslednice	Nejbohatší extrém výslednice
Obvodní soud pro Prahu 2
Soudce A	13	2,37	0,35	6,73	1,36
Soudce B	66	1,48	0,77	1,93	1,12
Soudce C	13	1,96	0,41	4,76	1,18
Soudce D	6	1,13	0,79	1,44	0,96
Soudce E	67	2,05	0,53	3,88	1,29
Soudce F	13	1,21	0,87	1,39	1,04
Soudce G	62	2,21	0,45	5,02	1,33
Celý soud	246	2,12	0,49	4,3	1,3
Okresní soud v Jeseníku
Soudce H	12	0,71	1,14	0,62	0,93
Soudce I	4	2,5	0,895	2,79	1,76
Celý soud	16	1,08	1,19	0,91	1,13
Oba soudy
Celkem	262	2,05	0,51	4	1,29
Soudci	166	1,99	0,6	3,3	1,29
Soudkyně	95	2,13	0,43	4,93	1,28

Z tabulky je vidět, že soudci se liší nejen v počtu udělovaných peněžitých trestů (pro účely blogu je tabulka zjednodušená, někteří soudci např. nebyli celou dobu na soudu), ale i v tom, jak rozdílně vysoký peněžitý trest dávají chudým a bohatým. Tři soudci udělili nejvíce peněžitých trestů, přitom ale rozdíl mezi nimi je propastný.

Zajímavý je rozdíl mezi soudci a soudkyněmi, kdy soudci výrazně více přihlíží k majetkovým poměrům pachatele, než soudkyně. Přitom ale udělovali peněžitý trest v naprosto stejné relativně průměrné výši.

Další drobné výsledky

Za trestné činy v dopravě, kterých bylo 277, byl uložen peněžitý trest 21372 Kč, za trestné činy mimo dopravu, bylo uloženo 11 peněžitých trestů v průměrné výši 35681 Kč.

Zde lze opět ukázat na nesmyslnost výměry pokuty za přestupek řízení pod vlivem, jehož minimální výše je 25 000 Kč. Dle Ústavního soudu není tato minimální výše, ve spojení s povinným trestem zákazu řízení, likvidační, což je (minimálně) diskutabilní.

Průměrná výše peněžitého trestu za trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky (§ 274 trestního zákoníku) byla na Praze 2, tedy v nejbohatším regionu České republiky, 20 407 Kč. Pokud by se vzala v úvahu pouze základní skutková podstata (§ 274 odst. 1), která má být o stupeň závažnosti výše než zmíněný přestupek, pak průměrný peněžitý trest byl 19 789 Kč, tedy o více než pětinu nižší, než minimální výše pokuty za přestupek. Zásada subsidiarity trestněprávní represe tak příliš neplatí. Reakcí by nemělo být zvýšení peněžitých trestů, ale snížení minimální hranice u daného přestupku. Ta je dnes nesmyslně vysoká a možná sazba (25 000 – 50 000 Kč) neumožňuje vzetí v potaz závažnost činu (0,1 – 0,8, resp. 1 promile), natož majetkových či osobních poměrů pachatele.

V 19 případech, ve kterých byly u jesenického soudu uloženy peněžité tresty, byly osoby odsouzeny za celkem 14 trestných činů.  Na Praze 2 byly uloženy peněžité tresty za celkem 16 trestných činů v 288 případech – na Jesenicku tak panuje relativně výrazně větší diverzita, která ale neumožňuje provézt některé analýzy.

Řízení pravomocně skončených trestním příkazem bylo 186. Průměrná výše peněžitého trestu uložená pravomocným trestním příkazem bylo 19284 Kč. Pokud peněžitý trest nebyl uložen trestním příkazem, pak jeho průměrná výše byla 26720 Kč.

V třetím díle se budu věnovat tomu, proč jsme tam, kde jsme, a jak by se dnes měly peněžité tresty počítat.