Zobrazují se příspěvky se štítkemTrestní politika. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemTrestní politika. Zobrazit všechny příspěvky

08 července 2020

Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?

Lidé, kteří si pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko, že se stanou obětí trestného činu?
Celý příspěvek

06 února 2020

Vlastnictví zbraně, věc veřejná: odrazuje pachatele?

Zajímá vás, zda váš soused vlastní pistoli? A co kdybyste si to mohli zjistit přímo v mapě na internetu? Toto není úplně fikce, ale po krátkou dobu i realita v části státu New York. A díky tomu jsme se i něco dozvěděli o tom, zda vlastnictví zbraně chrání lidi před tím, že zrovna jejich domov bude cílem trestného činu. (Stručná odpověď: nejspíš ne.)


Celý příspěvek

31 ledna 2020

Diskutujme o druhu trestu, ne o trestních sazbách na něj navázaných

V poslední době se nám tu rozmohl takový nešvar. V diskuzích o ukládání trestů zaměňujeme debatu o trestních sazbách s tou o výběru vhodného trestu. Často se objevuje námitka, že je potřeba zvýšit trestní sazby, aby bylo možné ukládat nepodmíněný trest odnětí svobody, přičemž na půdě parlamentu a v médiích v posledních týdnech se tak dělo zejména v souvislosti s ukládáním trestů za týrání zvířat. Od poslanců, senátorů, advokáta či soudce zaznělo, že je-li horní hranice trestní sazby konkrétního trestného činu do pěti let, pak nelze uložit nepodmíněný trest odnětí svobody – lidově řečeno poslat pachatele sedět natvrdo. Taková argumentace je nesystémová, jelikož neřeší jádro problému (pravidla pro výběr druhu trestu), ale řeší ho oklikou, která má zbytečně mnoho škodlivých důsledků. Zároveň však tato diskuze naznačuje, že nepanuje shoda na tom, zda trestní zákoník upravuje výběr druhu trestu vhodně. V následujících odstavcích proto nejdříve rozebírám, proč je argument zastánců zpřísnění sazeb mylný, abych poté naznačil, co dle mého názoru stojí za touto kritikou a o čem by se mělo (po tomto článku) diskutovat.
Celý příspěvek

20 června 2019

Jak často jsou za znásilnění odsuzování cizinci v České republice?

Po obvinění osoby afrického vzhledu ze znásilnění dívky v severních Čechách se rozpoutala diskuze o pachatelích znásilnění, přičemž byly zmiňované názory, že za velkou část znásilnění v České republice jsou zodpovědní cizinci, zejména z muslimských zemí. Podívejme se tedy na data týkající se odsouzených pachatelů trestného činu znásilnění za posledních deset let (roky 2009-2018).
Celý příspěvek

06 ledna 2019

Počet vězňů v ČR a špatné statistiky Rady Evropy: Odvolávám, co jsem odvolal

Před několika dny jsem na Jiném Právu psal o tom, že data o počtu vězňů, kteří vstupují do českých věznic, která použil ve svém článku prof. Dünkel, jsou chybná, jelikož nejsou v souladu s daty vydanými Radou Evropy; měla být posunutá o jednu zemi (např. data pro Dánsko byla použitá pro Českou republiku). Na tomto stavu se nic nezměnilo - data použitá prof. Dünkelem jsou skutečně v rozporu s tím, co uvádí data od Rady Evropy. V minulém příspěvku jsem však automaticky předpokládal, že data od Rady Evropy jsou ta správná. Chyba.
Celý příspěvek

02 ledna 2019

Co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice: Chyby v datech

V květnu jsem zde psal o tom, co způsobuje vysoký počet vězňů v České republice na základě článku německého profesora Dünkela, který ukazoval, že v České republice posíláme do vězení velmi málo osob – ale zato na velmi dlouho. Prof. Dünkel používal data z průzkumu Rady Evropy SPACE I. (str. 101-102); bohužel špatně převzal data pro osm zemí, když citoval data pro zemi následující v abecedním pořadí po konkrétní zemi. České republice tak byly přiřazeny údaje za Dánsko, Dánsku za Estonsko apod. Pro Českou republiku to znamená zásadní změnu: Neposíláme do vězení málo osob, ale v porovnání s ostatními státy jich do vězení posíláme mnoho a na dlouhou dobu. 

Celý příspěvek