Počet vězňů v ČR a špatné statistiky Rady Evropy: Odvolávám, co jsem odvolal
Před několika dny jsem na Jiném Právu psal o tom, že data o počtu vězňů, kteří vstupují do českých věznic, která použil ve svém článku prof. Dünkel, jsou chybná, jelikož nejsou v souladu s daty vydanými Radou Evropy; měla být posunutá o jednu zemi (např. data pro Dánsko byla použitá pro Českou republiku). Na tomto stavu se nic nezměnilo - data použitá prof. Dünkelem jsou skutečně v rozporu s tím, co uvádí data od Rady Evropy. V minulém příspěvku jsem však automaticky předpokládal, že data od Rady Evropy jsou ta správná. Chyba.
Problém je totiž nejspíše v datech Rady Evropy, tedy že daná data Rady Evropy jsou posunutá o jednu zemi. Vyplývá to z drobností v dané tabulce (str. 101, tabulka 8):
- Hodnoty ve sloupci "Rate of entries" neodpovídají hodnotám vypočítaným z absolutních čísel. Pro Českou republiku by tento údaj podle zprávy SPACE I. 2014 měl být následující: 9131 (počet vstupů do vězení) / 10512419 (počet obyvatel) * 100.000 (přepočet na 100.000 obyvatel), tedy 86,9 vstupů do vězení na 100.000 obyvatel. Tento údaj (resp. 86,8) je údaj, který použil prof. Dünkel a který byl Radou Evropy mylně přiřazen Dánsku.
- Hodnota 86,9 pro ČR je velmi podobná hodnotám, které jsou ve zprávách Rady Evropy SPACE I. pro jiné roky. Je tedy velmi nepravděpodobné, aby v roce 2013, byl počet vstupů do vězení trojnásobný oproti rokům okolo.
- Nakonec v dané tabulce ve sloupci "Rate of entries" chybí údaj pro Bosnu a Hercegovinu, byť jsou pro tuto zemi všechny ostatní údaje dostupné.
Toto vše napovídá závěru, že při přípravě zprávy byl mylně zkopírován sloupec s údaji týkajícími se "Rates of entries" tak, že by zadán o jeden řádek níže, než měl být. Ještě toto zkonzultuji s těmi, kdo zprávu připravovali, ale zdá se to velmi pravděpodobné.
Tedy: Odvolávám, co jsem odvolal. Vypadá to, že Česká republika v porovnání s ostatními evropskými zeměmi skutečně posílá málo lidí do vězení, ale zato na velmi dlouhou dobu. Těm, které jsem popletl předchozím článkem, se omlouvám. Nyní se můj předchozí závěr zdá neopodstatněný a skutečně je - ale jak se říká, po bitvě ... .
V článku před několika dny jsem psal o soudci, který říkal, že dávno věděl i bez článku prof. Dünkela, jak jsme na tom. Uváděl jsem jeho výrok jako příklad, že ne vždy skutečně známe realitu, dokud o ní nemáme jasnější data. V reakci na tento výrok mi jeden akademik napsal, že tušil, že původní výpočty byly mylné, jelikož se rozcházeli s tím, co si dlouho myslel, že je pravda. Zatím to ale vypadá, že pravdu měl tento soudce a nikoli tento akademik. O to víc ale potřebujeme solidní empirické údaje o realitě okolo nás; jinak budeme své závěry zakládat jen na dojmech, na kterých se neshodneme.
1 komentář:
Já to říkám pořád: místo systému "podmínka-podmínka-podmínka-šílený ranec NEPO po přeměnách a vyrobíme si kriminálníka navždycky" zavést nový kombinovaný trest krátké NEPO+delší PO (například "dva roky odnětí svobody, z nichž se jeden měsíc vykoná nepodmíněně a zbytek se podmíněně odkládá se stanovením zkušební doby v trvání tří let").
Okomentovat