Přemýšleli jste nad tím, jaké to je být ve vězení a proč lidi do vězení posíláme? Chtěli byste si prohloubit znalosti z kriminologie, ale zároveň jít dál, uvažovat nad počátky a důvody tohoto institutu trestního práva? Říkali jste si, že na vězeňství je něco zajímavého až vyzývavého? Láká Vás diskutovat se studenty práv, psychologie, sociologie či sociální práce v návaznosti na přednášky pracovníků Vězeňské služby, ústavní soudkyně, filozofa, bývalé ministryně spravedlnosti či zaměstnanců Veřejné ochránkyně práv? V takovém případě se přidejte k nám a pojeďte do Prahy!Are you:
...interested in EU law and/or the values of the EU?
...free from 9 to 22 July?
...eager to spend some time in the Czech mountains, surrounded by great people?
Then you should certainly have a look at this webpage and consider applying to the sixth edition of CLS Summer Schools, devoted to the Law and Values of the European Union!
Celý příspěvek
Pozvánka na zajímavou letní školu v Amsterdamu - více informací zde.
Celý příspěvek
Na Právnické fakultě UK v Praze od tohoto akademického roku znovu poběží Diploma in English and European Union Law, pořádaný British Law Centre při Univerzitě ve Varšavě. Kurz nelze než doporučit všem zájemcům o anglické právo, právo EU, a o vybudování anglické právní terminologie a argumentačních schopností. Bližší informace o kurzu jsou k nalezení zde a zde. Minulé popisy kurzu na Jiném právu pak zde. Celý příspěvek
Ako (relatívne) pravidelný čitateľ či už tohto blogu, či jeho menšieho kolegu zo Slovenska som už dlhšie špekuloval nad napísaním svojej prvotiny a tým prerazením do sveta internetového česko-slovenského právneho blogovania. Avšak buď som operatívne nevedel nájsť tému, do ktorej by som sa chcel ponoriť, alebo téma už bola rozobraná, skôr než som začal. Taktiež nemožno opomenúť ultimátny „nemal som čas argument“, čo v preklade znamená, že som sa venoval iným veciam.
Tomu je ale koniec. Teda, nie úplne. Chytrí čitatelia už určite z použitých štylistických prvkov šípia nevyhnutnú pravdu, že čisto právna prvotina sa síce odkladá, no to nemení nič na veci, že mi tu hučí Dvořákov koncert pre violončelo a orchester v h-mol, sedím pevne odhodlaný za klávesnicou vediac, že nižšie rozpitvávanú skúsenosť a zážitok chcem opísať. Zároveň som si istý, že mi ju nik nevyfúkne a nerozoberie spôsobom, akým sa chystám.
Bol som na letnej škole. „So what?“ poviete si. Letných škôl je viac ako článkov a prác ohľadom Van Gend en Loos a rozhodne nebudem prvý a ani posledný, ktorému „preskočilo a dobrovoľne ide stráviť dva týždne dovolenky do právnického tábora“, ako neriešiteľnú problematiku nedostatočného voľného času stručne zhrnul brat. Ak sa pýtate, prečo vôbec píšem o letnej škole zvlášť článok, tak vedzte, že vás tu nehodlám nudiť prepísaním tém a otázok, ktoré sme prebrali. Jednak by to zabralo veľa času (a miesta) a jednak by som toľko rôznych tém týkajúcich sa štyroch základných slobôd garantovaných európskym právom skrátka nevedel tak dobre zhrnúť. Áno, presne tie boli témou 6. ročníka letnej školy organizovanej českou Common Law Society pôsobiacou na Karlovej Univerzite v Prahe (gramaticky správne je vraj Karolova Univerzita, no tak som ju vskutku ešte nepočul nikoho nazvať, hádam mi rešpektovanie úzu pred normou odpustíte).
Hlavným cieľom tohto článku je predstavenie, prečo a hlavne čím bola táto letná škola skvelá a jedinečná. Nie, nie som členom Common Law Society a tento traktát píšem nec vi, nec clam, nec precario, ba dokonca bez nároku na honorár. Jej unikátnosť spočíva v kombinácii (i.) prostredia, (ii.) obsahu, (iii.) kvality, (iv.) atmosféry a v neposlednom rade aj (v.) ceny. Pekne poporiadku.
Celá škola sa odohráva v malebnom prostredí Krkonôš, v Patejdlovej Boude, asi 45 minút rezkou chôdzou do kopca na sever od Špindlerového Mlyna (cca. 10 minút autom). Práve prostredie predstavuje nezanedbateľnú pridanú hodnotu.
Nie každý má rád hory, no tých, čo by neboli ochotní vymeniť smradľavý vzduch veľkomesta za vzduch ranného lesa po daždi sa asi veľa nenájde. Hodiny vonku na terase formou pripomínajú tak trochu „základoškolské“ školy v prírode - dať si pozor, aby vietor nerozniesol case law a články po lúke, neprepočuť otázku pri čvirikaní vtákov, natrieť zátylok erárnym opaľovacím krémom a plno ďalších „problémov“, ktoré v miestnosti riešiť nemusíte.
Označenie Patejdlovky ako Boudy je číro historicky motivované, keďže od búdy má naozaj ďaleko. Nedávno zrekonštruovaný priestor prevádzkovaný Univerzitou ponúka vskutku luxusné služby ako vírivku a saunu, ktoré padnú vhod po večernom volejbale či stolnom tenise. Najtvrdším orieškom stravovania bolo vysvetliť cezpoľným, že anglické slovo dumpling označuje v slovenčine, resp. v češtine aj viac ako 3-4 druhy rôznych príloh. Áno, dva týždne poctivej českej kuchyne plnej gulášov, kulájd, bramboračiek a ďalších (aj sladkých) dobrôt.
Vyučovanie prebieha v pracovné dni v troch cca. 90-minútových blokoch. Dva bloky doobeda, obed s pauzou a tretí blok končí tesne pred večerou. Veľmi generalizujúc by sa dalo povedať, že na každý deň bolo treba načítať cca. 100-120 strán anglického textu. Ťažko povedať, či je to veľa, no mnohokrát sa čítanie rozdelilo v rámci skupín a tiež musím uznať, že som nenaďabil na zlý či nudný článok. Tak či onak, nároky sú pomerne vysoké, no nie diktátorské – škola vám vie dať strašne veľa, no drasticky vás nenúti tento potenciál využiť na 100%. Na druhom konci stupnice vás ale nepustí pod 80%. :-)
Zbytočné by boli zbierky zaujímavých článkov, keby ich obsah bol prednášaný nudným spôsobom. Kvalitná každolekciová príprava pravidelných lektorov (Zuzka Vikarská a Honza Komárek) v spojitosti so širokou plejádou navštevujúcich zahraničných hostí (Catherine Barnard, Marko Ilešič, Daniel Sarmiento, Stefaan Van den Bogaert, Alberto Alemanno, Damjan Kukovec, Maja Brkan, Ciaran Burke) vytvorila možnosť ponoriť sa do nie vždy úplne jasných hlbín európskeho práva rôznorodým spôsobom a s často totálne rôznymi odtieňmi, avšak vždy s dobrým sprievodcom. Hodiny boli pútavé, mali spád a okrem otázok ich prerušovalo iba predobedové škvŕkanie žalúdka.
Za najväčšiu devízu tejto letnej školy ale považujem skvelú atmosféru, ktorú sa spoločne podarilo vytvoriť. Asi sa nevyhnem ďalšiemu klišé, no faktom je, že ju nie je tak úplne jednoduché opísať slovami. CLS Summer School totiž nie je obyčajnou letnou školou, kedy ste vo veľkomeste, prídete vyparádený na lekciu/e a po ich skončení sa rozpŕchnete po meste. Oveľa viac mi pripomína už vyššie spomínanú školu v prírode alebo možno presnejšie detský tábor pre dospelých, kam dobrovoľne prídu, a kde sa stretnú podobne zmýšľajúci inteligentní mladí ľudia s príbuznými záujmami (skupina ľudí, ktorá sa namiesto voľného času ide aj počas prázdnin ďalej vzdelávať má nevyhnutne pár vlastností a povahových čŕt spoločných :-P). Toho roku sa zišla naozaj národnostne pestrá skupina približne 25 účastníkov a účastníčok z cca. 15 krajín.
Trávite spolu prakticky všetok čas, deriete lavice, prevraciate stránky kníh (ale aj mäso na ražni), snažíte sa prísť, čo daným ustanovením chceli luxemburskí ujovia a tety v talároch sakra povedať, kričíte gól pri až nefutbalovej anihilácii Brazílie, naháňate sa za loptou pri volejbale, futbale, či okolo ping-pongového stola, potíte sa nielen v saune, ale aj pri MootCourte, kde sa snažíte presvedčiť bench, že propagáciu alkoholu nemožno zakázať, túlate po lesoch a chodníkoch Krkonôš, kúpete v naozaj netermálnom Bielom Labe, vediete siahodlhé dišputy, kedy sa (nielen) českých kolegov snažíte argumentačne a racionálne presvedčiť o svojej pravde, že k pareným buchtám plneným čučoriedkami (brought to you by Martinova Bouda) sa pohár mlieka priam ideálne hodí alebo len tak posaunovo plácate mokrou bačkorou po dlážke (však Vojta?), či sedíte na terase a za sprievodu nesmrteľných Pink Floyd čakáte na východ slnka.
Nadobudol som pocit, že pravidelné príjemné večerné posedenia spolu s kolegami a lektormi z celej Európy ma nielen o európskom práve naučili doposiaľ viac ako daný predmet počas môjho štúdia. Apropos lektori, o atmosfére a unikátnosti hovorí najlepšie skutočnosť, že do jedného tam boli vo svojom voľnom čase bez nároku na akúkoľvek odmenu [!]. A to sa bavíme o európskej elite (ECJ, Cambridge, Oxford, LSE, Leuven, Leiden, Maastricht, Harvard, etc.), viacerí z nich neboli na tejto škole prvýkrát a všetci boli neformálni, milí, ústretoví a veľmi radi odpovedali na akúkoľvek otázku, či poskytli užitočnú radu.
A čo za to? Za celý špás, čiže dvojtýždňovú plnú penzia v krásnej chate uprostred najznámejšieho českého národného parku, intenzívnu výučbu smotánkou európskeho práva dáte rovných 500,- EUR. Musíte síce pripočítať cestu a nejaké vreckové na nákupy v bufete, no tí, ktorí vyberali spomedzi viacero letných škôl po Európe vedia, že je to stále absolútne bezkonkurenčná cena.
Ak ste sa dostali až sem tak vedzte, že je len a len vo vašom záujme ďalší ročník nevynechať a zaškrtnúť si dva týždne uprostred júla 2015. Vrátite sa s prečistenou a zresetovanou, no zároveň vedomosťami zaťaženou hlavou. Ako iste uznáte sami, to je vskutku ťažko, možno tak raz za rok dosiahnuteľná kombinácia. :-)
Už teraz som zvedavý, koho na „Patejdlofke“ (našťastie bez Vaša) stretnem takto o rok.
Celý příspěvek
Common Law Society zve na další letní školu, věnovanou tentokrát čtyřem svobodám vnitřního trhu. Program zahrnuje základní kurs, věnovaný "doktrinálnímu" pohledu, specializační kurs, který se podívá na vnitřní trh z úhlu ústavní a politické teorie a politické ekonomie a přednášky/semináře vedené řadou zajímavých hostů v čele s Catherine Barnard, profesorkou práva EU v Cambridge.
Celý příspěvek
České a slovenské právnické fakulty produkují ročně desítky doktorů práv. Ve většině případů upadne výzkum a výstupy v rámci doktorandského studia produkované (po zásluze) záhy v zapomnění. Motivem k psaní totiž často bývá pouze kvantita a potřeba vyprodukovat odpovídající množství stran, článků a kvalifikačních prací. Pokud navíc nemá doktorand vysloveně štěstí na mimořádného vedoucího doktorské práce, jeho práce a výstupy vlastně ani nikoho příliš nezajímají; nikdo mu nedá individualizovanou zpětnou vazbu, jdoucí do odpovídající hloubky. Doktorand, a to i v případě, kdyby skutečně chtěl, se tak jenom stěží může naučit vědecké práci a rozvinout své schopnosti v tomto ohledu: kvantita válcuje kvalitu a nikdo na něj nemá skutečně čas. To samé platí pro řadu konferencí pro doktorandy či začínající vědce, které spíše než smysluplnou diskusi připomínají orloj na Staroměstské radnici: krátké mihnutí v několikaminutovém okénku pro potěšení davu a odfajfkování odpovídajícího okénka ve výkazu „prezentace výsledků výzkumu“.
Co to má být? Vysvětlení dále v postu...
Annual European and Comparative Law PhD Workshop (1. ročník)
Termín: 25. 10. 2013 – 27. 10. 2013
Místo: Právnická fakulta Univerzity Palackého, Olomouc
Organizují: Česká společnost pro evropské a srovnávací právo a Právnická fakulta Univerzity Palackého
***
ANOTACE: České a slovenské právnické fakulty produkují ročně desítky doktorů práv. Ve většině případů upadne výzkum a výstupy v rámci doktorandského studia produkované (po zásluze) záhy v zapomnění. Motivem k psaní totiž často bývá pouze kvantita a potřeba vyprodukovat odpovídající množství stran, článků a kvalifikačních prací. Pokud navíc nemá doktorand vysloveně štěstí na mimořádného vedoucího doktorské práce, jeho práce a výstupy vlastně ani nikoho příliš nezajímají; nikdo mu nedá individualizovanou zpětnou vazbu, jdoucí do odpovídající hloubky. Doktorand, a to i v případě, kdyby skutečně chtěl, se tak jenom stěží může naučit vědecké práci a rozvinout své schopnosti v tomto ohledu: kvantita válcuje kvalitu. To samé platí pro řadu konferencí pro doktorandy či začínající vědce, které spíše než smysluplnou diskusi připomínají orloj na Staroměstské radnici: krátké mihnutí v několikaminutovém okénku pro potěšení davu a odfajfkování odpovídajícího okénka ve výkazu „prezentace výsledků výzkumu“.
Seminář „Annual European and Comparative Law PhD Workshop“ má ambici nabídnout pozitivní alternativu pro zainteresované mladé vědce. Jeho leitmotiv je proto přesně opačný: do hloubky jdoucí kvalita namísto produkční kvantity. Seminář poskytne několika vybraným doktorandům studujícím na českých a slovenských univerzitách anebo v zahraničí právo či právní problematiku příležitost prezentovat výstupy jejich práce na odborném fóru, a to v odpovídající hloubce. Tyto výstupy budou vzápětí podrobeny detailní konstruktivní kritice ze strany jejich kolegů, stejně jako etablovaných výzkumných pracovníků a pedagogů. Diskuse nad jednotlivými pracemi či projekty bude dále doprovázena obecnými debatami o metodologii výzkumu a jednotlivých přístupech k právu. Celkovým cílem semináře tak je nabídnout vybraným doktorandům, kteří mají potenciál i zájem, možnost posunout jejich výzkum na kvalitativně jinou úroveň, která obstojí v mezinárodním srovnání.
FORMÁT A ORGANIZACE: Seminář je otevřen všem studentům doktorandského studia (prezenční či distanční forma) studujícím na českých, slovenských či zahraničních univerzitách. Jazykem semináře je čeština a slovenština (nicméně práce samotná může být i v angličtině). Všichni účastníci by měli být schopni číst a komunikovat jak česky/slovensky, tak anglicky.
Zájemci o účast na semináři zašlou nejpozději do 30. 6. 2013 e-mailem na adresu info@csesp.cz krátký abstrakt (ne více jak 2.000 slov) práce, kterou by chtěli na semináři prezentovat, spolu se svým stručným životopisem. Aby byla zachována maximální zpětná vazba, ze zaslaných shrnutí vyberou organizátoři nejvýše 10 nejzajímavějších příspěvků.
Vybraní jedinci pak budou pozváni k účasti na semináři a k zaslání kompletního článku/kapitoly disertace a shrnutí celého projektu. Do 30. 9. 2013 zašlou dva dokumenty – článek či kapitolu ne delší než 10 tisíc slov a krátké shrnutí celého projektu v rozsahu 3-5 stran. Shrnutí projektu musí mít následující strukturu: shrnutí v laickém jazyce ne delší než 200 slov, cíle projektu, vymezení projektu, hlavní výzkumnou otázku projektu a případně hypotézy projektu, použitá metodologie, v čem spočívá originalita projektu, nástin obsahu ostatních kapitol a krátký seznam klíčové literatury.
Účastník může prezentovat svůj článek, který dokončuje, případně kapitolu či dvě z připravované disertace anebo výstup z jakéhokoliv jiného relevantního projektu, na němž pracuje. Organizátoři nicméně preferují kapitoly z chystané disertace či články s vazbou na disertaci.
Další zájemci z řad doktorandů mohou být pozváni pouze k účasti na semináři bez prezentace vlastního výzkumu (nicméně s povinností věcné diskuse a aktivní účasti na semináři).
Oblast práva nerozhoduje. Práce může oborově spadat do jakékoliv oblasti práva. Může se však také jednat o práci z jiného oboru (politologie, sociologie, historie aj.), pokud se zabývá právní problematikou. Co však rozhoduje, je kvalita práce a její evropský či srovnávací přesah: práce, ať již v jakémkoliv oboru práva, musí mít ambici jít nad rámec prostého převyprávění zákona či shrnutí vybraných soudních rozhodnutí. Musí jít o kritický, analytický text, který má ambici být publikován v předních domácích a zahraničních časopisech v oboru.
Pokud bude doktorand přijat k účasti na semináři, po zaslání práce mu bude přidělen mentor. Mentorem je v oboru zkušený akademik s relevantními publikačními zkušenostmi v Česku a zahraničí. Mentor poskytne autorovi detailní zpětnou vazbu a kritické poznámky na semináři samotném. Další úlohou mentora pak v případě zájmu autora bude napomoci publikace práce na odpovídající úrovni. Od všech účastníků semináře se nicméně očekává, že navštíví všechny prezentace a budou se aktivně zapojovat do debaty. Účelem setkání je zprostředkovat širší výměnu, na které se budou podílet všichni účastníci, přičemž si rozšíří obzory mimo „tunel“ vlastního oboru.
Samotný seminář je třídenní. Začíná první den v poledne a končí třetí den v poledne. První odpoledne po krátkém úvodu proběhne první blok prezentací a kritická diskuse o jednotlivých pracích. Druhý den dopoledne začne krátkým přednáškovým blokem o různých metodách výzkumu a psaní v právu. Odpoledne pak bude vyhrazeno pro druhý blok prezentací. Závěrečné dopoledne třetího dne se zaměří na publikaci v právu (aneb „od disertačních nápadů k publikované knize“) a dále na publikaci v zahraničních časopisech.
***
ORGANIZÁTOŘI: Michal Bobek, David Kosař, Robert Zbíral.
MENTOŘI: Marek Antoš; Michal Bobek; Kristian Csach; Libor Dušek; Bohumil Havel; Barbara Havelková; David Kosař; Zdeněk Kühn; Jan Kysela; Pavel Molek; Jiří Přibáň; Tomáš Richter; Vojtěch Šimíček; Robert Zbíral (N.B.: Jedná se o ilustrativní seznam potenciálních mentorů; konkrétní mentor z výše uvedeného seznamu a v případě potřeby i mimo něj bude vybrán v závislosti na oborovém zaměření pro seminář vybraných příspěvků.).
Celý příspěvek
Fulbright-Masarykovo stipendium: pro ty zástupce akademické obce v ČR, kteří jsou kromě svého úzkého odborného zaměření činní také v akademickém a veřejném životě (v akademickém senátu, v neziskové organizaci, v místní samosprávě apod.).
Stipendium pro všechny obory (s výjimkou klinické medicíny) se uděluje ve třech kategoriích:
A. pro mladé vědecké pracovníky na počátku vědecké kariéry před dosažením titulu Ph.D.;
B. pro začínající vědecké pracovníky, kteří získali Ph.D. maximálně před pěti lety;
C. pro pokročilé vědecké pracovníky s titulem Ph.D. získaným před více než pěti lety.
Podmínkou je kromě výše uvedené mimoakademické činnosti předchozí úspěšná výzkumná a/nebo pedagogická činnost, dobrá znalost angličtiny, kvalitní výzkumný projekt a pozvání z USA. Stipendium je poskytováno na dobu tří až deseti měsíců podle potřeb žadatele.
Podrobnosti včetně přihlášky jsou na:
http://www.fulbright.cz/fulbright-masarykovo-stipendium-juniorska-kategorie a
http://www.fulbright.cz/fulbright-masarykovo-stipendium-0 .
Uzávěrka přihlášek na akademický rok 2013/14 je 1. prosince 2012.
Informace o dalších stipendiích Fulbrightova programu jsou na:
http://www.fulbright.cz/stipendia .
Přehledy současných amerických stipendistů přednášejících v rámci Fulbrightova programu v akademickém roce 2012/13 na univerzitách v ČR a dalších evropských zemích jsou na:
http://www.fulbright.cz/americti-stipendiste-fulbrightova-programu-v-ceske-republice a
http://www.fulbright.cz/americti-stipendiste-v-evrope .
Pokud se univerzitní či jiné akademické pracoviště v ČR rozhodne některého ze současných amerických stipendistů pozvat, vyrozumí Fulbrightovu komisi. Ta zprostředkuje kontakt a uhradí cestovní náklady stipendisty spojené s návštěvou. Pobytové náklady hradí zvoucí pracoviště.
Kontakt:
tel. 222 729 987
e-mail. fulbright/zavináč/fulbright.cz.
Celý příspěvek
Jako lákadlo pro ty z Vás, kdo uvažují, jak strávit část prázdnin příští léto...
Studentská organizace Common Law Society letos uspořádala letní školu zaměřenou na právo Evropské unie – „EU Law: The View from a Mountain“. Bylo tomu tak poprvé a hned úvodem nutno podotknout, že to byla premiéra vyloženě úspěšná. Dva červencové týdny strávené pod krkonošskými vrcholy ve Špindlerově mlýně rozhodně nelituji. Letní škola si svým obsahem a kvalitou přednášejících v ničem nezadala s obdobnými letními školami pořádanými v Budapešti (Weilerova „Total Law“) nebo ve Florencii („Academy of European Law“), které jsem v předchozích letech měla rovněž možnost absolvovat. Naopak v mých očích je dokázala v mnohém překonat.
Osobně mě nadchla už samotná představa kvalitní letní školy v České republice. Byť chápu, že pro mnohé je cestování za novými poznatky do atraktivních destinací v zahraničí lákavou vidinou, v mém případě však byly prázdninové tužby po roce stráveném v zahraničí přesně opačné. Cena letní školy ve výši 12 600,- Kč mi přišla přiměřená, většina studentů si ji navíc při troše šikovnosti může nechat proplatit z univerzitních stipendijních fondů. Proces přihlášení a veškerá administrativa byla sympaticky jednoduchá. Ke stručné elektronické přihlášce stačilo zaslat životopis a případná doporučení. O letní školu byl zájem hned napoprvé, přijata byla zhruba třetina přihlášených uchazečů. Mezi účastníky převládali čeští a slovenští studenti, i když většina z nich primárně studovala v zahraničí. Druhá půlka účastníků však byla umně vybrána z řady dalších členských států EU, Číny a Tajwanu. Ve výsledku tak o zajímavé diskuze a různorodost pohledů a názorů nebyla nouze. Vyučujícím jazykem byla samozřejmě angličtina.
Hlavní kurz věnovaný veřejnému právu EU byl přednášen Janem Komárkem a společně s prakticky orientovanými semináři vedenými odborníky z praxe pro mne představoval jednoznačně nejzajímavější bod programu. V tomto ohledu mám za to, že krkonošská letní škola předčila i výše uvedené kurzy v Budapešti a Florencii. V Budapešti jsem komplexnější a jednotlivá témata spojující kurz postrádala, v důsledku čehož se někteří přednášející ve svém výkladu překrývali. Ve Florencii mne obdobný kurz věnovaný konstitucionalizaci unijního práva příliš nenadchnul, byť byl přednášen charismatickým Franzem Mayerem, v zásadě se však jednalo o základní kurz z dějin evropské integrace a základů unijního práva. Komárkův kurz byl naopak jednoznačně pokročilý, zároveň však dostatečně komplexní a zasazený do policko-právního kontextu. V probírané látce se tak neztratili ani studenti politických věd ani právníci.
Nesrovnatelnou výhodou oproti jiným letním školám byl příjemný mix teorie a praxe. Hlavní kurz byl doplněn tematickými semináři s odborníky z praxe, jmenovitě s vedoucí oddělení Senátu ČR pro EU Adélou Šuchmanovou, advokátem Petrem Břízou, soudcem Janem Passerem, vládním zmocněncem pro zastupování ČR před Soudním dvorem EU Martinem Smolkem nebo vedoucím odboru unijního práva ministerstva zahraničních věcí Emilem Rufferem. Nevýhodou těchto seminářů mohlo být jejich zasazení do českého kontextu, čímž v očích zahraničních účastníků letní školy patrně ztrácely na atraktivitě. Hlavní kurz byl dále doplněn specializovaným kurzem Michala Bobka, jenž se věnoval vnějším limitům unijního práva, a dále několika přednáškami z úst hostujících vyučujících, konkrétně Damiena Chalmerse, Stefana Van den Bogaerta, Florise de Witte, Alexandra Saydé, Mateje Avbelje a Alicie Hinarejos. Ve výsledku tak byl program bohatý jak na témata, tak na diskuze se zahraničními přednášejícími zvučných jmen, a to vše ve vyloženě neformálním a sympatickém prostředí krkonošské boudy. V mých očích bylo jedinou pihou na celkové kráse programu možná zbytečně překrývající se téma měnové krize (Chalmers, Bogaert, Hinarejos). Na druhou stranu je třeba otevřeně přiznat, že problematika měnové unie mým šálkem čaje není, byť se momentálně nepochybně jedná o „být či nebýt“ současné unijní politiky.
Jednoznačným pozitivem letní školy byla skutečnost, že se většina přednášek odehrávala na čerstvém vzduchu. Sluncem spálené nosy tak střídala lehká epidemie rýmiček a naopak, ale už kvůli těm výhledům na zelené vrcholky to stálo za to. Jednotlivé kurzy byly doplněny řadou doprovodných studijních materiálů, i když pouze v elektronické podobě. Svým objemem si však nezadaly se standardními semestrálními univerzitními kurzy. Materiály byly navíc dostupné v dostatečném časovém předstihu, takže se do nich ti poctiví studijní nadšenci mohli zakousnout již několik týdnů před zahájením letní školy. Skutečným nočním ptákům a na studentské párty a krkonošské krásy vysoce odolným jedincům se pak mohlo podařit na četbu vyšetřit i několik hodin v průběhu samotné letní školy. Zajímavou třešničkou na dortu oficiálního programu představoval moot court, do něhož se mohli přihlásit všichni účastníci letní školy. Pro velký zájem však nakonec soutěžily pouze čtyři dvoučlenné týmy. Pro mne osobně byla účast v moot courtu premiérová a trochu intenzivnějšího studijního zápřahu rozhodně nelituji. Byla to po všech stránkách přínosná zkušenost, stejně jako celá krkonošská letní škola unijního práva. Takže suma sumárum: palec nahoru!
Text byl publikován v prázdninovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci, s jehož obsahem se můžete seznámit zde [PDF].
Celý příspěvek
V poště se mi v průběhu minulého týdne sešlo několik zajímavých věcí, které si dovoluji umístit zde do souhrnné rubriky „varia: zajímavé“:
První je upozornění na novou letní školu v italském Fermu, pořádanou Univerzitou v Maceratě. Byť tedy na stránkách letní školy ještě není vyvěšen program, zdá se, že se bude jednat o podnik výrazně právně-sociologizující.
Druhou je právě vypsaná možnost výzkumných pobytů v oblasti společenských věd v Centre for Advanced Study v Sofii. Centrum se specializuje především na otázky výzkumu společenské transformace ve střední a východní Evropě a na Balkánu, byť tedy oblast výzkumu není nikterak tématicky omezena.
Za třetí, profesor Hans Micklitz z Evropského univerzitního institutu hledá kandidáta/kandidátku z východní Evropy (toto má zahrnovat také ČR či Slovensko) pro čtyřletý výzkumný projekt na téma regulace služeb. Kandidát/ka by měl(a) kromě spolupráce na zmíněném projektu pracovat také na vlastním výzkumu a psát vlastní disertaci. Informace přetiskuji níže.
-----------
One PhD researcher per 1st October 2011
European Regulatory Private Law
The main hypotheses of the project
The project is sponsored by the ERC and focuses on European Private Law (ERPL) beyond the boundaries of national private legal orders, which are guided by autonomy and freedom of contract. This socio-legal project focuses on the search for a normative model which could shape a self-sufficient European private legal order in its interaction with national private law systems.
(1) It aims at a new orientation of the structures and methods of European private law based on its transformation from autonomy to functionalism in competition and regulation.
(2) It suggests the emergence of a self sufficient European private law, composed of three different layers (a) the sectorial substance of ERPL, (b) the general principles – provisionally termed competitive contract law – and (c) common principles of civil (or private?) law.
The project elaborates on the interaction between ERPL and national private law systems around four normative models: intrusion and substitution, conflict and resistance, hybridisation and convergence.
Each candidate shall work in one of the fields indicated below
(1) 1 project on co-/self-regulation in the field of standardisation of services, testing the convergence hypothesis. Co-/self-regulation in the field of services is still a black box. The project would allow to investigate SME’s which are mostly concerned. Outside and beyond the UK, Germany, France or Italy as well as Nordic countries, particular emphasis should be put on the new Member States since old Member States are very much concerned by cross-border services affecting their legal orders. The project should be executed by a PhD researcher preferably from Eastern Europe trained in comparative law and European law. The position is a fixed contract for four years.
Qualifications, Salaries, Project obligations
The PhD candidate shall hold a law degree with excellent results, which enables him for a PhD in law in the candidate’s home country.
For all positions, previous working experience in an international environment is an asset. High level of English speaking and writing skills is indispensable. Please also provide contact details of three references.
The members will be part of a project team. The candidates are expected not only to work on the candidate’s respective project but to support the execution of the overall project, which requires the organisation of workshops, conferences, short and long term stays. Sufficient time to conduct the researcher’s projects will be guaranteed.
Phd researchers are eligible for a PhD at the EUI in Florence. All collaborators have to take residence in Florence or Fiesole. The project will start on 1st October 2011.
Annual payment for PhD researchers max EUR 36.000 brut. Researchers having a full-time contract, are covered by the Institute's accident and health insurance. For contracts of at least 12 months (or prolonged beyond 12 months) an amount equivalent to 16,5% of the basic salary will be paid upon termination of service as severance.
The Institute is an equal opportunity employer, and takes into account the importance of balance in gender, geographical and minority representation.
Applications should be sent to Prof. Hans-W. Micklitz, EUI Florence, 9, via dei Roccettini, 50014 San Domenico di Fiesole or via email to the attention of Marlies.Becker@eui.eu
Celý příspěvek
