Zdravotnický non-refoulement v pohybu

Lze vyhostit těžce nemocného cizince do země, kde jeho nemoc neumí léčit? Státu přeci nelze ukládat povinnost, aby mu v takovém případě zdravotní péči poskytoval sám. Nebo jo? Co když by vyhoštění tohoto člověka v konkrétním případě znamenalo jeho vystavení nelidskému a ponižujícímu zacházení? To přeci nelze vyvažovat vůči břemenu, které by vyhošťující stát musel nést, pokud by těžce nemocným cizincům, kteří na jeho území pobývají neoprávněně, musel poskytovat zdravotní péči. Nebo jo?

Celý příspěvek

Rozhovor s bývalým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem

V prosincovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci vyšel rozhovor Kateřiny Studecké s nedávno odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. Jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší?

Celý příspěvek

Happy New Year!

Přeji čtenářům Jiného práva radostný a zločinem nerušený vstup do Nového roku.

Celý příspěvek

Mají se čeští korupčníci bát amerického výkonu proti-úplatkářského práva více než českého?

V mém dalším příspěvku bych chtěl v krátkosti představit, co je mezinárodní podplácení, jakým způsobem je tato forma korupce regulována, a proč může být americký výkon proti-úplatkářského práva pro české společnosti a veřejné funkcionáře relevantnější než české proti-úplatkářské právo a jeho výkon. Budeme například diskutovat některé případy korupce v ČR, které se objevily v dokumentech amerických úřadů.

Celý příspěvek

Nejlepší právnické blogy 2016?

Poněkud bizarní sestavu amerických právnických blogů můžete najít na webu The Expert Institute, který uspořádal The Best Legal Blog Contest 2016. Celkově moc nechápu výběr kategorií ani cíl této ankety, nicméně výsledky nabízí mimo jiné také přehled zvláštností a kuriozit.

Celý příspěvek

Neznalost zákona neomlouvá ani segway - nebo možná ano?

Kdo ještě neviděl zákaz jízdy na segwayích (prý se skloňuje podle vzoru stroj) po pražských schodech, jako by nebyl. Otázkou ale je, zda podobné zákazy mají smysl, respektive, zda jsou opodstatněné vzhledem k rozsáhlosti území, které regulují.

Celý příspěvek

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.

Celý příspěvek

Stejný zločin, jiný trest

Nikoho nemůže překvapit, že soudy rozhodují různě. Vezměte si náhodný trestný čin. Popište ho deseti lidem okolo sebe a zeptejte se jich, jaké a jak vysoké tresty by udělili. Dostanete mnoho různých odpovědí. To samé se stane, pokud má trest udělit deset trestních soudců, co soudí i desítky let. Logicky tak vznikají rozdíly mezi soudci i soudy, jejichž rozsah jsem zkoumal. Následnou otázkou pro každého musí být, zda jsou tyto rozdíly dostatečně velké, aby si zasloužily řešení. 

(Procento uvězněných pachatelů převážně trestného činu řízení bez odebraného řidičáku (§ 337 odst. 1 písm. a) TZ) bez souběhů a mladistvých, 2012-2014)

Celý příspěvek

Metamorfóza Josefa Montaga a přivítání Branislava Hocka

Děkujeme Josefu Montagovi za jeho listopadové hostování na Jiném právu. Zároveň ho s radostí vítáme jako nového stálého člena našeho autorského týmu. I do budoucna se proto můžete těšit na jeho komentáře a výsledky výzkumu.

V prosinci se prostřednictvím hosta Jiného práva přesuneme z Kazachstánu do Nizozemska. Sváteční dobu nám totiž svými příspěvky bude zpestřovat Branislav Hock.

Celý příspěvek

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek

Zákon o ochraně hospodářské soutěže. Komentář. 3. vydání.

Jak jsem to již učinil několikrát v minulosti, dovolím si využít blogu k drobné (sebe)reklamě mířené primárně na zájemce o soutěžní právo. V nakladatelství C.H. Beck mi totiž právě vyšlo 3. vydání Komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže.

Komentář má 864 stran. Z toho však cca 300 stran představuje text souvisejících předpisů, seznam literatury, index atp. Stručné info o dané publikaci jsou k dispozici na stránkách nakladatelství zde. Níže pro informaci uvádím předmluvu k tomuto třetímu vydání:

"Čtenářům předkládám třetí vydání komentáře k zákonu o ochraně hospodářské soutěže. Nejvýznamnější změnou oproti poslednímu vydání je skutečnost, že jsem při práci na tomto komentáři zůstal osamocen, jelikož JUDr. Munková nás 4. května 2010 bohužel opustila. Přesto zůstává její původní originální vliv na podobu komentáře zachován. Množství jí dříve napsaných pasáží jsem sice nahradil vlastním textem, avšak v nezanedbatelném množství případů jsem její původní text (z různých důvodů, včetně časových) zachoval a případně jen drobně aktualizoval a uzpůsobil novému formátu publikace (v takových případech je JUDr. Munková i nadále uváděna jako autorka). V případech, kdy byly zásahy do textu JUDr. Munkové z mé strany výraznější, avšak základní podoba vychází tak jako tak významně z pera JUDr. Munkové, označil jsem příslušné pasáže jako spoluautorované. Věřím, že JUDr. Munková by s tím takto souhlasila. 

Co se týče vlastního obsahu předkládaného komentáře, lze uvést, že od předchozího vydání z roku 2009 uplynula již poměrně dlouhá doba. Textu zákona se od té doby významněji dotkly zejména dvě novely, a sice zákon č. 360/2012 Sb. a zákon č. 293/2016 Sb. Zákon č. 360/2012 Sb. provedl mnohá technická zlepšení, ale současně přinesl některé nové instituty, ať již nové zcela (např. nový delikt v podobě narušení soutěže orgány veřejné správy), anebo jen nově legislativně zakotvené (srov. např. zákonný podklad pro program shovívavosti a proceduru narovnání). Zákon č. 293/2016 Sb. lze pak označit za určitou technickou novelu, když zejména přizpůsoboval zákonný text terminologii nové kodifikace soukromého práva, opravoval legislativně-technické nedostatky, zastaralé poznámky pod čarou a další nedůslednosti. Taktéž však také změnil vymezení skutkové podstaty deliktu narušení soutěže orgány veřejné správy. Nový text komentáře samozřejmě na tyto změny reaguje. Nicméně změny, k nimž došlo od předchozího vydání, jsou mnohem rozsáhlejší, než by naznačovala jen prostá změna zákonného textu. Takové změny plynou z vývoje rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, související judikatury soudů (zejm. Krajského soudu v Brně a Nejvyššího správního soudu), ale také z vývoje na unijní úrovni. Unijní soutěžní právo, ač sice pracuje s prakticky stále stejným textem základních norem (zejm. čl. 101 a 102 SFEU), zaznamenalo od posledního vydání značný vývoj, byť spíše evoluční než revoluční. K takovému vývoji došlo v rovině sekundární legislativy (srov. zejm. novou, samostatně komentovanou blokovou výjimku pro vertikální dohody – nařízení Komise č. 330/2010), soft-law, rozhodovací praxe Evropské komise a judikatury Soudního dvora EU. I na tento vývoj v rovině unijního soutěžního práva je v textu komentáře reagováno, když obdobně jako v předchozích vydáních užíváme prameny českého a unijního soutěžního práva při výkladu vedle sebe.

V předkládaném textu komentáře se v určité míře vychází z mých dříve publikovaných prací [zejm. Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012)], avšak i oproti nim bylo nezanedbatelné množství témat mnou autorováno zcela nově (např. komentář k pojmu relevantního trhu, k problematice deliktu orgánů veřejné správy, k některým procesním ustanovením atd.).

Z technického hlediska na tomto místě uvádím, že z hlediska struktury výkladu držím principy nového formátu C.H. Beck šedých komentářů snad s výjimkou širšího využití poznámkového aparátu. V sekci „z literatury“ jsme nicméně zpravidla neuváděli knižní publikace s obecněji či komplexněji pojatým obsahem (ať již české či unijní provenience), a to zejm. z toho důvodu, že bychom je museli opakovaně uvádět prakticky u každého komentovaného ustanovení. Dané publikace jsou samozřejmě uvedeny v závěru v sekci bibliografie, popř. je na ně odkazováno v rámci komentovaného textu. Zejména se v tomto směru jednalo o již zmiňovanou publikaci Munková, J., Kindl, J., Svoboda, P. (2012), dále Petr M. a kol. (2010) a Raus, D., Oršulová, A. (2014); a na unijní úrovni pak zejména Roth, P., Rose, V. (eds.) (2008), Rose, V., Bailey, D. (eds.) (2013), Faull, J., Nikpay, A. (eds.) (2014), Whish, R., Bailey, D. (2015) nebo Jones, A. a Sufrin, B. (2014); obdobně to pak platí např. ve vztahu k procesním aspektům k publikacím Khan, N. (2012) a Ortiz Blanco, L. (ed) (2013), k problematice vertikálních dohod ke Kindl, J. (2009b), Korah, V., O’Sullivan, D. (2002) a Wijckmans, F., Tuytschaever, F. (2011) či u problematiky zneužití dominantního postavení O'Donoghue, R., Padilla, J. (2013).

Závěrem se opětovně hlásím k tomu, že byl při výkladu zachován kritický přístup a postup obdobně jako v předchozích vydáních komentáře. Vlastní text tedy někdy překračuje rámec prostého de lege lata výkladu, ale i tak (anebo právě proto) věřím, že daný komentář splní svou ambici být stále dobrou pomůckou pro praxi a současně dílem přispívajícím k diskusi a tříbení názorů v této stále se vyvíjející oblasti práva."

Celý příspěvek

Proč se akademici z různých oborů nečtou?

Na Jiném právu v posledních měsících bylo častým tématem Law and Economics. Byť to vypadá, že jde o Law and Economics, nejde někdy spíše o právo z pohledu ekonomie a ekonomii z pohledu práva? Někdy čtu články, ze kterých čiší, že autoři příliš nečtou publikace z ostatních oborů. Proč tomu tak je? Není lepší možnosti se na toto zeptat, než když je hostem Pepa Montag!

Celý příspěvek