Nové vydání Bulletinu o lidských právech

Červnové vydání Bulletinu začíná vskutku výjimečným příspěvkem, který připomíná osmdesáté výročí činu, kterým Brit Nicholas Winton zachránil životy 669 dětí z Československa. Tehdy v roce 1939 mezi nimi byl i John Karlik, který přináší osobní vzpomínku na svá raná léta strávená v Praze a později v Anglii. Kristýna Molková Foukalová poté přibližuje setkání soudkyň z celého světa ve španělském Madridu, kam přijely diskutovat o otázkách genderu v soudnictví. 

V sekci Mezinárodní trestní spravedlnost se Zuzana Malá zaměřuje na rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu nevyšetřovat válečné zločiny spáchané  v Afghánistánu. Jedná soud selektivně? Michal Kubica z evropské sekce se věnuje rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, které se týká bezdůvodného výslechu a prohlídky na letišti, a tedy hranic respektování soukromého života. V mezinárodní sekci diskutuje Aneta Boudová systém sociálních kreditů, který se již několik let testuje v Číně a má být „nasazen“ na celou společnost. Propojení moderních technologií a komunistické ideologie tak vytváří silně znepokojující projekt Velkého bratra 21. století. Zdeněk Nevřivý z české sekce se zaměřuje na konflikt svobody projevu podnikatele a diskriminace spotřebitele, který v ČR odstartovala citlivá kauza ostravského hotelu, jenž odmítal ubytovat ruské občany, pokud nepodepsali, že nesouhlasí s anexí Krymu.

Nový Bulletin Centra pro lidská práva a demokratizaci si můžete prohlédnout zde.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Aktivace zločinu agrese - za napadení cizího státu od července do Haagu?

Termín „zločin agrese“ v mezinárodním právu při jisté míře zjednodušení označuje individuální trestní odpovědnost osoby (například hlava státu) za nařízení ozbrojeného útoku proti cizímu státu. O jeho zahrnutí do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu v Haagu se jednalo dlouhé roky a v prosinci 2017 padlo poslední rozhodnutí, na jehož základě bude zločin agrese zahrnut do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu 17. července 2018, tedy dvacet let po podepsání jeho zakládající smlouvy – Římského statutu. Vedle genocidy, zločinů proti lidskosti a válečných zločinů tak bude agrese čtvrtým zločinem, kterým se Mezinárodní trestní soud bude moci zabývat. Jaká je jeho právní úprava a pro jaké případy můžeme jeho využití v budoucnu reálně očekávat?

Socha před OSN v New Yorku

Z Norimberku do Říma a dále do Kampaly

Zločin agrese, tehdy ještě nazýván zločinem proti míru, byl úspěšně souzen mezinárodními trestními tribunály po 2. světové válce v Norimberku a v Tokiu. Následovalo dlouhých padesát let, během kterých žádný mezinárodní trestní tribunál neměl jurisdikci vůči zločinu agrese, a jelikož autoři Římského statutu se v roce 1998 na definici zločinu agrese neshodli, do smlouvy jej sice společně s ostatními třemi zločiny uvedli (čl. 5 odst. 1 ŘS), ale rovněž upřesnili, že soud bude moci vykonávat jurisdikci vůči němu až poté, co se smluvní strany dohodnou na definici a podmínkách výkonu jurisdikce vůči zločinu agrese. Při vzniku Mezinárodního trestního soudu tedy byla otázka zločinu agrese ponechána na později.

V roce 2010 byla svolána konference v ugandské Kampale, na které měly smluvní strany tento nedostatek překonat. To se nakonec podařilo, je však třeba říci, že přijatá definice a podmínky pro výkon jurisdikce jsou dosti komplikované. Delegáti se shodli, že jurisdikce Mezinárodního trestního soudu bude rozšířena poté, co přijetí změny Římského statutu (kampalského dodatku) ratifikuje třicet států, a jako druhou podmínku stanovili, že smluvní strany Římského statutu budou muset po sedmi letech aktivaci jurisdikce ještě potvrdit.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (2. část)

V první části tohoto příspěvku bylo pojednáváno o tom, jaké orgány v současnosti monitorují nebo vyšetřují situaci v Sýrii, a rovněž jaké jsou v nynější možnosti vnitrostátního stíhání pachatelů zločinů (s)páchaných v Sýrii. Vzhledem k tomu, že v případě válečných zločinů, zločinů proti lidskosti a genocidy se jedná o zločiny podle mezinárodního práva, v této části příspěvku bude věnována pozornost roli mezinárodní trestní justice.

Mezinárodní trestní soud v Haagu

K umožnění vyšetřování uvedených zločinů mezinárodním soudem by bylo třeba rezoluce Rady bezpečnosti podle kapitoly VII Charty OSN.[1] Měla by Rada bezpečnosti vytvořit samostatný trestní tribunál pro Sýrii? Anebo by měla vyšetřování situace v Sýrii svěřit Mezinárodnímu trestnímu soudu?

Možnost vytvoření ad hoc trestního tribunálu

Tak jako byly v devadesátých letech 20. století vytvořeny mezinárodní trestní tribunály pro bývalou Jugoslávii a pro Rwandu, mohl by být v případě politické vůle Radou bezpečnosti ustaven Mezinárodní trestní tribunál pro Sýrii. Druhou alternativou by bylo postoupit situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu (MTS).

Vytvoření nového ad hoc tribunálu by mělo několik výhod. Zaprvé, všechny státy, které jsou členy OSN, by měly právní povinnost s takovým soudem spolupracovat. Zadruhé, takový tribunál by se mohl věnovat vyšetřování pouze jedné situace, přičemž MTS se musí zaměřovat na řadu různých vyšetřování v kulturně velmi odlišných oblastech. Specializovaný tribunál by tak mohl pravděpodobně lépe zaměřit svoji pozornost na syrský konflikt a jeho specifika.

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Konflikt v Sýrii – jak na mezinárodní trestní spravedlnost? (1. část)

Arabské jaro. Tento optimisticky znějící termín zahrnuje řadu politických změn v severní Africe a na Blízkém východě včetně Sýrie. Protesty proti syrské vládě začaly v březnu 2011. Byly však násilně potlačeny, až celá situace přerostla v občanskou válku. Během následujících více než sedmi let jsme svědky rozsáhlých zločinů, které jsou bezpochyby v rozporu s mezinárodním právem. Proč nebyly zodpovědné osoby dosud postaveny před spravedlnost? A co je možné učinit, aby se tak v budoucnu stalo?

Rada OSN pro lidská práva jedná o Sýrii

Ve standardní situaci je za trestní spravedlnost zodpovědný stát, na jehož území ke zločinům dochází. V případě Sýrie však na vnitrostátní policii a justici spoléhat nelze, jednak z důvodu probíhajícího ozbrojeného konfliktu a různých skupin kontrolujících různá území, a jednak z důvodu důvěryhodných informací o účasti státních představitelů na páchání zločinů, a tedy neobjektivitě případných vyšetřovacích a soudních orgánů.

Co se týče možnosti svěřit jurisdikci vůči zločinům páchaným v Sýrii mezinárodní instituci, v roce 2014 se Francie pokusila v Radě bezpečnosti OSN prosadit rezoluci, jež by postoupila situaci v Sýrii k vyšetřování Mezinárodnímu trestnímu soudu. Rezoluce však byla z politických důvodů vetována ze strany Ruska a Číny.[1]

V první části tohoto článku se budu zabývat současnými mezinárodními orgány, které situaci v Sýrii monitorují, poté shrnu možnosti trestání zodpovědných osob, které jsou k dispozici již za současné situace. Ve druhé části příspěvku se vyjádřím k možnosti vytvoření ad hoc trestního tribunálu i případnému postoupení situace v Sýrii Mezinárodnímu trestnímu soudu.

Celý příspěvek

Host Jiného práva na květen - Jan Lhotský

Po delší době na JP vítáme nového hosta, a to Honzu Lhotského. Na JP jsem už odkazoval např. na Honzův rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem nebo rozhovor s Prof. Malenovským, soudcem Soudního dvora EU. Honza má PhD z mezinárodního práva veřejného, působil v advokacii a pracoval v právním oddělení Evropské služby pro vnější činnost v Bruselu, která je zodpovědná za vnější vztahy EU. Působil rovněž jako Visiting Professional u Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Je vedoucím Centra pro lidská práva a demokratizaci a v rámci mezinárodního práva se specializuje především na lidská práva a mezinárodní trestní právo.

Honza napíše asi něco k Sýrii, a pak k dalším mezinárodněprávním tématům.

Celý příspěvek

Rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem

Opět zde odkazuji rozhovor publikovaný v Bulletinu CLPD, ale myslím, že by mohl zajímat i čtenáře, kteří stojí mimo lidskoprávní zaměření. Tentokrát Jan Lhotský vedl rozhovor s Robertem Femrem, českým soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Vedl soudce Fremr kampaň za své zvolení? Proč uspěl? Jak soud funguje? Na rozhodování jakých případů se dosud osobně podílel? Jak vypadá pracovní týden soudce Mezinárodního trestního soudu?

Celý příspěvek

Mají se čeští korupčníci bát amerického výkonu proti-úplatkářského práva více než českého?

V mém dalším příspěvku bych chtěl v krátkosti představit, co je mezinárodní podplácení, jakým způsobem je tato forma korupce regulována, a proč může být americký výkon proti-úplatkářského práva pro české společnosti a veřejné funkcionáře relevantnější než české proti-úplatkářské právo a jeho výkon. Budeme například diskutovat některé případy korupce v ČR, které se objevily v dokumentech amerických úřadů.

Celý příspěvek

Soudy on-line

Mám pocit, že se v posledních letech zlepšuje komunikace českých soudů navenek. Průkopníkem byl v mých očích Nejvyšší správní soud. Pokud se nepletu, jako první umístil na svůj web fotky soudců. Jeho web patřil k těm v justici nejzdařilejším. Nejvyšší soud má od letoška nové webové stránky. Taky už se na nich můžeme podívat na jeho soudce. Oběma webům ale podle mě „chybí jiskra“, kterou bych od nich v roce 2016 čekal. V posledních letech pak podle mě boduje zejména Ústavní soud. Má sice taky nový webový kabát, ale jako jediný se vydal na sociální sítě. Facebook Ústavního soudu i jeho Twitter je stále víc a víc sledovanější. Mám přitom pocit, že se Ústavnímu soudu díky sociálním sítím daří lépe a efektivněji informovat veřejnost o svých rozhodnutích a své roli. Stále je ale co dohánět.

Celý příspěvek

Spolupráce justičních orgánů České republiky s Mezinárodním trestním soudem v Haagu

Ačkoli se z pohledu České republiky může zdát činnost Mezinárodního trestního soudu v Haagu poněkud vzdálená, nelze ignorovat skutečnost, že zločiny spadající do jurisdikce Mezinárodního trestního soudu, tedy zločin genocidia, zločiny proti lidskosti, válečné zločiny a výhledově i zločin agrese, se dotýkají celého mezinárodního společenství. Mezinárodní trestní soud zároveň rok od roku rozšiřuje sféru svého zájmu, kdy se kromě případů týkajících se několika zemí Afriky nyní věnuje například také situacím na Ukrajině či v Gruzii, tedy v zemích ne až tak vzdálených od ČR. Česká republika tak musí být připravena vyhovět případné žádosti Mezinárodního trestního soudu o právní pomoc.

Celý příspěvek

Cesta ke vzniku Mezinárodního trestního soudu a současný stav

V oblasti mezinárodní trestní justice si letos připomeneme již osmnácté výročí přijetí Statutu Mezinárodního trestního soudu. Tento Statut byl přijat na Diplomatické konferenci zplnomocněných zástupců ke zřízení Mezinárodního trestního soudu, která se konala od 15. června do 17. července 1998 v Římě (z čehož se odvozuje obecně vžitý název Římský statut) a v platnost vstoupil po dosažení potřebných šedesáti ratifikací dne 1. července 2002. Mezinárodní trestní soud tedy letos v červnu „oslaví“ své 18. narozeniny. V lidském životě se jistě jedná o významný mezník, je tomu tak však i u Mezinárodního trestního soudu?

Celý příspěvek

Trestná činnost nezná hranic - březnové přivítání Heleny Opatové

Pachatel skrývající se kdesi v Karibiku a snaha dopravit ho k trestnímu stíhání k nám, odsouzený pobývající v thajském vězení s prosbou o výkon trestu v domovině nebo třeba souzení těžkých zločinů před mezinárodními tribunály – pro někoho úryvky ze scénářů akčních filmů, pro naši březnovou hostku však denní chleba.

Celý příspěvek