Jan Exner: Právo EU versus anti-doping. Čtyři roky jako (ne)přiměřená sankce?
ZAPOMEŇTE NA TO, ŽE PRÁVO JE „SOUBOREM PLATNÝCH PRÁVNÍCH NOREM“. SKUTEČNÉ PRÁVO JE JINÝ SVĚT: JE TO INTELEKTUÁLNÍ VÝZVA, KONTEXT, ZÁBAVA, UMĚNÍ, POSLÁNÍ, ŽIVOT... TENTO BLOG PŘINÁŠÍ NOVINKY A NÁHODNÉ POSTŘEHY ZE SVĚTA JINÉHO PRÁVA.
autor: Unknown 8 comments
rubriky Právo EU, Soutěžní právo, Sport a právo
autor: Libor Dušek 2 comments
Městský soud v Praze hledá vhodné kandidáty na pozici asistenta soudce pro třetí soudní oddělení, úsek správního soudnictví (pracoviště Hybernská).
Hlavní náplň práce asistenta soudce představuje zpracovávání podkladových materiálů pro rozhodovací činnost soudce. Jedná se o pracovní poměr na plný úvazek, založený jmenováním, který se řídí § 14 soudního řádu správního a dále zákoníkem práce.
Platové ohodnocení se řídí zákoníkem práce a nařízením vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.
Požadavky:
- magisterské vysokoškolské vzdělání v oboru právo,
- bezúhonnost,
zájem o správní právo,
- ochota k dalšímu vzdělávání a odbornému růstu.
Strukturovaný životopis spolu s motivačním dopisem zasílejte do 15. srpna 2014 na adresu: avrdlovcova@msoud.pha.justice.cz, pro případné další informace lze kontaktovat dosavadní asistentku Annu Vrdlovcovou na uvedeném e-mailu nebo na telefonním čísle 221939148.
Celý příspěvek
autor: Jan Komárek 0 comments
rubriky Nabídky zaměstnání
Ako (relatívne) pravidelný čitateľ či už tohto blogu, či jeho menšieho kolegu zo Slovenska som už dlhšie špekuloval nad napísaním svojej prvotiny a tým prerazením do sveta internetového česko-slovenského právneho blogovania. Avšak buď som operatívne nevedel nájsť tému, do ktorej by som sa chcel ponoriť, alebo téma už bola rozobraná, skôr než som začal. Taktiež nemožno opomenúť ultimátny „nemal som čas argument“, čo v preklade znamená, že som sa venoval iným veciam.
Tomu je ale koniec. Teda, nie úplne. Chytrí čitatelia už určite z použitých štylistických prvkov šípia nevyhnutnú pravdu, že čisto právna prvotina sa síce odkladá, no to nemení nič na veci, že mi tu hučí Dvořákov koncert pre violončelo a orchester v h-mol, sedím pevne odhodlaný za klávesnicou vediac, že nižšie rozpitvávanú skúsenosť a zážitok chcem opísať. Zároveň som si istý, že mi ju nik nevyfúkne a nerozoberie spôsobom, akým sa chystám.
Bol som na letnej škole. „So what?“ poviete si. Letných škôl je viac ako článkov a prác ohľadom Van Gend en Loos a rozhodne nebudem prvý a ani posledný, ktorému „preskočilo a dobrovoľne ide stráviť dva týždne dovolenky do právnického tábora“, ako neriešiteľnú problematiku nedostatočného voľného času stručne zhrnul brat. Ak sa pýtate, prečo vôbec píšem o letnej škole zvlášť článok, tak vedzte, že vás tu nehodlám nudiť prepísaním tém a otázok, ktoré sme prebrali. Jednak by to zabralo veľa času (a miesta) a jednak by som toľko rôznych tém týkajúcich sa štyroch základných slobôd garantovaných európskym právom skrátka nevedel tak dobre zhrnúť. Áno, presne tie boli témou 6. ročníka letnej školy organizovanej českou Common Law Society pôsobiacou na Karlovej Univerzite v Prahe (gramaticky správne je vraj Karolova Univerzita, no tak som ju vskutku ešte nepočul nikoho nazvať, hádam mi rešpektovanie úzu pred normou odpustíte).
Hlavným cieľom tohto článku je predstavenie, prečo a hlavne čím bola táto letná škola skvelá a jedinečná. Nie, nie som členom Common Law Society a tento traktát píšem nec vi, nec clam, nec precario, ba dokonca bez nároku na honorár. Jej unikátnosť spočíva v kombinácii (i.) prostredia, (ii.) obsahu, (iii.) kvality, (iv.) atmosféry a v neposlednom rade aj (v.) ceny. Pekne poporiadku.
Celá škola sa odohráva v malebnom prostredí Krkonôš, v Patejdlovej Boude, asi 45 minút rezkou chôdzou do kopca na sever od Špindlerového Mlyna (cca. 10 minút autom). Práve prostredie predstavuje nezanedbateľnú pridanú hodnotu.
Nie každý má rád hory, no tých, čo by neboli ochotní vymeniť smradľavý vzduch veľkomesta za vzduch ranného lesa po daždi sa asi veľa nenájde. Hodiny vonku na terase formou pripomínajú tak trochu „základoškolské“ školy v prírode - dať si pozor, aby vietor nerozniesol case law a články po lúke, neprepočuť otázku pri čvirikaní vtákov, natrieť zátylok erárnym opaľovacím krémom a plno ďalších „problémov“, ktoré v miestnosti riešiť nemusíte.
Označenie Patejdlovky ako Boudy je číro historicky motivované, keďže od búdy má naozaj ďaleko. Nedávno zrekonštruovaný priestor prevádzkovaný Univerzitou ponúka vskutku luxusné služby ako vírivku a saunu, ktoré padnú vhod po večernom volejbale či stolnom tenise. Najtvrdším orieškom stravovania bolo vysvetliť cezpoľným, že anglické slovo dumpling označuje v slovenčine, resp. v češtine aj viac ako 3-4 druhy rôznych príloh. Áno, dva týždne poctivej českej kuchyne plnej gulášov, kulájd, bramboračiek a ďalších (aj sladkých) dobrôt.
Vyučovanie prebieha v pracovné dni v troch cca. 90-minútových blokoch. Dva bloky doobeda, obed s pauzou a tretí blok končí tesne pred večerou. Veľmi generalizujúc by sa dalo povedať, že na každý deň bolo treba načítať cca. 100-120 strán anglického textu. Ťažko povedať, či je to veľa, no mnohokrát sa čítanie rozdelilo v rámci skupín a tiež musím uznať, že som nenaďabil na zlý či nudný článok. Tak či onak, nároky sú pomerne vysoké, no nie diktátorské – škola vám vie dať strašne veľa, no drasticky vás nenúti tento potenciál využiť na 100%. Na druhom konci stupnice vás ale nepustí pod 80%. :-)
Zbytočné by boli zbierky zaujímavých článkov, keby ich obsah bol prednášaný nudným spôsobom. Kvalitná každolekciová príprava pravidelných lektorov (Zuzka Vikarská a Honza Komárek) v spojitosti so širokou plejádou navštevujúcich zahraničných hostí (Catherine Barnard, Marko Ilešič, Daniel Sarmiento, Stefaan Van den Bogaert, Alberto Alemanno, Damjan Kukovec, Maja Brkan, Ciaran Burke) vytvorila možnosť ponoriť sa do nie vždy úplne jasných hlbín európskeho práva rôznorodým spôsobom a s často totálne rôznymi odtieňmi, avšak vždy s dobrým sprievodcom. Hodiny boli pútavé, mali spád a okrem otázok ich prerušovalo iba predobedové škvŕkanie žalúdka.
Za najväčšiu devízu tejto letnej školy ale považujem skvelú atmosféru, ktorú sa spoločne podarilo vytvoriť. Asi sa nevyhnem ďalšiemu klišé, no faktom je, že ju nie je tak úplne jednoduché opísať slovami. CLS Summer School totiž nie je obyčajnou letnou školou, kedy ste vo veľkomeste, prídete vyparádený na lekciu/e a po ich skončení sa rozpŕchnete po meste. Oveľa viac mi pripomína už vyššie spomínanú školu v prírode alebo možno presnejšie detský tábor pre dospelých, kam dobrovoľne prídu, a kde sa stretnú podobne zmýšľajúci inteligentní mladí ľudia s príbuznými záujmami (skupina ľudí, ktorá sa namiesto voľného času ide aj počas prázdnin ďalej vzdelávať má nevyhnutne pár vlastností a povahových čŕt spoločných :-P). Toho roku sa zišla naozaj národnostne pestrá skupina približne 25 účastníkov a účastníčok z cca. 15 krajín.
Trávite spolu prakticky všetok čas, deriete lavice, prevraciate stránky kníh (ale aj mäso na ražni), snažíte sa prísť, čo daným ustanovením chceli luxemburskí ujovia a tety v talároch sakra povedať, kričíte gól pri až nefutbalovej anihilácii Brazílie, naháňate sa za loptou pri volejbale, futbale, či okolo ping-pongového stola, potíte sa nielen v saune, ale aj pri MootCourte, kde sa snažíte presvedčiť bench, že propagáciu alkoholu nemožno zakázať, túlate po lesoch a chodníkoch Krkonôš, kúpete v naozaj netermálnom Bielom Labe, vediete siahodlhé dišputy, kedy sa (nielen) českých kolegov snažíte argumentačne a racionálne presvedčiť o svojej pravde, že k pareným buchtám plneným čučoriedkami (brought to you by Martinova Bouda) sa pohár mlieka priam ideálne hodí alebo len tak posaunovo plácate mokrou bačkorou po dlážke (však Vojta?), či sedíte na terase a za sprievodu nesmrteľných Pink Floyd čakáte na východ slnka.
Nadobudol som pocit, že pravidelné príjemné večerné posedenia spolu s kolegami a lektormi z celej Európy ma nielen o európskom práve naučili doposiaľ viac ako daný predmet počas môjho štúdia. Apropos lektori, o atmosfére a unikátnosti hovorí najlepšie skutočnosť, že do jedného tam boli vo svojom voľnom čase bez nároku na akúkoľvek odmenu [!]. A to sa bavíme o európskej elite (ECJ, Cambridge, Oxford, LSE, Leuven, Leiden, Maastricht, Harvard, etc.), viacerí z nich neboli na tejto škole prvýkrát a všetci boli neformálni, milí, ústretoví a veľmi radi odpovedali na akúkoľvek otázku, či poskytli užitočnú radu.
A čo za to? Za celý špás, čiže dvojtýždňovú plnú penzia v krásnej chate uprostred najznámejšieho českého národného parku, intenzívnu výučbu smotánkou európskeho práva dáte rovných 500,- EUR. Musíte síce pripočítať cestu a nejaké vreckové na nákupy v bufete, no tí, ktorí vyberali spomedzi viacero letných škôl po Európe vedia, že je to stále absolútne bezkonkurenčná cena.
Ak ste sa dostali až sem tak vedzte, že je len a len vo vašom záujme ďalší ročník nevynechať a zaškrtnúť si dva týždne uprostred júla 2015. Vrátite sa s prečistenou a zresetovanou, no zároveň vedomosťami zaťaženou hlavou. Ako iste uznáte sami, to je vskutku ťažko, možno tak raz za rok dosiahnuteľná kombinácia. :-)
Už teraz som zvedavý, koho na „Patejdlofke“ (našťastie bez Vaša) stretnem takto o rok.
Celý příspěvek
autor: Unknown 0 comments
rubriky Kursy-letní školy-stipendia..., Právo EU
autor: Unknown 56 comments
rubriky Aktuality, Rovnost a diskriminace, Trestní právo
New York Court of Appeals (nenechte se zmást názvem - jde o
nejvyšší soud soud státu New York, jehož označení je z historických
důvodů jiné než tradiční "supreme court") shledal v úterý 1.7.2014 ve
věci the People v. Marquan M. zákon okresu Albany o kybernetické šikaně (cyberbullying law) v rozporu se svobodou projevu chráněnou Prvním dodatkem Ústavy USA (rozhodnutí dostupné zde). Podle agentury Reuters jde o první rozsudek přezkoumávající ústavnost cyberbullying laws, které přijala více než desítka států USA.
Celý příspěvek
autor: David Kosař 1 comments
rubriky Internet, Spojené státy americké, Svoboda projevu
autor: Občasný blogger 4 comments
rubriky Právo EU, Soutěžní právo
Mgr. Jana Brothánková a JUDr. Tomáš Foltas, Ph.D., soudci
Nejvyššího správního soudu, hledají vhodné kandidáty na pozici
asistenta/asistentky.
autor: Zdeněk Kühn 0 comments
rubriky Nabídky zaměstnání
autor: Unknown 0 comments
rubriky Nabídky zaměstnání
Otevřená společnost, o.p.s. hledá do svého týmu projektovou manažerku / projektového managera do programu Právo na informace (dříve Otevřete.cz).
Náplň práce:
autor: Občasný blogger 0 comments
rubriky Nabídky zaměstnání
Od 1. července je účinná novela č. 120/2014 Sb. advokátního tarifu (vyhlášky č. 177/1996 Sb., určující pro výpočet náhrad dle nálezu Pl. ÚS 25/12, kterým se zrušila vyhláška č. 484/2000 Sb., a rozsudku 31 Cdo 3043/2010, v němž velký senát NS dovodil: kvůli absenci jiné úpravy nutno pro výpočet náhrad použít právě AT). Tato novela advokátního tarifu značně snižuje náhrady za advokátní zastoupení u formulářových žalob, tj. u návrhů podávaných "na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech" (§ 14b odst. 1 písm. a/ AT). Níže uvedu několik poznámek k otázkám, o kolik se náhrady sníží (bod 1), nakolik to považuji za důvodné (body 2 až 5) a proč mám za to, že textace novely je problematická a dává návod, jak novelu obejít (body 6 až 8).
1. O kolik. Vyjděme z následujícího případu: Č jel v Praze na černo; byl přistižen; pokutu ve výši 1.500 Kč nezaplatil; nepodal odpor proti elektronickému platebnímu rozkazu; nesplnil dluh ani v 30-denní lhůtě (§ 11 vyhl. č. 330/2001 Sb.) a exekutor vše vymohl.
Před novelou Č platil náhradu nákladů za zastoupení advokátem v celkové výši 5.200,- Kč. Z toho 3.900,- Kč je náhrada za úspěch (advokáta) protistrany v nalézacím řízení (3 úkony dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ AT, tj. převzetí, předžalobní výzva a návrh na EPR, z toho každý po 1.000,- Kč, § 7 bod 2 AT, navýšené o 3 x 300,- Kč režijního paušálu, § 13 odst. 3 AT) a 1.300,- Kč je náhrada za to, že advokát protistrany podal exekuční návrh (předpokládejme, že v souvislosti s exekucí neuplatňoval úkon "převzetí a příprava zastoupení").Předpokládám, že sociální otázku lze lépe řešit ne cenovou deformací, ale změnou insolvenčních pravidel. Vhodno zahájit diskuzi, zda dlužník, který v konkurzu přišel o veškerý majetek, má nadále nést své zbývající dluhy, anebo má být těchto dluhů zproštěn, tj. začít "od nuly" (např. za předpokladu, že žádný majetek neskryl ani jinak nepodváděl a že zproštění nepodléhají dluhy z úmyslného protiprávního činu). Srov. discharge dle konkurzní chapter 7 amerického insolvenčního zákona. Značně se obávám toho, kolik občanů má nesplatitelné dluhy (nedosáhne na oddlužení), je vyřazeno z ekonomického života, prožilo civilní "malou smrt" bez naděje na obživnutí, je nadosmrti vytlačeno do šedé ekonomiky.3. První podstatné hledisko: férová výše náhrady. Je něco jiného, pokud mi nabídnete svůj (vynikající, inovativní, efektivně vyrobený) produkt za určitou cenu a já se dobrovolně rozhodnu Vaši nabídku akceptovat a cenu, byť sebevyšší, zaplatit. A něco jiného, pokud stát právním předpisem vnutí dlužníku, kolik má hradit advokátovi vítězné protistrany. Tuto částku a její výši určuje ne trh, ale státní regulace a je pochopitelné, pokud stát regulovanou cenu nastaví tak, aby simulovala férovou úplatu a nevedla k redistribuci bohatství dlužníků do kapes advokátů či exekutorů. (Doporučuji esej Paula Grahama "Mind the Gap" mimo jiné o bohatství i o tom, že někteří bohatnou jeho vytvářením a jiní tak, že si přisvojují bohatství jiných.)
Jistě, návrhy bude většinou generovat počítač. Sekretářka bude jen dávat razítka a chodit na poštu. Ale i IT systém správy pohledávek něco stojí, a i proto vycházím z názoru: sekretářka je jakási horní mez nákladů -- pokud někdo zvládne spravovat pohledávky efektivněji, ať z toho má zisk.4. Druhé podstatné hledisko: vymahatelnost pohledávek V předchozím bodě se nerealisticky předpokládá 100 % vymahatelnost pohledávek. Pokud ale skutečné náklady činí 300,- Kč, soudní poplatek 400,- Kč (snížená sazba u návrhu na EPR dle položky 2 odst. 1 písm. a/ sazebníku v zákonu o soudních poplatcích) a výnos je 1.100,- Kč (viz bod 1 výše), pak se věřiteli vymáhání vyplatí, jen lze-li s úspěchem exekuovat 63 % pohledávek. Obávám se, že takto vysoká kvalita porftfolia pohledávek bude zcela výjimečná. K tomu několik poznámek:
(a) stát může riziko, že se věřiteli nevyplatí pohledávky vymáhat, omezit tím, že u formulářových návrhů sníží soudní poplatek;
(b) vedle toho, že by se mělo věřiteli vyplatit vymáhat pohledávky a platit SOP, nesmí být ztrátové ani exekuční řízení (bez ohledu na § 89 EŘ a judikaturu ÚS k němu je zřejmé, že opakované vymáhání může fungovat jen pokud se formulářový věřitel domluví s exekutorem tak, aby ani jeden neutrpěl ztrátu). Ovšem exekutorovi náleží podstatně velkorysejší odměna i náhrada (3.000,- Kč + 3.500,- Kč režijního paušálu, srov. § 6 odst. 3 a § 13 odst. 1 vyhlášky č. 330/2001 Sb.) a lze předpokládat uzavírání dohod, dle kterých (ziskový) exekutor bude (ztrátového) správce pohledávek dotovat určitým procentem z uvedené částky 6.500,- Kč;
(c) pro věřitele je racionální vymáhat pohledávky, i pokud mu z vymáhání samotného vzniká přiměřená ztráta, jestliže tímto vymáháním odradí dostatečný počet klientů, aby se z nich nestali neplatiči / černí pasažéři; a
(d) patrně lze připustit, aby výše sankce zohledňovala i to, že se musí vyplatit provozovat systém vymáhání pohledávek; to však jen v rozumných mezích (odst. 103 nálezu Pl. ÚS 25/12). Pokud např lze plnění vymoci jen po 1 z 10 dlužníkům, stěží lze požadovat po dlužníku, od něhož plnění vymoci lze, aby ve výsledku platil ještě za 9 dalších, s nimiž nemá nic společného.5. Zvýhodnění advokátů (které věřitele vede k navyšování nákladů) Nesouhlasím se současným pravidlem, že vítězná strana sporu obdrží náhradu, jen je-li zastoupena advokátem. Toto pravidlo motivuje věřitele postupovat pohledávky na advokáty, najímat si je, resp. aspoň se s nimi domluvit na formálním "bouchnutí razítkem". Pokud předžalobní výzvu, návrh na EPR a exekuční návrh odešle sekretářka dopravních podniků, ty nedostanou nic, zatímco učiní-li tyto úkony sekretářka najatého advokáta, soud přizná plnou náhradu?
Dále: Proč má dostat nulovou náhradu obchodní společnost, která se rozhodla, že namísto advokáta využije svého firemního právníka? A proč nemá stát právo na žádnou náhradu zvítězí-li ve sporu, kde jej hájí úředník -- proč bychom se na jeho plat měli skládat my všichni a neměla jej platit neúspěšná protistrana?6. První (podstatná) vada novely AT: "bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru" Snížení náhrad dle § 14b AT se vztahuje jen na návrhy podávané "na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech". Správně by se mělo uplatňovat hledisko, zda jde o natolik typovou věc, že na formuláři podán být mohl. Protože ale dle novely je určující, zda návrh na formuláři skutečně podán byl, nabízí se jednoduchá možnost obejití. Stačí mít "kreativní" sekretářku, která namísto vyplňování formulářů napíše každý návrh novými slovy (aneb jak vyjádřit totéž stokrát jinak). Jen o trochu vyšší náklad na její "užitečnou stylistickou práci" (třeba o 200,- Kč) a oproti tomu zvýšení náhrady z 1.100,- Kč na 5.200,- Kč (viz bod 1 výše). Je zřejmé, nakolik je takováto literární dílna společensky neefektivní a nakolik může zatížit soudní soustavu. Avšak podnikatel usiluje ne o sociální prospěch, ale o vlastní zisk; obojí rozumně usouladnit je též úlohou dobré legislativy.
Mohlo by se zdát, že obcházení § 14b AT by mohla omezit následující skutečnost: má-li žalobce namísto formulářového návrhu na vydání EPR podávat neformulářové "kreativní" žaloby, navýší se soudní poplatek z 400,- Kč (snížená sazba dle položky 2 odst. 1 písm. a/ sazebníku v zákonu o soudních poplatcích) na 1.000,- Kč (obecná sazba dle položky 1 odst. 1 písm. a/ sazebníku); v případech, kdy je pohledávka nevymahatelná, doplatí na toto navýšení věřitel. Avšak lze jednoduše odhadnout, že pokud se žalobci vyplatí podávat návrhy formulářově, tím spíše se mu (i přes navýšení SOP) vyplatí podat žalobu neformulářově:7. Druhá (méně podstatná) vada novely AT: "uplatněném opakovaně týmž žalobcem" Myslím, že správně by nemělo jít o to, zda pohledávky uplatňuje týž žalobce, ale zda vznikly stejnému věřiteli. Tím by se předešlo možnosti, že věřitel převede své formulářové pohledávky na mnoho různých postupníků (kteří je uplatní sami jako žalobci) a tím vyloučí aplikaci novely AT. Přiznávám však, že pravidlo obsažené v novely (týž žalobce) je administrativně jednodušší a patrně nelze očekávat, že by bylo příliš obcházeno.
Náhrada za 3 úkony v nalézacím řízení činí 900,- Kč, předpokládejme náklady 300,- Kč, tj. čistý výnos 600,- Kč a poměřme jej se SOP 400,- Kč: podávat formulářové návrhy se vyplatí, bude-li vymoženo nejméně 2/3 pohledávek. Při této 2/3 vymahatelnosti ovšem žalobce na průměrném neformulářovém návrhu vydělá 2/3 x 3.900,- Kč = 2.600,- Kč. Stěží si lze představit, že by náklady na kreativní sekretářku a jeden případ dosáhly této výše.
autor: Jan Petrov 40 comments
rubriky Advokacie
autor: Občasný blogger 49 comments
rubriky Lidská práva, Spojené státy americké