středa 30. září 2009

Účetnictví (a trocha daní) jednoduše. Díl 3.

 První díl (základy, podvojnost, účtování zisku/ztráty)   |   Druhý díl (oceňování aktiv, výpovědní hodnota účetnictví, daňové souvislosti)
Pokud dnes dodáte zákazníkovi zboží, s tím, že Vám zaplatí až za 2 měsíce, kdy se tato transakce projeví v zisku? -- (a) již nyní, anebo (b) až Vám zákazník zaplatí? Správná odpověď je (a): již nyní; okamžik zaplacení není důležitý. Tato odpověď je příznačná pro tzv. akruální princip (náklady a výnosy se přiřazují účetním obdobím, s nimiž věcně souvisí, bez ohledu na to, kdy došlo k zaplacení, přesunu peněžních prostředků). Uvedený princip je vlastní českým účetním předpisům -- a také účetním předpisům ostatních rozvinutých zemí, přinejmenším je-li účetní jednotkou kapitálová obchodní společnost.    
V tomto dílu se tedy budeme zabývat akruálním účetnictvím. Vedle jeho výhod zmíníme i s ním spojené záludnosti: Zaúčtování vysoce ziskového obchodního případu samo o sobě nezvyšuje množství peněz na účtu a lze si představit společnost, která za účetní období docílila miliardového zisku, a přesto má bankovní konta stejně prázdná jako před rokem a splatné závazky, které není s to pokrýt. Zdůrazníme, že pro finanční zdraví společnosti je hospodářský výsledek (tj. zisk či ztráta) významný jen zprostředkovaně; bezprostředně významné jsou právě peníze a peněžní toky (cash flows). Své dluhy neuhrazujete ziskem; uhrazujete je penězi.

Nejprve si ale ukažme, kde jsme skončili posledně:
Rozvaha k 1. 10.
         Základní kapitál 200  
  Peníze    1160     Zisk/ztráta   860  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet1160   Součet1160  

A nyní již první účetní případ: Naše společnost se rozhodla montovat a prodávat motorizovaná ruchadla.  Hned 2. 10. 2009 se jí podařilo uzavřít smlouvu se zákazníkem, že mu dodá po ruchadle v říjnu roku 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014 (celkem 5 ruchadel). Zákazník téhož dne, 2. 10., zaplatil za všech 5 ruchadel předem, a to částku 5 x 100 tis. Kč = 500 tis. Kč. (Opomeňme nyní, prosím, otázky úročení a časové hodnoty peněz.) Náklady na výrobu 1 ruchadla jsou 50 tis. Kč a každé ruchadlo bude postupně vyráběno v r. 2010, 2011, 2012, 2013 a 2014 (za 1 rok vyrobeno 1 ruchadlo).
Nepochybně se na straně aktiv zvýší položka Peníze o 500 tis. Kč. Kam však učiníme podvojný zápis, aby rozvaha zůstala v rovnováze?
Nesprávné řešení: Mohlo by nás napadnout účtovat na tzv. peněžní bázi (cash basis), a okamžitě zvýšit položku Zisk/Ztráta na straně pasiv, tj. zaúčtovat výnos z prodeje všech 5ti ruchadel, již v roce 2009, kdy bylo za všechna ruchadla zaplaceno.
NESPRÁVNĚ: Rozvaha k 2. 10.; po zaúčtování prodeje ruchadel
         Základní kapitál 200  
  Peníze  1160 + 500 = 1660     Zisk/ztráta 860 + 500 = 1360  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet1660   Součet1660  
Dále by se v každém z roků 2010 až 2014 zaúčtoval náklad na výrobu ruchadla ve výši 50 tis. Kč
NESPRÁVNĚ: Zaúčtování nákladů na výrobu ruchadla (v každém z roků 2010 až 2014)
  ...     ...     ... ...  
  Peníze    50↓    Zisk/ztráta   50↓ 
 ...    ...    ...    ...  
 Součet 50↓     Součet50↓ 
Jenže takový zápis by byl v rozporu s akruálním principem účetnictví (výnosy se účtují za období, s nímž věcně souvisí; okamžik přijetí či vyplacení peněz nerozhoduje) a navíc vedl k podstatnému zkreslení: Ačkoli se výroba a prodej ruchadel týká celého období 2010 až 2014, veškeré výnosy (zisk) z této aktivity (500 tis. Kč) by byly zaúčtovány již roku 2009 a veškeré náklady (ztráty) teprve  v letech 2010 až 2014.  Takové rozštěpení nákladů a výnosů (rok 2009 vynikající, roky pozdější mizerné) by však neposkytoval ani realistickou představu o provozní situaci podniku, ani kvalitní "měřítko pro předvídání budoucích provozních výsledků". (Revsine/Collins/Johnson/Mittelstaedt: Financial Reporting and Analysis.4. vyd. McGraw-Hill, 2008, str. 55 -- odkud byl také, po mírné úpravě, převzat uvedený příklad).

Správné řešení: Připomeňme si, že české účetní předpisy (stajně jako ty zahraniční) spočívají na akruálním principu: "účetní jednotky ... o veškerých nákladech a výnosech účtují bez ohledu na okamžik jejich zaplacení nebo přijetí" (§ 3 odst. 1 zákona o účetnictví). Výnosy (zisky) se tedy nebudou zaúčtovávat již v roce platby (2009), nýbrž teprve v obdobích s nimiž věcně souvisí, tj. v letech 2010 až 2014, tak, jak budou ruchadla postupně dodávána. Jinými slovy, akruální účetnictví přináší ten zajímavý výsledek, že naše společnost bude mít z výroby a prodeje ruchadel za rok 2009 nulový zisk, avšak peněžní příjem ve výši 500 tis. Kč.
Pro zajímavost: Okamžik, ke kterému se zaúčtují výnosy z dodání zboží, česká účetní pravidla v podstatě neřeší (srov. i publikaci PWC, str. 35, Vykazování výnosů). Intelektuálně vzato (bez vazby na konkrétní účetní pravidla), může být sporné, zda k dodání vůbec došlo a případně kdy: -- a)  obchodník se zavázal nainstalovat zákazníkovi myčku; tu dovezl do jeho bytu, avšak nenainstaloval; -- b)   velkoobchodník prodá maloobchodníkovi zboží s tím, že pokud se maloobchodníkovi nepodaří zboží prodat dále, může jej velkoobchodníkovi vrátit; -- c) obchodník předal klientovi ledničku, s tím, že ji klient může do 2 týdnů vrátit bez uvedení důvodu. Pro informaci, nakolik podobná mohou být účetní pravidla pravidlům právním a oč podrobněji lze vymezit okamžik zaúčtování výnosu ve srovnání s českými účetními předpisy, srov. International Financial Reporting Standards, IFRS, konkrétně Mezinárodní účetní standard č. 18:  Výnosy, čl. 14 an. [Pozn.: IFRS, v podobě vyhlášené  nařízením Komise č. 1126/2008 (CZ), jsou na základě Nařízení č. 1606/2002 (CZ), čl. 4, závazné pro společnosti s akciemi kotovanými na burze (spravují-li se právem členského státu EU) při sestavování konsolidované účetní závěrky.]
Jinými slovy, v roce 2009 se -- vedle zvýšení peněz na straně aktiv o 500 tis. Kč -- zaúčtuje na straně pasiv nikoli výnos (zisk), nýbrž dlouhodobý závazek vůči našemu zákazníku-odběrateli. [Naše dluhy se účtují na straně pasiv. Představují totiž zdroj financování našich aktiv (proč máme určité aktivum? protože jsme si na něj půjčili). Alternativní zdůvodnění: ekonomicky vzato, zaplatí-li nám náš odběratel předem, poskytuje nám úvěr -- a již z prvního dílu známe postup zaúčtování (tehdy bankovního) úvěru.]
Rozvaha k 2. 10.: zaúčtování zálohy poskytnuté odběratelem
         Základní kapitál 200  
  Peníze 1160 + 500 = 1660     Zisk/ztráta   860  
  Dluh vůči odběrateli  0 + 500 =   500  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet1660   Součet1660  
Jak jsme viděli, prodej ruchadel položku Zisk/Ztráta v roce 2009 vůbec nezměnil. Teprve v každém z roků 2010 až 2014 učiníme dva podvojné účetní zápisy: (1) zaúčtujeme náklady na výrobu ruchadla ve výši 50 tis. Kč, tedy o tuto částku snížíme položku Peníze na straně aktiv (předpokládejme okamžité výdaje) a položku Zisk/Ztráta na straně pasiv; (2) zaúčtujeme výnosy z prodeje ruchadla ve výši 100 tis. Kč, tedy o tuto částku položku Zisk/Ztráta zase zvýšíme (v souhrnu, po provedení zápisů (1) a (2) se tedy Zisk/Ztráta zvýší o 50 tis. Kč) a o tutéž částku snížíme položku Dluh vůči odběrateli (dodáním ruchadla v kupní ceně 100 tis. Kč náš dluh vůči odběrateli o tuto částku klesne).
Rozvaha v r. 2010: zaúčtování nákladů na výrobu ruchadla -- krok (1)
  ...        ...   
  Peníze   50↓     Zisk/ztráta   50↓ 
   ...    ...     
   ...         ...      
 Součet 50↓   Součet50↓  
Rozvaha v r. 2010: zaúčtování výnosů z prodeje ruchadla -- krok (2)
  ...        ...   
    ...       Zisk/ztráta   100↑ 
   ...   Dluh vůči odběrateli   100↓ 
   ...         ...      
 Součet    Součet  
Pozn. pro znalce: Opomíjíme zde podkroky kroku (2), tedy skutečnost, že po vyrobení bude ruchadlo "aktivováno" (vložení položky Vyrobené ruchadlo mezi aktiva, na levou stranu rozvahy v částce 50 tis. Kč, tj. v ocenění vlastními výrobními náklady; zvýšení Zisku o 50 tis. Kč na pravé straně rozvahy) a teprve při jeho dodání bude z rozvahy zase odstraněno jako náklad na prodej ruchadla (odstranění položky Vyrobené ruchadlo, v účetním ocenění 50 tis. Kč, z levé strany rozvahy; snížení Zisku o 50 tis. Kč na straně pravé), přičemž budou zaúčtovány i výnosy z tohoto prodeje (zvýšení Zisku o 100 tis. Kč, kupní cenu ruchadla, na pravé straně; snížení položky Dluh vůči odběrateli o 100 tis. Kč, rovněž na pravé straně).
Rozvaha v r. 2010: spojené kroky (1) a (2)
  ...        ...   
  Peníze   50↓     Zisk/ztráta   50↑ 
   ...   Dluh vůči odběrateli   100↓ 
   ...         ...      
 Součet 50↓      Součet 50↓  

Pro názornost si tedy porovnejme jednotlivé náklady a výnosy z prodeje ruchadel, pokud bychom účtovali na Peněžní bázi a pokud účtujeme -- v souladu s účetními předpisy -- podle Akruálního principu.
  2009 2010 2011 2012 2013 2014
Cash basis  
náklady   -50 -50 -50 -50 -50
výnosy +500
Zisk/Ztráta +500 -50 -50 -50 -50 -50
daň (19%) 95 -9.5 -9.5 -9.5 -9.5 -9.5
             
  2009 2010 2011 2012 2013 2014
Akruální princip  
náklady   -50 -50 -50 -50 -50
výnosy   +100 +100 +100 +100 +100
Zisk/Ztráta 0 50 50 50 50 50
daň (19%) 0 9.5 9.5 9.5 9.5 9.5
Jak vidíme, účetnictví na peněžní bázi by bylo značně nevyrovnané (účetní obraz o situaci podniku by byl rozkolísán podle toho, zda jsme poskytli či přijali velkou zálohu).

Daňové okénko:

Povšimněme si, že v případě účetnictví na peněžní bázi i podle akruálního principu činí výnosy v součtu 500 tis. Kč (5 x 100 tis. Kč) a náklady 250 tis. Kč (5 x 50 tis. Kč). Odlišnost spočívá v tom, že u akruálního účetnictví jsou (z jeho podstaty) náklady a výnosy náležitě zpárované. Naproti tomu, pro účetnictví na peněžní bázi by bylo příznačné rozštěpení nákladů a výnosů (veškeré výnosy zaúčtovány již roku 2009, náklady zaúčtovávány postupně v letech 2010 až 2014) a s ním spojené daňové obtíže:
Za prvé, podnikatel sice v souhrnu (s výhradou uvedenou v následujícím odstavci) zaplatí stejnou daň (47,5 tis. Kč), ať už účtuje podle akruálního principu (47,5 = 9,5 x 5), anebo pokud by účtoval na peněžní bázi (47,5 = 95 - 9,5 x 5 = 90 - 47,5). Účtoval-li by však na peněžní bázi, pak by v roce 2009 zaplatíl na daních celých 95 tis. Kč, s tím, že v pozdějších letech 2010 až 2014 by měl k dispozici daňové "odpočty" ve výši 9.5 tis. Kč ročně (tj. celkem "odpočty" ve výši 5 x 9,5 tis. = 47,5 tis.). Podnikatel však preferuje platit daň co nejpozději a vybyté peníze v mezidobí použít k produktivním účelům. Poznamenejme, že "platíme daň dříve" není univerzální vlastností účetnictví na peněžní bázi -- pokud by podnikatel naopak sám zálohu poskytnul, svůj zisk, tedy i daň, by zase naopak snížil. Účetnictví na peněžní bázi by tedy umožňovalo manipulovat výší zisku, a tedy z ní vypočtené daně, zejména odkládat její platbu. Na druhé straně by však přinášelo i jednu nespornou výhodu: daň by se platila nikoli z poněkud virtuální položky "Zisk/Ztráta" (i společnost s vysokým ziskem může mít prázdný účet, jak uvidíme dále), nýbrž z nabytých peněz. Jinými slovy, podnikatel by vždy "měl z čeho" zaplatit daň z příjmů. 
Za druhé, podnikatel v souhrnu zaplatí stejnou daň (47,5 tis. Kč) při účtování na peněžní bázi (47,5 = 95 - 9,5 x 5 = 95 - 47,5) i při účtování podle akruálního principu (47,5 = 9,5 x 5), jen pokud pří účtování na peněžní bázi může skutečně   využít "daňové odpočty" v letech 2010 až 2014 (tj. -9.5 tis. Kč ročně, uvedených na posledním řádku červené tabulky). Jinými slovy, jen pokud může v letech 2010 až 2014 odečíst 50 tis. Kč nákladů na výrobu ruchadel od zisku a tímto snížením zisku snížit i daň z příjmů, a to o 9,5 tis. Kč = 50 tis. x 19 %. Jestliže v letech 2010 až 2014 společnost naopak utrpí záporný hospodářský výsledek (bez započtení nákladů na výrobu ruchadel), pak uvedené "odpočty" propadnou. Totiž, bude-li mít naše společnost ztrátu, zaplatí nulovou daň, a bude-li (po započtení nákladů na výrobu ruchadel) mít ještě vyšší ztrátu, zaplatí rovněž nulovou daň. [Pozn.: Propadnutí "daňových odpočtů" může zmírnit pravidlo, které připouští odečíst ztrátu dřívějšího účetního období od zisku účetního roku pozdějšího, tj. tzv. carry-forward podle § 34 odst. 1 ZoDP. České daňové předpisy neumožňují tzv. carry-back.]

Ve výše uvedeném příkladě (výroba a prodej ruchadel) přinesl akruální princip zajímavý výsledek: Z prodeje ruchadel jsme měli za rok 2009 nulový zisk a peněžní příjem ve výši 500 tis. Kč. Akruální účetnictví je však dvousečná zbraň a může způsobit, že náš účetní zisk bude peněžní příjem naopak převyšovat.
Představme si, že naše společnost koupila 3. 10. starožitný nábytek za 1,5 mil. Kč. 
Rozvaha k 3. 10.: zaúčtování starožitného nábytku
  Nábytek 0 + 1500 = 1500     Základní kapitál 200  
  Peníze 1660 - 1500 = 160     Zisk/ztráta   860  
  Dluh vůči odběrateli      500  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet1660   Součet1660  
Dne 1. 11. pak naše společnost starožitný nábytek úspěšně prodala, a to za cenu 3 mil. Kč. Zákazník však má kupní cenu zaplatit nikoli ihned, ale teprve po Novém roce (okamžik platby však pro zaúčtování zisku/ztráty nerozhoduje, jak jsme viděli výše). V prvním kroku odstraníme nábytek z rozvahy v jeho pořizovací ceně 1500 tis. Kč a o tento náklad snížíme zisk.
Rozvaha k 1. 11.: po kroku 1: zaúčtování nákladů na prodej nábytku
  Nábytek 1500 - 1500 = 0     Základní kapitál 200  
  Peníze 1660 - 1500 = 160     Zisk/ztráta 860 - 1500 -640  
  Dluh vůči odběrateli      500  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet1660   Součet1660  
Ve druhém kroku, navazujícím na ten první, pak Zisk (poté, kdy byl v prvním kroku o 1500 tis. Kč snížen) zase zvýšíme o výnos z prodeje nábytku ve výši 3000 tis. Kč; na straně aktiv zaneseme naši pohledávku vůči zákazníkovi ve výši 3000 tis. Kč v (zákazník nám dosud nezaplatil).
 
Rozvaha k 1. 11.: po kroku 2: zaúčtování výnosů z prodeje nábytku
  Naše pohledávka 0 + 3000= 3000     Základní kapitál 200  
  Peníze 1660 - 1500 = 160     Zisk/ztráta -640 + 3000 = 2360  
  Dluh vůči odběrateli      500  
         Bankovní úvěr    100  
 Součet 3160   Součet3160  
Jak vidíme, naše společnost zatím dosáhla vysokého zisku 2,36 mil. Kč, a přesto má na účtu jen 160 tis. Kč, tedy částku, která by ani nepostačovala k úhradě daně z příjmů (2360 x 19 % = 448 tis. Kč).
Z toho plyne, že nestačí jen usilovat o vysoký zisk -- a přitom opomíjet peněžní toky (cash flows).

14 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Kolik času tohle stálo to vytvořit ? Smekám. Podle mé dlouhodobé zkušenosti právníkům nepomůže ani deset barviček, pokud je nebaví matematika a něco jako touha po richtig :-) Ono i na ekonomických fakultách pak v konkrétních případech zaúčtování účetních dokladů nejsou s to studenti rozlišit, co je příjem a co je výnos (o časovém rozlišení ani nemluvě). Nektěří nechápou ani, co to je výdejka, příjmovka, faktura, účet, vyskladnění, naskladnění (zato LIFO a FIFO umí pospat kdejakej hlupák než dojde na praktickou realizaci), proforma faktura, skladní lístek, inventarizační lístek, daňový doklad, zjed.dd atp. Bez toho je ale účtnictví jen omalovánka v excelu.

Jana Hladká

Anonymní řekl(a)...

Také oceňuji snahu o pochopitelnost (i když i tak to moc nechápu).
K příkladu s nábytkem: podle "selského rozumu" se mi zdá divné, jak můžeme uvažovat o zisku, když jsme sice prodali, ale zaplaceno jsme zatím nedostali. Zákazník přece může za měsíc zkrachovat, pohledávka nám pak bude k ničemu.
---
Jako námět pro další popularizační články by měla zajímalo srozumitelné vysvětlení "daně z přidané hodnoty" - např. truhlář vyrobí stůl, který stojí x Kč. Jaká "přidaná hodnota" k tomu najednou vznikne? (jak vypadá?) [Dříve místo toho byla daň z obratu, a ta byla třeba záporná)
A když po letech ten stůl (třeba v kanceláři) je vyřazen z používání a odprodán zaměstnanci za odhadní cenu, také by se k tomu měla připočítávat DPH? (i když hodnota je ubraná?)

Karel Dlouhý

Anonymní řekl(a)...

ad Karel Dlouý :
Ono účetvnictví pochází z doby, kdy se závazky plnily. Takže, když jste měl pohledávku vyskladněním zboží u odběratele, dosáhl jste zisku. Jeho pěněžní vyjádření v platbě byla otázka splatnosti.
Pokud zaplatíte např. nájem dopředu, tak přesto pronajímatel ale "získává" každým dnem nájmu a nikoliv jen dnem platby. Zisk určuje věcnou a časovou spojitost, splatnost a samotná platba je pak věc smluvní, náhodná, která se pouze projeví snížením vaší pohledávky (v pasivech) a nárůstem pokladny/ůčtu v aktivech.


Poděkujte českým soudům za to, že díky jejich rychlosti je vymahatelnost pohledávek pouze iluzí.

Stanislav Drahý

Christabel řekl(a)...

Moc pěkné, jen tady trošku smutním, že se asi v zájmu srozumitelnosti ztratily výnosy příštích období.
Dluh vůči odběrateli - toť vskutku právnický termín pro časové rozlišení:))

Ad J.Hladká - účetnictví přece nemá s matematikou nic společného, pokud tedy umíte sčítat a odčítat:)
I osoby, které se s matematikou nekamarádí, si mohou s účetnictvím dobře rozumět.

Jan Petrov řekl(a)...
Tento komentář byl odstraněn autorem.
Jan Petrov řekl(a)...

Karel Dlouhý: Pokud zákazník (který nám dosud nezaplatil) za měsíc zkrachuje, učiní se podvojný zápis, kterým se na straně aktiv "vynuluje" naše pohledávka vůči němu a na straně pasiv sníží zisk (zaúčtuje ztráta).

Jana Hladká: Děkuju Vám za poznámku. S touhou po richtig s Vámi asi souhlasím, jen si tak jako Christabel myslím, že sčítat a odčítat není matematika. (Navíc ono sčítání a odčítání provede účetní program.)

Christabel: Děkuji. To jsem přemýšlel a hleděl do účetních předpisů, vč. českých účetních standardů, zda se předplacení ruchadel má na straně pasiv zaúčtovat jako dlouhodobý závazek, anebo jako časové rozlišení (výnosy příštích období). Pokud by nám zákazník zaplatil předem např. předplatné časopisů nebo služby, pak by správná odpověď asi zněla výnosy příštích období. Protože nám ale zákazník předplatil za dlouhodobý hmotný majetek (kterým jsou i ruchadla, zvláště motorizovaná :) ), zdálo se mi z účetních předpisů (ale netvrdím, že mám nutně pravdu), že zaúčtovat dlouhodobý závazek je správnější.

Naštěstí z jakéhosi nadhledu není zase tak podstatné, na jaký pasivní účet "zaparkujeme" příjem, než se bude v následujících letech převádět do výnosů.

Ale stejně: pokud se pletu, rád to opravím.

christabel řekl(a)...

Já si také myslím, že z didaktických důvodů je jedno, v jaké pasivní položce to vykážete.

Ale jinak s vámi nesouhlasím - my přece ta ruchadla vyrábíme, ne? Tedy to pro nás (účetní jednotka v v příkladu) není dlouhodobý hmotný majetek, ale zboží.
Jsme ve stejné situaci jako bychom obdrželi předem nájemné, předplatné nebo služby, řekla bych... ale nechci vám narušovat vaši koncepci, takhle je to pro účely výkladu jistě srozumitelnější.

Chris řekl(a)...

doplňuji k předchozímu komentáři
"nebo úhradu za služby"
nějak mi to vypadlo

Jan Petrov řekl(a)...

Jasně, z našeho pohledu to jsou zásoby, z pohledu zákazníka dlouhodobý majetek. Už nevím, kde jsem vyčetl to, co mi nezřetelně zůstalo v paměti; možná v již neplatných opatřeních MF.

Přiznám se, že nevím, zda zaúčtovat na dlouhodobé závazky (ČÚS č. 18, bod 3.3.6: "Na příslušném účtu účtové skupiny 47 - Dlouhodobé závazky vykazovaném například v položce "B.II.5. Dlouhodobé přijaté zálohy" respektive "B.III.8. Krátkodobé přijaté zálohy" se účtují přijaté zálohy od odběratelů před splněním závazku vůči odběrateli."), anebo na výnosy budoucích období.

Možná bych v první fázi přemýšlel, kdy nastane okamžik uskutečnění účetního případu ve smyslu ČÚS 001, bod 2.4.3. vedoucího ke vzniku výnosu a teprve ve druhém kroku přemýšlel, zda se část takto vzniklých výnosů nezaúčtuje jako výnosy budoucích období.

Obávám se však, že hledat odpověď podle českých účetních "předpisů" (srov. s podstatně podrobnějšími IFRS) je trochu věštění z křišťálové koule.

Jan Petrov řekl(a)...

Již zrušené opatření MF:

384 - Výnosy příštích období
(5.1) Účtují se zde příjmy v běžném účetním období, které věcně patří do výnosů v příštích obdobích, např. nájemné přijaté předem, částky přijatých paušálů předem na zajištění servisních služeb, přijaté předplatné.

Na účtu 475-Dlouhodobé přijaté zálohy se účtují přijaté zálohy od odběratelů před splněním závazku vůči odběrateli.

Odběratel = jen odběratel zboží/hmotného majetku? V případě služby ne odběratel, ale např. příjemce služby? Jak definovat pojem "záloha"?

Christabel řekl(a)...

Já si myslím, že by hodně záleželo na textu smlouvy, účetní by to musel řešit v návaznosti na skutečný obsah smluvního vztahu.

Jinak ta ruchadla jsou samozřejmě výrobky, ne zboží, jak jsem napsala nahoře, což na podstatě věci nic nemění.

Ale ono to klasické časové rozlišení (náklady, výnosy, příjmy, výdaje PO) je takové "hezké", právě ten akruální princip se na tom demonstruje výborně.

Jan Petrov řekl(a)...

Máte možná pravdu, že použít k vysvětlení náklady/výnosy/příjmy/výdaje PO by bylo možná názornější. Nezlobte se ale prosím, teď už to přepisovat nebudu.

Zato přemýšlím, že v posledním, patrně 6. dílu -- nevím, jak rychle se mi podaří je dopisovat -- bych zmínil i účtování na účtech a rozlišil ty aktivní/pasivní/nákladové/výnosové. ("Definovat" náklady a výnosy jsem měl již dříve.)

Christabel řekl(a)...

To by mne ani nenapadlo, abyste to přepisoval, vždyť takhle je to pěkně napsané a srozumitelné.

Možná to vysvětlení účtování na účtech přispěje k ucelenějšímu pohledu na účetnictví.

Náklady a výnosy bude určitě užitečné vyložit, už kvůli těm daním.
Tak vám přeju hodně času a trpělivosti, až to budete dávat dohromady:)

Jan Petrov řekl(a)...

Děkuju pěkně za pochvalu, rady i přání :)