Vyjádření účastníků v kauze úst. zákona č. 195/2009 Sb.
Dnes publikoval ÚS vyjádření předsedů Senátu a Sněmovny v kauze ústavnosti úst. zákona o zkrácení vol. období Poslanecké sněmovny. Jde v obou případech o vyjádření stručné, na dvě stránky. Z vyjádření Senátu plyne, že v průběhu legislativního procesu v Senátu byla opakovaně vyslovena varování o možném konfliktu tohoto úst. zákona s čl. 9 odst. 2. Zajímavé je, že předseda Sněmovny narozdíl od předsedy Senátu výslovně odmítá pravomoc ÚS rozhodovat o ústavnosti ústavního zákona. Podle další informace ÚS bude celé jednání ÚS přenášet ČT 24.
A zde je jeho zbytek.
A zde je jeho zbytek.
16 komentářů:
a jejda, to se moc nepovedlo. :-/
Sněmovna, ale hlavně Senát uměly posílat daleko kvalifikovanější vyjádření, v nichž nalezly prostor, říci si k věci své. Ale to je jen můj názor. (Zdeňku, "Kalvodu" asi nikdo dopředu neokomentuje (či "nevypořádá"), že? Byla by to pro autory zajímavá výzva, která by mohla publiku přiblížit, před jak složitým úkolem US stojí. Byl bych zvědavý na teorii v praxi.
A bude mít v ruce stížnost, vyjádření, ústní vyjádření, poznatky o své judikatuře a teorii ústavního práva, tedy zdroje, které jsou všem dostupné.)
Ale jak řekl jeden demokrat ctící soudní moc: už se nazdržovali dost (tak šup, ať to rychle zamítnou). Na to, že po rozhodnutí pléna musí se kolej řízení vrátit do (senátního) řízení o ústavní stížnosti, v němž je napadeno rozhodnutí o vyhlášení voleb, nikdo moc nemyslí. Nechce se mi věřit, že by ÚS ve čtvrtek upořádal něco, co dr. Rychetský těsně po příchodu na ÚS označil za divadýlko. (Za nepřesnost citace se omlouvám.)
Zde jsem si (3/9/09 v 9:00) si dovolil tipnout, že obtíže při okleštění pravomocí ÚS budou takové, že této kastraci nedojde.
Když jsem si ale dnes četl v Týdnu a Respektu články na toto téma, položil jsem si otázku, za co má vlastně být US trestán a jak tuto logiku aplikovat na ostatní moci.
US je trestán za výsledky své práce. (V otázkách plýtvání s prostředky určenými na výkon funkce se ÚS myslím žádný exces netraktuje.) Pokud se u legislativy a exekutivy ujme přímá odpovědnost za výsledky práce, půjde o zajímavý experiment: kdo bude zkrácen na penězích či pravomocech za 20 novel o.s.ř.? Kdo za novelizaci nového trestního kodexu? Divím se, že "Kuloárové" takové myšlenky vůbec pouští. A tvrdím, že tím spíš musí být US razantní. Plánuje-li někdo US např. krátit jeho rozpočet za to, že si dovolil dělat to, co je mu uloženo, píše si vlastní vizitku. Pokud by ÚS rozhodoval pod vlivem těchto hrozeb, pak nepřestane ustupovat nikdy.
No ale žijeme v zemi, kde bude soukromý auditor posuzovat hospodaření ústavního účetního orgánu jen proto, že jeho hlava nevěděla, kdy má odstoupit, aby nepoškodila kredit instituce, kterou převzal v perfektním stavu. Třeba je ale již připravován forenzní auditu, kterým advokátní kancelář posoudí fungování vrholného soudu. Mám konkurenci rád, ale soudím, že výsledkem takového auditování může být jen únik informaci tam, kam se nikdy nemají dostat.
Nejsem právnička, proto se ptám k čemu je odůvodění účastníků, když nejsou pánem sporu a svých charakterem jde o nesporné řízení, kdy ÚS na vyjádření stran nemusí brát ohled?
Například v případě Lisabonu ÚS úplně vyjel z kolejí a pokládal si sám sobě úplně jiné otázky než obsahoval žalobní návrh a vyjádření stran.
Pavlína Matná
PM: Z hlediska teoretického se domnívám, že je to snaha dostát zásadě, že každý má být slyšen ve své věci. (I když samozřejmě toto je daleko méně "věc sněmovny" než třeba je trestní obžaloba věcí obžalovaného.)
Z hlediska praktického se podle mě jedná o projev názoru, že v tom vyjádření by mohlo být něco zajímavého, co by mohlo ÚS inspirovat.
Ne že bych chtěl komorám upírat jejich právo se vyjádřit, ale asi 2 roky starý názor ÚS, podle kterého musí komory své vyjádření také schválit a nemohou se za ně vyjadřovat jen jejich předsedové (což je též důvod, proč vyjádření Sněmovny a Senátu byla většinou nemastná neslaná a programově nikdy nešla k jádru věci), to už zase neplatí?
P.H.
No už chýba len to, aby niektorý z českých vrcholových politikov zopakoval doslova okrídlenú vetu nechvalne známeho slovenského expremiéra: "Ústavný súd je chorým prvkom na slovenskej politickej scéne."
Stěžovatel Miloš Melčák dne 26.8. 2009 ve své stížnosti Ústavnímu soudu uvedl: „Výkon funkce poslance, tedy i nerušený výkon poslaneckého mandátu po celé volební období, je přímým výkonem shora uvedeného práva.“
Místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová dne 22.6.2009 v Českém rozhlasu 2 v pořadu Jak to vidí řekla:“Ano, těm já do hlavy nevidím. A můj názor, já bych teda taky vlastně nerada tak úplně zveřejňovala, protože ono pořád není jisté, zda tento zákon bude nebo nebude napadnut u Ústavního soudu, protože koneckonců sice se nenašla ta skupina senátorů, no, ale mohl se obrátit třeba jeden senátor, teda pardon senátor, poslanec, jo, kterému bylo, bude zkrácen mandát s ústavní stížností, že teda mu bylo zasaženo do jeho politického práva, tedy vykonávat veřejnou funkci nerušeně a že, mohl by zpochybňovat prostě tento zákon, takže ono ještě není úplně vyloučeno, že by se Ústavní soud mohl tedy tou matérií zabývat, nicméně pojďme se na to podívat trochu obecněji a třeba i z perspektivy zkušeností z jiných zemí.“
http://www.rozhlas.cz/jaktovidi/prepisy/_zprava/598019
Ústavní soud fakticky sdělil, že není potřeba zákonem stanovený počet poslanců pro napadení tohoto ústavního zákona, ale stačí jeden poslanec, pokud využije (bude aplikovat) obdobnou formulaci blízkou paní místopředsedkyni.
Když jsem 22.6. její názor v rozhlase slyšel, bylo mi jasné, že se alespoň jeden poslanec najde, který možnost (nabídku) obejít zákonné ustanovení o minimálním počtu využije a pochopil jsem, že ÚS začal šachovou partii jejímž výsledkem má být zvýšený podíl na moci. Považoval jsem vyjádření místopředsedkyně za neetické a dodnes považuji. Rád bych poznal názory, které by mi pomohly pochopit, že se mýlím.
Pavel Rys
Ono je především sporné, pokud i přistoupíme na to, že je něco sjednané hlasováním nezrušitelné, že by to měl být zrovna US, který by to měl zajišťovat.
Je to takové divní.Soud si určí, že je to nezrušitelné a že to patří do pravomoci a volený orgán toto právo nemá :-) Nechám na každém, ať posoudí, zda jde ještě o demokratický republikánský režim.
Ivan Tác
No, tak máme přátelé vymalováno. :-(
Fraškou, která začala vycucáním si návruh na předběžno vykonatelnost z prstu a vygradovala zejména dnešními "interpelacemi" madam Wagnerové po návratu z kantýny parlamentu u mě ÚS opravdu klesl na samé dno.
ÚS již u mě nemá žádné úcty. Opovrhuji jím.
Ve škole nás učili, že ať už je 9/2 proklamace, nadústavní norma nebo cokoli podobného, objektivní podmínky pro jeho případnou aplikaci představují takový extrém v rozvratu demokratického zřízení, že se taková věc stejně nikdy nestane... a kdyby ano, tak budeme na pokraji revoluce/občanské války.
Přemýšlím, zda je větším ohrožením demnokracie to, že se udělají otevřené demokratické volby na základě ad hoc ústavního zákona... nebo že Ústavní soud aplikuje zcela výjimečnou a pro extrémy určenou klauzuli poslední záchrany na případ, který z hlediska podstatných náležitostí demokratického právního státu nemá prakticky žádný rozměr, natož aby ho ohrožoval.
Dnešní rozhodnutí ÚS je dle mého názoru směšné. Jsem přesvědčen, že jediným motivem ÚS pro toto rozhodnutí, bylo urvat si pravomoc. Doufam, že se kyvadlo přehoupne zpátky a kompetenční nenažranost ÚS vyjádřená v tomto juristicky legračním rozhodnutí povede k jednoznačnému ořezání jeho pravomocí.
Ad DD: Po dnešním evidentním excesu jiné cesty zřejmě nebude. Patetická, evidentně předem napsaná slova s naprosto absurdními analogiemi mne opravdu nepřesvědčila o tom, že právo poslance Melčáka na koryto je podstatnou náležitostí demokratického právního státu a že daný okamžik je vhodnou přiležitostí k tomu, aby si ÚS přivlastnil pravomoc podle čl. 9/2 Ústavy.
(Citace madam Wagnerové z "rozhovoru" v Blesku a následné ztrapnění chudáka Zaorálka, jehož se téměř všichni soudci nedotazovali jakožto účastníka řízení (PSP), ale jako politika zastupujícího ČSSD, je pak jen shnilou zapáchající třešničkou na tomto dortu uvařeném ve stylu pejska a kočičky. Žaludek nás z tohoto pokrmu bude bolet všechny ještě hodně dlouho.)
Zdá se mi, že neméně důležitá než PNDPS podle čl. 9 odst. 2 je nakonec skutečnost, že ÚS nepovažuje ústavní zákon o rozpuštění PS za zákon, ale za individuální právní akt, tudíž má pravomoc jej posuzovat. Nebo se mýlím?
Jan Zapletal
Ano, to je věc, kterou zkoušejí. Je to smrtící nápad. Jednak se tím otevírají dveře pro napadení jakéhokoli jednorázového právního předpisu (a že jich je) a druhak nám tím ÚS říká, že ani to, co ústavodárce schválí ústavodárnou procedurou a jako ústavní zákon označí ústavním zákonem nemusí být... je pak otázka, zda to, co ústavní soud usnese plenární většinou a označí jako nález, musí být vždy nález.
Však to "kdyby ano, tak budeme na pokraji revoluce/občanské války" je s ohledem na bitky při předvolebních shromážděních a úroveň vzájemnýho napadání obou prémiových partají skoro splněno, ne? :-)
Tak jsem to také pochopil. Adresátem tohoto individuálního právního aktu by nejspíš byli všichni, kdo ztratili mandát, a všichni, kdo musí k volbám. Takže téměř všichni.
(Ve svém odůvodnění ovšem specifikoval ÚS jako adresáta pouze PSP ČR zvolenou v roce 2006)
Jiří Buryan
Okomentovat