Nález Ústavního soudu k lex Babiš: hospodářská soutěž jako ústavní hodnota

Jeden postřeh k únorovému nálezu Pl. ÚS 4/17. Ústavní soud jím zamítl návrh prezidenta republiky a skupiny poslanců na zrušení některých částí zákona o střetu zájmů. Zajímavé je, že ačkoliv se soud celkem konvenčně přihlásil k "ekonomické neutralitě" ústavního pořádku, na mnoha místech odůvodnění nálezu přece jen klade výrazný akcent na regulatorní funkci úpravy střetu zájmů v zajišťování volné hospodářské soutěže a v její interakci se soutěží politickou. Mimoděk tak svým způsobem povyšuje imperativ nekoncentrované ekonomicko(-politické) soutěže a představy o ekonomickém liberalismu (!) až někam mezi ústavní principy podpírající demokratický právní stát.

Celý příspěvek

Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

V ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18 – Právo na svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), o kterém psal následně Robert Zbíral i zde na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková zde na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr zde, nebo např. zde na České justici). Reakce byly zejména kritické.

V mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.

Celý příspěvek

Když právní stav není nikomu ku prospěchu: příběh muže, který téměř padesát let marně tvrdil, že není otcem své právní dcery

František Novotný tvrdí již 48 let, že není otcem ženy, kterou za jeho dceru označil soud. Na základě krevní zkoušky, která jeho otcovství nevyloučila, a prokázané skutečnosti, že v rozhodné době měl s matkou dítěte intimní vztah, bylo v roce 1970 určeno jeho otcovství. Pan Novotný však takový výsledek nikdy nepřijal. Se svou právní dcerou se proto nikdy nestýkal, neměl s ní žádný vztah a ona ho proto za svého otce nepovažovala. Když se začaly používat testy DNA, oba se shodli na tom, že je na čase vše vyjasnit a uvést právní situaci do souladu s realitou. Jakkoliv však disponovali výsledkem testu, který jasně prokazoval, že mezi nimi žádný biologický vztah neexistuje, ve své snaze neuspěli. České soudy i nejvyšší státní zástupce měli totiž jasno: v jejich věci přeci již existovalo soudní rozhodnutí, kterým bylo otcovství pana Novotného určeno, a šlo tedy o věc pravomocně rozsouzenou. Před dvěma měsíci vydal Evropský soud pro lidská práva rozsudek, v němž shledal, že Česká republika porušila právo pana Novotného na respektování soukromého života.

 

Celý příspěvek

Martina Grochová: Návrh na uzákonění rovnoprávného manželství – má rodinné právo realitu reflektovat či usměrňovat?

Vláda včera projednala a podpořila poslanecký návrh novely občanského zákoníku. Příběh zrovnoprávnění stejnopohlavních párů na poli rodinného práva se začal psát již v roce 1992, kdy Sdružení organizací homosexuálních občanů začalo připravovat první návrh právní úpravy soužití stejnopohlavních párů. První vlaštovkou úspěchu v této oblasti bylo přijetí zákona o registrovaném partnerství v roce 2006. Od roku 2013 potom začalo do veřejného prostoru postupně pronikat heslo „Různé rodiny, stejná práva“ jako součást kampaně Stejná rodina, za níž stojí spolek PROUD a jejímž cílem bylo prosazení uzákonění možnosti homosexuálů osvojovat děti svých partnerů stejného pohlaví. Tato kampaň vyústila v předložení v pořadí čtvrtého návrhu novely zákona o registrovaném partnerství umožňující osvojení dítěte registrovaným partnerem (tzv. přiosvojení), na jejímž zpracování se PROUD podílel. Návrh však nebyl v Poslanecké sněmovně nikdy projednán.

Celý příspěvek

Když Ústavní soud vaří

Mám rád kuchařky. Díky povedenému receptu totiž velmi jednoduše zvládneme připravit povedený pokrm. Pokud to zkusíte bez receptu, často to skončí tak, že se připravené jídlo nedá jíst. A podobně to vidím i v právu. Tam roli kuchařek hrají různé testy, testíky, algoritmy a jiné metodologické postupy. Přiznám se, že v oblasti ústavního práva jsem jejich velkým fanouškem. Jsou podle mě součástí práce de lege artis s ústavním právem. Pomohou Vám přehledně strukturovat argumentaci, která je díky nim přesvědčivější. Pamatují na ústavněprávně relevantní aspekty argumentace a "drží" Vás před uklouznutím do vod podústavního práva. A hlavně – pomohou Vám odhalit pravé důvody Vašeho soudního rozhodnutí. Jdou ruku v ruce s transparentností soudního rozhodování. „Třetí“ Ústavní soud podle mého názoru  v nedávné době hned několikrát nepostupoval v souladu s těmito ústavněprávními metodologickými recepty. Rád bych proto alespoň tři nejkřiklavější z nich podrobil věcné kritice.

Celý příspěvek