Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

V ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18 – Právo na svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), o kterém psal následně Robert Zbíral i zde na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková zde na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr zde, nebo např. zde na České justici). Reakce byly zejména kritické.

V mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.

Celý příspěvek

Spotřebitelskoprávní moot court

Jak takzvaní šmejdi mohou ničit život seniorům, ukáže letos vůbec poprvé soutěž Spotřebitelskoprávní moot court. Budoucí právníci si v simulovaném soudním procesu vyzkouší roli advokátů nanečisto. Jejich výkony u fiktivního soudu bude hodnotit odborná porota z řad soudců, akademiků a dalších odborníků. Celostátní soutěž vyhlašuje spotřebitelská organizace dTest pro všechny vysokoškolské studenty právnických fakult v České republice.

Moot courty přinášejí jedinečnou možnost zlepšit argumentační dovednosti, odborné znalosti i týmovou spolupráci budoucích právníků. „Jde o profesně nejpřínosnější mimoškolní aktivity, ve kterých si studenti vyzkouší roli advokátů nanečisto,“ říká Svatava Veverková, vedoucí právní poradny spotřebitelské organizace dTest, a dodává: „Snažíme se vzdělávat nejen studenty, ale i širokou veřejnost. Soutěžní případ jsme vytvořili na základě reálných příběhů spotřebitelů, kteří se v minulosti obrátili na naši spotřebitelskou poradnu.“

Celý příspěvek

Dokážeme správně rozlišovat a prakticky používat pravidla a principy?

Ve svém dalším příspěvku bych chtěl nastínit některé postřehy, které souvisí s právními přístupy ve světle regulace založené na tzv. rule-based pravidlech a tzv. principle-based požadavcích, a jak tyto přístupy ovlivňují praktickou aplikaci práva, resp. jakým způsobem je nutné tyto přístupy vnímat a pracovat s nimi. Mnozí z nás totiž dokážou pracovat pouze s jedním přístupem, nedokážou se přenést přes existenci toho druhého, a možná díky tomu chybují, aniž si to uvědomují. Účelem tohoto příspěvku je srovnání výhod a nevýhod obou metod regulace, jejich zasazení do praktického kontextu a snaha poukázat na skutečnost, že právo není jen papír, ale mnohdy velmi komplexní a složitá myšlenková činnost přesahující hranice jiných oborů (enterprise risk management, quality management, security management, sociologie, psychologie, apod.). Na konci tohoto příspěvku by čtenář měl být schopen alespoň základně odlišit oba přístupy a porozumět těmto odlišnostem.

Celý příspěvek

Pojištění včera, dnes a zítra

Úvodem bych chtěl poděkovat Martinovi za velmi vřelé přivítání, a protože sliby by se neměly plnit jen o Vánocích, pokusím se na následujících řádcích vyzdvihnout význam sektoru pojišťovnictví, a dále přiblížit určité vývojové tendence a směřování (soukromého) pojistného práva především na evropské úrovni včetně položení některých otázek souvisejících s možným scénářem budoucí podoby sektoru pojišťovnictví (pochopitelně bez použití křišťálové koule, ale pouze s využitím vlastních poznatků).

Celý příspěvek

Panelová diskuse k spotřebitelskému úvěru

Právnická fakulta Masarykovy univerzity a Nejvyšší soud České republiky si Vás dovolují pozvat na panelovou diskusi k vládnímu návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, která se uskuteční v pátek 1. dubna 2016 v 10.00 hodin v aule Právnické fakulty MU, Veveří 70, Brno.

Celý příspěvek

Barbora Budinska: Ritter Sport vs. Stiftung Warentest: Kto zavádza spotrebiteľa viac?

Stiftung Warentest je jedna z najznámejších nemeckých spotrebiteľských organizácií. Ako nadácia sa na štátnu zákazku zaoberá kontrolou a hodnotením spotrebiteľských produktov a služieb.

V novembri minulého roka ohodnotila Stiftung Warentest mliečno-orieškovú čokoládu Ritter Sport najhoršou možnou známkou a svoje výsledky veľmi stručne zhrnula a zverejnila aj v decembrovom vydaní časopisu „test“. Výrobcovia Ritter Sport okamžite podali pred súdom žiadosť o predbežné opatrenie na zákaz šírenia tohto hodnotenia a tvrdení s ním spojených. Minulý týždeň v pondelok dal súd v Mníchove na prekvapenie mnohých Ritter Sport za pravdu a zakázal Stiftung Warentest naďalej označovať čokoládu za nedostatočnú.

Celý příspěvek