Evropská komise pokutuje Google částkou 2.42 miliardy EUR a diktuje vágní nápravná opatření

Když jsem v lednu 2014 psal, že se toho léta páně těším na rozuzlení kauzy Google (search), a pak v prosinci plakal nad politizací věci a nekonečnými průtahy (vyšetřuje se od roku 2010), asi bych si na vynesení rozhodnutí polovině roku 2017 nevsadil. Nicméně dnes, 27. června, Komise vynesla na základě čl. 7 nařízení 1/2003 výrok deklarující porušení soutěžního práva EU formou zneužití dominance spol. Google Inc. a její matkou, spol. Alphabet Inc. Pokuta ve výši 2.42 miliardy EUR je bezprecedentě nejvyšší sankcí uloženou jednomu podniku v historii soutěžního práva.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Exemplární trest jako dovolací důvod

Uložení exemplárního trestu je platným dovolacím důvodem v trestním řízení. Bohužel významná část judikatury Nejvyššího soudu tento dovolací důvod ignoruje a nesprávně odmítá taková dovolání jako podaná z důvodu neaprobovaného trestním řádem.

Celý příspěvek

Rozhovor se soudcem Mezinárodního trestního soudu Robertem Fremrem

Opět zde odkazuji rozhovor publikovaný v Bulletinu CLPD, ale myslím, že by mohl zajímat i čtenáře, kteří stojí mimo lidskoprávní zaměření. Tentokrát Jan Lhotský vedl rozhovor s Robertem Femrem, českým soudcem Mezinárodního trestního soudu v Haagu. Vedl soudce Fremr kampaň za své zvolení? Proč uspěl? Jak soud funguje? Na rozhodování jakých případů se dosud osobně podílel? Jak vypadá pracovní týden soudce Mezinárodního trestního soudu?

Celý příspěvek

Martin Madej: O nutnosti práva

Mezi často diskutované vlastnosti práva patří jeho platnost, legitimita či efektivita. To odpovídá naší snaze vytvořit právo jako systém pravidel schopných usměrňovat chování lidí podle našich představ o spravedlivém uspořádání společnosti. Naopak úvahy o právu coby nevykonstruovaném, metafyzicky existujícím světě ponecháváme platónským či karterizánským filozofům minulosti. O to víc se straníme představám o filosofii dějin, které si v českém prostředí možná stále (podvědomě) spojujeme s dialektikou marxismu-leninismu. Spíše než jako dějinami nebo Bohem podmíněný řád vnímáme i právo střízlivě, analyticky jako ten soubor právních norem, které jsou uznávány a vykonávány státní mocí, nanejvýš s dodatkem dotváření práva dalšími aktéry.

Celý příspěvek

Zákaz vjezdu dinosaurům

Po Praze se před několika měsíci objevily obludně velké značky zakazující vjezd segwayů do velmi široce vymezeného okruhu. Je vidět, že Prahu tato možnost zaujala, takže ve svém tažení pokračovala a přiostřila: Tentokrát se rozhodla zakázat vjezd dinosaurům. Že by začala předvolební kampaň a političtí dinosauři již nemají právo vstupu do Prahy?

Celý příspěvek

Místo asistenta na NSS

Soudkyně Nejvyššího správního soudu Michaela Bejčková hledá vhodného kandidáta na místo asistenta.
Celý příspěvek

Weyrovy dny právní teorie 2017

Katedra právní teorie Právnické fakulty Masarykovy univerzity v prvních dvou červnových dnech pořádá konferenci Weyrovy dny právní teorie. Program naleznete zde.

Celý příspěvek

Vedoucí oddělení řízení před smluvními orgány OSN odboru Kanceláře vládního zmocněnce

Informace o výběrovém řízení naleznete zde. Přihlášky lze podávat do pátku 9. června 2017.

Celý příspěvek

Štrasburg v. Luxemburg: ESĽP a sloboda prejavu na internete

Európsky súd pre ľudské práva (ESĽP) ako aj Súdny dvor Európskej únie (SDEÚ) sú čoraz častejšie konfrontované s prípadmi, kde musia rozhodnúť o zákonnosti blokovania nežiadúceho obsahu online. SDEÚ má v tejto oblasti rozsiahlejšiu judikatúru, i keď žiadny z jeho prípadov sa zatiaľ nezaoberal problematikou nenávistných prejavov na internete. Na druhej strane sa však Luxemburský súd jasne vyjadril o zodpovednosti poskytovateľov služieb informačnej spoločnosti za nezákonné informácie, právne upravenej v Smernici o elektronickom obchode (2000/31/ES). Napríklad v rozhodnutiach Scarlet v. SABAM a SABAM v. Netlog súd priamo ustanovil, že nie je možné prikázať poskytovateľom služieb informačnej spoločnosti používať filtrovacie programy bez dostatočných opatrení, ktoré určia na ako dlho a ktorých užívateľov sa filtrovanie bude týkať. Právnej úprave zodpovednosti za nelegálny obsah v EÚ, ako aj jej modelu a dôsledkom sa budem viacej venovať budúci týždeň. V tomto blogu sa zameriam na rozhodnutia ESĽP, ktorý na rozdiel od súdu v Luxemburgu mal možnosť rozhodovať o regulácii nenávistných prejavov už tri krát.

Celý příspěvek

ZNŠOHS - díl II. ... speciální jurisdikce v soutěžních věcech, cui bono?

Již v předchozím příspěvku jsem stručně komentoval v poslanecké sněmovně se projednávaný návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (ZNŠOHS), kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. V tom příspěvku jsem si tak trochu posteskl nad úrovní legislativní debaty. Nyní se zaměřuji na druhé čtení.

A nyní nejde prakticky komentovat úroveň ani obecné ani podrobné rozpravy, protože (až na pár vtipů, jak "někdo dobíhá na poslední chvíli") v podstatě žádná neproběhla (viz stenozáznam). Co se však událo, je pozměňovací návrh podaný poslancem Markem Černochem, kterému svitlo, že projednávaný návrh potřebuje doplnit o výlučnou "specializovanou" věcnou příslušnost Krajského soudu v Brně (oproti věcné jurisdikci krajských soudů bez místního určení). Viz jeho pozměňovací návrh.

V odůvodnění jeho návrhu není ani zmínka o tom, že tato otázka byla předmětem poměrně široké diskuze již v předchozích případech přípravy návrhu daného zákona a byla odmítnuta, pročež se do vládního návrhu zákona (přes požadavek ministerstva spravedlnosti) nedostala. Jak je však z podaného pozměňovacího návrhu zjevné, snaha zavést do českého soudnictví další "specializovaný tribunál" (jiným může být výlučná jurisdikce MS v Praze pro spory z duševního vlastnictví) má své vytrvalé proponenty.

Uvidíme, jak se k tomu postaví legislativci. Já zde nemám záměr rozebírat pro a proti specializovaného soudnictví v soutěžních věcech oproti jejich řešení v obecné jurisdikci (myslím si, že beztak spíše záleží na kvalitě soudců a podpůrného aparátu, který mají, spíše než na tom, zda to rozhoduje jeden nebo více soudů). Za sebe bych měl pro specializované soudnictví určitou slabost/preferenci, a to mj. s ohledem na to, že rád čtu rozhodnutí anglického Competition Appeal Tribunal (byť je třeba přiznat, že rozhodnutí obecného High Court v soutěžních věcech jsou neméně kvalitní, takže UK může sloužit jako příklad oběma směry), ale co příliš nechápu je to, proč by měla být dána daná specializovaná jurisdikce zrovna Krajského soudu v Brně. K tomu lze totiž poznamenat zejména, že důvody uváděné v odůvodnění návrhu pro založení jurisdikce brněnskou soudu jsou liché:

-  Za prvé, spory o náhradu škody (jakožto soukromoprávní spory) by nebyl rozhodovány soudci z úseku správního soudnictví, ale civilním úsekem daného soudu. Nelze tvrdit, že by soudci civilního úseku Krajského soudu v Brně měli nějaké lepší zkušenosti se spory z veřejné větve soutěžního práva než jiné krajské soudy. Rozhodně pak nelze tvrdit, že by byli nějak lépe obeznámeni se soutěžním právem (českým či unijním) než jiní soudci. Spíše je tomu naopak (srov. např. článek Michala Petra a Evy Zorkové v časopise Antitrust č. 2/2016, který mapuje dosavadní zkušenosti se soukromým vymáháním soutěžního práva v ČR). Pochopitelně nejvíce sporů tohoto typu (a souvisejících zkušeností) je dáno u Městského soudu v Praze. Proto by se spíše nabízela (když už) tak výlučná jurisdikce pražského soudu.

-  V této souvislosti je třeba dodat, že výše uvedené lze aplikovat i na Vrchní soud v Olomouci versus Vrchní soud v Praze. Přičemž založením výlučné jurisdikce KS v Brně by se založila i výlučná odvolací jurisdikce VS v Olomouci, co již však odůvodnění pozměňovacího návrhu neřeší.

- Za druhé, současně zde ani není ekonomický či administrativně-technický důvod spočívající v tom, že by měla být dána místní příslušnost brněnského soudu s ohledem na možnou účast ÚOHS, jelikož v daném případě se má jednat o civilní spory, jichž se ÚOHS nebude účastnit s výjimkou případných dílčích úkonů (poskytování dokumentů ze spisu či poskytování stanovisek). K tomu však není třeba, aby byla dána místní příslušnost v Brně. Navíc je (přinejmenším zatím) většina podobných sporů "stand-alone".

- Za třetí, důvodová zpráva k danému zákonu nepředpokládá žádnou "investici" do specializace vybraného soudu (je třeba říci, že to nepředpokládala ani v době, kdy se to navrhovalo v před-parlamentní části legislativní procedury). Hodit za takové situace všechny soutěžní spory "na hrb" nijak nespecializovaným soudcům civilního úseku KS v Brně mi nepřijde nijak přínosné. No snad by pak ta "specializace" přišla formou léčky šokem (což však zřejmě není obecně nejlepší přístup).

- Za čtvrté, asi by bylo vhodné takovou otázku probrat s dotčenými předsedy soudů (KS v Brně a VS v Olomouci). To - jak jsem pochopil v rámci diskuzí v před-parlamentním stádiu legislativní procedury - se nestalo, přičemž z neformálních vyjádření plynulo, že o to ani v Brně ani v Olomouci příslušní soudci nijak zvlášť nestojí. Iniciativa v tomto ohledu tedy nevychází od nich.

Od koho tedy taková iniciativa vychází? A proč? To máme v Brně málo soudů?

Každopádně bych rád znal nějaký věcný důvod, proč by tím vybraným "specializovaným" soudem měl být právě Krajský soud v Brně (proč třeba ne ten v Praze, nebo v Plzni, nebo v Ostravě ...), když - jak výše uvedeno - ten prakticky jediný argument uvedený v odůvodnění pozměňovacího návrhu neplatí (tedy - pokud by soudci z úseku správního soudnictví hromadně nepřešli na civilní úsek; ponechávám přitom stranou, že takoví soudci zase nemají zkušenosti ze spory o náhradu škody a civilním procesem obecně) a tvrzení, že "[z] uvedeného je zřejmé, že není vhodnějšího soudu v České republice, který by měl v prvním stupni rozhodovat v daných věcech i v civilním soudnictví" prostě není nijak doložené (a dle mého názoru je nepravdivé).
 

Celý příspěvek