pondělí 27. ledna 2014

Nová vlna: Co čekat v roce 2014

Pokud se v prosinci bilancuje, tak v lednu se očekává. Filmoví fanoušci Hollywoodu zřejmě budou v roce 2014 trnout nedočkavostí kvůli rebootům Godzilly a RoboCopa, kvůli novince Wese Andersona s neskutečným obsazením The Grand Budapest Hotel a nebo i s ohledem na Nolanův kosmický Interstellar. Politologové budou se vzpomínkou na rok 1914 čekat, zda dojde ke světové krizi (zřejmě s rozbuškou ve východní Asii), ekonomové si budou lámat hlavu nad tím, zda akcie porostou stejně dobře jako loni a příznivci umění se opět vydají na cestu do Vídně. A co vyhlíží právníci?

Následuje několik podnětů, které si zaslouží, aby se na ně čekalo. Budeme rádi, když nám na oplátku další kousky dopíšete do komentářů. Začínáme blížící se olympiádou v nedalekém sousedství.


Sport a právo (Jan Exner)

XXII. Zimní olympijské hry

V únoru se v ruském Soči uskuteční zimní olympijské hry 2014. Kromě velkého očekávání celého sportovního světa provázejí vrcholnou událost letošního roku i lidskoprávní kontroverze. V Rusku platí zákony diskriminující homosexuály, proti nimž se již ohradilo mezinárodní společenství i samotní sportovci. Dvacet tři členských států Evropské unie, mezi nimiž Česká republika chyběla, adresovalo Rusku výzvu k dodržování lidských práv sportovců i návštěvníků. Někteří přední světoví sportovci dali svůj nesouhlas najevo při loňském světovém atletickém šampionátu v Moskvě. Nyní dostali od Mezinárodního olympijského výboru garanci svobody projevu, avšak pouze mimo akreditovaná místa. Bude se na olympijských hrách bojovat kromě medailí znovu i za lidská práva?

Lance Armstrong

Na začátku roku 2013 se slavný americký cyklista Lance Armstrong přiznal, že si ke všem svým sedmi titulům z Tour de France pomohl užíváním zakázaných látek. I nyní, více než rok po jeho doznání, mají právníci s tímto případem plné ruce práce. Armstrong o všechny své tituly přišel a dostal sankci zákazu činnosti na doživotí. Proti druhému trestu se však nyní rozhodl bojovat. Spoluprací při objasňování organizovaného dopingu v 90. letech minulého století chce dosáhnout mimo jiné snížení této sankce. Po oficiálním zastavení trestního stíhání v únoru 2013 čelí Armstrong i nadále několika civilním žalobám jeho bývalých sponzorů, kteří chtějí zpět peníze, které do sportovní hvězdy investovali. Rok 2014 ukáže, zda americké soudy umožní cyklistickému fénixovi alespoň částečně vstát z popela.  

Světový antidopingový kodex 2015

Za necelý rok, 1. ledna 2015, vstoupí v platnost nový Světový antidopingový kodex Světové antidopingové kanceláře (WADA). Kodex přináší řadu významných změn. Tou nejmarkantnější je zvýšení horní hranice zákazu činnosti sportovce na čtyři roky. Oproti současnosti se tak délka této sankce za první porušení antidopingových pravidel zdvojnásobuje. Toto zpřísnění vyvolává kontroverze o slučitelnosti některých ustanovení Kodexu mimo jiné s právem Evropské unie či Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Rok 2014 přinese odpověď na otázku, zda se tyto kontroverze projeví ve finální podobě Kodexu. 


Soutěžní právo (Tomáš Pavelka)

Rok 2014 by se na poli soutěžního práva dal přirovnat k superobřímu slalomu, který musí bruselští úředníci sjet ukrutnou rychlostí, byť nesmírně obezřetně. Ačkoliv Google ani Gazprom nejsou žhavými novinkami a vyšetřování zneužívání jejich dominantního postavení na trhu se táhne už věky (stížnost proti Googlu byla u Evropské komise podána již v únoru 2010 a v evropských kancelářích ruského plynárenského gigantu Komise udělala šťáru v září 2011), první polovina roku nejspíš nabídne rozuzlení obou případů i proto, že mandát současného komisaře pro hospodářskou soutěž Španěla Joaquína Almunii vyprší již na podzim.

Google nabídl určité závazky jak vyčistit a zprůhlednit svůj „web search“ ke spokojenosti konkurence, čímž, pokud by tyto závazky Komise přijala, by se vizionáři z Mountain View vyhnuli trapnému rozhodnutí o porušení soutěžního práva. První verze závazků byla zainteresovanými stranami smetena ze stolu a Google tak na druhý pokus zaslal Komisi upravený draft v září 2013. Prostořeký komisař Almunia se nejprve nechal slyšet, že nové závazky ujdou a dohoda je na cestě, ale po prosáknutí dokumentů na veřejnost o 180° otočil (což udělal vcelku skandálně v nějakém regionálním španělském rádiu). Zlé jazyky tvrdí, že na vině mohly být odmítavé reakce španělské veřejnosti a místních politiků. Almunia se možná až příliš těší na teplé místečko zpět v zemi dobrého vína a dlouhonohých tanečnic. Kauza Google je ale z právního hlediska natolik zajímavá, že si takto zpolitizovaný konec nezaslouží. Uvidíme.

Gazprom, jenž čelí vyšetřování kvůli zneužívajícím praktikám uměle zvyšujícím cenu zemního plynu ve východní a střední Evropě, oproti Googlu jakékoliv ústupky a závazky vůči Komisi tvrdošíjně odmítal, ale těsně před Vánocemi se zdálo, že vyměkl. Jak by taky ne, když mu hrozí rekordní pokuta ve výši až 10 miliard euro, mezinárodní ostuda a ztráta vlivu v regionu. Na druhou stranu by to ale byla škoda, neboť konečné rozhodnutí ve věci by mohlo obohatit soutěžní právo o nové pohledy na koncept vykořisťovatelských praktik (nepřiměřené ceny), vztah mezinárodního práva veřejného a extrateritoriálních účinků evropského práva atd. Některými je případ Gazprom považován minimálně za kauzu desetiletí. CEO společnosti Alexander Medvědev a „shadow director“ Putin jsou ale nevyzpytatelní a tak je možné, že plynový gigant před Vánoci jen blafoval.


Evropský soud pro lidská práva (Martin Kopa)

Loni v září se všichni čeští milovníci Evropského soudu pro lidská práva a Úmluvy po mnohaletém půstu dočkali hearingu proti České republice. Rozhodnutí senátu páté sekce ve věci Dubská a Krejzová proti České republice, týkající se „žhavé“ problematiky domácích porodů, proto zcela jistě bude patřit k tomu nejočekávanějšímu, co nám (snad) Soud v tomto roce nabídne. Říkal jsem si, zda soudci náhodou před Vánoci neviděli 11. díl 7. série seriálu The Big Bang Theory, kde se do sebe na toto téma pustili Sheldon a Raj (čas cca 03:35).

Aby toho ale nebylo málo, hned v březnu nás čeká další „hearing“ proti České republice, a to dokonce před velkým senátem Soudu. Skutečnost, že pětičlenný panel přijal žádost stěžovatele o postoupení věci Rohlena proti České republice velkému senátu, mnohé překvapila. Nebývá totiž zvykem, aby před velkým senátem končila jednomyslná rozhodnutí senátů. Předmětem této věci je rozhodně zajímavá otázka retroaktivity trestního práva ve smyslu čl. 7 Úmluvy (k tomu doporučuji souhlasné stanovisko belgického soudce Lemmense). Proto by si i trestní právníci měli 5. března webcast z ústního jednání pustit.

Kromě toho se možná dočkáme dalších pozornosti hodných rozhodnutí proti České republice. Pro změnu soutěžní právníci již určitě čekají, jak to dopadne s namítaným porušením zákazu sebeobviňování a čl. 8 Úmluvy ve věci Delta Pekárny, a.s.. Ti, kdo si libují v trestním procesu, pak po varovném signálu v podobě rozsudku Tseber proti České republice budou zvědaví, co přinesou k aplikaci čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy rozhodnutí ve věcech Bátěk a ostatní či Štulíř (pokud všechny tyto věci budou již v roce 2014 rozhodnuty). Uvidíme.

Nelze ale opomínat i jiné „major“ případy, které Soud posuzuje a které určitě neuniknou štrasburským fajnšmekrům. Představte si například, že jste měli v jugoslávské bance uložené úspory v cizí měně, a najednou došlo k rozpadu Jugoslávie. To vedlo k tomu, že jste si najednou ty peníze nemohli jen tak vyzvednout. Smůla, řekl by jeden, ale je to i porušení Úmluvy? To posuzuje velký senát ve věci Ališić a ostatní proti Bosně a Hercegovině, Chorvatsku, Srbsku, Slovinsku a MakedoniiSenát čtvrté sekce Soudu došel k závěru, že k porušení čl. 1 Protokolu č. 1, čl. 13 a čl. 14 v případě některých stěžovatelů (a některých zemí) došlo. Uvidíme, jestli Grand Chamber změní názor.

Všechny NGOs poté určitě budou s napětím číst verdikt Soudu ve věci Center of Legal Resources v zastoupení Valentina Câmpeanu proti Rumunsku. Jednou ze stěžejních otázek této kauzy je, zda NGOs mohou podat stížnost na porušení čl. 2 Úmluvy za zesnulého, který byl sirotkem a neměl žádného opatrovníka. Pokud by mohly, Soud se dále ptá, jaký je rozsah takového zmocnění? Týká se jen okolností smrti zesnulého nebo ne?

Mě osobně velmi zajímá i věc Marguš proti Chorvatsku. Její podstatou jsou namítaná porušení práva na nestranný soud, obhajovacích práv dle čl. 6 odst. 3 písm. c) a principu ne bis in idem dle čl. 4 Protokolu č. 7. Když jste totiž válečný zločinec, tak dle názoru senátu první sekce, nemusíte mít vyhráno, i když jste předtím ve stejné věci dostal amnestii. Co myslíte, co na to řekne velký senát?

Mohli bychom takhle pokračovat, k čemuž ovšem bohužel není prostor. Přeci jen se ale čtenářů Jiného práva zeptám, jak podle Vás v ratifikačním procesu dopadnou Protokoly č. 15 a 16 k Úmluvě? Bude podle Vás v praxi funkční nově navrhovaný advisory opinion?   


Nadějné vyhlídky (Eliška Holubová)

Nejvyšší soud USA

U Nejvyššího soudu Spojených států je v posledních letech bohatá úroda zajímavých kauz ohledně svobody projevu. Soud zkoumal násilné videohry a jejich vliv na děti (Brown v. E.M.A.) či protesty radikální církve proti gayům na pohřbech vojáků (Snyder v. Phelps). Z dosud nerozhodnutých případů je pozornost upřena především k financování politických kampaní ve věci McCutcheon v. FEC, jež se týká přísnějších finančních limitů na příspěvky pro kandidáty. Palčivou otázku na pomezí práva a politologie klade i případ Susan B. Anthony List v. Driehaus, v němž soud posoudí ústavnost ohijského zákona zakazujícího nepravdivý politický projev. Na okraj připomínám, že na téma lhaní ve volební kampani odpovídal nedávno i český Nejvyšší správní soud.

To je pro mě řecká vesnice, řekne si našinec z ateistického Česka, když se zběžně podívá na kauzu Town of Greece v. Galloway, v němž bude soud hledat tenkou červenou linii mezi náboženstvím a státem. Veřejná jednání městského zastupitelstva totiž tradičně zahajuje křesťanská modlitba s odkazy na Ježíše Krista, což napadli ateisté a Židé. Zásadní bude výklad tzv. Establishment Clause, klauzule Prvního dodatku zakazující zavádění náboženství. Z hlediska náboženské svobody jde o jeden z nejzajímavějších případů posledních let, dosavadní judikatura totiž čerpá především z amerických tradic. Půvabným paradoxem ostatně zůstává, že před zasedáním samotného Nejvyššího soudu zaznívá věta „Bože, ochraňuj Spojené státy a tento úctyhodný soud.“ 

Případy afirmativní akce při přijímacích řízeních na univerzity (tzv. pozitivní diskriminace, zohledňující jako jedno z kritérií i rasu) nejsou u Nejvyššího soudu novinkou a judikatura i po loňském Fisher v. Texas stojí na kompromisu dosaženém v tzv. michiganských případech z roku 2003. V kauze Schuette v. Coalition to Defend Affirmative Action přichází otázka z opačné strany barikády - soud přezkoumá, zda michiganská ústava porušuje rovnou ochranu Čtrnáctého dodatku, když afirmativní akci na univerzitách přímo zakazuje.

Štrasburské intermezzo

Vývoj u Evropského soudu pro lidská práva přehledně rozebral kolega Martin Kopa, proto jen dodám, že mimo případů svobody projevu či soukromí s napětím očekávám verdikt velkého senátu v kauze S. A. S. proti Francii, v němž se rozhodne o francouzském zákazu nošení burky či nikábu.

Hluboké vody internetové

V minulém roce padla celá řada zajímavých verdiktů o internetu, např. že facebookové tlačítko Like je naplněním svobody projevu, že studenti mohou být za svůj online projev potrestáni ve škole nebo rozhodnutí týkající se funkce „našeptávání“ na Googlu. Zdá se mi ale, že přelomové „virtuální“ rozsudky nás teprve čekají. Rozhodně si nenechám ujít rozhodnutí Evropského soudního dvora a dalších soudů o tzv. právu být zapomenut a v hledáčku mám i kauzu NSA a další vývoj svobody projevu a práva na soukromí před českým Ústavním soudem. Doufám tedy, že některá rozhodnutí přiblížím i čtenářům Jiného práva.

I když patrně nosím sovy do Athén, zájemcům o čerstvý přísun soudní potravy doporučuji štrasburský: http://strasbourgobservers.com/, britský: http://ukhumanrightsblog.com/  a americký www.scotusblog.com zpravodaj.


Špionáž a právo na soukromí v roce 2014 (Lukáš Hoder)

Rok 2014 bude přehlídkou sporů týkajících se špionáže a práva na soukromí. Kromě dalšího osudu případů Klayman v. Obama a ACLU v. Clapper, kde došlo k odvolání, a které se přímo zabývají legalitou špiclování NSA, bude zajímavé sledovat i případy Riley v. California a US v. Wurie. Tyto spory už doputovaly k Nejvyššímu soudu USA a budou se také zabývat právem na soukromí, ale z jiného úhlu. SCOTUS se v rámci těchto případů bude potýkat s doktrínou “search incident to arrest”, která policii v zásadě umožňuje vás po zatčení prohledat. Znamená to, že policie může prohledat i váš mobil?

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu se bude zabývat špionážní zápletkou případu Východní Timor v. Austrálie, která se hemží agenty, krádežemi a mimo jiné se týká i arbitráže mezi oběma státy. Dostane se i na otázku, zda je špionáž legální dle mezinárodního práva? :)

5 komentářů:

Martin Kopa řekl(a)...

Já musím bohužel hned doplnit malý "spoiler". ESLP v mezičase hearing ve věci Rohlena proti ČR zrušil,proto si budeme ještě muset chvíli počkat...

Anonymní řekl(a)...

obávám se, že je to počátek úpadku jiného práva. přeci jenom čekání na rozhodnutí soudů nemá valný smysl, je to jako čekání na výsledek sportovního utkání. Přivítal bych více právně teoretických výstupů na zájímavá témata a ne pouhou kolekci judikátů.


Lukáš Chotouň

Anonymní řekl(a)...

Dovolím si nesouhlasit. Článek je zajímavý a ve mně osobně rozhodně vyvolal zájem se na některou ze zmíněných "chuťovek" do budoucna více zaměřit nebo si pohlídat, jak se bude dále vyvíjet. Jiné Právo v rámci své několikaleté historie neuveřejňovalo vždy pouze dlouhé na jedno konkrétní téma teoreticky zaměřené příspěvky. A i to jej, myslím, činí pro mnohé čtenáře tak lákavým. Každý si tu v průběhu času najde své. Chápu, že co čtenář, to jiný vkus a jiný zájem, ale zcela určitě bych tento článek neoznačila za "počátek úpadku".

Šárka Ošťádalová

Anonymní řekl(a)...

Změnu kormodla sleduji delší čas, nejde o tento článek. Pokud byste měla v nějakých oblastech zkušenosti, věděla byste, že zmiňovaná rozhodnutí nejsou nijak zajímavá, soud rozhodne A nebo B, argumenty jsou dávno známy. Naopak klíčová rozhodnutí, která budou mít výraznější vliv, se nedají předem určit a přijde se na ně až po čase.

Nic ve zlým, podobných právních for v USA, kde se zabývají komentováním precedentů a čekáním na ně jsou mraky. U nás je popularita judikátů dána částečně tím, že na našich fakultách se znalost judikátů stává náhražkou právního myšlení, lépe se to také šprtá a zkouší atp., lépe se to cituje, ale vypadá to komicky, když jsou dva judikáty proti sobě, což je obvyklá praxe.

Lukáš Chotouň

Anonymní řekl(a)...

Je zajímavé, že pan Chotuň "sleduje změnu kormidla již delší čas", když "změna kormidla" proběhla teprve pár dní po Novém roce a to vcelku rychle a nepozorovaně. Vskutku pozoruhodná schopnost tedy. Rovněž si zaslouží obdiv jeho přehled zejména co do rozsahu, když jsou pro něj "nezajímavá" a argumentačně "dávno známá" očekávaná rozhodnutí z oblastí soutěžního práva, práva na osobní a soukromý život, práva na spravedlivý proces a práva na pokojné užívání majetku až po ústavně-právní a lidsko-právní spory čekající na rozhodnutí Nejvyššího soudu USA. A co teprve výsledky olympiády! Nedáte mi tip? Zašel bych si vsadit... Krom toho, že tedy skládám poklonu panu Chotuňovi rovněž děkuji přispěvatelům, že mě coby průměrného čitatele na tyto věci upozornili a doufám, že s přicházejícím rozhodnutími poskytnou i onu hlubší analýzu, abych byl spokojený nejen já. ;)

Vojtěch Bartoš