O sekáčích a ještěrkách: nová vlna na Jiném právu

K třicátým narozeninám (ehm, nebylo to včera?) jsem kromě skvělé párty dostal také jedinečný sborník. Tento skvost existuje pouze v jedné kopii. Obsahuje řadu originálních příspěvků na téma „Bobek“. Jeden z nich mi nyní tane na mysl. Příspěvek odhadoval poločas osifikace Bobka. Autor se zamýšlel nad otázkou, jak rychle rozhněvaní mladí revolucionáři (ne)osifikují a (ne)stávají se součástí establishmentu. Nikoliv překvapivě, autor příspěvku dovozoval, že i Bobek osifikuje, byť poločas jeho osifikace je obecně nejistý.

V případě Jiného práva je asi férové uznat, že jsme výrazného stupně osifikace dnes již dosáhli. Neskromně si troufám říct, že patrně i jisté míry „establishmenterizace“ (abychom to vyjádřili hezky po novočesku). Z povídacího kroužku několika hochů, co spolu mluví, nám za ty roky vyrostlo něco jiného. Stejně tak nám trochu odrostli ti chlapci a dívka. Jistě, máme z toho radost. Zároveň však zjišťujeme, že nejsme coby stálí přispěvatelé již schopni držet krok a pravidelně přispívat. Důvod je prostý: kromě (mírné) osifikace jde hlavně o únavu materiálu. Mizí čas psát, mizí chuť psát, či bohužel obé najednou. Z Jiného práva se nám postupně stávaly spíše Jiné inzeráty. Bylo na čase s tím něco dělat.

Je zde Nová vlna. Noví sekáči a sekačky. Ti, co se nezakecaj. Tedy vlastně naopak: ti, co napíšou a pak se (mezi sebou a se čtenáři) zakecaj. Jsme za ně moc rádi. Srdečně je vítáme, s přáním rychlých prstů na klávesnici a pomalé trpělivosti před ní. Jsou to (preemptivně předesílám, že počet nových jinoprávních učedníků je čistě náhodný): Jan Bartošek (Praha); Jan Broulík (Tilburg/Praha); Barbora Budinska (Berlín); Jan Exner (Praha); Michal Hájek (Brno); Lukáš Hoder (Praha/Brno); Eliška Holubová (Praha/Brno); Pavlína Hubková (Florencie); Martin Kopa (Brno/Olomouc); Tomáš Pavelka (Brusel); Dušan Sulitka (Brno); Zuzana Vikarská (Leuven/Praha).