Rok po
velké amnestii zveřejnilo Ministerstvo spravedlnosti zajímavá
čísla o počtech amnestovaných lidí. Vězni, kteří byli fyzicky v lednu
propuštěni z vězení (6,443 osob) jsou jen špičkou ledovce. Zastavená
trestní stíhání, kvůli kterým bylo nejvíce mediálního vzruchu (265 osob), jen
popraškem sněhu na špičce ledovce. Celkem se amnestie týkala 111,263 osob, tj. něco přes jednoho procenta české populace. Početně suverénně
nejdůležitějším ustanovením amnestie bylo prominutí podmíněných trestů – týkalo
se plných 80,000 osob.
Zajímavé je, že z věznic
bylo propuštěno 6,443 vězňů, ale nepodmíněný trest byl prominut plným
19,820 lidem. Kde se vzalo těch dalších cca 13,000? Jsou to odsouzení, kteří
ještě nenastoupili do věznice, a bývalí vězni, kteří byli podmínečně propuštění
z výkonu trestu, ale ještě jim neuplynula zkušební doba. Což jsou samy o
sobě zajímavé údaje o praktickém fungování trestní politiky: zejména jak velké
množství odsouzených „pobíhá“ na svobodě, ačkoli by již měli „sedět“. (Dle
statistické ročenky Vězeňské služby jich v předvečer amnestie bylo 7,521. Což
není nějaké senzační odhalení. V odborných kruzích se o problému dávno ví; otázka je, jestli by se
s ním také nemělo něco dělat.) pro úplnost dalším 9,660 lidem byl též prominut
trest obecně prospěšných prací, a dalším 385 trest domácího vězení (poslední
údaj vypovídá zejména o tom, jak minimálně je domácí vězení využíváno).
Suma sumárum, nejvýraznějším projevem amnestie je
zahlazení mírných trestů více než stovce tisíc osob. Na tyto osoby se dále hledí,
jako by odsouzeny nebyly. Při budoucí recidivě tito pachatelé spíše dostanou
podmínku namísto vězení „natvrdo“, nebo spíše dostanou kratší trest. Amnestie tak
má v sobě zakódováno zmírnění trestů pro bagatelní recidivisty. Tím jim ale
dává motivaci spíše spáchat další trestný čin. Vzhledem k obrovskému počtu
lidí, kterých se toto týká, tak amnestie zřejmě na několik let dopředu výrazně
ovlivní kriminalitu, trestní praxi, přítok nových vězňů do věznic, agendu
probační a mediační služby a řadu dalších aspektů trestní politiky.
2 komentáře:
Trest dávno nedělám, ale u stanovení trestu se recivida brala faktická, tj. že má soud výpis z resjtříku trestnů a nikolv jen opis, a veškerá zahlazení jsou tam uvedena včetně předchozích trestů, které se počítají. Mýlím se ?
Michal Hájek
A aký má potom dopad na "bagateľných recidivistov" § 45 ods. 3 Trestního zákoníku?
Ondrej Pivarči
Okomentovat