Zdravotnický non-refoulement v pohybu

Lze vyhostit těžce nemocného cizince do země, kde jeho nemoc neumí léčit? Státu přeci nelze ukládat povinnost, aby mu v takovém případě zdravotní péči poskytoval sám. Nebo jo? Co když by vyhoštění tohoto člověka v konkrétním případě znamenalo jeho vystavení nelidskému a ponižujícímu zacházení? To přeci nelze vyvažovat vůči břemenu, které by vyhošťující stát musel nést, pokud by těžce nemocným cizincům, kteří na jeho území pobývají neoprávněně, musel poskytovat zdravotní péči. Nebo jo?

Celý příspěvek

Rozhovor s bývalým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem

V prosincovém čísle Bulletinu Centra pro lidská práva a demokratizaci vyšel rozhovor Kateřiny Studecké s nedávno odejitým ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dienstbierem. Jaký je stav lidských práv v ČR a jaké aktuální otázky Česká republika v této souvislosti řeší?

Celý příspěvek

Happy New Year!

Přeji čtenářům Jiného práva radostný a zločinem nerušený vstup do Nového roku.

Celý příspěvek

Mají se čeští korupčníci bát amerického výkonu proti-úplatkářského práva více než českého?

V mém dalším příspěvku bych chtěl v krátkosti představit, co je mezinárodní podplácení, jakým způsobem je tato forma korupce regulována, a proč může být americký výkon proti-úplatkářského práva pro české společnosti a veřejné funkcionáře relevantnější než české proti-úplatkářské právo a jeho výkon. Budeme například diskutovat některé případy korupce v ČR, které se objevily v dokumentech amerických úřadů.

Celý příspěvek

Nejlepší právnické blogy 2016?

Poněkud bizarní sestavu amerických právnických blogů můžete najít na webu The Expert Institute, který uspořádal The Best Legal Blog Contest 2016. Celkově moc nechápu výběr kategorií ani cíl této ankety, nicméně výsledky nabízí mimo jiné také přehled zvláštností a kuriozit.

Celý příspěvek

Neznalost zákona neomlouvá ani segway - nebo možná ano?

Kdo ještě neviděl zákaz jízdy na segwayích (prý se skloňuje podle vzoru stroj) po pražských schodech, jako by nebyl. Otázkou ale je, zda podobné zákazy mají smysl, respektive, zda jsou opodstatněné vzhledem k rozsáhlosti území, které regulují.

Celý příspěvek

Jak interdisciplinární můžou být právníci?

Chtěl bych poděkovat svému kolegovi Janu Broulíkovi za pozvání publikovat na blogu Jiné právo. S Honzou jsem měl možnost několik posledních let spolupracovat v rámci PhD programu Tilburg Law and Economics Center (TILEC) v Nizozemsku. V Tilburgu jsme dostali možnost pracovat v interdisciplinárním institutu, zhruba polovina z nás jsou právníci, druhá polovina jsou ekonomové. V mém prvním příspěvku bych chtěl v krátkosti přiblížit, proč z mého pohledu interakce práva a jiných věd, například ekonomie, může být prospěšná a jakým způsobem může fungovat.

Celý příspěvek

Stejný zločin, jiný trest

Nikoho nemůže překvapit, že soudy rozhodují různě. Vezměte si náhodný trestný čin. Popište ho deseti lidem okolo sebe a zeptejte se jich, jaké a jak vysoké tresty by udělili. Dostanete mnoho různých odpovědí. To samé se stane, pokud má trest udělit deset trestních soudců, co soudí i desítky let. Logicky tak vznikají rozdíly mezi soudci i soudy, jejichž rozsah jsem zkoumal. Následnou otázkou pro každého musí být, zda jsou tyto rozdíly dostatečně velké, aby si zasloužily řešení. 

(Procento uvězněných pachatelů převážně trestného činu řízení bez odebraného řidičáku (§ 337 odst. 1 písm. a) TZ) bez souběhů a mladistvých, 2012-2014)

Celý příspěvek

Metamorfóza Josefa Montaga a přivítání Branislava Hocka

Děkujeme Josefu Montagovi za jeho listopadové hostování na Jiném právu. Zároveň ho s radostí vítáme jako nového stálého člena našeho autorského týmu. I do budoucna se proto můžete těšit na jeho komentáře a výsledky výzkumu.

V prosinci se prostřednictvím hosta Jiného práva přesuneme z Kazachstánu do Nizozemska. Sváteční dobu nám totiž svými příspěvky bude zpestřovat Branislav Hock.

Celý příspěvek

Zdravý selský rozum: o ekonomickém významu a interpretaci rozumnosti v občanském zákoníku

Pravidla obsažená v občanském zákoníku velmi často odkazují na lidský rozum a rozumnost jednání. Hned čtvrtý paragraf stanoví předpoklad soukromého práva, že „každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat“. Obecně to znamená, že chová-li se člověk v interakci s ostatními rozumně, přičemž vychází z toho, že ostatní se chovají rozumně také, mělo by ho čekat minimum překvapení. Je rozumné stavět na rozumnosti? A jak má soud určit, co je a co není rozumné?
Celý příspěvek