26 července 2016

Hubert Smekal: Když se nejlepší jmenuje Simple

Letos přednáším v letním kurzu na Shandong University již potřetí, proto dnešní příspěvek koncipuji jako shrnutí všech dosavadních zkušeností. Využívám při tom mohutně blogu Politica Mundi, kde jsem loni a předloni své poznatky zaznamenával. První rok byl rozhodně nejtěžší, působil jsem ve Weihai jako jediný zahraniční přednášející, ve stupňovité posluchárně sedělo na devadesát studentů, přičemž anglicky rozumělo zhruba třicet a mluvilo patnáct. Každopádně dekorum se zpočátku dodržovalo - studenti při mém příchodu vstávali, povstali též pokaždé, když chtěli něco říct a tleskali na konci přednášky. Když se to opakovalo, vysvětlil jsem jim, že na mých hodinách tohle není třeba. 

Celý příspěvek

22 července 2016

Trest zákazu účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních

Před několika dny Vrchní soud v Praze udělil velmi zajímavý trest – třiletý zákaz účasti na manifestacích, demonstracích, pochodech a veřejných shromážděních anarchistických hnutí. Ponechme stranou možný zbytek zákazu (tedy sportovní a kulturní akce), další konotace případu a zaměřme se jen na tento specifický trest. Je možné takový trest udělit podle trestního zákoníku? A pokud ano, za jakých podmínek a co na to ústavní právo?
Celý příspěvek

20 července 2016

Martin Madej: Judicial decision on the authority of the British PM to trigger Article 50 TEU - possible outcomes and implications

Yesterday, a monumental, wood-panelled gothic-style courtroom in the Royal Courts of Justice in London bore witness to a beginning of truly unprecedented legal proceedings, which stem from a dispute over the constitutional form of the so-called Brexit.
Celý příspěvek

18 července 2016

Hubert Smekal: S baijiu vstříc světlým zítřkům

Před dvěma týdny stála při příjezdu vedle mého hotelu asi padesátipatrová rozestavěná budova; teď už sleduji, jak borci dolaďují borovicové aranžmá u vchodu. Pln obdivu jim odpouštím, že vždy v sedm ráno mi pod oknem začínají řezat dlaždice a končí v sedm večer. Každý den, včetně neděle. Jaká to inspirace pro mé pracovní nasazení! Bohužel, závazky vůči Grantové agentuře ČR se na vaši lokaci neptají, tudíž se váženým čtenářkám omlouvám za mírné prodlení s prvním čínským příspěvkem. Lukáš Hoder mě důsledně instruoval, že Jiné právo je superseriózní platforma a nikdo tady není zvědavý na nějaké hippie FSS výstřelky, tudíž se mu aspoň zčásti pokusím vyhovět a mé příspěvky situovat na ose fraška - encyklopedie někam kolem průměru, nicméně s vysokým rozptylem v rámce jednoho postu. Zajímá-li se milý čtenář, jak je možné, že při psaní kontroluji bezpečnost práce místních dělníků, když by mi přece Great Chinese Firewall měla přístup na blogger.com zahradit, pak raději odpovím obecně - lidová (a tím spíše komerční) tvořivost zákazy většinou trumfne. Šlo to v Íránu či v Iráku, proč ne v Říši středu...
Celý příspěvek

11 července 2016

Může soudce veřejně říct, co si myslí o kandidátovi na prezidenta?

Nad touhle otázkou si mnozí lámou hlavu díky slovům Ruth Bader Ginsburg. Abychom byli úplně přesní, RBG v rozhovoru s Adamem Liptakem z New York Times řekla:

“I can’t imagine what this place would be — I can’t imagine what the country would be — with Donald Trump as our president,” (...) For the country, it could be four years. For the court, it could be — I don’t even want to contemplate that.” S odkazem na slova svého zesnulého manžela také vtipkovala, že v případě výhry Donalda Trumpa se nabízí emigrace na Nový Zéland. Jen pár dnů předtím v jiném rozhovoru uvedla, že podle ní bude příští prezidentkou Hillary Clinton. Zeptali se jí: "Co když ale vyhraje Trump?" Její odpověď: "I don't want to think about that possibility, but if it should be, then everything is up for grabs."

Je to už za hranou?
Celý příspěvek

05 července 2016

Červenec v Číně s Hubertem Smekalem

Pojištěný červen, květnová energie, březen trestné činnosti bez hranic, únor v Oxfordu a leden v oblacích. Taková je letošní bilance Hosta Jiného práva. Červenec pokračuje v Číně, a to s Hubertem Smekalem z Masarykovy univerzity. Hubert už potřetí tráví červenec přednášením na prestižní čínské Shandong University v hlavním městě provincie Jinan. Shandong University je s více než 57 tisíc studentů jednou z největších univerzit v Číně. Během července se tak dozvíme něco o tom, jak se právo studuje a přednáší v Číně, proč čínská mládež studuje práva a co si myslí o Evropě.
Celý příspěvek

01 července 2016

Vedlejší specializace "Ekonomie a právo" na VŠE

Na VŠE existuje vedlejší specializace "Ekonomie a právo" již nějakou dobu. Právě jsme její obsah upravili tak, aby více cílil na ony stovky studentů, kteří studují souběžně práva a VŠE. S trochou drzosti bych její obsah shrnul jako "co vám měli na právech říci, ale neřekli"....Základní balíček předmětů specializace tvoří základní kurs L&E, kurs obchodních korporací (Tomáš Richter), ochrana hospodářské soutěže a regulace (Paola Bertoli) a ekonomie kriminality (moje maličkost), k tomu nabídka volitelných. Více než polovina předmětů v angličtině. Uznávám, specializace spíše zaujme studenty, kteří míří do veřejné či akademické sféry (budoucí soudci, legislativci, státní úředníci) případně do financování velkých korporací. Detailní obsah je na webu Katedry institucionální ekonomie Celý příspěvek

30 června 2016

Stručná historie dohledu odborné péče v pojišťovnictví

Když jsem nastupoval na pozici inspektora pro oblast dohledu odborné péče na dálku v sekci dohledu nad finančním trhem České národní banky, bylo mojí hlavní úlohou identifikovat a činit nápravy systémových nedostatků v činnosti pojišťoven. Psal se rok 2012 a v té době odborná péče v pojišťovnictví byla ještě v plenkách, neboť tento pojem se poprvé objevil jako požadavek na výkon činnosti pojišťoven v zákoně č. 277/2009 Sb., který nabyl účinnosti dnem 1. ledna 2010. Odborná péče je neurčitý právní pojem a jediným vodítkem pro jeho výklad byla Metodika Komise pro cenné papíry – Posuzování odborné péče (ODBP), říjen 2004, verze 1.1.[1]
Celý příspěvek

26 června 2016

Martin Madej: O druhém referendu o vystoupení, o rubu a líci demokracie

Když jsem v pátek ráno vložil na Facebook příspěvek s provokativní otázkou, jestli se britské státní orgány nemohou od vůle lidu vyjádřené v referendu odchýlit, nesetkal jsem se s pochopením. Něco takového by bylo „vysoce nedemokratické“, je to pokus o „právničení“ nad něčím, co vzešlo jako jasné demokratické rozhodnutí. Poslední dobou jsem přitom žil pod dojmem, že jakmile se pod mé „právničení“ nepostaví ani ostatní studenti práv (natož neprávníci), zašel jsem příliš daleko. Skutečně zašel?

Svou myšlenku se pokusím obhájit. Základním argumentem mi budiž ten, že žádné většinové demokratické rozhodnutí není nezvratné a lze ho za určitých okolností legitimně změnit, aniž bychom se zpronevěřili ideálu demokracie.
Celý příspěvek

16 června 2016

Slávka Henčeková: Voľná rozprava o japonskom altruizme a postrkovaní v hromadnej doprave

Pri pobyte v Japonsku, predovšetkým premiérovom a krátkodobom, si nemôžete nevšimnúť niektorých zvláštnosti, obzvlášť ak ste náchylní  k pozorovaniu správania ľudí určitého spoločenstva a občasnému filozofovaniu. Smrkať na verejnosti je neslušné a nikto to nerobí. Fajčiť na ulici mimo vyhradené zóny je nielen neslušné, ale i zakázané, a všetci sa poslušne zgrupujú na fajčiarske pauzy do nakreslených, ohradených či inak vymedzených priestorov pre fajčiarov. Jesť na ulici za pochodu je neslušné. Všetci sa vám klaňajú a sú veľmi slušní, zdvorilí, milí a príjemní. V hromadnej doprave je zakázané telefonovať. Nikto to nerobí, väčšina sa vôbec nerozpráva. Na ústach nosia mnohí rúška. Nie je to kvôli smogu, ani kvôli tomu, že sa prehnane boja o vlastné zdravie. Nosia ich vtedy, ak sú sami nachladení, či inak chorí, aby nenakazili iných. Všimnete si aj japonskú disciplinovanosť. Napr. pred nástupom do vlaku či metra sa slušne zaradzujú na predkreslené miesta na nástupišti, kde sa po príchode dopravného prostriedku veľmi presne a vždy ocitnú dvere (viac k japonskej etikete v hromadnej doprave tu). Rady vytvárajú aj pred reštauráciami a vlastne kdekoľvek inde, kde sa všetci naraz nezmestia, čo je pri počte obyvateľov, predovšetkým v takmer 14 miliónovom Tokyu, pomerne častým javom. Kriminalita je neuveriteľne nízka. Bezdomovcov bežne nevidíte, ak aj áno, nikdy nepýtajú peniaze, hoci by im ich samotní Japonci ochotne dali. A to celé vás núti premýšľať 

Pred premýšľaním mi ale dovoľte jeden verejný prísľub: sľubujem, že na konci tohto premýšľania sa dostanem aj k otázka, či má s týmto správaním niečo spoločné právo a aká môže byť jeho úloha.
Celý příspěvek