Pořídíte si pistoli. Jste tím lépe chráněni před zločinem?

Lidé, kteří si pistole kupují, jistě získávají pocit většího bezpečí a ochrany. Ale je ten pocit podložen realitou? Tj. když si lidé pořídí pistoli, sníží se tím riziko, že se stanou obětí trestného činu?

Celý příspěvek

Ústavní zákon, který dle předkladatelů vůbec nic nezmění. Ale prý je strašně důležitý.

„Právo na obranu života i se zbraní“, zakotvené přímo v Listině základních práv a svobod, prošlo Senátem. Toto je vážné téma, asi mu věnuji několik příspěvků. A začněme po americku, to jest vtipem. Tím vtipem je hned důvodová zpráva:

Jeden a čtvrt stránky A4. I průměrný volič u televize, který se nepitvá v nuancích legislativního procesu a ústavního práva, asi vytuší, že ústavní zákon si říká o trochu důkladnější zdůvodnění. Nota bene když se jedná o unikátní zásah do téměř posvátné Listiny, za 29 let jen jednou(!) novelizované.

Ale pojďme k obsahu.

Celý příspěvek

Jan Vučka: I v trestním právu lze stanovit škodu odhadem

Zejména když se tím ušetří! Při rešerších judikatury občas vykouknou neuvěřitelné věci ...
Celý příspěvek

Epidemie na Nejvyšším správním soudu a nepřijatelnost kasačních stížností

Návrh novely soudního řádu správního velmi rozšiřuje okruh kasačních stížností, které může Nejvyšší správní soud odmítnout projednat pro nepřijatelnost. Možná je to dobrý nápad, možná ne. Vlastně jeho věcnou vhodnost nelze, alespoň na základě důvodové zprávy, rozumně posoudit. Důvodová zpráva je zcela nepodložena empirickými fakty a neptá se po příčinách problému. 

Začněme dvěma grafy: Ten vlevo jste v nějaké podobě zřejmě viděli a ukazuje počet úmrtí na Covid-19 v Česku za první měsíc epidemie. Ten druhý ukazuje trochu jinou „epidemii“, a to bující nápad kasačních stížností u Nejvyššího správního soudu. Je vytvořený z jediné tabulky v důvodové zprávě k novele, jejíž ambicí je „stlačit křivku“, aby soudci zvládali případy vyřizovat.

Celý příspěvek

Smířlivé přijetí zproštění australského kardinála Pella

Minulý týden byl australským Vrchním soudem (určitou obdobou Nejvyššího a Ústavního soudu ČR) definitivně osvobozen australský kardinál George Pell, který byl soudy nižší instance shledán vinným ze zneužívání sboristů a odsouzen k šestiletému trestu odnětí svobody. Jeho případ nebyl dlouho jednoznačný – první porota se neshodla na výsledku a Pella shledala vinným až druhá porota, přičemž odvolací soud prvostupňové rozhodnutí nezrušil poměrem hlasů 2-1, kdy pro zrušení hlasoval nejzkušenější trestní soudce. Vrchní soud Pella osvobodil všemi hlasy 7-0 z důvodu, že jednání Pella nebylo prokázáno bez důvodných pochybností, čímž soud učinil finální tečku za jedním z nejsledovanějších trestních případů v moderních australských dějinách.

Celý příspěvek

Dodržování zákazů v době koronaviru: vymáhání musí být cílené efektivně

Boj s šířením nákazy koronaviru bude úspěšný, jen pokud přijatá omezující opatření budou lidmi dodržována. V nové studii think tanku IDEA nabízím sedm doporučení, jak toho efektivně dosáhnout, na základě poznatků dřívějších empirických výzkumů a pricipů ekonomické analýzy kriminality. 

Shrnutí:

·       Čím více lidí bude přijatá omezující opatření dodržovat dobrovolně, tím méně bude nutné je vynucovat represivními kontrolami a hrozbou trestů. V tomto je velmi klíčová správná komunikace opatření vládou a dalšími institucemi.

·       Každé další přijímané omezení by mělo být doprovázeno konkrétním plánem na monitorování a vymáhání jeho dodržování. Informace o monitorování a vymáhání by měly být průběžně sdělovány veřejnosti, aby si to lépe uvědomovala.

·       Nejvyšší prioritou je vynucovat dodržování nařízené domácí karantény formou náhodných kontrol, zapojením obecní policie, vysokých pokut, omezujících opatření při opakovaném porušení karantény (např. náramky pro domácí vězení) a využití chytrých digitálních technologií.

·       Má smysl uvažovat o jednorázové „amnestii“ pro osoby v karanténě, které dobrovolně přiznají její porušení a poskytnou údaje o osobách, se kterými přišly do kontaktu.

·       Vymáhání plošných omezení ve veřejných prostorách vyžaduje monitorování ze strany policie, které by však nemělo být přehnané. Poznatky výzkumů ukazují na dobré důvody, proč upřednostňovat napomenutí a nízké, administrativně nenáročné blokové pokuty, na základě jednoduchého celostátně stanoveného „sazebníku“ doporučených pokut.

Plný text následuje níže:

Celý příspěvek

Jan Lhotský: Umělá inteligence a lidská práva – obor budoucnosti?

Moderní technologie se stávají součástí našich životů v takové míře, že si to ani neuvědomujeme. Ještě před pár lety bychom si neuměli představit, že jednou budeme moci mít každý svůj dron, polovinu práce za nás vyřeší počítač a do zaměstnání nás doveze samořiditelné auto, takže se cestou budeme moci nasnídat nebo si ještě pospat. Moderní technologie nám pomáhají. Každá mince má však dvě strany. Na bruselské konferenci se sešli přední světoví experti, aby právě tuto odvrácenou stranu prodiskutovali. Jaké hrozby tedy základním právům hrozí?

Zmínění odborníci se na konferenci však nesešli fyzicky, jelikož probíhala ve dnech 12. a 13. března, tudíž na počátku současné pandemie, a tak většina řečníků i návštěvníků zvolila formu videokonferenční účasti – také technologické vymoženosti 21. století. Akci pořádala německá organizace ERA (Europäische Rechtsakademie) a pozvala řečníky z různých oblastí, od IT a sociálních sítí, přes akademiky a právníky zabývající se lidskými právy, až po představitele Evropského soudu pro lidská práva.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Radost přichází z EU

Jak se pozná vtip tzv. kameňák?
Celý příspěvek

Martina Grochová a Ľubomír Majerčík: Kdo je pánem mezinárodních smluv aneb soudci ESLP právě novelizovali Evropskou úmluvu

Včera Evropský soud pro lidská práva podle čerstvé tiskové zprávy přijal v souvislosti s aktuální epidemií koronaviru několik výjimečných opatření. Zejména pozastavil běh lhůt, včetně té nejdůležitější. Podle čl. 35 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv může být stížnost podána do šesti měsíců ode dne, kdy bylo přijato konečné (vnitrostátní) rozhodnutí. To už od včerejška neplatí.

Celý příspěvek

Slavomíra Henčeková: Ještě jednou k anexi Krymu a ke svobodě projevu hoteliéra (tentokrát z Německa)

V ne příliš dávné době vzbudil rozruch nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. II. ÚS 3212/18 – Právo na svobodu projevu v rámci podnikání (anexe Krymu), o kterém psal následně Robert Zbíral i zde na Jiném právu a ještě dříve Štěpán Paulík, Kamila Abbasi a Svatava Veverková zde na Právo21 a mnozí další na sociálních sítích nebo někde jinde (jako např. Jan Wintr zde, nebo např. zde na České justici). Reakce byly zejména kritické.

V mé ne příliš dávné práci na analytickém oddělení Ústavního soudu jsem v uplynulém měsíci narazila na jedno, resp. dvě rozhodnutí německého Spolkového ústavního soudu, které se domnívám, že by v debatě k tomuto rozhodnutí měla ještě zaznít. A tak jsem se rozhodla vám, věrným čtenářům Jiného práva, poskytnout rozbor tohoto rozhodnutí, který byl i součástí únorového bulletinu, který pravidelně vydává analytické oddělení Ústavního soudu, a nadto připojit několik vlastních poznámek, které se do bulletinu nevešly a ani vlastně úplně nehodily. Bude to dlouhé, ale snad i zajímavé, tak odpusťte.

Celý příspěvek