Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů

Poslanecký návrh novely trestního zákoníku navrhuje zpřísnit tresty za nejtěžší zločiny. Krom toho u těchto zločinů počítá se snížením trestní odpovědnosti ze současných patnácti let na třináct. Jak by se tato novelizace promítla do počtu vězňů? A jak její propagátoři vůbec zdůvodňují její potřebu?
   

V rámci think-tanku IDEA při Národohospodářském ústavu Akademie věd ČR jsme spolu s Janem Vávrou nedávno vydali studii. Jejím tématem je tématem je analýza novely trestního zákoníku vzešlé z ústavně-právního výboru, která navrhuje zpřísnění trestních sazeb za vraždy střední závažnosti a závažné zločiny spáchané mladistvými.

Studie kvantifikuje dopad poslaneckého návrhu na počet vězňů a přináší další statistická fakta relevantní pro zhodnocení návrhu. Nahrazuje tak chybějící analýzu dopadů k danému návrhu, která v návrhu novely úplně chybí. Naše analýza si dále klade otázku, proč předkladatelé navrhují novelizaci bez předložení jakýchkoliv empirických důkazů, že zvýšení represe povede ke snížení výskytu těchto trestním činů.

Z 12 let odnětí svobody na 15, z věkové hranice 15 let na 13

Co novela konkrétně obsahuje? V prvé řadě počítá se zvýšením sazby za trestný čin vraždy a navrhuje zvýšit délku ukládaných trestů zejména za vraždy střední závažnosti. Zatímco dnešní §140, odst. 2 trestního zákoníku stanovuje možné tresty odnětí svobody v délce 12 až 20 let za vraždy spáchané s „rozmyslem nebo po předchozím uvážení“, novela za tyto vraždy navrhuje zvýšení trestů na 15 až 20 let nebo uložení výjimečného trestu, tedy stejné tresty, jaké dnes zákon ukládá až pro nejzávažnější typy vražd (tj. vraždy na dvou a více osobách, na těhotné ženě, vraždy spáchané zvlášť surovým způsobem a za podobných závažných okolností).

Kromě toho návrh obsahuje snížení trestní odpovědnosti o dva roky, z patnácti let na třináct, a to u takových trestních činů, za něž lze uložit výjimečný trest. I zde návrh počítá s přísnější sazbou. Zatímco současné trestní sazby mladistvých jsou poloviční oproti dospělým, návrh zvyšuje maximální přípustnou horní hranici těchto sazeb z 5 na 7 let a v případech, kdy je dospělým možné uložit výjimečný trest, návrh rozšiřuje interval trestů pro mladistvé z 5-10 let až na 5-15 let.

Co na to přeplněné věznice aneb Proč vlastně?

Pomocí modelu simulujícího vývoj počtu vězňů jsme spočítali, že zpřísnění trestních sazeb by vedlo ke zvýšení počtu vězňů odsouzených za vraždu o 40 až 78 osob umístěných převážně ve věznicích se zvýšenou ostrahou. Plné dopady návrhu by se projevily se zpožděním 15 a více let, tedy v horizontu přesahujícím nejen volební období současných zákonodárců, ale u mnohých i dobu jejich působení v politice. Kvantitativně se nejedná o zvlášť výrazný nárůst, přišel by však v době, kdy české věznice jsou již dlouhodobě přeplněné, konkrétně o celých 12 %.

Graf 1: Dopady poslaneckého návrhu na počet vězňů

Část návrhu týkající se snížení hranice trestní odpovědnosti a přísnějšího trestání mladistvých je spíše proklamační – týkala by se extrémně malého počtu osob. V posledních dvou letech totiž policie neidentifikovala ani jednoho pachatele vraždy ve věku 13 až 15 let. Počty mladistvých, kterým soudy v posledních letech uložily nepodmíněný trest od 5 let výše se pohybují v jednotkách ročně. Navíc jejich počet rovněž dlouhodobě klesá, konkrétně z devíti osob v roce 2006 na jednu osobu v roce 2015.

Závažným nedostatkem návrhu je absence jakéhokoliv zdůvodnění zvolených kroků. V důvodové zprávě poslaneckého návrhu se argumentuje, že tresty v současné dolní hranici trestní sazby nelze u vražd páchaných s rozmyslem považovat za dostatečně odstrašující a spravedlivé. Není zde ovšem uveden jediný důvod, natož empirická evidence – česká či zahraniční, na jejímž základě by se dalo očekávat, že zvýšení trestů ze 12 na 15 let takový odstrašující efekt mít bude. V tomto se (překvapivě) shodujeme s autory návrhu – stejně jako oni nevidíme pozitivní dopady, kvůli kterým by stálo za to návrh přijmout.  

Plný text studie Přísnější tresty za vraždy? Vyhodnocení dopadů legislativního návrhu je ke stažení na webu IDEA.

Celý příspěvek

Letní škola vězeňství

Přemýšleli jste nad tím, jaké to je být ve vězení a proč lidi do vězení posíláme? Chtěli byste si prohloubit znalosti z kriminologie, ale zároveň jít dál, uvažovat nad počátky a důvody tohoto institutu trestního práva? Říkali jste si, že na vězeňství je něco zajímavého až vyzývavého? Láká Vás diskutovat se studenty práv, psychologie, sociologie či sociální práce v návaznosti na přednášky pracovníků Vězeňské služby, ústavní soudkyně, filozofa, bývalé ministryně spravedlnosti či zaměstnanců Veřejné ochránkyně práv? V takovém případě se přidejte k nám a pojeďte do Prahy!

Celý příspěvek

Nabídka stáže v Kanceláři vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU (Odbor komunitárního práva MZV)

Odbor komunitárního práva MZV ČR nabízí studentům právnických fakult stáže v rámci Kanceláře vládního zmocněnce pro zastupování ČR před SDEU. 

Celý příspěvek

Instituty Járy Cimrmana

Přetiskujeme otevřený dopis, který dnes Společnost Járy Cimrmana zaslala německé kancléřce Angele Merkelové. Dopis se týká vědeckých institutů, které v současné době nesou jméno Maxe Plancka, a to včetně těch právnických (viz náš dřívější příspěvek).

Vážená paní kancléřko,

vyzýváme Vás, abyste se zasadila o změnu názvu Společnosti Maxe Plancka pro rozvoj vědy (Max-Planck-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften) na Společnost Járy Cimrmana pro rozvoj vědy (Jára-Cimrman-Gesellschaft zur Förderung der Wissenschaften). V rámci této změny by mělo dojít také k přejmenování všech Institutů Maxe Plancka na Instituty Járy Cimrmana. Jak rozvádíme níže, domníváme se, že jméno Járy Cimrmana je pro uvedenou společnost i instituty příhodnější.

Celý příspěvek

Soudce Nejvyššího správního soudu Miloslav Výborný hledá vhodného kandidáta na místo asistenta

Celý příspěvek

CLS Summer School 2017: Law and Values of the European Union

Are you:
...interested in EU law and/or the values of the EU?
...free from 9 to 22 July?
...eager to spend some time in the Czech mountains, surrounded by great people?

Then you should certainly have a look at this webpage and consider applying to the sixth edition of CLS Summer Schools, devoted to the Law and Values of the European Union!
Celý příspěvek

ZNŠOHS - eerrrr ... aneb odborná úroveň legislativní debaty ...

V poslanecké sněmovně se projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže, kterým má být provedena směrnice 2014/104/EU. Lhůta k implementaci sice již uplynula v závěru minulého roku (mělo se tak stát do 27.12.2016), ale snad se přijetí daného zákona stihne do voleb, i když ... (podrobnosti dále v textu)

Vláda předložila daný návrh zákona se současným návrhem na vyslovení souhlasu již v prvém čtení. S tím však sněmovna nesouhlasila na své schůzi dne 14.3.2017. Zkrátila nicméně lhůtu k projednání ve výborech na 30 dní. Tak snad je tu snaha to stihnout. Co však zaráží, je odborná úroveň byť vyloženě krátké debaty na dané téma, jak ji ilustruuje stenozáznam. Zaměřil by se na dva momenty: 

 (i) Ze strany předkladatele několikrát zaznělo "nejsou navrhovány žádné změny nad rámec směrnice". To přitom zjevně není pravda a každý, kdo si daný návrh zákona spolu s příslušnou směrnicí přečte, musí vědět, že to tak není. Tak např. se navrhuje působnost daného zákona rozšířit i na ryze vnitrostátní soutěžní delikty (a ne jen na ty unijní, popř. na ty, kdy se aplikuje unijní právo paralelně s vnitrostátním). Stejně tak jde nad rámec směrnice zavedení "pre-trial discovery" procedury, tj. zvláštního řízení o předložení důkazních prostředků ještě před podáním žaloby, byť směrnice takovou úpravu nepožadovala (stačilo by mít takovou úpravu v rámci řízení o náhradě škody). Tím nechci říci, že navrhované úpravy jsou špatně, byť k textu návrhu zákona jsem měl v průběhu jeho přípravy vícero připomínek. Nechápu, jak ale někdo může tvrdit, že daný návrh nejde nad rámec směrnice. To prostě není pravda ... 

 (ii) Dále pak vyloženě zarazí absence povědomí o obsahu daného zákona. Viz vyjádření poslance M. Urbana: "Tak. Abychom si ujasnili některé věci. To je návrh transpozice evropské směrnice, kterou zpracoval Úřad na ochranu hospodářské soutěže, a ten návrh posiluje - posiluje - možnosti privátních subjektů soukromoprávních uplatňovat náhradu škody, pokud ta škoda byla způsobena českým státem, na základě pravidel EU, která jsou popsány v té směrnici. Tak nevím, proč tady z nějakým procedurálních důvodů chcete poškodit soukromoprávní subjekty v České republice. To opravdu nevím. Je to v jejich prospěch." Přitom o tom daný návrh zákona rozhodně není. Není o žádné odpovědnosti ČR. Řeší soukromé vymáhání soutěžního práva (resp. jeho části), tj. uplatňování soukromoprávních nároků na náhradu škody proti podnikům, které porušily čl. 101 a/nebo 102 SFEU, popř. vnitrostátní analogická ustanovení. 

Takže error - poslanci opravdu nevědí, o čem vlastně mají hlasovat. No ... tak snad si to v dalším postupu přečtou. Existuje vůbec nějaká možnost namítat, že zákon byl schválen na základě uvedení v omyl (uvádění zjevně nepravdivých skutečností ze strany předkladatele)? Pokud k jeho schválení nakonec dojde ...

Celý příspěvek

Konference ČSESP & MZV 2017: Krize liberální demokracie

Vážení čtenáři Jiného práva,

rádi bychom Vás pozvali na tradiční konferenci, kterou každoročně pořádá Česká společnost pro evropské a srovnávací právo společně s Ministerstvem zahraničních věcí ČR. Letošní konference se uskuteční v pátek 21. dubna a bude se nést ve znamení tématu "Krize liberální demokracie v Evropě?"

Celý příspěvek

The Idea of an International Investment Court

Přístí týden ve čtvrtek se v Praze objeví nastupující hvězda investiční arbitráže Michele Potestà z ženevské Lévy Kaufmann-Kohler a CIDS. Na akci organizované ČSMP a Ústavem státu a práva vystoupí také Prof. Šturma, Anna Bilanové z MF a dr. Feigerlová. Pozvánku mi poslal Pepa Ostřanský, který učí v ženevském MIDS LL.M. programu a k tématu přednášky na blog možná ještě  jakožto dřívější občasný bloger něco napíše.

Tématem přednášky a následné diskuze bude "The Idea of an International Investment Court: Prospect and Challenges in Times of Legitimacy Crisis". Podrobnosti v postu. 

Celý příspěvek

Zákaz nošení náboženských symbolů na pracovišti dle Soudního dvora EU

Soudní dvůr Evropské unie zveřejnil dne 14. března 2017 dva rozsudky, které se zabývají možnostmi zaměstnavatelů regulovat nošení náboženských symbolů na pracovišti. Příležitost mu k tomu daly případy dvou muslimek, které v práci skončily kvůli nošení hidžábu. Jsou pravdivé mediální zkratky, že by zaměstnavatelé ve světle těchto rozsudků mohli prostě a jednoduše zakazovat nošení všech symbolů, které se jim nelíbí?
Celý příspěvek