Zobrazují se příspěvky se štítkemFilm a právo. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemFilm a právo. Zobrazit všechny příspěvky

12 května 2013

Kubo Mačák: Nedeľné filmové okienko: Medzinárodné právo v Star Treku

Star Trek: Into Darkness (zdroj)
Hoci sci-fi ako žáner takmer z definície umiestňuje svoje zápletky do blízkej a vzdialenej budúcnosti, najlepšie diela reflektujú dilemy tej doby, v ktorej vznikli. Mnohé vedeckofantastické romány publikované po roku 1945 tak odrážali hrozbu zničenia planéty v nukleárnej vojne, v osemdesiatych rokoch sa pozornosť autorov zamerala na možné ohrozenie rozvojom počítačovej techniky a umelej inteligencie, a v deväťdesiatych rokoch došlo okrem iného na biotechnológie a genetickú manipuláciu. Fanúšikov sci-fi a medzinárodného práva zároveň teda poteší, že nový film režiséra J. J. Abramsa „Star Trek: Into Darkness“ (trailer) vcelku trefne nastoľuje mnohé morálne otázky, ktorým čelí táto oblasť práva v modernej dobe.

Film sa odohráva v dvadsiatom treťom storočí vo svete, v ktorom sú Zem a mnohé iné spriaznené svety združené v Spojenej federácii planét. Emblém tejto organizácie od čias Star Treku ako televízneho seriálu neskrýva svoju inšpiráciu v symbolike OSN. (Pre naozaj zapálených trekkies dodáme, že prvýkrát sa v tejto podobe znak Federácie objavil v epizóde „The Naked Now“ z roku 1987.)

Nový film však reflektuje aj dilemy skorého dvadsiateho prvého storočia. Divákov žijúcich vo svete ohrozenom teroristickými útokmi upozorní na to, že samovražední útočníci môžu konať aj z dôvodov, ktoré sú komplexnejšie ako púhy náboženský fanatizmus. (Späť v roku 2013, Adam Lankford vydal výbornú odbornú knižku s názvom The Myth of Martyrdom, v ktorej presvedčivo argumentuje, že skutočne ideologicky motivované samovražedné útoky sú skôr výnimkou než pravidlom, pričom drvivá väčšina atentátnikov tak koná z osobných sebadeštrukčných príčin, a nie na základe ideového fanatizmu.)

Vo filme organizátor zničujúceho teroristického útoku unikne do vesmírneho priestoru, ktorý patrí inej civilizácii (dnešným slovníkom: mimo suverénne teritórium „štátu“, v ktorom sa dej odohráva). To donúti postavy okolo kapitána Jamesa Kirka pokúsiť sa o riešenie dilemy, či smú na cudzom území unilaterálne zasiahnuť proti domnelému zloduchovi a ak áno, či majú povinnosť pokúsiť sa o jeho zatknutie, alebo ho smú bez ďalšieho procesu eliminovať. Paralely s americkým prenasledovaním Usámu bin Ládina by nemohli byť zrejmejšie.

A, hoci iba okrajovo, dôjde aj na otázky legitímnosti preemptívnej sebaobrany: ak „vieme“, že sa na nás nepriateľ chystá zaútočiť, ako skoro pred jeho pripravovaným útokom smieme použiť ozbrojenú silu ako prví bez toho, aby sme sa sami stali agresormi? Inšpirácia v politických aj právnych debatách poslednej dekády (na Jinom práve naposledy v článku Lukáša Hodera) je opäť viac než evidentná.

Snáď som neprezradil toľko, aby som komukoľvek pokazil radosť zo zatiaľ nezhliadnutého filmu, ale zároveň dosť na to, aby som navnadil tých z vás, ktorí v modernej filmovej produkcii hľadajú viac než len akčné scény (aj keď treba dodať, že ani tým sa nový Star Trek nevyhýba). Abramsov film je veľmi vydareným dielom vhodným nielen pre trekkies, ktorí sú ochotní hádať sa o tom, či bol lepším kapitánom Picard alebo Janewayová, ale pre každého, kto ocení, keď dobré sci-fi odráža aktuálne komplikované politicko-právne otázky a dáva nám ďalšiu príležitosť na zamyslenie sa nad ich optimálnym riešením.

(Aby sme rešpektovali to, že nie každý už nový Star Trek videl, ak chcete v diskusii rozobrať udalosti z filmu, ktoré by mohli z deja prezradiť priveľa, uveďte prosím svoj príspevok napríklad slovami „SPOILER ALERT“ alebo nejako podobne.)
Celý příspěvek

10 července 2012

Jakub Drápal: Filmy o právnících

Na úvod je dobré položit si otázku, proč se filmy o právnících vůbec zabývat. Z několika důvodů: Lze z nich vyčíst, jaký náhled má odborná veřejnost na charakterové vlastnosti právníka. Dává tak odpověď na to, které jednání právníka je kolegy považováno za akceptovatelné a které naopak není. Ukazují, které charakterové vlastnosti má mít ideální/dobrý právník podle uznávaných právníků. Upozorňují na etická či morální dilemata, se kterými v praxi přicházejí do styku – jinak by je praktikující právníci neuznávali. Přestože s některými závěry divák souhlasit nemusí, je důležité vědět, co si myslí ostatní. Pokud má čtenář blíže k idealismu, pak mu budou blízké důvody, že filmy o právnících někdy zrcadlí naše nejhlubší touhy, ukazují nám, že práce právníka má smysl a že postavit se na straně spravedlnosti proti zlu má cenu, i když třeba nakonec nevyhraje.

Další důvody rozebírá zejména James Elkins ve své práci Reading/Teaching Lawyer Films ELKINS, James R. Reading/Teaching Lawyer Films, Vt. L. Rev. 2003-2004, roč. 28, s. 813-879).

Právo a film se v uplynulých desetiletích stalo jedním z předmětů, který je vyučován na několika nejlepších fakultách na západě a v poslední době se pojetí právo a filmu pomalu dostává i do Čech. Na brněnské fakultě je vyučován předmět Právní dějiny a film, v nakladatelství Muni loni vyšla kniha Martina Škopa Právo a vášeň, jejíž část je věnována právě hnutí Právo a film. Na pražské fakultě bude od zimního semestru vyučován předmět Právo a film a v rámci projektu Právo pro praxi, ve spolupráci s Common Law Society, budou promítány během akademického roku nejlepší právní filmy. Které to tedy jsou?

Je možné porovnávat různé zahraniční žebříčky filmů, ptát se studentů, praktiků a vyučujících nebo porovnávat filmy podle ocenění. Přesto, že jsem toto udělal, finální výběr je nakonec vždy subjektivní. Předkládám proto několik, dle mého názoru, nejlepších filmů a poté několik dalších, které také mají dobrou úroveň.

Na pomyslný piedestal bych postavil trojici čítající 12 rozhněvaných mužů, Jako zabít ptáčka a Ex offo. První zmíněný je označován za nejlepší právnický film – přestože v něm nevystupuje ani jeden právník a přibližovat jeho děj snad není potřeba. Zajímavostí je, že Jiří Voskovec v něm ztvárnil postavu přistěhovalce z Evropy. Advokát v druhém zmíněném filmu je naopak prototypem amerického právníka, který se dle některých stal dokonce lidovým hrdinou. Co je tolik přitažlivého na postavě Attica Finche? Dokázal se postavit zlu, tak jak jej chápal, bojoval za spravedlnost a plně odvedl svoji práci – přestože v závěru nevyhrál. Nejen v tomto aspektu se děj blíží příběhu jediného českého filmu v první trojici. Advokát JUDr. KamillResler, byl ustanoven za obhájce K. H. Franka z úřední povinnosti v roce 1946. Svoji obhajovací řeč, jejíž originál je uložen v Národním památníku písemnictví, zakončil slovy: „Poslušen zákonů své země a zákonů svého stavu činím návrh: Rač zprostiti obžalovaného obvinění...“ Zajímavé na posledních dvou zmíněných filmech je, že oba hlavní hrdinové řeší, nakolik vystaví svoje rodiny důsledkům procesů, na kterých se podílí.

Mezi další povedené filmy patří lehce protáhlý Norimberský proces (1961). Je lepší podílet se na menším zle s cílem zabránit většímu zlu? Americký soudce odpovídá souzenému nacistickému soudci jednoznačně: „Ty miliony obětí, já netušil, že to dojde tak daleko, to mi prosím věřte, to mi musíte věřit.“ – „Doktore Janningu, tak daleko to došlo v tu chvíli, kdy jste odsoudil člověka, o kterém jste věděl, že je nevinen.“ Ve filmu Gideon´s Trumpet může být pro řadu advokátů lákavá skutečnost, že díky zásahu místního „malého“ advokáta lze pozitivně ovlivnit zbytek života jednotlivce. Předkládá nám ale i druhou stranu té stejné karty – kolik odsouzených je skutečně vinných a kolik z nich je ve vězení kvůli neschopnosti či nepřítomnosti advokáta? Podobným tématem se zabývá film Ve jménu Otce, ve kterém je za bombový útok v Británii uvězněna rodina nevinných Irů, které po více než dekádě dostane z vězení ven mladá právnička. Má být pro uspokojení veřejného mínění zavřeno několik jedinců do vězení? Příbuzný motiv zpracovává nejlépe hodnocený film na www.csfd.cz Vykoupení z věznice Shawshank. A i když člověk udělá vše, co může, boj proti zlu nemusí být úspěšný, jak ukazuje dokument o veliteli sil OSN ve Rwandě – Poslední spravedlivý. Další filmy, které stojí za zmínku jsou …a spravedlnost pro všechny s Al Pacinem v hlavní roli a film pouze o právu Hot coffee, který se zabývá známým případem polití se kávou u McDonald´s. Pokud máte dojem po zhlédnutí, že když jste poprvé o této kauze slyšeli, byla líčena trochu jinak, nejste sami. V amerických žebříčcích se dále často objevují na vyšších místech filmy The Verdict, Inherit the Wind, Philadelphia a Witness for the Prosecution. Seřazenou sbírku 25ti nejlepších uvádí žebříčekAmerické advokátní komory, sestavený z odpovědí respektovaných právníků napříč Státy.

Filmy o právu (nikoli o právnících) se dají dělit do několika kategorií, např. podle právních odvětví. Tak v oblasti MPV se mezi nejlepší řadí filmy Země nikoho, The Whistleblower a Poslední spravedlivý. Do oblasti odškodnění za škodu a životního prostředí patří A Civil Action a oblastí důvěryhodností svědků se zabývá např. film Rašamon od Akiry Kurosawy. Mnohé další, které mohou být využity v nejrůznějších právních oborech, představuje sborník Právo v umění a umění v právu z konference olomouckých debat mladých právníků 2011. Je v něm vykládána nutná obrana na příkladu Bruce Willise, odlišení směny a výměny bytu ve filmu Kulový blesk, difamující volební kampaň ve Springfieldu a mnohé další.

Byla by ale škoda omezovat se pouze na filmy české či anglo-americké výroby. Můžeme tak uvést film italské produkce Giovanni Falcone či zpracování literárních děl Zločin a trest (1970) a Soudce a jeho kat.

Je zde zmíněno množství filmů. Některé další, které tu zmíněny měly být, tu zmíněny nejsou. Jistě existují např. výborné francouzské filmy – znáte-li některé, přidejte je prosím do komentáře.

Konečně samostatnou kategorií jsou filmy, které se odehrávají v budově pražské právnické fakulty. Sahajíod klipu skupiny Lucie přesrozverné slečny se samopaly, Jacka Rozparovače a From Hell po švarného Daniela Landu v nacistické uniformě v chystaném dokumentárním seriálu ČT.
Celý příspěvek