Nejvyšší soud k výkladu § 441 odst. 2 NOZ - o text zákona vlastně tak moc nejde ...
Rád bych upozornil na recentní tiskovou zprávu Nejvyššího soudu, v níž uvádí, že soud se v usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014 postavil k výkladu § 441 odst. 2 NOZ (otázka formy plné moci v případě, kdy se k právnímu jednání vyžaduje zvláštní forma, např. notářský zápis), a to tak, že se rozhodl jaksi přijmout "praktické řešení", když jeho právní názor znamená (slovy tiskové zprávy): "V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen."
Čtenáři JP si možná vzpomenou, že této problematice se na blogu věnoval např. Petr Bříza v jeho zajímavém postu Plné moci zahraničních společníků, aneb § 441 odst. 2 NOZ a § 44 NZMPS. S ohledem na pragmatický přístup NS se zdá, že určité sofistikovanější postupy pro řešení praktické nevhodnosti příslušného ustanovení NOZ by snad nemusely být potřeba. Nicméně text usnesení ještě není v databázi rozhodnutí NS k dispozici. Z InfoSoudu plyne, že NS v daném případě rozhodl opravu za něco málo déle než 2 měsíce. Zveřejnění textu rozhodnutí však bohužel trvá další měsíc ...
Na odůvodnění jsem zvědav. Zejména by mne zajímalo, jak se soud vypořádává se zněním § 582 odst. 1 NOZ.
Pro úplnost níže uvádím příslušnou tiskovou zprávu v celém znění:
Nejvyšší soud podal výklad § 441 odst. 2 nového občanského zákoníku
Autor: Ing. Petr Knötig | 17.12.2014
"Nejvyšší soud v rámci sjednocování rozhodovací praxe soudů podal výklad § 441 odst. 2 nového občanského zákoníku, na který netrpělivě čekala odborná veřejnost, a to v rekordní době necelých tří měsíců od předložení věci k rozhodnutí o dovolání.
Nejvyšší soud, vědom si obtíží a nejasností, jež uvedené ustanovení vyvolává, sjednotil doposud rozkolísanou praxi v otázce formy plné moci k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu. Podle § 441 odst. 2 nového občanského zákoníku musí být plná moc k právnímu jednání, pro něž zákon vyžaduje zvláštní formu, udělena v téže formě. Má-li být tudíž právní jednání učiněno ve formě notářského zápisu, měla by tuto formu mít i plná moc, což v praxi vyvolává značné problémy zejména v oblasti práva obchodních korporací. Doposud přitom nebylo zřejmé, jaké důsledky má nedodržení zákonem požadované formy plné moci.
Nejvyšší soud v usnesení ze dne 27. 11. 2014, sp. zn. 29 Cdo 3919/2014, vyložil, že plná moc udělená k právnímu jednání, pro které zákon vyžaduje formu notářského zápisu o právním jednání, není neplatná pro nedostatek formy vyžadované zákonem, není-li pochyb o tom, kdo (která osoba) plnou moc udělil. V praxi to znamená, že i tehdy, je-li plná moc udělována k právnímu jednání, které musí mít formu notářského zápisu, postačí, je-li udělena písemně a je-li současně podpis zmocnitele úředně ověřen."