19 března 2009

České právo a česká národní „věda“

Titulek tohoto příspěvku je trochu zavádějící. Po prvním přečtení by se mohlo zdát, že se jedná o pokřik, s jehož pomocí by se fanoušci železné Sparty mohli pokoušet vysvětlit modrým samozvancům z Baníku, že polské fanoušky na Letné nechtějí. Bohužel se však jedná o parafrázi pokřiku, se kterým se některé zdejší právnické akademické kruhy snaží ze svého stadionku vypudit jakýkoliv náznak soutěže či objektivizovaného hodnocení odborných výstupů.

Jde o hodnocení české právní „vědy“ v různých referenčních, vládních, ministerských a jiných tabulkách či rámcích. Stále znovu slýchávám, že výzkum v právu a jeho publikační výstupy nelze hodnotit stejně jako v exaktní oborech. Nelze je nicméně hodnotit ani stejně jako v jiných společenských oborech. Proto je pro právo a právní „akademiky“ nutné vytvořit vlastní, odlišný referenční rámec, podle kterého bude jejich výzkum hodnocen. Právo je údajně příliš pevně spjato s jazykem a kulturou. Výzkumné výstupy proto nejsou, až na výjimky typu mezinárodní právo veřejné či evropské právo, přenosné. Nelze proto používat něco jako impact factor. Nelze vycházet ani z jiných obecných hodnotících kritérií pro vědu ve společensko-vědních oborech. Zahraniční publikace (které jediné impact factor mít mohou, neboť v České republice žádný právnický časopis s impact faktorem nevychází) jsou jenom jakýmisi samolibými exhibicemi několika jedinců (ano, dost jich je mezi přispěvateli Jiného práva), jejichž přínos pro tu pravou, českou právní vědu je mizivý.

Výše uvedené argumenty vnímám jako podivný pokus o zastření neschopnosti a/nebo lenosti zahraničního přesahu. Je jistě pravdou, že o podstatnou část české „odborné“ produkce nebude v zahraničí zájem. To ale není dáno nějakou hlubokou jazykovou, kulturní nebo jinou odlišností, Volksgeistem či výjimečností, ale její malou či mizivou vědeckou hodnotou. „Zásadní“ příspěvek, který informuje o novém zákoně a převypráví důvodovou zprávu, nezajímá nikoho v zahraničí, ale zpravidla ani v tuzemsku. Při převisu poptávky po právnických článcích nad jejich nabídkou se však v českých právnických časopisech otiskne cokoliv, aniž by se někdo ptal po kvalitě obsahu. Při takto nastavených domácích kritériích a snahou o jejich promítnutí do nějakého respektovaného zahraničního periodika souhlasím, že s tímto se tam asi autor neuchytí.

Jakákoliv publikace, která je schopna demonstrovat zobecňující, teoretizující či srovnávací přesah, nicméně v zahraničním časopise čtenáře nalezne. A to v jakémkoliv právním oboru – od ochrany životního prostředí přes sociální zabezpečení až po civilní proces. Tvrzení, že v zahraničí je zájem jenom o ty věci mezinárodní či evropské, je mýtus. Po slušné analýze různých oborů práva je naopak v zahraničí stále velký hlad, úměrně rostoucí tomu, jak málo českých právníků je schopno odpovídající výstup nabídnout. Kamenem úrazu zde je však především pracnost procesu takové publikace. Byť tedy zahraničních časopisů je neuvěřitelné množství, ty solidní (zpravidla anonymně recenzované respektovanými jedinci z daného oboru) vyžadují práce určité úrovně. Často se stává, a to i u dobrých článků, že je věc vrácena autorovi k dopracování, rozšíření, zpřesnění. Proces komentování a editování trvá měsíce, stává se, že se autor k článku dvakrát či třikrát vrací a přepisuje jeho části. Celý proces je velice únavný a pracný, nesrovnatelný s rychlým „spíchnutím“ klasického českého článku za jeden večer a jeho otištění v řádu týdnů v domácím periodiku.

Zdůrazňuji, že neglorifikuji ani publikaci v zahraničí jako jedinou „známku kvality“, ani impact factor. I v Čechách může vyjít ledasco zajímavého a impact factor jako měřítko „kvality“ má hodně much. Nad čím se ale pozastavuji, je paušální odmítnutí měřítek, které fungují jinde a které fungují i v jiných srovnatelných českých vědách s tím, že české právo je něco jiného.

Vyjděme nicméně z teze, že s ohledem na odlišnosti českého práva od čehokoliv jiného je zapotřebí vytvořit samostatný referenční rámec. Marně si však lámu hlavu nad tím, jaká hodnotící kritéria pro vědecké publikační výstupy by měl tento specifický český národní právní rámec obsahovat. Zkusme tedy několik, v českých luzích a hájích obzvláště oblíbených, pro inspiraci navrhnout. Pracovně je můžeme nazývat třeba „Czech Impact Tractor“.

1/ Zpracování nezávislého expertního posudku pro dobře platícího zadavatele. Vědecký dopad zpracovaného posudku se násobí, pokud:

- je závěr, ke kterému nezávislý expertní posudek dospěl, ve shodě s potřebami zadavatele (je tedy dosaženo tzv. „prohlášení o shodě“);

- si může zpracovatel za stránku textu účtovat minimálně 5.000 Kč;

- text s výjimkou podpisu neobsahuje nic originální či kontroverzního (Czech Impact Tractor se dále násobí pokud se zpracovateli podařilo napsat text který pouze cituje znění platných právních předpisů).

2/ Účast na supermlhavém vědeckém projektu styl „dojná (evropská) kráva“ anebo „něco v (evropském) kontextu něčeho“. Vědecká hodnota výstupů projektu se dále navyšuje, pokud:

- se podařilo do projektu zahrnout každého z fakulty či ústavu, kdo udrží pero či ještě dohlédne na monitor;

- do výstupů z projektu se podařilo zahrnout jak výstupy kolegů z katedry právních dějin, tak z Ústavu pro výzkum zemědělského práva, a jak u statí na téma „Veřejná správa Francké říše“, tak u zásadní statě na téma „Právo orby“, se podařilo v závěrečné zprávě z projektu zdůvodnit, že právě ony jsou tím výstupem, který pohne české právo na prahu 21. století v evropském kontextu skutečně o notný kus dále;

- do projektu se podařilo zahrnout kolegy z Univerziťétu v Dnětropetrsku, čímž se z něho rázem stává projekt mezinárodní a pojmově komparativní a je možné si říci i o evropské peníze;

- výstupy z projektu se podařilo prodat i do projektu jiného, ideálně za evropské peníze;

- z projektu zbylo dost peněz na chlebíčky, věcné dary k významným životním jubileím a vyhotovení dostatečného počtu pamětních fakultních medailí pro klíčové řešitele.

3/ Zahraniční publikace v podobě zásadní stati či referátu v čemsi, co lze při dobré vůli označit za přibližnou angličtinu či němčinu, publikována v zahraničním (Slovensko, Polsko či Ukrajina) sborníku. Je třeba ovšem dohlédnout, aby bylo dílo řádně recenzováno (více čárek) minimálně vedoucím katedry s hodností profesora, obsah je již podružný. Czech Impact Tractor se násobí, pokud je možné vykázat jako cizojazyčnou publikaci v nominálně cizím jazyce věc publikovanou v tuzemsku.

4/ Vhodné podsunutí vhodné novely ve vhodný čas vhodnému poradci ministra či náměstkovi ministra.

5/ Zasedání v té správné legislativní komisi či pracovní skupině. Do této kategorie se počítají i poradní orgány a rozkladové komise ústředních orgánů státní správy.

6/ Gestor zásadní právní kodifikace. Zde se vědecká hodnota zvyšuje počtem paragrafů a dále pak těmito faktory:

- gestor nejenom že napsal text zákona, ale předtím i důvodovou zprávu, poté si vyjudikoval sporná místa a následně text zákona okomentoval v šedém komentáři (tzv. zvláštní cena „od kolébky až k Sivému komentáři“);

- z práce na kodifikaci se podařilo úspěšně vyloučit kohokoliv jiného a novela dostává až pomníčkový charakter.

Tak tolik jenom několik orientačních návrhů. Rád se tímto snažím pomoci příslušné komisi, která patrně pod vlivem své neznalosti specifik české právní akademie asi tápe („šák tam stejně zase sedí samej přírodovědec nebo informatik, kerej nemůže rozumět té naší národní právní vědě, že?“), podle čeho by tedy mohla české právnické výstupy hodnotit, když to tedy nejde stejným způsobem jako u ostatních společensko-vědních oborů.