První dubnový týden se nese ve světle událostí, které nemohou nechat ani Medvěda chladným
Oddech české právnické veřejnosti byl vystřídán šokem z hrozícího rozkolu ústavní stolice. Její předseda po svém dalším přehlasování deklaroval hrubé znechucení situací a připomněl, že při zdravém politickém vývoji se strany u vlády střídají. Situace na Ústavním soudu podle něj odráží bytostně nedemokratické poměry v justici, které je třeba od základu změnit. Promptně byla ustavena expertní skupina, která měla do projednávané novely zákona o soudech a soudcích začlenit kárné provinění za porušení hlasovacího principu „jednou já, jednou ty“ a rozšířit jeho působnost i na Ústavní soud. Ten vzal ovšem tentokrát zákonodárci vítr z plachet, když v duchu lidové moudrosti o obraně ztečí preventivně prohlásil ustáleným poměrem hlasů osm ku sedmi každou novelu zákona o soudech a soudcích dopředu za protiústavní. Laická veřejnost byla standardně vyzvána k obraně před justicí, která si uzurpuje vládu, jež se k Tobě ó lidé ani nestihla navrátit, a justice po potlesku pro Ústavní soud oprášila své komuniké o ohrožení nezávislosti. Advokátní komora nevydala žádné prohlášení do vyjasnění otázky, kterému lidu se moc navrátí.
Ze zahraničí vzbudilo v tomto týdnu zájem zejména rychlé uklidnění situace v čínském Tibetu. Původně se přičítalo mírnému postoji čínské vlády, která neposílila své jednotky ve Lhase, ukázalo se však, že zklidnění hlav vzbouřenců přinesla především distribuce expertizy, podle níž se na území tibetské náhorní plošiny žádné konvence o lidských ani jiných právech rozhodně, ale rozhodně nevztahují. Vypracování expertizy bylo původně přičítáno známému odborníkovi na tuto problematiku Johnovi Yoo, poté však čínská vláda přiznala, že výsledky nemohly být ponechány náhodě a posudek vyhotovil znalecký ústav Pája a Pája, který si získal mezinárodní reputaci již v kauze tzv. střevního prince. Olympijská pochodeň se pak bez obav vydala kolem světa s poselstvím, že od 8. do 24. srpna zbraně jistě utichnou.