Letní škola Common Law Society: The Four Freedoms - A View from the Mountain

Common Law Society zve na další letní školu, věnovanou tentokrát  čtyřem svobodám vnitřního trhu. Program zahrnuje základní kurs, věnovaný "doktrinálnímu" pohledu, specializační kurs, který se podívá na vnitřní trh z úhlu ústavní a politické teorie a politické ekonomie a přednášky/semináře vedené řadou zajímavých hostů v čele s Catherine Barnard, profesorkou práva EU v Cambridge.
Celý příspěvek

Jakub Drápal: Možnosti (ne)zaměstnání vězňů

Libor Dušek se v komentáři k příspěvku o rejstříku trestů ptal, v čem spočívá problém nezaměstnanosti osob se záznamem či ve vězení, když zaměstnání odsouzeného je zisková příležitost – přece lze tyto osoby zaměstnat za výrazně nižší mzdu. Jeho otázku dnes rozšířím, byť odpověď podám jen zčásti.

Podmínky, které nabízí věznice, neposkytuje takřka nikdo jiný. Podíváte-li se na stránky Vězeňské služby ČR, jednoduše naleznete různé nabídky prostor a pracovníků. Podmínky jsou velmi příznivé, jsou mezi nimi např. (podmínky sestaveny z nabídek různých věznic) tyto:

Celý příspěvek

Pozvánka na přednášku: Matej Avbelj, Post-modernity of Transnational Law and Legal Pluralism

Center for Law and Public Affairs (CeLAPA) Vás srdečně zve na přednášku na téma: "Post-modernity of Transnational Law and Legal Pluralism", kterou přednese Matej Avbelj a která se koná 11. dubna od 10:00 hod v budově Ústavu státu a práva (Národní 18, 7. patro). Registrace: agha@ilaw.cas.cz

This paper advocates a unique understanding of legal pluralism conceived of as a principled legal framework. It explains why this conception of legal pluralism best fits in descriptive, explanatory and normative terms the contemporary post-modern legal condition. The latter has come about and is characterized by the outgrowth of law beyond the state and the consequent emergence of a plurality of legal orders, regimes and orderings, which make up the phenomenon of transnational law. Transnational law and its practices have been theoretically approached through different frames, most notably through the lens of constitutionalism. This paper strives to avoid the epistemic turf war of prestige between constitutionalists and pluralists. Rather than dismissing constitutionalism, it does recognize the plausibility of the constitutional accounts in responding to the post-modern legal condition, but shows how and why exactly legal pluralism, conceived of as a principled legal framework, should be preferred over constitutionalism in framing the transnational realm of law.

For registration please contact: agha@ilaw.cas.cz
Celý příspěvek

Pavlína Hubková: Pravidla českého pravopisu pro právníky

Jakožto nadšený amatér ctící pravidla českého pravopisu dělám čas od času pro kamarády-právníky jazykovou korekturu jejich textů. Objevují se v nich jazykové přestupky různé míry závažnosti. V naprosté většině to jsou omluvitelné překlepy či chyby z nepozornosti – pisatel očividně pravidla zná, ale ruka prostě ujede. V některých případech mám ale pocit, že autor vůbec netuší, že to, co napsal, je v rozporu s pravidly českého pravopisu. I to je do jisté míry pochopitelné – od posledního středoškolského diktátu pisatele uplynul nějaký ten pátek a člověk jednoduše zapomíná. Případně dané pravidlo autorovi nikdo nikdy nevysvětlil a on žije ve sladké nevědomosti.

Ač jsou jazykových pouček plné internety, myslím si, že mírná osvěta nikdy uškodit nemůže. Rozhodla jsem se proto čtenářům Jiného práva představit nejčastější či nejzajímavější pravopisné chyby, se kterými se setkávám, v naději, že by to mohlo pomoci těm, kteří snad v jazyce mohou tápat.      

Celý příspěvek

Karlovarské právnické dny 2014

Již podvaadvacáté se letos konají Karlovarské právnické dny, a to ve dnech 12. - 14. června. Jejich hlavním tématem bude opět rekodifikace, přičemž vedle jejích tradičních "vykladačů" (ze všech stran názorového spektra, tedy zastánců i kritiků) dostanou prostor i ti, kteří jediní mohou závazně rozhodnout, kterýže výklad je vlastně ten správný. Tedy soudci. Ale nejen o rekodifikaci budou letošní Karlovy Vary. Můžete si tak poslechnout například Lenku Bradáčovou i další experty z různých oblastí právní praxe.

Nejdříve ale k těm v úvodu avizovaným rekodifikačním soudcovským příspěvkům. Osobně se těším zejména na vystoupení Pavla Horáka, předsedy senátu NS, který si pro svůj příspěvek vybral problematiku smlouvy o dílo podle NOZ [asi bych tedy měl už psát "ObčZ", ale zatím mi to nejde přes klávesnici]. Jeho kolega z NS, dr. Krčmář, se bude zabývat působností insolvenčního soudu podle ZOK. Vedle smlouvy o dílo dostane v programu prostor i nejčastější smluvní typ, tedy smlouva kupní, a to v podání prof. Tichého. Bohumil Havel vystoupí na téma "Výkon funkce člena statutárního orgánu vč. smlouvy o výkonu funkce v prolnutí ZOK a NOZ" a jeho kolega z řad advokátů František Korbel se bude zabývat prolínáním NOZ a veřejného práva s dopady NOZ a doprovodné legislativy do právního postavení státu, krajů a obcí. Profesor Eliáš bude hovořit o postoupení pohledávky; k dalším různorodým otázkám rekodifikace vystoupí prof. Pelikánová, prof. Dědič, doc. Štenglová, dr. Melzer či dr. Tégl.

Nejen rekodifikací však živ je člověk. Vedle Lenky Bradáčové se o své názory k aktuálním trestněprávním tématům podělí dr. Púry či prof. Šámal. Diskutovat se bude také o změnách v nařízení Brusel I, nejčastěji aplikovaném předpise práva EU na území ČR. Významná část příspěvků se bude věnovat tématu odpovědnosti za škodu a zejména pak otázkám příčinné souvislosti. Ti, kdo znají preciznost a erudici Kristiána Csacha, si jistě nenechají ujít jeho páteční vystoupení k tomuto tématu, i když bude začínat již v 9h ráno. Mělo by to být o to snazší, že slavnostní večer s předáváním cen, který se obvykle protáhne až pozdě do noci, je tentokrát až v pátek.

Celý program i další podrobnosti včetně výše účastnického poplatku naleznete na nových webových stránkách konference. Budu se těšit na setkání v červnu ve Varech. Celý příspěvek

Marián Porvažník: Až veľmi hustý prezident? Argument proti údajnej prezidentskej kompetencii odvolávať štátnych funkcionárov

Volebná kampaň pred prvým kolom prezidentských volieb vytvorila široký priestor na diskusiu o možných kompetenciách tohto úradu. Medzi inými zaznel aj názor, že odôvodnené odvolávanie najvyšších štátnych funkcionárov patrí medzi kompetenčnú výbavu prezidenta SR. Hoci sa na prvý pohľad môže zdať, že neúspešná kandidatúra Radoslava Procházku tento názor definitívne pochovala, vágna formulácia prezidentských právomocí v Ústave SR však naďalej ponecháva otvorený priestor pre budúce pokusy o jeho implementáciu. V tomto článku predstavím argument, ktorý tvrdí, že k právomoci prezidenta SR odvolávať štátnych funkcionárov je potrebné pristupovať opatrne, pretože môže mať za následok zmenu charakteru funkcie prezidenta SR a taktiež ústavného usporiadania celého Slovenska.

Celý příspěvek

Jan Vučka: Pozvánka na seminář výslechových technik

Chcete si vyzkoušet rozbor výslechu? Zveme Vás na seminář a nabízíme malé domácí cvičení.

Tomáš Pecina nedávno připomněl zajímavou dvojkolejnost v postupu trestních orgánů; trefí-li občan (Pavel Vondrouš) politika flusbrokem do ruky, je to trestný čin. Zfackuje-li politik (Miroslav Kalousek) občana, je to pouhý přestupeček za tisíc korun.
Třebaže s Tomášovou kritikou souhlasím, využiji chrastavský incident jako odrazový můstek jiným směrem: Justiční akademie pořádá 24. dubna jednodenní seminář výslechových technik vedený mou maličkostí a všichni čtenáři Jiného práva z justičních kruhů jsou samozřejmě srdečně zváni.
Úřední záznam z vysvětlení podaného Václavem Klausem v kauze Pavla Vondrouše byl publikován (nebo alespoň dokument takto označený) již dříve a jde o čítankovou ukázku, jak NEMÁ výslech vypadat. Proto poslouží jako jedna z případových studií, u kterých budeme diskutovat, jak vést výslech lépe.
Iniciativní zájemci mohou získat náskok prostudováním textu opsaného níže.

(dokument byl převzat z tohoto zdroje: http://uloz.to/xhn1wPE/vondrousuv-xpress-1-2012-pdf bez záruky za autenticitu, nicméně podle novinových zpráv policejní mluvčí výslovně potvrdila, že byl skutečně zveřejněn úřední záznam GIBS)

Dne 2. 10. 2012 v 15.00 hod. v Praze podal vysvětlení: [...]

Věc, jíž se vysvětlení týká:

- prověřování postupu příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR dne 28. 9. 2012 orgány GIBS pro podezření z tr. činu porušení povinnosti strážní služby dle § 389 odst. 1, 2, písm. a), b) tr. zákoníku
- obv. Pavel Vondrouš – tr. čin výtržnictví dle § 358 odst. 1 tr. zákoníku – vedeno na SKPV KŘP Libereckého kraje


[...] uvádí, že poučení rozumí a k věci se vyjádří.

[#1] Otázka: Můžete stručně popsat události před, během a po incidentu v Chrastavě dne 28. 9. 2012?
Odpověď: Byla to pro mne standardní akce, jakých jsem absolvoval stovky během své politické kariéry, ten den jsem byl v Mladé [rukou škrtnuto a připsáno „Staré“] Boleslavi, kde se konala akce rozhodně větší důležitosti. Vždy, když procházíte davem, tak je riziko nějaké mimořádné události větší, nicméně já se snažím být lidem nablízku, abych jim mohl například podat ruku, tedy sám ochranku odstrkuji.

[#2] Otázka: Kdy jste poprvé zahlédl útočníka?
Odpověď: No nějak podvědomě jsem cítil, že je něco špatně – tedy všiml jsem si odlišného oblečení toho muže, měl nějaký maskáčový oděv, a ještě byl jeden muž vedle něho, ale nedokážu popsat, co mne na něm zaujalo. Kdy přesně jsem si toho muže v maskáčích všiml, to si nevybavuji.

[#3] Otázka: Popište podrobně útok tak, jak jste ho vnímal, včetně případného slovního doprovodu střelce.
Odpověď: No bylo to takové rychlé, přede mnou šel pan starosta, za mnou pan hejtman, já jsem rychle pochopil, že se mi nic vážného nestalo, nakonec nemám tendenci být nemocný a dávat najevo, když mám nějaký zdravotní problém, takže jsem pokračoval v chůzi davem dále, jako by se nic nestalo.

[#4] Otázka: Všiml jste si, jakou zbraní střílel útočník a jaké použil náboje?
Odpověď: Viděl jsem v ruce toho muže pistoli, to ano, cítil jsem, že do mé pravé paže něco narazilo, myslím ale, že přímo tou pistolí se mne nedotkl. Ten muž tam řekl něco o „rozkradené republice“, ale nijak moc nahlas, že by to vykřikoval do davu, mohli to slyšel jen lidé v nejbližším okolí.

[#5] Otázka: Jak jste reagoval na útok? Řekl jste něco v reakci na útok?
Odpověď: Já jsem se na toho muže krátce podíval, zamračil jsem se, protože jsem čekal, že v té chvíli zasáhne ochranka, otočil jsem se k ochránci, který byl v tu chvíli nejblíže, a řekl jsem mu něco v tom smyslu „ že to nezvládli“. Mám zkušenost, když se prodíráte davem a ochránci lidi odstrkují, resp. je zadržují, aby se ke mně nepřiblížili.… takových situací jsem zažil mnoho.

[#6] Otázka: Cítil jste po střelbě nějakou fyzickou bolest?
Odpověď: Ani ne, cítil jsem, že se něco stalo, ale šel jsem dál, podával si ruce s lidmi a pokračoval v naplánovaném programu. Sám starosta, který mi byl v tu chvíli nejblíže – asi 20 cm, uvedl v nějaké rozhovoru, že vlastně ani on sám vůbec nic neviděl, ničeho si nevšiml.

[#7] Otázka: Vnímal jste před útokem postavení a činnost jednotlivých příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta ČR?
Odpověď: Ano, pokud si vzpomínám, tak po mém levém boku šel pan Čech, ten pro mne pracuje již 9,5 roku a svou práci odvádí velmi kvalitně, v čele přede mnou šel pan Jelínek, to je mistr v kix boxu, pak ještě další dva, ale jména nevím, znám je od vidění.

[#8]Otázka: Vnímal jste činnost jednotlivých příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta během a po útoku?
Odpověď: Jak jsem již řekl, když ani pan starosta si ničeho nevšiml a byl u mne nejblíže, tak zřejmě ani [dopsáno rukou: „další“] ochránci nemuseli toho útočníka vidět.

[#9] Otázka: Hovořil jste následně během dne 28.9.2012 nebo později s příslušníky Útvaru pro ochranu prezidenta ČR o incidentu, pokud ano, tak konkrétně s kým a jak se k tomuto vyjadřoval?
Odpověď: Nemám ve zvyku takové věci řešit na veřejnosti, ale samozřejmě cestou zpět do Prahy jsem mluvil o té záležitosti v autě s panem Čechem, ten byl upřímně zděšený, měl pocit selhání.

[#10] Otázka: Vnímáte jednání příslušníků Útvaru pro ochranu prezidenta jako jejich profesní selhání? Cítil jste se ohrožen na životě a zdraví?
Odpověď: Tak jistě by nějaká jiná ochranka mohla reagoval lépe, ale na druhou stranu já sám členy své ochranky umravňuji, aby se na lidi kolem nemračili, já to nemám zapotřebí, chci být lidem nablízku, podat jim ruku, podepsat se apod. Nyní se celý ten režim zpřísnil, já jsem například šel zde na Hradě na oběd a ochránci se kolem mne semkli tak blízko, že jsem to vyhodnotil a také jim řekl, že snad raději na obědy chodit ani nebudu.
Jinak v okamžiku útoku jsem se ohrožen přímo necítil, to přišlo až později, když jsem si sundal sako a zjistil jsem, že mám na rukávu košile krev. Tedy spíše až dodatečně jsem si uvědomil závažnost jednání toho útočníka.

[#11] Otázka: Jaké Vám bylo způsobeno zranění, kde jste byl ošetřen, byl jste omezen v běžném způsobu života, jaká je doba léčení ? Jste ochoten dát souhlas s vydáním lékařské zprávy ohledně tohoto zranění pro potřeby orgánů činných v tr. řízení?
Odpověď: Já jsem po příjezdu do Prahy a zjištění, že mám zranění na pravé ruce, volal řediteli ÚVN, ten byl sice mimo, ale zajistil mi ošetření v této nemocnici. Na pravé ruce mám modřiny, které se postupně ještě zvětšovaly, lékaři toto zranění i nafotili. Pokud jde o závažnost tohoto poranění, tak jednoznačně mohu říci, že mi nijak nebránilo v běžném způsobu života a rozhodně mi nebránilo v plnění mých pracovních povinností.

V této souvislosti na žádost orgánů GIBS dávám výslovný souhlas s poskytnutím lékařské zprávy o tomto zranění, včetně fotografií – k tomuto podepisuji zvláštní protokol.

[#12] Otázka: Byl vám střelbou poškozen oděv?
Odpověď: Na saku mého obleku nebylo poškozeno nic, košile nebyla na rukávu nijak poškozena střelami, pouze jsou na ní stopy krve. Současně tedy dle § 78 tr. řádu vydávám předmětnou košili orgánům GIBS jako věc důležitou pro tr. řízení.

[#13] Otázka: Byla vám jednáním obv. Pavla Vondrouše způsobena materiální či nemateriální újma ? Pokud ano, jaká a připojíte s k tr. řízení s náhradou škody?
Odpověď: Materiální újma mi způsobena nebyla žádná, ale nemateriální určitě. Nemohu jaksi oddělit osobu Václava Klause od úřadu prezidenta republika, a proto ten útok považuji za útok na úřad prezidenta jako takový.

To je vše, co bych k věci uvedl, se zněním záznamu souhlasím a nežádám jeho oprav ani doplnění. Skončeno dne 2. 10. 2012 v 15.35 hod.

Vyslechla:
plk.JUDr.Naděžda Bartošová
vedoucí 13. odd.GIBS

Přítomen:
plk.Mgr.Dušan Brunclík
1. náměstek ředitele GIBS

Vypověděl:
prof.Ing.Václav Klaus, CSc.
prezident České republiky

Celý příspěvek

Úvaha o právnickém jazyku

Můj oblíbený autor, bývalý italský soudce a nynější senátor G. Carofiglio, vydal před čtyřmi lety knihu o jazyku a slovu, La manomissione delle parole. V této knížce, která je zatím bohužel jen italsky, se zamýšlí mj. nad nešvary, které děláme v právnickém jazyce. Jakkoliv hovoří o právnické italštině, na právnickou češtinu jeho úvahy sedí na stoprocentně. "Právnickou" pasáž knihy můžete nalézt na stránkách Jednoty tlumočníků a překladatelů a určitě stojí za přečtení. 

Celý příspěvek

Zajímavá unijní judikatura k problematice podpory obnovitelných zdrojů na obzoru

V tomto roce lze očekávat, že Soudní dvůr EU vydá několik rozhodnutí k problematice podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů ve světle právní regulace veřejné podpory, resp. volného pohybu zboží. Na některé tyto případy poukazuji se stručným komentářem níže.

V první řadě se jedná o kauzu C-573/12,Alands Vindkraft, v níž vydal Generální advokát Yves Bot stanovisko 28. ledna 2014, které může být pro dosavadní systémy podpory obnovitelných zdrojů, které v podstatě vycházejí z podpory na "národní" bázi (což příslušná unijní směrnice umožňovala). Yves Bot totiž sice konstatuje, že směrnice 2009/28/ES umožňuje, aby příslušné členské státy podporovaly jen zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů nacházející se na jejich území (např. jen takovým zařízením vydávaly tzv. zelené certifikáty, jako tomu bylo v předmětném případě), ale současně uvádí, že ustanovení směrnice toto umožňující (konkrétně čl. 3 odst. 3) je v rozporu s čl. 34 SFEU, a je tak neplatný "v rozsahu, v němž dává členským státům pravomoc zakázat či omezit přístup k jejich režimům podpory v případě výrobců, jejichž zařízení na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie se nachází na území jiného členského státu". Yves Bot současně navrhuje, aby s ohledem na potenciální dramatické dopady takového prohlášení neplatnosti, byla jeho účinnost odložena o 2 roky, čímž by měl být dán prostor členským státům svoji národní legislativu přizpůsobit. Příslušné stanovisko lze nalézt v češtině zde. K rozboru možných dopadů daného rozhodnutí viz např. tento článek z energy post. Rozsudek SDEU v dané věci dosud nebyl vydán a jsem na něj zvědav.

Sluší se podotknout, že velmi obdobná otázka je řešena i v kauze C-204/12 až C-208/12, Essent Belgium, kde je opět Generálním advokátem Yves Bot a kde již v minulém roce (konkrétně 8. května 2013) vydal stanovisko obsahující obdobnou argumentaci, jakou nyní uplatňuje ve výše zmíněné kauze. Tato kauza se však týká starší směrnice 2001/77/ES, která však již neplatí (byla nahrazena právě výše uvedenou směrnicí 2009/28/ES), a tak by její praktické účinky byly spíše nižší. I zde nicméně SDEU stále s rozhodnutím vyčkává. Lze se domnívat, že bude chtít svá rozhodnutí v obou zmíněných kauzách sladit. Příslušné stanovisko Yvese Bota lze nalézt tady.

No a do třetice bych poukázal na běžící kauzu T-251/11, Rakousko proti Komisi, v níž je přezkoumáváno dřívější rozhodnutí Komise týkající se podpory velkých odběratelů elektřiny v Rakousku. V této kauze proběhlo 27. února 2014 ústní jednání. Rozhodnutí však dosud není vydáno. Od tohoto rozhodnutí si lze slibovat, že snad SDEU vyjasní blíže vztah jurisprudence vycházející z kauzy C-379/98, PreussenElektra (konstatující, v jakém případě není naplněn znak "podpory ze státních prostředků") a kauzy C-206/06, Essent Netwerk Noord BV, které řeší výklad daného pojmu v kontextu výběru poplatku a jeho spravování určitou entitou (rozšiřujíce tak rozsah znaku "podpory ze státních prostředků"). Konkrétně by v daném rozhodnutí mohl SDEU vyřešit, zda poměrně expanzivní výklad Komise v její praxi z pozdější doby (zejm. právě od r. 2011) opřený právě o kauzu Essent je správný či nikoliv.

Celý příspěvek

Memorandum o dočasném přidělování a překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu

Nejvyšší správní soud zveřejnil na základě rámcového dokumentu nazvaného „Memorandum o dočasném přidělování a překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu“ (tzv. „Memorandum II“) nabídku dočasného přidělení soudců k tomuto soudu.

Nabídka konkretizuje „Memorandum II“, uvádí bližší podmínky pro dočasné přidělení s termíny přidělení, popisuje průběh a obsah přidělení včetně formálních náležitostí přihlášky. Nabídka cílí na dvě skupiny soudců: první skupinou jsou soudci již působící ve správním soudnictví na krajských soudech a druhou skupinou soudci okresních, krajských, vrchních soudů, případně soudci Nejvyššího soudu, kteří mají zájem o veřejné právo a zvažují případné profesní působení ve správním soudnictví.

„Smyslem institutu dočasného přidělení v podmínkách Nejvyššího správního soudu je jednak zkvalitňování práce správních úseků krajských soudů v rámci celoživotního vzdělávání soudců, ale též hledání vhodných kandidátů pro doplňování správního soudnictví, a to mezi soudci správních úseků krajských soudů a případně rovněž mezi soudci obecných soudů. Dlouhodobým záměrem je obměňovat a doplňovat soudcovské řady tak, aby soudní sbor Nejvyššího správního soudu byl rozmanitým a reprezentativním tělesem, složeným z kompetentních a důvěryhodných osobností,“ říká o nabídce předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Plné znění nabídky dočasného přidělení si můžete přečíst zde.

Celý příspěvek