10 října 2014

„Otevřená textura“ v právu

V českých právně-akademických textech se lze běžně setkat s pojmem otevřená textura (open texture). Bývá však naplňován jiným obsahem, než jaký měl namysli jeho autor Friederich Waismann.[1] Byť se očividně nejedná o problém, pro který by měl zasednout Ústavní soud, domnívám se, že by leckoho mohl zajímat.

Jako příklad lze uvést článek Bohumila Havla, který hovoří o pojmu péče řádného hospodáře, jako o případu otevřené textury.[2] Výslovně přitom ztotožňuje otevřenou texturu s otevřenou formulací. V tomto pojetí tedy otevřená textura není odlišná od „neurčitosti“ právního pojmu.

Jak upozorňuje Schauer,[3] tento význam otevřené textury zavedl (dle mého soudu nešťastně) do práva H.L.A. Hart svou knihou Pojem práva.[4] Hart na věhlasném příkladu zákazu vozidel v parku ukázal, že slovo vozidlo, angl. vehicle, zahrnuje nepochybně pod jádro svého významu některé objekty (např. automobil), zatímco zahrnutí jiných (např. bicyklu) je sporné. Zabýval se tedy současnou neurčitostí slov.

Waismann však pod pojmem otevřená struktura rozuměl něco odlišného. Zajímal ho vztah časově fixovaného jazyka k tomu, jak se svět a naše poznání světa vyvíjí. Otevřenou texturou měl namysli to, že i velice určité slovo se může takovým vývojem proměnit ve slovo neurčité.

Dobře je to možné znázornit na příkladu  pojmu (biologická) „matka“. Tento pojem měl ještě před pár desítkami let jednoznačný význam. Matkou dítěte byla žena, která ho porodila. V dnešní době je však možné, aby jedna žena poskytla vajíčko zbavené jádra (nicméně stále obsahující mitochondriální DNA), jiná žena jádro vajíčka, a aby třetí žena plod nosila a porodila. Všechny tři tyto ženy výrazně ovlivní biologické fungování organismu dítěte. Která z nich je tedy matkou? Jak vidno, otevřená textura pojmu „matka“ se projevila, neboť z pojmu určitého se stal pojem (přinejmenším do nějaké míry) neurčitý.

Rozdíl mezi ne/určitostí pojmu a jeho otevřenou strukturou tedy spočívá v tom, že ne/určitost se projevuje v přítomnosti, zatímco otevřená struktura je potenciál, k jehož realizaci může dojít v budoucnu.


[1] WAISMANN, F. Verifiability. In: FLEW, A.G.N. (ed.). Logic and Language: First Series. Basil Blackwell, 1951.
[2] HAVEL, B. Synergie péče řádného hospodáře a podnikatelského úsudku. Právní rozhledy. 2007, č. 11, s. 413 a násl.
[3] SCHAUER, F., Playing by the Rules: A Philosophical Examination of Rule-Based Decision-Making in Law and in Life. Clarendon Press; Oxford University Press, 1991, s. 35.
[4] HART, H.L.A. Concept of Law. Clarendon Press, 1961, s. 120, 124-132.