10 října 2014
V českých
právně-akademických textech se lze běžně setkat s pojmem otevřená textura (open texture). Bývá
však naplňován jiným obsahem, než jaký měl namysli jeho autor Friederich
Waismann.[1] Byť se očividně nejedná o problém, pro který by měl zasednout Ústavní
soud, domnívám se, že by leckoho mohl zajímat.
Jako příklad lze
uvést článek Bohumila Havla, který hovoří o pojmu péče řádného hospodáře, jako
o případu otevřené textury.[2] Výslovně přitom ztotožňuje otevřenou texturu s otevřenou formulací.
V tomto pojetí tedy otevřená textura není odlišná od „neurčitosti“
právního pojmu.
Jak upozorňuje
Schauer,[3] tento význam otevřené textury zavedl (dle mého soudu nešťastně) do
práva H.L.A. Hart svou knihou Pojem práva.[4] Hart na věhlasném příkladu zákazu vozidel v parku ukázal, že
slovo vozidlo, angl. vehicle, zahrnuje nepochybně pod jádro svého významu
některé objekty (např. automobil), zatímco zahrnutí jiných (např. bicyklu) je
sporné. Zabýval se tedy současnou neurčitostí
slov.
Waismann však pod
pojmem otevřená struktura rozuměl něco odlišného. Zajímal ho vztah časově fixovaného
jazyka k tomu, jak se svět a naše poznání světa vyvíjí. Otevřenou texturou měl namysli to, že i velice určité slovo
se může takovým vývojem proměnit ve slovo neurčité.
Dobře je to možné
znázornit na příkladu pojmu (biologická)
„matka“. Tento pojem měl ještě před pár desítkami let jednoznačný význam.
Matkou dítěte byla žena, která ho porodila. V dnešní době je však možné,
aby jedna žena poskytla vajíčko
zbavené jádra (nicméně stále obsahující mitochondriální DNA), jiná žena jádro
vajíčka, a aby třetí žena plod nosila a porodila. Všechny tři tyto ženy výrazně
ovlivní biologické fungování organismu dítěte. Která z nich je tedy
matkou? Jak vidno, otevřená textura pojmu „matka“ se projevila, neboť z pojmu určitého
se stal pojem (přinejmenším do nějaké míry) neurčitý.
Rozdíl mezi ne/určitostí pojmu a jeho otevřenou strukturou tedy spočívá v tom, že ne/určitost se projevuje v přítomnosti, zatímco otevřená struktura je potenciál, k jehož realizaci může dojít v budoucnu.
[1] WAISMANN, F. Verifiability. In: FLEW, A.G.N. (ed.). Logic and Language: First Series. Basil
Blackwell, 1951.
[2] HAVEL, B. Synergie
péče řádného hospodáře a podnikatelského úsudku. Právní rozhledy. 2007, č. 11, s. 413 a násl.
[3] SCHAUER, F., Playing by the Rules: A Philosophical Examination of Rule-Based
Decision-Making in Law and in Life. Clarendon Press; Oxford University
Press, 1991, s. 35.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Nejčtenější příspěvky všech dob
- Zadržení zloděje v samoobsluze podle nového občanského zákoníku
- (Auto)regulace a kartelizace: návrh na prodloužení koncipování ze 3 na 5 let
- Pavel Molek: Rudé a hnědí aneb o dvou právních podáních
- Nejnespravedlivější rozsudky
- Kubo Mačák: Banánový judikát?
- Znalecký posudek - dobrý sluha, ale zlý pán
- Právo davu
- Obrana feminismu
- Občanský zákoník zdrcený novelou novel? Část I.
- Tomáš Sobek: Disciplinární řízení v Plzni