Jak snadno a rychle přijít o 150 tisíc korun
Realitka po reakci majitele pozemku reagovala bleskurychle a poslala smlouvu o zprostředkování prodeje nemovitosti. Když jsem do ní nahlédl, nestačil jsem se divit. Provize za zprostředkování činila 150 tis., navíc nárok na ní vznikal (alespoň podle mého výkladu) jen v důsledku (blíže nespecifikované) aktivity zprostředkovatele, aniž by bylo nutnou podmínkou dosažení výsledku smlouvy, tedy prodej pozemku. Takováto podmínka je sice neplatná (§ 774 obč. zák.), nicméně smlouva se pro jistotu neřídila vůbec občanským zákoníkem. Byla totiž sjednána rozhodčí doložka, přičemž rozhodce mohl rozhodnout podle „zásad spravedlnosti“. Rozhodce měl určit jeden z nejproblematičtějších rozhodčích „soudů“ u nás.
K podpisu smlouvy již nedošlo, neboť když byl zprostředkovatel upozorněn, že nic z uvedeného není pro vlastníka pozemku akceptovatelné, další jednání ukončil.
Je mi jasné, že rozhodčí doložka (podle níž by neinstitucionalizovaný rozhodčí „soud“ určil ad hoc rozhodce) byla podle aktuální judikatury neplatná. Přesto je dost pravděpodobné, že normální smrtelník, který takovouto smlouvu podepíše, sice žádný pozemek neprodá, ale z pařátů povinnosti platit 150 tisíc se nevyvleče. Jen málokdo totiž bude s to v rozumné lhůtě sehnat právníka a bránit se proti rozhodčímu nálezu, o jehož obsahu si nedělám iluze. Naopak, k nákladům za rozhodce přiskočí ještě náklady za exekutora, a celá suma se hezky zakulatí.