28 března 2011

Něco ze života (začínajícího) newyorského právníka

Před dvěma týdny jsem psala o tom, jak se stát právníkem ve Spojených státech. V poslední větě mého příspěvku jsem se tázala, co studenty práv čeká po dosažení tohoto cíle. Původně měl můj dotaz být pouhou řečnickou otázkou, ale rozhodla jsem se, podělit se o své (byť omezené) zkušenosti

Začínající právník v New Yorku nastupuje do advokátní kanceláře jako „associate“ a tedy jako advokát. Většinou má na výběr, na které odvětví práva se bude soustředit. Mezi jeho možnosti zpravidla patří zaměření na podnikové právo (které zahrnuje například fúze a akvizice), soudní spory, daňové právo, právo nemovitostí a duševní vlastnictví. Pro srovnání, ti, kteří nastupují do advokátních kanceláří v Anglii, musí po dobu dvou let, kdy pracují jako koncipienti, projít třemi až čtyřmi odděleními, aby splnili požadavky anglické advokátní komory. Kanceláře v New Yorku nepodléhají žádnému podobnému pravidlu a většina dává přednost specializaci. Je nutné dodat, že právníkovo prvotní zaměření se často v průběhu jeho kariéry dále zužuje vzhledem k tomu, pro které klienty právník nejčastěji pracuje.

Mladý právník je z určitého úhlu pohledu nejdůležitější součástí advokátní kanceláře. Důvodem je to, že poměr platu právníka působícího ve firmě prvním rokem se sazbou, kterou klient platí za jeho práci, je pro firmu velice výhodný. Navíc, ačkoli je tento právník nezkušený, přistupuje k práci s velkým nasazením a velmi rychle nabírá znalosti. V neposlední řadě, novému právníkovi lze zadat skoro jakoukoli práci, neboť neočekává, že bude ihned mít možnost vyjednávat s protistranou nebo sepisovat kupní smlouvy – sám by raději nejdřív nasbíral pár zkušeností. Této skutečnosti napomáhá i struktura týmů, které pracují na jednotlivých transakcích nebo soudních sporech. Tým je veden partnerem, který spolupracuje se dvěma až třemi právníky. V každém týmu je obvykle jeden právník, který je ve firmě prvním rokem a jeden až dva zkušenější právníci. Práce je rozdělena podle zkušeností a schopností.

Jeden velice inteligentní člověk mi řekl, že být právníkem není zaměstnání, nýbrž styl života. Začínám tomu opravdu věřit. Jak všichni víte, není to zaměstnání, které lze zodpovědně provozovat od devíti do pěti. V New Yorku to platí obzvlášť. Je jedno jestli je pět ráno nebo víkend – lhůty určené klientem (nebo služebně starším právníkem) musí být splněny, i když jsou nereálné a mají za příčinu to, že právník pracuje dva dny v kuse a bez spánku. Navíc je nepsaným pravidlem, že na zmeškaný telefonát a na email je nutné odpovědět maximálně do dvou hodin. Delší prodleva je vnímána jako neprofesionální. Zdálo by se, že odpovědět do dvou hodin není až zas tak těžké, ale toto pravidlo se vztahuje jak na víkendy, tak na momenty, kdy právníkovi dochází několik emailů za minutu. Někdy je to opravu k zbláznění! Člověk tedy stráví celý den tím, že zjišťuje odpovědi na emaily, vzápětí na ty emaily odpovídá, a pak, při troše štěstí, je schopen probrat se alespoň několika položkami na svém seznamu nejurgentnějších úkolů.

Možnost pracovat v kuse bez přerušení tedy má buď před devátou hodinou ranní nebo po osmé hodině večerní. Výsledkem je, že volný čas je velice drahý a může být kdykoli přerušen nějakým požadavkem ze strany klientů nebo kolegů.

Tyto pracovní podmínky se samozřejmě nevztahují na právníky ve všech právních odvětvích a ve všech advokátních kancelářích. Navíc jsou tyto poznatky krátkodobé, čistě osobní a zajisté se moc neliší od zkušeností právníků v ostatních koutech světa. Nicméně to, že je práce právníka v New Yorku intenzivní, je jen jedna část příběhu. Je zároveň nesmírně zajímavá, naplňující a různorodá. Když se soudní spor, který jste vyhráli a na kterém jste pilně pracovali, objeví na první straně Wall Street Journal nebo New York Times, váš pocit úspěchu je o to větší. Už jen díky velikosti advokátních kanceláří, má místní právník možnost pracovat pro největší světové banky a společnosti. Ke všemu může být součástí napínavých a průkopnických fází evoluce podnikového práva. Už z těchto důvodů je nutné brát to, že je život newyorského (nebo kteréhokoli jiného) právníka intenzivní s nadhledem a s humorem. Máme přece v povaze tvrdě pracovat a tak si práci užíváme přes to a možná právě proto, že je náročná. Je to zkrátka a dobře výzva!