Jan Lasák: Může si politická strana fotit své odpůrce?

Zatímco Mirek Tupolánek (patrně od slova Tupolev) s ohledem na volební preference ODS pomalu odpočítává dny svého úřadování v čele občanských demokratů, tak sociální demokracie si podle Lidových novin nechává na nejrůznějších akcích fotografovat obličeje oponentů vyjadřujících svůj nesouhlas a tyto fotky pak zveřejňovat na svém webu pod hlavičkou „Modrý tým“.

Ač problematika předlistopadových praktik nespadá právě do mého předmětu zájmu, tak z hlediska ochrany osobnosti se nabízí otázka, zda politická strana má zákonnou licenci k tomu, aby své odpůrce fotografovala, případně pořízené fotografie zveřejňovala na svých webových stránkách. Nevím, byť pročítám ustanovení § 12 odst. 2 a 3 ObčZ tam a zpět, tak v uvedeném počínání sociálních demokratů neshledávám účel úřední na základě zákona (§ 12 odst. 2 ObčZ), ani účel vědecký, popřípadě umělecký, nemluvě o tiskovém, filmovém, rozhlasovém nebo televizním zpravodajství (§ 12 odst. 3 ObčZ).
Možná jen občanský zákoník špatně vykládám, ale mám za to, že sociální demokracie žádnou zákonnou licenci k fotografování svých odpůrců nemá a jednotlivci, kteří se na stránkách sociální demokracie pod hlavičkou Modrého týmu objeví, tak podle mého názoru disponují nároky podle § 13 ObčZ proti sociální demokracii, tedy i potenciální nárok na peněžitou satisfakci (viz například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 2. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1873/2006, ve kterém dovolací soud uvedl, že je právem fyzické osoby svobodně se rozhodnout, že její zákonem chráněné osobnostní hodnoty budou využity nad rámec zákonné licence. Bez souhlasu této osoby jde zpravidla o zásah proti její chráněné osobnostní sféře, odůvodňující i přiznání peněžní satisfakce).