Statistika a některé mýty o americkém právu náhrady škody
Z celkového nápadu věcí k americkým soudům se dostane do skutečného řízení před soudem jen 3 % případů. Naopak 97 procent případů tedy končí, aniž žalobce kdy jen uvidí soudce. Cca jedna třetina případů je ukončena mimosoudní dohodou, v cca 10 % případů od pokračování řízení upustí žalobce, ve zbytku pak je žaloba bez dalšího odmítnuta, buď proto, že žaloba je odsouzena k neúspěchu i kdyby vše to, co skutkově žalobce tvrdí, byla pravda, event. proto, že důkazy sebrané stranami v průběhu předsoudní fáze (pretrial litigation), do které soud vůbec nezasahuje, se jednoznačně zdají favorizovat žalovaného (téměř nikdy se takto nerozhodne ve prospěch žalobce).
Z těch tří procent věcí, které se dostanou skutečně až před soudce, případně porotu, uspějí žalobci jen v cca polovině případů. Croley boří mýtus o tom, že žalobce v řízení před porotou má již jistý úspěch své věci. Opak je pravdou – v řízeních před porotou má žalobce dokonce menší šanci na úspěch než v řízení před soudcem bez poroty (51 % případů proti 65 %). Nejméně úspěšní bývají žalobci ve věcech týkajících se odpovědnosti zdravotnického zařízení za škodu (27 % úspěšnost), ve věcech odpovědnosti za vadu výrobku (40 % úspěšnost), event. pomluvy či jiného útoku na dobré jméno (defamation – 42 % úspěšnost), naopak největší úspěšnost mají žalobci v případech automobilových nehod (61 %), početné případy újmy na zdraví v důsledku budov z azbestosu (60 %), případně deliktů způsobených úmyslně (57 %). V žalobách proti zdravotníkům nejvíce vyhrávají žalobci proti zubařům (39 %), naopak velmi malá úspěšnost je v žalobách proti chirurgům (jen 23 %).
Statistika rozporuje též mýty o neuvěřitelně vysokých náhradách škody. V roce 2001 úspěšní žalobci ve věcech civilních deliktů (torts) vysoudili v průměru 27 000 USD (bez punitive damages – viz níže), jen 8 % verdiktů končilo částkami nad jeden milión. Největší náhrady jsou průměrně přiznávány v azbestosových věcech (1 650 000 USD) a v případě žalob proti zdravotnickým zařízením (422 000 USD, 30 % procent věcí překročí jeden milión), což ale souvisí se závažností škod v těchto věcech (u zdravotníků sice chirurgové nejméně prohrávají, pokud však již prohrají, platí největší průměrnou náhradu škody – 575 000 USD, v 36 % případů platí více než jeden milión).
Dalším velkým mýtem jsou punitivní (sankční) náhrady škody (punitive damages). Z úspěšných žalobců vysoudí punitive damages jen 5.3 %, průměrná vysouzená částka pak činí 25 000 USD (vyšší částka bývá u žalob na náhradu škody vyplývajících ze smluvních vztahů, kde je průměrná vysouzená částka dvojnásobná). Nejčastěji se sankční složky náhrady škody dočká žalobce v azbestosových kauzách (v 10.5 % úspěšných žalob, průměr je půl miliónu), v případech škody způsobené úmyslně (36.4 %, průměr 16 000 USD), zcela nejčastěji pak v případech útoků na dobré jméno (defamation), zde téměř v 60 % procentech úspěšných žalob (průměrná částka 77 000 USD). Výjimečná je naopak sankční složka náhrady škody u žalob proti zdravotnickým zařízením (jen 4.9 % úspěšných žalobců, zato průměrná částka je pak ale velká – 187 000 USD).
Zdrojem byla vždy BJS Survey data, vztahují se k roku 2001.