Ocenění JUDr. Poláškovi v prestižní anketě "plagiát roku"?
Původně jsem na Jiné právo chtěl napsat lehce ironický komentář, ve kterém bych „pogratuloval“ panu Poláškovi k jeho úspěchu v anketě Právník roku, a o anketě rozproudil na stránkách Jiného práva debatu. Na stránkách advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři se dočteme:
Dne 25. ledna 2008 proběhlo v Brně vyhlášení výsledků prestižní soutěže PRÁVNÍK ROKU za rok 2007 pořádané právním portálem EPRÁVO CZ a Českou advokátní komorou. JUDr. Roman Polášek, partner advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI, byl v rámci této soutěže oceněn za „Přínos české advokacii“.
Pro ty z nás, kteří sledovali reportáž z pořadu „Na vlastní oči“ o kauze katarského prince a roli, kterou v ní pan Polášek sehrál, to je jen další potvrzení toho, jak „prestižní“ „soutěž“ Právník roku zřejmě je. (Polášek byl náměstkem ministra Němce, který jak se jistě pamatujete, prosadil vydání katarského prince do jeho domoviny, kde není dodnes stíhán; podle reportáže mu v tom významně pomohl právě on).
Na druhou stranu, jednoznačné důkazy o zapojení JUDr. Poláška do celé kauzy já sám přímo v rukou nemám, a tak bych možná neměl na základě jedné reportáže činit takhle příkré závěry; nechť si závěry o její pravdivosti učiní každý sám (v reportáži vystupuje i bývalá nejvyšší státní zástupkyně Benešová, která i na kameru ukazuje příslušné dokumenty).
Nedalo mi to však a zabrousil jsem po stránkách advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři dále. Na osobní Poláškově stránce jsem se dočetl, že je „publikačně činný“ a že je např. „autorem odborné monografie ‚K mezinárodně právním aspektům uzavírání manželství s cizím státním příslušníkem‘ či ‚K právní problematice rozdělení ČSFR‘“.
Řekl jsem si, že se na ty publikace podívám. V databázi Lexdata jsem ale nalezl jediný článek: ‚Porušuje Česká republika Smlouvu o založení Evropského společenství? Notáři a výkon veřejné moci‘ (Ad Notam č. 1/2007). Podepsán je JUDr. Poláškem jako náměstkem ministra spravedlnosti (v "hvězdičkové" pozn. p. čarou je uvedeno doslova "Autor je náměstkem ministra spravedlnosti").
Když jsem se podíval na obsah článku, ke svému obrovskému překvapení jsem zjistil, že se jedná o doslovně opsané stanovisko České republiky v řízení o porušení Smlouvy (č. 2006/2230), na kterém pracovali moji kolegové na Ministerstvu zahraničí a Ministerstvu spravedlnosti a které JUDr. Polášek jako náměstek ministra schvaloval (což mi potvrdil i Petr Bříza, který v té době byl Poláškovým podřízeným a stanovisko, které vzniklo na odboru EU ve spolupráci s vládním zmocněncem pro zastupování ČR před ESD, mu předkládal).
Nemohu bohužel přímo na webu zpřístupnit text samotného stanoviska, neboť se jedná o interní dokument vlády (ačkoliv bych tím těžko porušil jakoukoliv povinnost důvěrnosti, jelikož je text stanoviska veřejnosti přístupný v podobě publikovaného „článku“).
Za sebe však mluví i formulace obsažené v samotném „Poláškově“ „článku“.
„Česká republika se naopak domnívá, že Smlouvu neporušila a předkládá argumenty, vycházející z následujících skutečností.“
„Česká republika souhlasí s tvrzením Komise, že notáři nejsou na rozdíl od soudců při výkonu přenesených pravomocí oprávněni rozhodovat spory mezi stranami. Komise však neodůvodněně zužuje výkon moci veřejné na výkon moci soudní, i když moc veřejná nezahrnuje pouze činnost soudů, ale i ostatních orgánů státní správy, které spory mezi stranami rovněž nerozhodují. Uvedený argument proto Česká republika nepovažuje za relevantní.“
„Podle názoru České republiky je proto vnitrostátní požadavek státního občanství ve vztahu k povolání notáře plně v souladu s aplikací výjimky podle čl. 45 SES. Česká republika tak neporušuje povinnosti, které pro ni vyplývají s čl. 43 SES, resp. směrnice 89/48/EHS.“
Že by pan Polášek i ve svých „autorských“ publikacích mluvil jménem celé České republiky?
Odlišnosti mezi článkem a stanoviskem (jež jsem podrobně porovnal) spočívají pouze v několika málo změnách formulací, kdy se např. ve stanovisku píše „v tomto směru představuje činnost notáře právní následky pro jednotlivce“, zatímco pan Polášek ve svém článku říká: „z činnosti notáře vyplývají pro jednotlivce právně závazné důsledky“.
Domnívám se, že zveřejněním stanoviska ČR porušil pan Polášek svoje povinnosti státního úředníka, jelikož nepředpokládám, že by mu vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem dal k publikaci stanoviska souhlas.
JUDr. Polášek se však zejména dopustil zjevného plagiátorství, které se ve slušné společnosti netoleruje. A myslím, že ceny by se takovým lidem dávat neměly. Ani takové, jako je v rámci „prestižní soutěže Právník roku“.
PS: Doufám, že se časopis Ad Notam nepočítá mezi odborné časopisy. Předpokládám, že odborný časopis má recenzní řízení, kterým by takový "příspěvek" neprošel..
Dne 25. ledna 2008 proběhlo v Brně vyhlášení výsledků prestižní soutěže PRÁVNÍK ROKU za rok 2007 pořádané právním portálem EPRÁVO CZ a Českou advokátní komorou. JUDr. Roman Polášek, partner advokátní kanceláře TOMAN, DEVÁTÝ & PARTNEŘI, byl v rámci této soutěže oceněn za „Přínos české advokacii“.
Pro ty z nás, kteří sledovali reportáž z pořadu „Na vlastní oči“ o kauze katarského prince a roli, kterou v ní pan Polášek sehrál, to je jen další potvrzení toho, jak „prestižní“ „soutěž“ Právník roku zřejmě je. (Polášek byl náměstkem ministra Němce, který jak se jistě pamatujete, prosadil vydání katarského prince do jeho domoviny, kde není dodnes stíhán; podle reportáže mu v tom významně pomohl právě on).
Na druhou stranu, jednoznačné důkazy o zapojení JUDr. Poláška do celé kauzy já sám přímo v rukou nemám, a tak bych možná neměl na základě jedné reportáže činit takhle příkré závěry; nechť si závěry o její pravdivosti učiní každý sám (v reportáži vystupuje i bývalá nejvyšší státní zástupkyně Benešová, která i na kameru ukazuje příslušné dokumenty).
Nedalo mi to však a zabrousil jsem po stránkách advokátní kanceláře Toman, Devátý a partneři dále. Na osobní Poláškově stránce jsem se dočetl, že je „publikačně činný“ a že je např. „autorem odborné monografie ‚K mezinárodně právním aspektům uzavírání manželství s cizím státním příslušníkem‘ či ‚K právní problematice rozdělení ČSFR‘“.
Řekl jsem si, že se na ty publikace podívám. V databázi Lexdata jsem ale nalezl jediný článek: ‚Porušuje Česká republika Smlouvu o založení Evropského společenství? Notáři a výkon veřejné moci‘ (Ad Notam č. 1/2007). Podepsán je JUDr. Poláškem jako náměstkem ministra spravedlnosti (v "hvězdičkové" pozn. p. čarou je uvedeno doslova "Autor je náměstkem ministra spravedlnosti").
Když jsem se podíval na obsah článku, ke svému obrovskému překvapení jsem zjistil, že se jedná o doslovně opsané stanovisko České republiky v řízení o porušení Smlouvy (č. 2006/2230), na kterém pracovali moji kolegové na Ministerstvu zahraničí a Ministerstvu spravedlnosti a které JUDr. Polášek jako náměstek ministra schvaloval (což mi potvrdil i Petr Bříza, který v té době byl Poláškovým podřízeným a stanovisko, které vzniklo na odboru EU ve spolupráci s vládním zmocněncem pro zastupování ČR před ESD, mu předkládal).
Nemohu bohužel přímo na webu zpřístupnit text samotného stanoviska, neboť se jedná o interní dokument vlády (ačkoliv bych tím těžko porušil jakoukoliv povinnost důvěrnosti, jelikož je text stanoviska veřejnosti přístupný v podobě publikovaného „článku“).
Za sebe však mluví i formulace obsažené v samotném „Poláškově“ „článku“.
„Česká republika se naopak domnívá, že Smlouvu neporušila a předkládá argumenty, vycházející z následujících skutečností.“
„Česká republika souhlasí s tvrzením Komise, že notáři nejsou na rozdíl od soudců při výkonu přenesených pravomocí oprávněni rozhodovat spory mezi stranami. Komise však neodůvodněně zužuje výkon moci veřejné na výkon moci soudní, i když moc veřejná nezahrnuje pouze činnost soudů, ale i ostatních orgánů státní správy, které spory mezi stranami rovněž nerozhodují. Uvedený argument proto Česká republika nepovažuje za relevantní.“
„Podle názoru České republiky je proto vnitrostátní požadavek státního občanství ve vztahu k povolání notáře plně v souladu s aplikací výjimky podle čl. 45 SES. Česká republika tak neporušuje povinnosti, které pro ni vyplývají s čl. 43 SES, resp. směrnice 89/48/EHS.“
Že by pan Polášek i ve svých „autorských“ publikacích mluvil jménem celé České republiky?
Odlišnosti mezi článkem a stanoviskem (jež jsem podrobně porovnal) spočívají pouze v několika málo změnách formulací, kdy se např. ve stanovisku píše „v tomto směru představuje činnost notáře právní následky pro jednotlivce“, zatímco pan Polášek ve svém článku říká: „z činnosti notáře vyplývají pro jednotlivce právně závazné důsledky“.
Domnívám se, že zveřejněním stanoviska ČR porušil pan Polášek svoje povinnosti státního úředníka, jelikož nepředpokládám, že by mu vládní zmocněnec pro zastupování ČR před Soudním dvorem dal k publikaci stanoviska souhlas.
JUDr. Polášek se však zejména dopustil zjevného plagiátorství, které se ve slušné společnosti netoleruje. A myslím, že ceny by se takovým lidem dávat neměly. Ani takové, jako je v rámci „prestižní soutěže Právník roku“.
PS: Doufám, že se časopis Ad Notam nepočítá mezi odborné časopisy. Předpokládám, že odborný časopis má recenzní řízení, kterým by takový "příspěvek" neprošel..