Už máte novej řidičák?
Petr Bříza mne uvedl jako experta na osobní údaje – ovšem než naplním jeho očekávání a na toto téma se více rozepíšu, popíchla mne jiná aktuální věc.
Jste-li držitelem českého řidičského oprávnění, pak jste určitě zaregistrovali „výměnnou akci“, jejímž cílem je sjednotit typ používaných řidičáků na českých silnicích a vyřadit z oběhu staré. Nejde o žádnou novinku, jde vlastně stále o tu samou akci zahájenou po vstupu do EU (a sjednocení podoby řidičáku s evropským vzorem). Výměna byla soustředěna do tří etap – do konce roku 2007,
Stalo se to už v roce
Hej, za to můžu jako já, typickej Čech (či Moravák)? Proč?
Ustanovení § 134 zákona č. 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích jasně stanoví, do kdy je potřeba si řidičák vyměnit, resp. do kdy je jejich „držitel povinen“ si je vyměnit. Jestliže je plnění povinnosti nějak časově ohraničeno, tak sankce za nesplnění takové povinnost může nastoupit až po překročení uvedeného časového ohraničení. Na druhou stranu povinná osoba zpravidla uhrazení dluhu odkládá až na nejzazší možný (povolený) okamžik, tj. zaplatí těsně před datem splatnosti. A je to logické, neboť až do splnění mé povinnosti mám určitou ekonomickou výhodu (ty peníze) a nebudu se jí dobrovolně vzdávat, nechoval by se hospodárně. U povinnosti vyměnit si nějakou kartičku může být diskutabilní, v čem je ona ekonomická hodnota a proč to odkládat na poslední chvíli. Ať už zajdu na úřad dnes nebo za měsíc či za rok, pořád je to úkon stejné ekonomické hodnoty, bude mě to stát například hodinu mého času. Nebo ne?
Nabízí se mi jedno vysvětlení – cena času se totiž mění s časem. Nejcennější je pro mě totiž přítomnost, právě prožívaný čas, ten si „užívám“ – s rodinou, s přáteli, v práci, u jídla … (každý si dosadí své). Ovšem ta stejně dlouhá hodina příští měsíc má nyní jinou hodnotu – nevím, co budu dělat, kde budu, kolik toho času budu mít: celá tato nejistota snižuje jeho hodnotu. Díky tomuto hodnotovému žebříčku jsem schopný stanovit jednoduše priority: všechny povinnosti, které mě stojí pouhý čas (a nevystupují zde žádné další veličiny, které by výsledek mohly posunout jiným směrem), odsunu na nejzazší možný termín. Jeden fatální příklad za všechny: pokud bych se neměl dožít onoho milníku (např. prosince 2013), tak by mě v okamžiku smrti napadlo (hypoteticky, reálně bych asi myslel na jiné věci!), že ten vyměněný řidičák je mi už na nic a hodinu strávenou na úřadě už mi nikdo nevrátí, nepřidá…
Největšími chudáky ovšem nebudou ti úředníci, co vyměňují řidičáky (oni si úřední hodiny neprodlouží a pokud ano, tak jim zaplatí přesčasy nebo dostanou náhradní volno), ale řidiči stojící v dlouhých frontách. Jasně, to máme za to. A za co? Copak nešlo vymyslet lepší systém?
Ale ano, jen by občas zákonodárce či normotvůrce musel uvažovat jako normální, obyčejný člověk, když tvoří pravidla pro normální, obyčejné lidi – nebo jinak, norma by před schválením měla být předmětem řádného procesu RIA (hodnocení dopadů regulace), který zhodnotí důsledky takové normy, a to ze všech možných úhlů pohledu (česká vláda tuto metodu přijala až v roce 2007). A s cílem předejít náporu ke konci jím uměle vytvořených tzv. etap výměny řidičáků měly být vhodným způsobem formulovány povinnosti. Dle propočtů Ministerstva dopravy mělo v druhé etapě od roku 2008 optimálně docházet k výměně 39 tisíc řidičáků měsíčně. Dle výsledků z letošního července by jich nyní úřady musely vyměňovat 137 tisíc měsíčně, aby se to stihlo. Pěkné grafy krizového managementu už ale nespraví chybné předpoklady z doby, kdy se norma přijímala. A přitom stačilo tak málo – namísto tří rozsáhlých etap, u nichž mohlo být při uvažování selským rozumem jasné, že se výměna bude koncentrovat vždy k jejich konci, měla být výměna rozvrstvena rovnoměrněji a takto uložena jako povinnost. Každý řidičák má své číslo a podle čísel se dal sestavit kalendář výměny. Například všechny řidičáky, jejichž čísla končí dvojkou (nebo s koncovými čísly od 100000 do 139000), pozbývají platnosti 30. 6. 2010. Cokoliv, jen ne to, co máme.
Slyšel jsem názor, že postupné vyřazování z oběhu (a ukončování platnosti) by mohlo být určitou diskriminací – no nechejme to na případné komentáře a uvidíme. Podotýkám, že vyměňované řidičáky neměly původně vůbec omezenou dobu platnosti, zatímco nové řidičáky platí pouze deset let. Ale, kde budeme za deset let…