Kdeže ty loňské impakty jsou?
Únorové uzávěrky pro podávání přihlášek na české vysoké školy nám přinesly tradiční úrodu žebříčků právnických fakult. Namísto meditací na téma vypovídající hodnoty podobných cvičení a jejich smysluplnosti jsem se tentokráte pokusil napříst svoji mysl poněkud pozitivnějším směrem: slovní popis hodnocení v Hospodářských novinách totiž mimo jiné pravil, že „Do prestižních časopisů, zařazených do světové databáze Web of Science, pražská i brněnská fakulta přispěly pouze po dvou textech.“ Zvídavost mi nedala a začal jsem hledat, kteří jedinci to tedy zachraňují pověsti fakult v těch „prestižních časopisech“. Kdo jsou ti, kdo publikují na těch uznávanějších mezinárodních fórech a do budoucna, s nástupem nového způsobu přerozdělování peněz na vědu, přinášejí do fakultních kasiček více dotačních peněz? Koho je vhodné ocenit, neboť se snaží?
Ponořil jsem se do Web of Science a začal hledat. Protože se jedná o každoroční hodnocení, vycházel jsem z toho, že se jedná o publikační aktivitu za rok minulý, tedy 2009. Kombinace roku a profesního působení autora však nepřinesla žádné výsledky: za rok 2009 jsem nebyl schopen dohledat nic z Právnické fakulty Masarykovy univerzity a pouze jeden kousek, u kterého autor vykázal jako místo profesního působení Právnickou fakultu Univerzity Karlovy. Autorem byl Petr Bříza a výstupem anotace nálezu Ústavního soudu ve věci Lisabon I, která vyšla v European Constitutional Law Review. To mi ale přišlo podivné, neboť pokud vím tak Petr není zaměstnancem PF UK, a nejsem si jist, zda by si fakulta pro podobný účel mohla vykazovat publikace doktorandů, kteří ale nejsou zaměstnanci.
Obrátil jsem se tedy na autorku článku v HN, abych se přeptal, z jakých údajů při sestavování svého hodnocení vycházela. Ta mě odkázala na údaje v tabulce s názvem „Hodnocené výsledky agregované podle výzkumných organizací a podle jejich organizačních jednotek seřazené abecedně s uvedením právní formy výzkumné organizace“ (Tabulka 4 přílohy č.3 Metodiky hodnocení výsledků VaV v roce 2009) s tím, že o které konkrétní články by se mělo jednat neví. Při dalším hledání mi byl nápomocen laskavý knihovník z PF UK, který má sběr publikačních výstupů zaměstnanců fakulty na starosti, když mě upozornil, že při vypracovávání tabulky za rok 2009 bylo použito údajů o výstupech za rok 2007, protože databáze „Journal Citation Report“, ze které se přitom vychází, má uzávěrku pouze dva roky nazpět.
Hledání v roce 2007 již bylo úspěšnější. Web of Science za tento rok při vyhledávání dává pro Prahu tři kousky:
Title: Gender equality: Before and after the enlargement of the EU: The case of the Czech Republic
Author(s): Koldinska K
Source: EUROPEAN LAW JOURNAL Volume: 13 Issue: 2 Pages: 238-252 Published: MAR 2007
Title: Presidential elements in government - The Czech Republic
Author(s): Kysela J, Kuhn Z
Source: EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW REVIEW Volume: 3 Issue: 1 Pages: 91-113 Published: 2007
Title: The emerging Czech Constitutional doctrine of European law
Author(s): Zemanek J
Source: EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW REVIEW Volume: 3 Issue: 3 Pages: 418-435 Published: 2007
Jsou to ale tři publikace obsažené ve Web of Science, ne dvě. Takže PF UK se buď někde ve výkaznictví ztratil jeden kousek, anebo není European Law Journal uznán za dostatečně vědecký žurnál, aby se dostal do české vládní statistiky (no, snad to nikdo neprozradí nebohému F. Snyderovi).
Při stejném hledání ve Web of Science za rok 2007 se mi však žádný záznam v oboru právo, u něhož by autor udával buď profesní původ PF MU či místo původu Brno, najít nepodařilo. Přitom by PF MU měla mít dvě impaktované publikace s celkovým součtem 21, 6 bodů, což by zase neměly být nevýznamná periodika. Které to ale jsou? Ani prohlédnutí fakultní statistiky za rok 2007, kterou fakulta zpřístupňuje na svých stranách, mě nepohnulo dál: pod položkou č. 52, pod kterou by asi spadaly i impaktované publikace předtím, než začaly být vykazovány samostatně, jsem nic, co by vypadalo jako obsažené ve Web of Science, nezahlédl. Ale mohl jsem se přehlédnout či špatně hledat. Ví někdo, které to tedy jsou brněnské impaktované publikace za rok 2007, které by byly ve Web of Science? (Má prosba o poskytnutí této informace, poslaná jak na sekretariát Rady pro výzkum, tak do knihovny PF MU, bohužel zůstaly bez odpovědi …)
Konečně nejzajímavější statistiku vykazuje Ústav státu a práva Akademie věd. Tedy přesněji nevykazuje. Ústav, jehož hlavní, či snad dokonce jedinou činností je věda a výzkum, pročež je také z veřejných peněz financován, nevykázal naprosto žádný impaktovaný výstup. Tato nula je možná ještě zajímavější proto, že jedním z vysvětlení, které provázelo počáteční problémy Právnické fakulty ZČU ohledně minimálních vědeckých výstupů, bylo, že se výstupy vykazovaly pod hlavičkou Ústavu státu a práva a nikoliv pod hlavičkou Právnické fakulty. Nicméně nulové výstupy na uznatelné mezinárodní úrovni jsou, alespoň podle Komise pro kontrolu činnosti Ústavu státu a práva, patrně akceptovatelné. Jak se totiž uvádí v tiskové zprávě této komise ze dne 28. 1. 2010, která je k dispozici zde:
„Zpráva komise konstatuje, že došlo k jednoznačnému a závažnému pochybení pracovníků, kteří byli současně vedoucími funkcionáři fakulty i ústavu a hrubě porušili základní etické normy přijaté v Akademii věd. Vedení ústavu bylo proto již v průběhu podzimu minulého roku zcela vyměněno a s jedním pracovníkem byl rozvázán pracovní poměr. Při kontrole však nebyly zjištěny závažné nedostatky v činnosti samotného Ústavu státu a práva AV ČR, v. v. i., a na pracovišti nedocházelo k porušování základních zásad činnosti podle platných zákonů a předpisů. Ústav působí jako standardní pracoviště plnící základní úkoly v souladu se zřizovací listinou. Akademie věd ČR je nicméně připravena podílet se na dalším vyšetřování problematických kvalifikačních prací na Fakultě právnické ZČU a v případě zjištění, že pracovníci AV ČR se podíleli na jejich vzniku, bude vyvozovat odpovídající personální důsledky. Rozsáhlý soubor právních stanovisek, vypracovaných v posledních letech v Ústavu státu a práva AV ČR, je plně k dispozici k dalšímu šetření a přezkoumávání. Závěry komise obsahují také další doporučení, která by měla zabránit tomu, aby se podobný případ v Akademii věd ČR opakoval.“ [zvýrazněno autorem]
Je zbytečné cokoliv dodávat. Jen by mě zajímalo, co na podobné „hodnocení“ říkají ostatní pracoviště Akademie věd.
24 komentářů:
Pokud mohu mluvit za chemické obory (jakože formulně nemohu), tak o potřebnosti Ústavu státu se žádná diskuse ani nevede :-) A samotná akademie je známá tím, že navenek jsou tam mladí, kterými se prezentuje, ale ve vedení jsou v drtivé většině starci nebo dlouholetí bafuňáři bez jakéhokoliv impactu (mimochodem (bio-)chemiky nevyjimaje).
Marcel Jursa
Perfektní práce autora příspěvku ! Je mi z těch našich fakult a AV a jejich vlastní práce při evaluaci personálu na blití. Plná huba řečí o srovnatelné vědě, v rádiu Leonardu jsem všichni Einsteini a místo toho je realita jenom lež, podvod a česká lenost a zaprděnost. Omlouvám se za silnější výrazy. Za podobné "omyly" by se vedení AV mělo poroučet, o PF UK ani nemluvě. A samozřejmě zatrnout státní peníze.
Michal Staník
Daleko horší je každoroční chlubení se jedné docenty v novinách, že dělají na léku proti rakovině. Proti tomu jsou "nepřesnosti" hodnotících komisí jenom malá ukázka českého pojetí fair-play. Stále je pro nás těžké srovnávat se se zahraniční konkurenci a přiznat si to, že hážeme 40 let zbytečně peníze do AV, kde přežívá 13.000 marodů, kteří jen čekají na cestovné na zahraniční konferenci, je nad naše síly. V hokeji se to povedlo také až po 10 letech a dalších 10 let bude trvat náprava.
Nejvíc mě je líto těch mladých vědců, protože od nás posledních 20 let odcházejí možná ještě houfnějši než za komunistů. Nikoho, ani politiky z toho neobviňuji. Vina je stará páka na AV a MŠMT, kterým hra na granty vyhovuje.
Milan Záhorka
Vážený pane Bobku,
chápu, že Vás stav české právní vědy nenaplňuje velkým optimismem, tentokrát však Vaše kritika není zcela oprávněná.
Tabulka RVV, ze které vycházíte, totož nezahrnuje výsledky za rok 2009, ale za tzv. referenční období, jímž jsou v daném případě léta 2004-2008. To, že jste pro PF UK či PF MU pro rok 2009 či rok 2007 nenašel v databázích žádné impakty, tak nutně neznamená, že tyto fakulty "vaří z vody". Dané impakty mohli jejich pracovníci publikovat kdykoli v onom referenčním období. Jistě, ani pak není důvod k optimismu, správná otázka by ale měla znít nikoli "Kdeže loňské impakty jsou?", ale "Proč je těch impaktů za poslední léta tak málo?". Za úvahu by stálo i to, zda jsou impaktované časopisy opravdu něčím tak úžasným, jak si myslí RVV, to už je ale téma na jinou debatu, kde bychom se asi neshodli.
S přátelským pozdravem,
M. Dvorská
Vazena pani pseudonymova,
chapu, ze jsem znam jako nenapravitelny kritik, ale v tomto postu jsem se snazil vyzvednou spise to pozitivni (s vyjimkou tedy Ustavu SaP AV, coz je hodne tezke). Nikde v postu netvrdim, ze by kterakoliv fakulta "varila z vody", naopak jenom rikam, ze v pripade Brna jsem pouze nenasel a ze si rad necham pomoci.
Udaje o referencnim obdobi v bode B.2.1. v Metodice hodnoceni vyzkumu a vyvoje pro rok 2009 jsem cetl. Pokud by to ale byly pro impaktovano publikace skutecne cele ctyri roky, tak 2 impaktovane publikace treba pro PF UK jsou velice malo (myslim, ze jenom Zdenek Kuhn jich mel za stejne obdobi sam vice).
Jeste k predchozimu: pokud by to tedy byly skutecne cele 4 roky, pak PF UK by krome tech 3 kousku za rok 2007 mela jeste minimalne dalsi 4 v predchozich a dalsich letech, kokretne hazi Web of Science toto:
Title: National normative implementation of EC Regulations: An exceptional or rather common matter?
Author(s): Kral R
Source: EUROPEAN LAW REVIEW Volume: 33 Issue: 2 Pages: 243-256 Published: APR 2008
Times Cited: 0
Title: Nomination of constitutional justices in post-communist countries: Trial, error, conflict in the Czech Republic
Author(s): Kuhn Z, Kysela J
Source: EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW REVIEW Volume: 2 Issue: 2 Pages: 183-208 Published: 2006
Times Cited: 2
Title: Voting in the councils: A compromise, no revolution
Author(s): Zemanek J
Source: EUROPEAN CONSTITUTIONAL LAW REVIEW Volume: 1 Issue: 1 Pages: 62-67 Published: 2005
Times Cited: 0
Title: Worlds apart: Western and Central European judicial culture at the onset of the European enlargement
Author(s): Kuhn Z
Source: AMERICAN JOURNAL OF COMPARATIVE LAW Volume: 52 Issue: 3 Pages: 531-567 Published: SUM 2004
Times Cited: 2
Celkem by to bylo minimalne 7 impaktovanych clanku. Nechce se mi verit, ze by si to sesekali ci by jim to sesekala rada. Jedna se o kvalitni casopisy, ktere neni duvod vyrazovat jako nejake pochybne firmy.
Čeští právníci do impaktovaných časopisů příliš nepřispívají kvůli jazykové bariéře (v nejmladší generaci odpadne), převážnému zaměření na vnitrostátní témata, která v zahraničí málokoho zajímají (M. Bobkem citovaný článek o českém prezidentovi byl v zásadě objednaný), a také kvůli pracnosti vypořádání připomínek recenzentů. Chybí rovněž motivace, protože pravděpodobnost, že se český autor prosadí jako čtený, citovaný atd., není úplně velká. Máme-li nicméně zájem na přímé konkurenci, nijak mi nevadí výrazné zvýhodnění ve vědeckém "výkaznictví".
K výkazům mám výhrady spíše stran hodnocení tuzemské produkce. Recenzovaný časopisecký článek se hodnotí stejně jako deset článků sborníkových, což je poněkud nadměrná disproporce. Přítomnost recenzenta přece negarantuje velevýtečnost textu, stejně jako otištění ve sborníku není indikátorem tuposti.
Obdobné je to s "odbornou knihou", kterou není kniha nebeletristická či něco na ten způsob, nýbrž kniha z renomovaného vydavatelství, s cizojazyčným resumé apod. Formální znaky přebíjejí obsah, takže taková odborná kniha může být nepříliš chytrá, ovšem počítá se, zatímco geniální spis v nerenomovaném vydavatelství body domů nepřinese.
Mám ostatně pocit, že se kritéria hodnocení mění zpětně, takže je možné dodatečně zjistit, že nic z toho, co autor v loňském roce sepsal, se nepočítá. Autorovi to může být jedno, jeho fakultě už méně.
Letos se snad dokonce sledují jen knihy z grantů a výzkumných záměrů, tedy knihy dotované z veřejných peněz, jež mají přinést další peníze pracovišti. Pokud se v tom nemýlím, je to trochu absurdní: kdo nic nechtěl na vstupu, nedostane nic ani za výstup, a naopak.
Jan Kysela
Ad M. Dvorská (a.k.a. kdokoliv):
Michal B. podle mě identifikoval zásadní problém současného vědeckého "kafemlejnku", a to konkrétně velmi omezenou možnost verifikovat závěry tam uvedené.
Konkrétně:
1) Nikde totiž nelze dohledat, KTERÉ publikace byly v impaktovaných časopisech publikovány a KDO je publikoval.
2) Pokud jedno pracoviště uvádí i publikace doktorandů a druhé pracoviště nikoliv, tak to samozřejmě ovlivňuje konečný výsledek. Přesné dělící kritérium nelze z webu RVV vyčíst (o verifikovatelnosti toho, zda ho všichni dodržují, už ani nemluvě).
3) Z čeho vyplývá, že je referenčním obdobím 2004-2008? Pokud tomu tak skutečně je, tak údaje opravdu nesedí (což zmiňuje i MB).
Ad Jan Kysela:
Ohledně publikací v impaktovaných časopisech, nesouhlasím s tím, že "vnitrostátní témata ... v zahraničí málokoho zajímají" ani s tím, že "pravděpodobnost, že se český autor prosadí jako čtený, citovaný atd., není úplně velká". Chce to jen podat vnitrostátní téma tak, aby měla dostatečný přesah a byla zajímavá i pro zahraniční čtenáře. To ale vyžaduje slušnou orientaci ve světové literatuře k danému tématu apod. Což není zrovna silnou stránkou českých akademiků působících na českých právnických fakultách. Pokud je článek českého autora dobrý a má potřebný přesah, tak má stejnou šanci stát se čteným jako kterýkoliv jiný článek. Osobně si navíc myslím, že těžko někdo hned napoprvé napíše "světoborný" článek do International Journal of Constitutional Law či American Journal of International Law. Cesta k takovému článku je pomalá a trnitá - nejdřív je třeba jezdit na druhořadé konference a psát primárně o českých problémech a pak jednou možná přeskočit do první evropské či světové ligy a psát o obecných problémech (např. o možnosti ústavního přezkumu ústavních dodatků ze strany ústavních soudů - takový článek by zajímal sakra hodně lidí).
Ohledně českých publikací, pod závěr "formální znaky přebíjejí obsah" bych se rovněž podepsal. Zvláště pokud víme, že kromě Právníka žádný český právnický časopis recenze ve skutečnosti nedělá a recenzovaný sborník se rovná "recenzovaný sborník plus podpis jednoho člověka v tiráži navíc".
Vážený pane Bobku,
mrzí mě, že mi nemůžete přijít na jméno, ale budiž, osobní rozmíšky stranou a soustřeďme se na téma.
Sledované období není čtyřleté, ale pětileté (2004-2008).
To, že produkce za tato léta není na našich fakultách příliš vysoká, je nesporné. Důvody, myslím, vcelku dobře vystihuje pan Kysela (se kterým souhlasím i v tom, že dnešní hodnocení nadřazuje formu nad obsah a že se mění až příliš často na to, aby vnesl do české vědy nějaký řád).
To, zda je produkce českých právnických fakult reálně vyšší, než uvádí tabulka, nedokážu posoudit. Některé časopisy z těch, které uvádíte, nemusely mít v době, kdy v nich vyšly články českých autorů, IF (např. ECLR není v roce 2005 - aspoň v materiálech, které jsem našla - uváděn jako impaktovaný). V tomhle ohledu si nejsem jistá, zda se veřejná databáze WoS a databáze IF časopisů zcela překrývají.
Ale nakonec je i docela dobře možné, že fakulty toho vyprodukovaly více a do RIVu se to zkrátka nedostalo. Nezapomeňme, že sledovaným obdobím jsou "divoká" léta 2004-2008, kdy se RIV teprve zajížděl a nahlašování údajů do něho probíhalo různě, často velmi zmateně.
V každém případě, pokud jsou výsledky Vašeho výzkumu správné a česká právní věda je na tom přece jen aspoň o něco lépe, než uvádí RVV, je to dobrá zpráva. Jen více takových. MD.
Ad David Kosař.
Souhlasím, že současný systém hodnocení vědy, který se navíc každou chvíli mění,je trochu nepřehledný. Váš pohled (a přirovnání ke kafemlýnku) mi ale přijde až příliš negativistický.
ad1) Tabulka, o které se tu bavíme, vychází z údajů uvedených v RIVu. RIV je veřejná a online dostupná databáze, ve které můžete ověřit, co kdo za poslední léta vydal, co která instituce vykázala atd. Máte pravdu, že databáze neodděluje IF, to je ale dáno systematikou RIVu, která všechny recenzované články řadí do stejné kolonky (J, myslím). Výčet IF článků určité instituce/autora by šlo prostě získat tak, že si stáhnete jejich výstupy za daná léta a porovnáte to se seznamem IF časopisů. Jasně, mohlo by to být jednodušší, ale o "kafemlejnku" bych přece jen nemluvila.
ad2) Vykázat v RIVu může instituce vše, co vznikne v rámci jejích výzkumných záměrů či různých grantů, jichž je nositelem. Je jedno, kdo tyto výstupy vytvoří, může to být i externista na dohodě, nebo doktorand.
ad3) Referenční období je uvedeno v Metodice hodnocení vědy vždy na příslušný rok, která je online na stránce RVV. Doporučuju do toho materiálu (a taky do RIVu) nahlédnout - možná Vám pak verifikace závěrů hodnocení české vědy přijde méně nemožná.
MD.
A není to jedno?
Mě zajímá, jestli nějaký článek je nějakým způsobem přínosný, a ne to, kde ho kdo ho publikoval a kdo ho citoval. Asi jdu zase proti proudu, ale kdo má kde a kolik citací, to mne vážně "nebere".
Pavel Hasenkopf
Musíme se smířit s tím, že v některých oborech za západem s velkou ztrátou zaostáváme a že nám bude alespoň jednu generaci trvat než srovnáme krok.
Nejde jenom o kvalitu vědy, ale též o kvalitu základních textů.
Zrovna čtu německou učebnici Rechtstheorie (Bernd Rüthers). Proč nenapíšeme něco v této kvalitě? Protože na to nemáme. Česká teorie práva je Unterwissenschaft a na tom se v nejbližší době nic nezmění.
Ad MD:
ad 1) Kdyby se ty výstupy za daná léta opravdu daly tak lehce "stáhnout", tak by se to možná porovnat dalo. RIV je v tomto ohledu strašně nepřehledný - ale pokusím se to dohledat.
Ad 2) Nikde jsem v dokumentu Vámi dělící kritérium nenašel. I kdyby ale toto kritérium platilo, tak neodpovídá na moji otázku - doktorandi totiž píší i "svoje věci", které nejsou navázány na žádný grant ani výzkum - ty se počítají taky?
Ad 3) Díky. V tom dokumentu se dost špatně orientuje.
Ad PH:
"I know it when I see it" není zrovna objektivní kritérium:)
Tak se mi s vypětím všech sil podařilo najít prvního brněnského "impakta" (viz níže). Ten druhý jsem ale přes veškerou snahu z RIVu nevydoloval.
BEJCEK, J.: Mergers and New Technologies. International Review of Intellectual Property and Competition Law, Munich, C.H. Beck, Německo. ISSN 0018-9855, 2005, vol. 36, no. 7, s. 809-835.
Ad Pavel Hasenkopf : Jistě, že máte pravdu, ale proto existuje sciometrie, aby vaše subjektivní hodnocení statisticky zobjektivizovalo. Zde v článku nejde o žádné její posvěcování a vyvšivání do nebes, ale o to vysvětlit, jak se k nějakému výsledku došlo. Nic víc.
Ad Sobek : Němci nemají počet v impactech o nic větší :-)
Zdeněk Bílý
Ad PH
Já si myslím, že v zásadě nikdo nebude tvrdit, že článek v impaktovaném časopise musí být skvělý. V podstatě souhlasím s tím, co jste napsal. Jasně, že nemusí a že něco mnohem lepšího může vyjít v provinčním časopise nebo klidně může zůstat v šuplíku. Pevně ale věřím, že alespoň nějaká rozumná míra korelace mezi kvalitou článků a publikací v impaktech je.
Problém je ale ten, že tyto hrátky souvisí s financováním vysokých škol, rozhodováním kolik peněz přidělíme které fakultě, které katedře (ostatně třeba i koho vyhodíme a koho si necháme). A pak se bez nějakých alespoň trošku objektivních kritérií (citace, publikační platformy, účast na projektech) obejdeme těžko.
No ale zabíhat do financování VŠ nebo akademie rozhodně nechci, protože jsem ten poslední, kdo by měl jasno v tom, jak by se měl systém nastavit.
AD ZB
"Němci nemají počet v impactech o nic větší."
A to je argument proti německé právní vědě nebo proti vypovídací hodnotě impakt faktorů?
Mám otázku či skôr prosbu na všetkých spolu diskutujúcich.
Má niekto z Vás vedomosť o takomto druhu publikácií, ktorých autorom by bola osoba pôsobiaca resp. pochádzajúca zo Slovenska po roku 2005 ?!
Vopred ďakujem.
Samozřejmě, že proti kvalitě německé vědy.
Zdeněk Bílý
Kéž by česká právní věda byla tak nekvalitní jako ta německá.
ad Sobek : smůla je, když nemůžete svá tvrzení prokázat jinak, než opakováním subjektivního názoru, příp. mdlou sofistickou :-)
Z. Bílý
Ad ZB
Vy jste jistě velký znalec německé právní vědy. A přesto věřím, že Vaše vědecké dílo bude nedotčené německou nekvalitou.
On cely ústav státu a práva je dost pochybný podnik. Jaký je důvod jeho existence, mají li vyvíjet vědeckou činost fakulty? Respektive proč ji musí vyvíjet fakulty, máme li na to zvláštní ústav? Alespoň některé menčí fakulty by mohly být od nutnosti vědecké činosti osvobozeny a soustředit se na výchovu právníků a ne právních vědců.
Petr Dvořák
Okomentovat