The Informant - aneb ukázka trestního postihu kartelistů ...
V nedávné době jsem dočetl knihu The Informant od Kurta Eichenwalda, který popisuje (mj. velmi čtivým způsobem), jak probíhala (a to zejm. v rovině trestněprávní) investigace jednoho z největších cenových kartelů (konkrétně v oblasti potravinových aditiv) v devadesátých letech minulého století. Tímto postem bych rád dané knížce udělal reklamu. Současně myslím, že je její obecný předmět (aplikace trestního práva proti kartelům) momentálně aktuální i v českém kontextu.
Nejzajímavějším aspektem předmětné investigace, která je detailně popisována v uvedené knížce, byla cca dvou letá kooperace ze strany jednoho ze zúčastněných manažerů - Marka Whitacra, který v podstatě figuroval jako "tajný agent" FBI a nahrával schůzky, na nichž členové kartelu uzavírali dohody o ceně a množství. Jeho činnost v rámci dotčené společnosti (Archer Daniels Midland) však měla širší rozměr, zejm. se dopustil závažné zpronevěry a finančních podvodů, což nakonec vedlo k tomu, že si "odseděl" ze zúčastněných manažerů nejdéle (ostatně byl zřejmě i psychicky nemocný). Nicméně i další manažeři v řídících funkcích uvedené společnosti dostali tresty nepodmíněného odnětí svobody. Pokuty zúčastněným společnostem pak v dané době stanovily nový rekord. Myslím, že z předmětného popisu dané investigace mj. velmi jasně vystupuje význam, který v daném procesu sehrála FBI jako obecný investigativní orgán. Z daného procesu potom se také velmi jasně podává pozdější důležitost vyjednávání o imunitě či jiných ústupcích s příslušnými prokurátory (konkr. nakonec prokutáři Department of Justice, Antitrust Division), tzv. "plea bargaining".
Každému, kdo se zabývá soutěžním právem (ale nejen jím), mohu uvedenou knížku vřele doporučit. Detailně ji recenzovat nebudu, takové recenze se na internetu jistě najdou. Ostatně je psaná v podstatě beletristickou formou, byť se jedná o non-fiction. Reklamu jí ostatně dělá i skutečnost, že byla zfilmována (resp. příběh, který popisuje), a to ve stejně znějícím filmu z minulého roku v hlavní roli s Mattem Damonem (trailer k dispozici např. zde).
V českém kontextu se jedná o zajímavé počtení nyní mj. i proto, že od 1.1. 2010 vstoupil v účinnost nový trestný čin "kartelu" v novém trestním zákoníku (konkrétně § 248 odst. 1, odst. 2 alinea 1 TZ). Přitom do českého právního režimu v této souvislosti nebyly inkorporovány žádné další mechanismy (alespoň si jich nejsem vědom), které se obecně považují za nezbytné pro účinné trestněprávní (ale i obecné jiné) vymáhání zákazu kartelů, konkrétně např. koordinace se správněprávní praxí tzv. programu shovívavosti (leniency), tj. jakási forma zvláštní účinné lítosti, plea bargaining, institucionální zajištění adekvátně vycvičených specialistů na danou problematiku (zejm. když bylo zvoleno trestní ustanovení s blanketní dispozicí) atp.
Ani si nejsem vědom, že by v tomto směru v souvislosti s precizací trestněprávního postihu kartelů proběhla u nás nějaká větší diskuse (což zaráží zejm. ve srovnání např. s Austrálií či Spojeným královstvím, kde taková diskuse byla velmi intenzivní) s čestnou výjimkou diskuse, kterou v tomto směru zajistil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a popisoval ji stručně u nás na blogu Robert Neruda zde.
Snad se nějaká diskuse v tomto směru dále urodí, jak např. naznačuje program Karlovarských právnických dnů, již u nás na blogu inzerovaný. Jinak ale myslím, že bez adresování těch dalších souvisejících skutečností se nemůže trestněprávní postih kartelů u nás nijak dále rozvíjet. Jak již psal ve svém dřívější příspěvku ve vztahu k možnému vývoji po přijetí dané skutkové podstaty trestného činu kartelu Robert Neruda: "považuji za pravděpodobné, že k žádnému dramatickému vývoji nedojde. Bude-li nová skutková podstata trestného činu v praxi vůbec používána, pak jen zřídka."
Za současného stavu toho okolního právního kontextu (viz shora) je to asi i dobře. Ostatně on se trestněprávní postih kartelů v Evropě i komparativně nijak moc neprosazuje, i když příslušné skutkové podstaty v právních řádech existují. Americká řešení prostě nelze tak jednoduše přenášet. Jinak řečeno, určitá synchronizace hmotněprávní normy nestačí, bylo by potřeba řešit i procesní a institucionální souvislosti. Nevím, jestli bylo toto plně doceněno při přijetí oné nové skutkové podstaty.
Momentální problém však může být v tom, že taková úprava, která nebude v praxi vymáhána, nemusí být "neutrální", ale může mít potenciál negativně ovlivňovat administrativní vymáhání soutěžního práva, např. ohrožením uplatňování leniency programu (který manažer bude mít motivaci aplikovat leniency program, když se vystaví riziku, že bude trestně stíhán, i když jím řízená společnost ujde pokutě?).