15 března 2010

The Informant - aneb ukázka trestního postihu kartelistů ...

V nedávné době jsem dočetl knihu The Informant od Kurta Eichenwalda, který popisuje (mj. velmi čtivým způsobem), jak probíhala (a to zejm. v rovině trestněprávní) investigace jednoho z největších cenových kartelů (konkrétně v oblasti potravinových aditiv) v devadesátých letech minulého století. Tímto postem bych rád dané knížce udělal reklamu. Současně myslím, že je její obecný předmět (aplikace trestního práva proti kartelům) momentálně aktuální i v českém kontextu.

Nejzajímavějším aspektem předmětné investigace, která je detailně popisována v uvedené knížce, byla cca dvou letá kooperace ze strany jednoho ze zúčastněných manažerů - Marka Whitacra, který v podstatě figuroval jako "tajný agent" FBI a nahrával schůzky, na nichž členové kartelu uzavírali dohody o ceně a množství. Jeho činnost v rámci dotčené společnosti (Archer Daniels Midland) však měla širší rozměr, zejm. se dopustil závažné zpronevěry a finančních podvodů, což nakonec vedlo k tomu, že si "odseděl" ze zúčastněných manažerů nejdéle (ostatně byl zřejmě i psychicky nemocný). Nicméně i další manažeři v řídících funkcích uvedené společnosti dostali tresty nepodmíněného odnětí svobody. Pokuty zúčastněným společnostem pak v dané době stanovily nový rekord. Myslím, že z předmětného popisu dané investigace mj. velmi jasně vystupuje význam, který v daném procesu sehrála FBI jako obecný investigativní orgán. Z daného procesu potom se také velmi jasně podává pozdější důležitost vyjednávání o imunitě či jiných ústupcích s příslušnými prokurátory (konkr. nakonec prokutáři Department of Justice, Antitrust Division), tzv. "plea bargaining".

Každému, kdo se zabývá soutěžním právem (ale nejen jím), mohu uvedenou knížku vřele doporučit. Detailně ji recenzovat nebudu, takové recenze se na internetu jistě najdou. Ostatně je psaná v podstatě beletristickou formou, byť se jedná o non-fiction. Reklamu jí ostatně dělá i skutečnost, že byla zfilmována (resp. příběh, který popisuje), a to ve stejně znějícím filmu z minulého roku v hlavní roli s Mattem Damonem (trailer k dispozici např. zde).

V českém kontextu se jedná o zajímavé počtení nyní mj. i proto, že od 1.1. 2010 vstoupil v účinnost nový trestný čin "kartelu" v novém trestním zákoníku (konkrétně § 248 odst. 1, odst. 2 alinea 1 TZ). Přitom do českého právního režimu v této souvislosti nebyly inkorporovány žádné další mechanismy (alespoň si jich nejsem vědom), které se obecně považují za nezbytné pro účinné trestněprávní (ale i obecné jiné) vymáhání zákazu kartelů, konkrétně např. koordinace se správněprávní praxí tzv. programu shovívavosti (leniency), tj. jakási forma zvláštní účinné lítosti, plea bargaining, institucionální zajištění adekvátně vycvičených specialistů na danou problematiku (zejm. když bylo zvoleno trestní ustanovení s blanketní dispozicí) atp.


Ani si nejsem vědom, že by v tomto směru v souvislosti s precizací trestněprávního postihu kartelů proběhla u nás nějaká větší diskuse (což zaráží zejm. ve srovnání např. s Austrálií či Spojeným královstvím, kde taková diskuse byla velmi intenzivní) s čestnou výjimkou diskuse, kterou v tomto směru zajistil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a popisoval ji stručně u nás na blogu Robert Neruda zde.

Snad se nějaká diskuse v tomto směru dále urodí, jak např. naznačuje program Karlovarských právnických dnů, již u nás na blogu inzerovaný. Jinak ale myslím, že bez adresování těch dalších souvisejících skutečností se nemůže trestněprávní postih kartelů u nás nijak dále rozvíjet. Jak již psal ve svém dřívější příspěvku ve vztahu k možnému vývoji po přijetí dané skutkové podstaty trestného činu kartelu Robert Neruda: "považuji za pravděpodobné, že k žádnému dramatickému vývoji nedojde. Bude-li nová skutková podstata trestného činu v praxi vůbec používána, pak jen zřídka."

Za současného stavu toho okolního právního kontextu (viz shora) je to asi i dobře. Ostatně on se trestněprávní postih kartelů v Evropě i komparativně nijak moc neprosazuje, i když příslušné skutkové podstaty v právních řádech existují. Americká řešení prostě nelze tak jednoduše přenášet. Jinak řečeno, určitá synchronizace hmotněprávní normy nestačí, bylo by potřeba řešit i procesní a institucionální souvislosti. Nevím, jestli bylo toto plně doceněno při přijetí oné nové skutkové podstaty.


Momentální problém však může být v tom, že taková úprava, která nebude v praxi vymáhána, nemusí být "neutrální", ale může mít potenciál negativně ovlivňovat administrativní vymáhání soutěžního práva, např. ohrožením uplatňování leniency programu (který manažer bude mít motivaci aplikovat leniency program, když se vystaví riziku, že bude trestně stíhán, i když jím řízená společnost ujde pokutě?).


5 komentářů:

Anonymní řekl(a)...

Film je dobrej, ale zpracovani v "This American Life" je ještě lepší a dá se poslouchat i u mytí nádobí
http://www.thisamericanlife.org/radio-archives/episode/168/The-Fix-Is-In
Jirka Staněk

Unknown řekl(a)...

Je to smutné, když svobodní lidé se nemohou domlouvat a stát je špehuje nebezpečnými agenty. Tímto se braní hledání optimální velikosti produkčních jednotek. Každý, kdo dělá něco pořádně ví, jak ho omezuje zákon výnosů a zákon mezního užitku. Není jasné, proč výroba čehokoliv musí mít rozsah dle přání státníku a, úředníků a právníku, když to nikdy přesné neví a vědět nebude. Jediné co je třeba hlídat je svobodný vstup na trh, žádné daně a cla a licence a dotace atd.
Státní kartely a monopoly (měna, právo a spravedlnost, vzdělání a věda,média, obrana, pošty, zdravotnictví atd) právníky nechávají v klidu. Práce mají dost pokud existuje taková podivný nespravedlivý systém. Asi o nich platí to, co napsal Jonathan Swift v Gulliverových cestách.
Doporučuji knížku od Pascala Salina, která popisuje problém s kartely: http://www.libinst.cz/etexts/salin_harmonie.pdf

Anonymní řekl(a)...

žertujete Františku V.? To nebyli svobodní lidé, to byly korporace který se zločinně spolčily. A "optimální dělení produkčních jednotek" spočívalo v tajnym dělení trhů a domlouvání cen, vše pod heslem - náš nepřítel není konkurence ale zákazník
Jestli můžu doporučit, zavřete na chvilku Salina a koukněte se aspoň na film
Jirka Staněk

Jiri Kindl řekl(a)...

Ad J. Libicek:

Zrovna moc velkou analyzu jsem v tom postu nepredvedl. ;o) Dany post mel byt predevsim informativni a pro analyzu nebyl prostor. Otazce kriminalizace kartelu se budu ponekud vice venovat ve spoluautorovem prispevku, na kterem momentalne pracuji s Arielem Ezrachim.

Jinak - ano rezim v UK lze asi povazovat z hlediska kriminalizace kartelu v EU za nejpokrocilejsi (v nekterych ohledech nejvice se blizici US - byt i tak je hodne daleko, srov. napr. absence Grand Jury procedury atp.). I tam jsou ale vysledky prakticky nulove - tedy pokud vynechame Marine Hoses kartel, kde vsak odsouzeni v UK byly vysledkem guilty pleas. Navic, pokud se nepletu, OFT relativne nedavno uvedl, ze z hlediska svych priorit bude uprednostnovat director disqualification orders pred trestnim stihanim. Takze zadny prekotny vyvoj v tomto smeru asi nelze ocekavat.

Jeste poznamku k tomu cl. 12 narizeni 1/2003. Ono zrejme bylo aplikovatelne i pred 1.1. 2010, protoze dle puvodniho trestniho zakona se odborna literatura (zejm. komentare CHBeck k TZ) shodovala, ze poruseni ZOHS bylo mozno povazovat za tr. cin "porusovani zavaznych pravidel hosp. styku" dle § 127 puvodni TZ, byt dane ustanoveni nebylo v tomto smeru pouzivano.

Unknown řekl(a)...

Ad Jirka Staněk>
Jak se kartely zločinně spolčily? Nechci se zabývat zločinci ale společností svobodných lidí. Jestli to jsou zločinci, tak až odškodní postižené a jsou potrestáni. Jinak nikdo nemá co mluvit jak se kdo spolčí a za kolik prodává a nakupuje a dávat pokuty a plánovat výrobu bez souhlasu všech spotřebitelů. To zločinem není. Pokud se takto regulují nevinní lidé, je antikartelová politika jen jistá forma socialistického plánování výroby.
Znám chybnou teorii konkurence na které stojí antimonopolní legislativa. Důležité je zde jednání a ne samotné spolčení. Je jejich jednání(produkce nějaké služby a nabídka na trhu) zločinem. Zřejmě měly nějakou podporu v legislativě, aby násilím mohli ničit nebo potlačovat konkurenci. Potom to sice není případ svobodné společnosti. A zločin je zabraňování jiným vstoupit na trh. Pokud ale nejsou žádné legislativní překážky ke vstupu na trh, pak vstupu může bránit jen stav trhu, tedy ceny vstupu a výstupu a jsme u zákona mezního užitku.
Nechápu tedy, jak tedy ten, co nesvobodu způsobuje, stát, má opět řešit "spravedlivě" co je "zločinné" a co "nezločinné" spolčení.
Potom "zločinné" znamená každé využití státu na ochranu svých vlastních zájmů.
Stát to vyřešit nemůže a vždy poškodí obyvatele minimálně větší chudobou, v horším případě kriminalizaci společnosti. Soudci tomu také nepomůžou, jsou prodlouženou rukou státu, který zasahuje do všech oblastí lidského jednání a deformují ho regulacemi, dotacemi, licencemi, státními monopoly, cly, daněmi a měnovou politikou atd. za požití záměrně chybných ekonomických teorii a pseudomorálky.