úterý 25. března 2014

Pavlína Hubková: Pravidla českého pravopisu pro právníky

Jakožto nadšený amatér ctící pravidla českého pravopisu dělám čas od času pro kamarády-právníky jazykovou korekturu jejich textů. Objevují se v nich jazykové přestupky různé míry závažnosti. V naprosté většině to jsou omluvitelné překlepy či chyby z nepozornosti – pisatel očividně pravidla zná, ale ruka prostě ujede. V některých případech mám ale pocit, že autor vůbec netuší, že to, co napsal, je v rozporu s pravidly českého pravopisu. I to je do jisté míry pochopitelné – od posledního středoškolského diktátu pisatele uplynul nějaký ten pátek a člověk jednoduše zapomíná. Případně dané pravidlo autorovi nikdo nikdy nevysvětlil a on žije ve sladké nevědomosti.

Ač jsou jazykových pouček plné internety, myslím si, že mírná osvěta nikdy uškodit nemůže. Rozhodla jsem se proto čtenářům Jiného práva představit nejčastější či nejzajímavější pravopisné chyby, se kterými se setkávám, v naději, že by to mohlo pomoci těm, kteří snad v jazyce mohou tápat.      
   
·      Od patnáct-ti do osmnáct-ti let?   
Častá chyba, která se středoškolským učitelům a učitelkám prostě nepodařila vymýtit, se týká psaní číslovek. Můžete se tak dočíst, že obviněnému hrozí trest odnětí svobody „od 15-ti do 18-ti let“. Pokud tohle napíšeme, pácháme škodu na korektní podobě češtiny. Stejně tak není správné napsat „od 15ti do 18ti let“. Číslovky patnáct a osmnáct, ač budou ve větě vyskloňované, prostě v numerické podobě žádné koncovky nepotřebují a vystačí si samy. Správně tedy ve větě musí stát, že hrozí trest odnětí svobody od 15 do 18 let (slovy „od patnácti do osmnácti let“). Nic navíc! Naopak pokud vytváříme slova skládáním, je zcela v pořádku těsně k číslovce přilepit další slovo a napsat 5členný senát, 100korunový poplatek či 35letý pachatel. Ani tady se pomlčky nepoužívají. Přijde vám to zvláštní? Každopádně je to v souladu s pravidly.
·      Procenta
I další moje poznámka se týká číslovek. Pokud chceme numericky vyjádřit, že někdo drží devadesát devět procent akcií, napíšeme 99 % (s mezerou mezi číslovkou a znakem pro procenta). Naopak, pokud chceme napsat, že má někdo ve společnosti  devadesátidevítiprocentní podíl, mezeru smažeme a přídavné jméno vyjádříme jako 99%.  
·      Co je malý, to je milý, co je velký, to je lepší?
Velká písmena jsou svět sám pro sebe a pravidla pro jejich užití občas mohou postrádat systém a řád. Proto kdykoli si nejste jistí, doporučuji obrátit se na jazykovou příručku, ve které se dočtete, jak správně napsat například následující: střední Čechy, Středočeský kraj, Evropská unie, Česká republika, Království dánské, Spolková republika Německo, Spojené státy americké, Orlické hory (pohoří), Kašperské Hory (město), Františkovy Lázně, Nejvyšší správní soud, náměstí Republiky, ulice Pod Lipami, evropské soutěžní právo, brněnská univerzita apod.
·      Síla čárky
Pozor na krátké a dlouhé samohlásky v přídavných jménech. Chybějící či přebývající čárka může změnit význam slova. Je rozdíl mezi chladicím zařízením a vínem chladícím se právě ve sklepě, stejně jako mezi řídicím systémem a mužem řídícím auto. Významový rozdíl obou přídavných jmen je podobný jako v případě ovládacího zařízení a ovládající osoby. Prostě první přídavné jméno popisuje účel věci, zatímco to druhé se vztahuje k ději či činnosti.  
·      Svůj k svému
Opakovaně se setkávám se špatným používáním přivlastňovacího zájmena svůj. Pamatujte si prosím jedno pravidlo: svůj se vždy musí vztahovat k podmětu ve větě, resp. k původci děje. Je naprosto správně, pokud se do soudní síně dostavil obžalovaný se svým advokátem, jelikož obžalovaný je podmětem a advokát je jeho. Naopak: pokud soudce přečte rozsudek v celé své délce, vyznívá to tak, že délka se nějak týká soudce, a nikoli rozsudku. Jelikož rozsudek je tu v postavení větného předmětu, přečte ho soudce v celé jeho délce. Pokud bychom větu přehodili do pasiva, pak samozřejmě zůstává svůj, jelikož se tak rozsudek stane podmětem: Rozsudek byl přečten v celé své délce. 
·      Dceřiná společnost
V oblasti korporátního práva je časté chybovat u psaní dceřiných společností. Ač se to na první pohled může jevit tak nějak ochuzené, skutečně není důvod psát ve slově „dceřiná“ dvě N – přídavné jméno je vytvořené od slova „dcera“, které žádné N neobsahuje, nemusíme tedy nic zdvojovat.
·      Ranní, raný, ranný
Naopak slovo „ráno“ již jedno N obsahuje, proto pokud píšeme klientovi, že se kvůli ranní špičce o trochu opozdíme, napíšeme v přídavném jméně N dvakrát. Od ranního občas není daleko k ranému. Ale pozor – v druhém případě se píše N jenom jedno. Raný středověk, rané křesťanství, rané analýzy – nikde se nic nezdvojuje. Slovo ranný sice existuje (ač třeba můj textový editor ho sveřepě podtrhává červenou), ale je to přídavné jméno vytvořené od slova rána. Popisujeme-li krvácení z rány, můžeme napsat ranné krvácení. Častěji se ale vyskytuje ve složeninách – pachatel použil čtyřranný startovací revolver.
·      Sešedše se v síni, počali rozmlouvati nad tím, zdali by bylo lze věc rozhodnouti toliko na základě podkladů písemných.
Na závěr si dovolím vyjádřit své nesympatie ke slovnímu spojení „bylo lze“, které někteří právníci z důvodů mně nepochopitelných s radostí používají.  Z hlediska pravidel české mluvnice je spojení „bylo lze“ naprosto správné. Podle mého názoru je to ale korektní zlo. Nepoužívejte ho. Anebo si dělejte, co chcete, ale já trvám na tom, že v současném textu tento výraz v naprosté většině případů bude vypadat podivně. „Bylo lze“ je archaické synonymum výrazu „bylo možné“. Používají ho milovníci přechodníků a knižních výrazů, kteří to považují za odraz vlastního stylu. Jiní zas demonstrují svou sečtělost a na připomínku, že to asi není česky, šmahem odseknou slovy, že oni přece v mládí četli krásnou literaturu, která se podobnými výrazy jen hemžila, a proto se takové retro kousky napevno usadily v jejich aktivní slovní zásobě. A můžou takoví sečtělí lidé za to, že jsme my ostatní pravděpodobně žádnou kvalitní knihu neviděli ani z dálky, čímž pádem jim nerozumíme? Jistě, že ne. Ale podle mě je účelem textu hlavně zprostředkovat komunikaci mezi autorem a příjemcem. Používání nestandardních výrazů je sice odraz osobitého stylu autora, ale pokud má text sloužit i k něčemu jinému, než je pouhá literární exhibice, měli bychom na čtenáře aspoň trochu myslet a nezatěžovat text přívěšky, které komunikaci ztěžují. Navíc abyste si mohli dovolit vkládat do svých textů retro kousky, musí se do textu hodit a text musí být dostatečně silný, aby to unesl.

***

Psát přesně v souladu s pravidly českého pravopisu není samozřejmě to nejdůležitější. Jenomže pravopisné chyby ruší čtenáře a mohou znesnadňovat pochopení textu. A čím víc chyb do textu nasekáme, tím víc bude adresát pochybovat o úrovni našeho vzdělání, ať už je v jakémkoli oboru. Samozřejmě že chybovat je lidské. Zvlášť při psaní na počítači se překlepům nevyhneme. Někdy se stane, že chceme napsat, co zákon stanoví, ale myslíme při tom na stanový tábor – a chybka je na světě. V jedné verzi napíšeme, že se žalobce a žalovaná dohodli, a při úpravě textu se rozhodneme, že bude lepší, pokud se dohodnou strany, ale zapomeneme změnit přísudek. A své může nadrobit i funkce automatických oprav.

Jak se překlepům a pravopisným chybám vyhnout? Pokud si text po sobě ještě jednou přečteme, některé chyby odhalíme, ale naše oko nemusí fungovat stoprocentně – při sledování vlastního textu máme tendenci přehlížet jednotlivá slova, jelikož si pamatujeme, co jsme napsali. Proto je vždy dobré, pokud po vás nějaký důležitý text přečte další osoba, která možná uvidí víc. Pro případ zvlášť významných textů, jejichž životnost by měla být delší a okruh čtenářů širší, je na místě zvážit účast jazykového korektora. 

42 komentářů:

Jan Vučka řekl(a)...

Článek je fajn a podobných by mělo vycházet na JP i jinde co nejvíce. Ovšem dovolím si podotknout, že místo teoretického pojednání by měl být více zaměřen na každodenní problémy právnické češtiny.
Já osobně, rostu při čtení některých dokumentů, kdy autor je naprostý nevzdělanec.
Vsadím se, že průměrný pracovník českých orgánů nepozná, co je na tučně vypsané větě špatně (omlouvám se za cynizmus, ale ty roky v branži ze mne udělaly cynika).
A až zjistím, kdy vymyslel, že opravný prostředek se podává "do", půjdu mu plivnout na hrob. Pokud si chce někdo stěžovat "do", radím mu, aby si vlezl do sudu stěžoval si do něj.
Něco horšího učiním na hrobě toho, kdo vymyslel psaní výroku jednou větou přes x stránek.

Jan Vučka řekl(a)...

Omluva za překlepy při rychlopsaní ...
Teď mám jedno nesmyslné "kdy" i ve svém textu. :-)))

Jakub Backa řekl(a)...

A za viz se nepíše tečka!

Jan Vučka řekl(a)...

Snad mne můj věk opravňuje k občasným výpadkům paměti: úplně jsem zapomněl na "TENTO"(*)!
Takže:
Já osobně, rostu při provádění čtení některých dokumentů. Vzhledem k jeho obsahu kdy tento byl napsán naprostým nevzdělancem.
P.S. Teď mě napadá vtípek ve stylu Sokalovy aféry. Napsat celý článek na jinak vážné téma tímto stylem a poslat to do nějaké redakce, zda jim to dojde ...

/* Tento - nejčastěji se vyskytující slovo v právnické češtině. Nemá přesně daný význam a používá se jako univerzální pomůcka pro lidi, kteří neumějí vytvořit inteligentní vedlejší větu: Zastihl obviněného, kdy tento učinil ...

Anonymní řekl(a)...

Podnětný článek, opravdu. Přivítala bych ještě nějaké drobné poučení o používání čárek, případně o "typografické" úpravě dokumentu... protože i když je text bez pravopisných chyb, tak absence mezer za čárkami, apod., případně jejich přebytek, mne dokáže téměř rozplakat...

L. Fialová

Tomáš Marný řekl(a)...

Ad Jakub Backa: no a co? Za "fa" (=firma) se taky nepíše čárka, a dokonce se skloňuje!
Postupně jsem pojal podezření, že (nesprávné) používání "fa" je nařízené některým ze zábavným pokynů policejního prezidenta.
Jinak si neumím vysvětlit, proč tuto zastaralou zkratku policisté s tak velkým nadšením (a špatně) používají.

David Štůla řekl(a)...

Doporučuji výborný text o správném psaní češtiny "Ta naše čeština česká":
http://www.typo.cz/databaze/pravidla-a-nazvoslovi/pravidla-sazby/ta-nase-cestina-ceska/

Anonymní řekl(a)...

Jsou pravidla vynutitelnou normou.. no přece nejsou.

proč je např. "od 18ti let špatně" ? Protože to někdo napsal. Beru asi hračku naškrobeným šprtům ,ale pravidla ČP mě fakt nechávají chladným.

Jan Přeučil

Anonymní řekl(a)...

Vučko, co to je průměrný pracovník českých "orgánů"? Připoměl jste mi vyjadřováním někoho ze Svatby jako řemen:-)

Ivan Kolísal

Anonymní řekl(a)...

Díky za milý a přitom poučný článek. :-)
Nedávno jsem se dostala s kolegou do sporu ohledně psaní čárek u s.r.o., a.s. apod.
Dle jazykových příruček se jedná o apozice, tudíž by se právní formy společností měly oddělovat z obou stran čárkami. To se však nesetkává s nadšením právnické obce, která řičí po přesném dodržování názvu společnosti, uvedeném v rejstříku (a to buď bez čárky, nebo s ní).
Situace je opravdu mnohdy zapeklitá :-)!

Kristýna T.

Anonymní řekl(a)...

Psát právní dokumentaci lze i nově a bez stupidních pravidel pravopisu.

http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61915450-zadny-pravni-kecy-gorila-mobil-pise-smluvni-podminky-hovorovou-reci

Roman Stašek

Anonymní řekl(a)...

Teď se v novinách objevily tyto obchodní podmínky

s poněkud atypickým právním jazykem.

MV

Tomáš Marný řekl(a)...

Pozor, něco vám tu chybí! Existují i dialekty právnické češtiny.
Policejní češtinou by ta věta zněla takto:

Dotčený pisatel, tzv. "roste" při realizaci čtení některých dokumentů. Vzhledem k jeho obsahu kdy tento byl napsán osobou NEVZDĚLANEC.

Naopak korporátním jazykem by to znělo:

Jsme hrdí, že společně s našimi partnery můžeme vnímat velmi rozmanité dokumenty našich uživatelů. Rozmanitost a snižování uhlíkové stopy jsou klíčové hodnoty naší společnosti. S cílem ještě více zlepšit efektivitu při vyřizování dokumentů od našich uživatelů jsme zavedli službu KOMPOSTUJ!, která dokumenty vyřídí revolučně novým způsobem, ještě lépe zohledňujícím pravé potřeby našich uživatelů.

Kdo si troufne nést štafetu dále?
Zvládám i jazyk management konsultantů, to bych zde musel mít prostor pro grafiku. Bez boxíků a šipek by to nešlo.

Anonymní řekl(a)...

ad MV : To je naprostá bomba! Poprvé jsem běžný VOP přečetl celý a ještě k tomu jako právník i pochopil :-) Gratulace tomu, kdo to vymyslel a obdiv právníkovi, který se byl nucen pod to se podepsat a svolil se.

Vladimír Lacko

Pavlína Hubková řekl(a)...

Děkuji všem za komentáře.

Ad J. Vučka:
Trochu nechápu, co vám na článku přijde teoretického - schválně jsem vybrala chyby, které v textech udělali/dělají konkrétní lidé (a často mi pak řekli, že dané pravidlo vůbec neznali).
K tomu vašemu příkladu: Věta nedává smysl obsahově, chybná je interpunkce, větná skladba i stylistika. Ale rozhodně bych to nepovažovala za každodenní problém právnické češtiny. Co je na tom specificky právnického? Pisateli prostě a jednoduše chybí schopnost "dát dohromady kloudnou větu". Ano, to je problém a naprosto chápu vaše rozhořčení, pokud něco podobného musíte číst. Ale obávám se, že žádný osvětový článek na JP ani jinde ho vyřešit nepomůže. Pokud mohu spekulovat o příčinách, domnívám se, že autoři takových větných konstrukcí velmi málou čtou (a hlavně v mládí, kdy se jazyková citlivost získává nejvíc, málo četli), a proto jim psaná podoba jazyka dělá velké problémy. Takové lidi nemůžete trestat a nemůžete jim ani zakázat psát. Nejjednodušší by bylo vůbec nic od nich nečíst - ale to si asi v práci dovolit nemůžete. Bohužel si myslím, že to oprávněné rozhořčení je asi jediné, co vám zbývá.

Pavlína Hubková řekl(a)...

Ad D. Štůla:
Výborné. Díky za odkaz.

Ad J. Přeučil:
Jakmile je nějaká norma nevynutitelná, můžeme na ni automaticky kašlat?
"Od 18ti let" je špatně především proto, že je to jazykově nesmyslné. Pokud to rozepíšete slovy, vypadá to takto: "od osmnáctti let". Ale pište si samozřejmě, jak chcete - trestat vás za to nikdo nemůže.

Pavlína Hubková řekl(a)...

Děkuji za odkaz na Gorilu - je to skvělý text, který výborně ukazuje konzistentní používání obecné češtiny. Ano, čeština má kromě své spisovné podoby ještě mnoho dalších vrstev a při různých příležitostech se hodí používání různých variant jazyka. Tohle je trochu odvážné, jelikož u obchodních podmínek bychom čekali češtinu spisovnou, ale rozhodně mě to neuráží. Naopak - výborný marketingový tah.

Ale rozhodně bych neřekla, že je text psán bez jakýchkoli (stupidních) pravidel. Je psán podle vlastních pravidel, kterých se více méně celou dobu drží. Od spisovné podoby jazyka se liší pouze v několika prvcích (protetické V, "ej" namísto "ý", abysme, zkrácené tvary sloves, některé hovorové výrazy apod.), jinak je ale psán velmi precizně. Všimněte si prosím, že se přesně drží pravidel psaní interpunkce (až na několik výjimek, které jsem při letmém čtení zaznamenala), dodržuje shodu podmětu s přísudkem (opět až na asi jednu chybku, ale to bych přičítala nepozornosti při kontrole), v pořádku je i syntax a hlavně - všechny číslovky jsou napsány správně bez "ti".

To není text, který kašle na pravidla. Naopak! Kombinací spisovné češtiny a prvků obecné češtiny vytváří vlastní pravidla, kterých se konzistentě drží (na několika místech bych snad ještě nějaké výrazy poupravila směrem do obecné češtiny, aby to působilo jednotněji).

Takto napsaný text se mi moc líbí. Ale pozor - je třeba vědět, kdy si podobný styl můžeme dovolit a kdy už to nebude akceptovatelné. V daném případě tleskám za odvahu.

Jan Vučka řekl(a)...

Ad Pavlína Hubková: znovu říkám, že podobných článků bych rád viděl a četl víc.
Ale řešit, zda se píše mezera před znakem %, pokládám za věc skvělou pro diktáty do školy, jinak za zcela marginální.
(zájemci o další špílce jich ostatně mají již delší dobu k dispozici plnou kolekci zde)
Vzpomínám si na "výuku češtiny" na škole. Hlavně aby děti uměly odrecitovat hlavní díla Franze Kafky, ale číst je (nebo nedej bože se nad nimi zamyslet), to už potřeba není.
Podobně vnímám rozdíl "šprtat se psaní %" vs "umět psát česky".
V situaci, kdy dvě nejčastěji se vyskytující slova v právnické češtině jsou "tento" a "kdy" (přinejmenším v trestních věcech), vidím priority jinde než ve značně kazuistickém chladicí/chladící omezeného významu.
Ale já jsem ignorant a pouhý dělník práva, tak mé poznámky směle ignorujte.

Anonymní řekl(a)...

Ad Gorila: Mně tedy naopak z té frí a kůl mluvy, vytvořené pod bdělým dohledem zatraceně disciplinovaných a uvědomělých pracovníků marketingového oddělení, píár, kešflou a kdoví čeho ještě "lezou slimáci po zádech". Ale to je věc vkusu, a nic víc.

Pavel Caban

Pavel Hasenkopf řekl(a)...

1. I jazyk se vyvíjí.

2. Jak se může vyvíjet jinak, než odchylkami od normy, které se posléze samy stanou normou? Zvyklost přejde v obyčej a ten pak někdo, kdo si myslí, že k tomu má větší právo než jiní, kodifikuje.

3. A ta kodifikace ostatně vůbec není závazná.

Sám dělám některé chyby zcela vědomě s trvale prostě proto, že se mi to tak líbí nebo mi to přijde logičtější, a dělám to sveřepě dál, i když mi to někdo opravuje. Kamaráda z ÚJČ ze mne občas omývají. Ale jediné, co je podstatné, je srozumitelnost.

Tomáš Marný řekl(a)...

Ad Gorila: pokládám to za podobnou ubohost jako Opráski Sčeskí Hitorje.
Ale chtít v dnešní době po někom, aby chápal, že meze přiměřenosti pro dospělé jsou jinde než pro puberťáky, to je marné. :-/
O tempora o mores!

Jakub Backa řekl(a)...


K vývoji jazyka bych doporučil tenhle vynikající počin na poli "popularizační" lingvistiky :
http://www.amazon.co.uk/The-Unfolding-Language-Evolution-Mankind%60s/dp/0099460254

Pokud jde o psaní mezer před %, mějte mě za nafoukaného škroba, ale já když někde vidím "s 5ti % úrokem z prodlení", tak je to mi z toho šoufl. A to ani není čeština můj mateřský jazyk.

FORTUNA řekl(a)...

Souhlasím obecně s Pavlem Hasenkopfem. Máme pravopis a gramatiku, aby smysluplná komunikace měla deportment, ne jinak.

Čtu dnes: Pátrání po letadle přerušilo mizerné počasí, horká stopa vychládá. Domnívám se, že poslední sloveso, nelze použít v čase přítomném, jen v minulém a budoucím, tedy vychladla, vychladne. Teď stopa chladne.

Stejně tak nelze najít mrtvé tělo, nebo torzo bez hlavy.

Pak mi vadí i: Oženil jsem se svojí manželkou.
Správně je: Vzal jsem si ji za manželku. Nemohu se ženit se svojí manželkou, neboť ona už moje manželka je.

Má na to někdo nějaký názor?

Mirek Vorlický

Anonymní řekl(a)...

ad TM : Naopak, s normálníma VP mají problém i soudci, protože hra na právní jazyk vede k tomu, že tomu nakonec nerozumí nikdo a má to navíc jiné implikace než si pisatelé ve své Judrovatosti představovali.

Tady je vidět, že jim šlo o jasnost a srozumitelnost a nespisovnost je jen forma, která má zabavit. Navíc VP jsou určeny primárně ke srozumění zákazníkovi a ne soudu a těžko může pak soud říkat, že tomu dotyčný nerozuměl, což se u klasických "odborných" VP např. pojišťoven děje, o počtu stránek ani nemluvě.

Osobně v tom nevidím jedinný problém, naopak možná při psaní těchto VP někdo pochopil něco, co judroklasice uteklo. Osvícená to osoba.

Vít Schránil

Anonymní řekl(a)...

to Vorlický : vraťte se všichni do doby národního obrození. Samozřejmě, že se ženíme s manželkou, protože účastníkem manželství je manžel a manželka a to od okamžiku vzniku manželství.

5ti% úrok mi vůbec nevadí. Co by mě na tom mělo vadit ? On to někdo čte jako "pěttti" nebo dělá pomlku před procenty ? Vždyť psaní záměrně špatných i/y nebo v Eng 4 jako "for" je jen ukázka toho, že se funkce jazyka mění a že lze k němu přistupovat kreativně, tj. jako za dob národního obrození. A teď jsem se v tom zacyklil!

Jan Pánek

Tomáš Marný řekl(a)...

Ad VS: a nebylo by lepší psát slušně, aby to nebylo nevkusné, a současně srozumitelně???
Útěk od jedné (pseudointelektuální) pokleslosti k jiné (pseudodementní) pokleslosti je smutným obrazem úpadku dnešní doby!
Bojím se dne, kdy přijdu do banky a úředník mne osloví rádoby gangsta stylem, co jim poradili marketingoví mágové.

Anonymní řekl(a)...

Podle mě nejde o slušnost nebo neslušnost ale jen o absenci spisovnosti (dle měřítek pravidel ČP). Minimálně neslušné je dát zákazníkovi spisovné ale dlouhatánské a právnímu laikovi nesrozumitelné VP se třema dodatkama a pak ještě změněné smlouvou, zvlášt v případě snížení limitů plnění u pojistek a rozhodnčí doložkou v článku 54.

U mě je to obráceně. Já nesnáším panáky v kvádrech, vadilo mě to už na právech, když chodili upocení spolužáci v kvádrech v červnu nebo zmrzlí v lednu a čekali tam v tom na chodbě i několik hodin a vedle nich holka v hadrech, že jsem ji viděl až skoro do žaludku:-) anebo obráceně.
Já šel v riflích nejen na zkoušky ale i na státnice, protože chodím oblečený ne kvůli prezentaci, nejsem produkt stylistického sudia ani nepředstíram protestatskou svázanost (kravata) a uměřenost (uniforma kvádra) , ale kvůli pohodlí. Mně prostě nošení kvádra vadí, potím se v něm, bolí mě z těch bot boty - nebojte vyzkoušel jsem jich několik, na nohy je mi zima a kravata mě škrtí a padá do polévky. Na promoce mě v normálních kalhotách nechtěli pustit dovnitř, podle mě jde sice o nezákonnou svévoli, ale nehádal jsem se s maloměštákem magnicificencí jurisprudencí děkanem a podepsal jim převzetí diplomu a nějaký slibopapír na studijním a tím ušetřil rodiče a sebe od toho zářného zážitku.

Dnes když kvádro nosí už i skladník, o obchodních zástupcích ani nemluvě, jen čekán na dobu, kdy to nositelům dojde... snad se dočkám.


Vít Schránil

Anonymní řekl(a)...

ad VS : souhlasím ohledmě všeobecných podmínek Gorily, jsou totiž daleko srozumtelnější než ty tzv. normální. Zcela vás chápu i ve věci kvádra, dělal jsem si za studií před několika málo lety i takový průřez, ja to s kvádrem je. Např. na architektuře anebo na FJFI CVUT si už odsouhlasili, že na státnice mohou chodit jak chtějí (nesmí jen zapáchat atp.). V kvádru se ani moc nechodilo na VŠE, resp. rifláků je tam poměrně hodně. Na FS se chodilo jen na povinný základ, pak se chodí skoro v montérkách.

Opakem jsou práva a překvapivě FEL, kde se na zkoušku chodí v kvádru. Také mi to přijde trochu směšné, fronta se dá čekat za pohodlnějších podmínek, ale třeba se to tak někomu líbí.

Marek Tichý

Anonymní řekl(a)...

ad MT : díky za podporu. Dokonce jsem se zabýval tím, zda v případě "vhodného" nebo "formálního" oblékání nejde užít ADZ, ale nic použitelného v judikatuře moc jsem zatím nenašel a jak vidím, moc lidem to nestojí za to řešit, prostě se do toho oháknou. Pro mě jde ale o naprostou a zásadní věc a proto jsem se nestal advokátem ani soudcem (nebo dnes spíš asistentem) ani nemohu být v nějaké korporaci s Code Hadr.

Už jsem uvažoval po vzoru některých muslimů a židů, že bych o sobě tvrdil, že moje volné oblékání patří k mé víře anebo že kvádro je "nečisté" a zkusil to před ADZ ve věci diksrimace z náboženských důvodů, ale nakonec jsem došel k názoru, že nebudu ze sebe dělat lháře a našel si práci jinde s tím, že právem se lze uživit i bez kvádra a k soudu chodím jako obecný zástupce v manšestrákách a v kanclu mám rifle.
Nemusím snad ani dodávat, jaký je můj názor na uniformu advokátů u soudu nebo luteránský ohoz ústavních soudců.

Vít Schránil

FORTUNA řekl(a)...

k Jan Pánek 27.3.2014, 9:33

Vím, že jsem někdy trapně úporný
(tenacious), ale tentokrát mi to fakt nedá:

účastník manželství: myslíte jako účastník silničního provozu, nebo účastník zájezdu??

Potom, muž a žena se přece stávají manželé, až když se vezmou, čímž je manželství uzavřeno, ne? což konečně sám píšete.
Manželku jako účastníka manželství si jako účastník manželství fakt tedy vzít nemohu, protože už ji mám!

mirek vorlický

Robert Zbíral řekl(a)...

Ad Vít Schránil a Marek Tichý:

Ač jsem se chtěl hrozně udržet a nepokračovat v unášení tématu postu, stejně mi to k tomu oblékání nedá:

1) Nevím, co na to filozofové, ale podle mého jsou společenské konvence jedním z prvků, který umožňuje společnosti fungovat v přijatelné podobě. Jednoduše nejsme soubor jednotlivců, kde si každý dělá to, co uzná za vhodné.

2) Říkáte, že kvádro na promoci je blbost, ale člověk by neměl mít zapáchající oblečení. Proč první odmítáte, i když se 90 % lidí shodne, že oblek je vhodný? Co když budu tvrdit, že moje čtyři týdny neprané a pozvracené triko je mi pohodlné? Nemohou vaše džíny ostatní pohoršovat stejně jako zápach?

3) Konvence jsou právně nevymahatelné, takže klidně hlasitě pšoukejte na pohřbu, jen je pak třeba stát si za následky. Pokud jste si vybral práci, kde sako netřeba, je to vaše volba a gratuluji vám k ní. Jen pak ze sebe nemusíte dělat ublížence, kterému společnost brání v rozletu, byla to prostě vaše volba.

4) V neposlední řadě, nezlobte se, ale pokud si nedokážete koupit netlačící společenské boty, případně sako z materiálu vhodného i do teplejšího počasí (alternativně si vzít do zimy plášť či bundu), tak už jde o čirou neschopnost z vaší strany nebo pozérství.

Anonymní řekl(a)...

1/ Konvence jistě existují, ale ne všechny mají sjednocovací roli anebo původ. Dříve bylo v rozporu s konvencemi mít dítě bez tatínka, v matrikách najdete i rozdělení na manželské a nemanželské děti. To nemá s unifikací nic společného. Navíc nejde tedy o to, zda připustit konvence, ale o jejich míru na možnost něco dělat/nedělat, např. být připuštěn k promoci, být obhájcem u hlavního líčení anebo soudit.

2/ Abychom se nemýlili, zda se bavíme o doporučených konvencích nebo zákazech, i na škole se mě pokusili nepřipustit ke zkoušce pro mé oblečení, ale nakonec se zkoušející lekl reakce, že si půjdu stěžovat (což bych klidně udělal).

3/ Rozdíl mezi "zvykem" mít kvádro anebo "být pomočený" je v tom, porušením toho prvního nikoho neobtěžuji.

4/ Ohledně výběru věcí se mýlíte, mám ve skříni několik obleků za poměrně vysoké částky a to se týká i bot, ale v dlouhodobější komparaci komfortu s casual to prostě neobstojí. Stejně jako někdo si kvůli typu pleti musí mýt vlasy každý den, tak stejně někomu dělá lépe nenosti tyto střihy oblečení a typů bot.

Vít Schránil

Jakub Backa řekl(a)...

ad Jan Pánek:

Ano, jazyk se vyvíjí. To ale neznamená, že ty vývojové tendence, které komunikaci neulehčují, ale naopak ji nesmyslně komplikují, nemůžeme kritizovat.

ad Gorilí podmínky:

Já se fakt obávám, jak to dopadne, až to bude číst 60letý pan soudce. Ale budiž... Jsem spíše za mírný pokrok, třeba obecné podmínky Zuno jsou srozumitelnější než u jiných bank je tím, že klientovi vykají místo používání třetích osob.

Anonymní řekl(a)...

O 60 letého soudce bych se nebála, ten totiž většinou pro velikost písma nepřeště většinu dnešních VP, takže za něj musí psát rozhodnutí asistent.

Petra Slepičková

Olga řekl(a)...

Ad "Gorila":

Připojuji se ke kritikům těchto VOP - je to pokleslé, plné hrubek, od frikulínů bych čekala více;-) Nevím, co je pěkného (užitečného?) na vulgární češtině, hantec je poetičtější, valašsky by to zas mělo grády...možná je dost lidí, kteří mluví gorilím dialektem, ale pro ty ostatní by stačila spisovná čeština očesaná o zbytečné právnické fráze a předlouhá souvětí.
Krásný víkend všem,
Olga Svobodová

Anonymní řekl(a)...

ad "já byt dopry céstin"

Já "vraždím" u slov - neboť, takže... a konečná je - rozhodnutí se zrušuje

Ke Gorile toliko, že jak jsem uvedl již v jednom blogu, tak i NOZ užívá velmi moderní pojmy:-) a gorila je proti tomu srozumitelná zcela jednoznačně...

Smlouva:
1) Propachtovatel propachtuje pacht pachtýři. Pachtýř se zavazuje platit za to propachtovateli pachtovné.
2) Namísto pachtovného z pachtu může pachtýř propachtovateli pachtnout podílný pacht.
3) Pokud pachtýř propachtuje věc jinému bez propachtovatelova předchozího souhlasu, může propachtovatel vypovědět pacht.


A když budeme přednášet žalobu u soudu tak soudu sdělíme:
Pachtýř se pachtoval na pachtu propachtovatele za pachtovné podílným pachtem. Pachtýř pacht nepropachtoval bez propachtelova souhlasu, tedy propachtovatelova výpověď pachtu je neplatná.

... ale občas mám záchvaty smíchu nad policejním spisem. Zde by autorka jinak výborného postu zjistila, že mluví zcela jiným jazykem :-)

Patrik Šebesta

Anonymní řekl(a)...

ad Olga: hantec je naprostý kýč stejně jako ostavština. Pár vtipů na začátku bylo dobrých, ale dnes to nikoho nebere.

Nevidím moc rozdílu mezi češtinou z gorily a "právničtinou", která měla zprvu sloužit jako jednoznačnější kazyk než obecná češtin a nakonec skončil tím, že se musel sám nejprve nadefinovat (Krupobitím
se rozumí pád kousků ledu vytvořených v atmosféře, opustil a který se vlastní silou rozšířil nebo byl pachatelem úmyslně rozšířen. Požárem není působení užitkového ohně a jeho tepla, žhnutí a doutnání s omezeným přístupem vzduchu ani působení tepla při zkratu v elektri
kém vedení nebo zařízení, pokud se plamen vzniklý zkratem dále nerozšířil. )

Jiří Hnátek

Anonymní řekl(a)...

Nerad se pletu do diskuze, ale skutečně mám pivo v chladicím zařízení, a ne v chladícím zařízení? Pokud nechladí to zařízení, co potom pivo chladí? Aneb abych plynule navázal na předešlé posty - žehlicí prkno a žehlící manželka brání ve výhledu na fotbal. Tady je mi jasné, kdo to vlastně žehlí.

Pan Tau

Anonymní řekl(a)...

Pivo se chladÍ ledem a chladI v ledu. Rozuměno ?

Jan Vedral

Pavlína Hubková řekl(a)...

Chladicí zařízení je zařízení určené ke chlazení, zatímco chladící zařízení je tatáž věc, která právě cosi chladí. Stejně jako je žehlicí prkno určené k žehlení a žehlící žena pak osobou, která žehlí. Anebo ještě jeden příklad: Vidíme kropicí vůz kropící zaprášené ulice. = Vidíme vůz určený ke kropení, který právě kropí zaprášené ulice.

Ano, může se to jevit jako marginální problém, který dorozumívání nezatěžuje tolik jako neschopnost napsat kloudnou větu. Případně může záměna vyvolat úsměv (pokud někdo napíše, že mu žehlicí manželka brání ve výhledu, budu si pravděpodobně myslet, že má kromě ní také uklízecí manželku, šicí manželku, prací manželku... ). Ale to přece neznamená, že podobné jevy můžeme s klidem označit za bezvýznamné a nevěnovat jim pozornost. Jazykovou neohrabanost některých jedinců samozřejmě nevylepší to, že budou dodržovat správné psaní mezer, číslovek a dlouhých a krátkých samohlásek. Na druhou stranu jsem ale přesvědčená, že když už si na textu sami dáváme záležet, je dobré dodržovat i ta "marginální" pravidla, abychom příliš neobtěžovali citlivé oko čtenáře.

Petr Jedlička řekl(a)...

Oceňuji zejména komentář k úžívání zájmena svůj. Trhá mi uši i oči,
když na jeho místo někdo tlačí jiná zájmena. Ovšem výrazu být lze se musím
zastat. Nepřijde mi, že by na něm bylo něco archaického. Působí možná
strojeně, ale používá se napříč odborným stylem, je tedy stále živý, řekl bych. Ale je to určitě otázka na textovou statistiku.

Naprosto souhlasím s názorem, že je vždy třeba reflektovat cílovou skupinu.
Například do komentáře k zákonu nebo do odborné eseje určitě vysoký
literární styl patří. Do článku pro právní laiky nebo do podání soudních
i úředních spíše ne. Na druhou stranu myslím, že je apriorně chybná idea, která mám dojem vyplývá z textu výše, že vznosné vyjádření implikuje jazykové sebeukáječství nad vybroušeností vlastního slohu. Přeci jenom, jazyk je jisté kulturní dědictví a jeho kultivovanosti a propracovanosti bychom si jako čtenáři měli vážit, ne za ním hned vidět nabubřelost autorovu. Jazykové ozdoby jsou samozřejmě limitovány požadavkem srozumitelnosti stojícím na prvním místě. Ale pokud tuto srozumitelnost způsob vyjádření svojí ozdobností neohrozí, nevidím důvod, proč se pozastavovat nad tím, že autor textu využil výrazu "bylo lze" nebo jiného prvku vysokého literárního stylu, i když to nutně neměl zapotřebí. Važme si jazyka pro jeho estetiku a rozmanitost. Bohatost jazyka je jedním z pilířů práva.

Petr Jedlička řekl(a)...

Oceňuji zejména komentář k úžívání zájmena svůj. Trhá mi uši i oči,
když na jeho místo někdo tlačí jiná zájmena. Ovšem výrazu být lze se musím
zastat. Nepřijde mi, že by na něm bylo něco archaického. Působí možná
strojeně, ale používá se napříč odborným stylem, je tedy stále živý, řekl bych. Ale je to určitě otázka na textovou statistiku.

Naprosto souhlasím s názorem, že je vždy třeba reflektovat cílovou skupinu.
Například do komentáře k zákonu nebo do odborné eseje určitě vysoký
literární styl patří. Do článku pro právní laiky nebo do podání soudních
i úředních spíše ne. Na druhou stranu myslím, že je apriorně chybná
idea, která mám dojem vyplývá z textu výše, že vznosné vyjádření
implikuje jazykové sebeukáječství nad vybroušeností vlastního slohu.
Přeci jenom, jazyk je jisté kulturní dědictví a jeho kultivovanosti a
propracovanosti bychom si jako čtenáři měli vážit, ne za ním hned vidět
nabubřelost autorovu. Jazykové ozdoby jsou samozřejmě limitovány
požadavkem srozumitelnosti stojícím na prvním místě. Ale pokud tuto
srozumitelnost způsob vyjádření svojí ozdobností neohrozí, nevidím
důvod, proč se pozastavovat nad tím, že autor textu využil výrazu "bylo
lze" nebo jiného prvku vysokého literárního stylu, i když to nutně neměl
zapotřebí. Važme si jazyka pro jeho estetiku a rozmanitost. Bohatost
jazyka je jedním z pilířů práva.