Pozvánka na přednášku: Matej Avbelj, Post-modernity of Transnational Law and Legal Pluralism
Center for Law and Public Affairs (CeLAPA) Vás srdečně zve na přednášku na téma: "Post-modernity of Transnational Law and Legal Pluralism", kterou přednese Matej Avbelj a která se koná 11. dubna od 10:00 hod v budově Ústavu státu a práva (Národní 18, 7. patro). Registrace: agha@ilaw.cas.cz
This paper advocates a unique understanding of legal pluralism conceived of as a principled legal framework. It explains why this conception of legal pluralism best fits in descriptive, explanatory and normative terms the contemporary post-modern legal condition. The latter has come about and is characterized by the outgrowth of law beyond the state and the consequent emergence of a plurality of legal orders, regimes and orderings, which make up the phenomenon of transnational law. Transnational law and its practices have been theoretically approached through different frames, most notably through the lens of constitutionalism. This paper strives to avoid the epistemic turf war of prestige between constitutionalists and pluralists. Rather than dismissing constitutionalism, it does recognize the plausibility of the constitutional accounts in responding to the post-modern legal condition, but shows how and why exactly legal pluralism, conceived of as a principled legal framework, should be preferred over constitutionalism in framing the transnational realm of law.
For registration please contact: agha@ilaw.cas.cz
29 komentářů:
Někdo tomu textu rozumí nebo to je taky Sokalova aféra?
Asi alter ego pana Vorlického.
Marek Dlábek
...máš to marný, Tomáši. Nikdo tu raději barvu nepřizná. Páč vím, co to je stát sám, a páč mám sociální cítění, tak já tomu také nerozumím. Připadá mi to jako z jiného textu náhodně vybraná a pak jinak seskupená slova, jejichž význam autor ne zcela pochopil.
Mirek Vorlický
Podle describu předpokládám, že součástí přednášky bude úvodní kolektivní zakouření, protože jinak si masivnější prezenci ani nedovedu představit. Počítám, že i písemné materiály přednášejícího budou vonět podobně. Na druhou stranu nemůžeme všichni hledat lék proti rakovině, když tady čtu ty grantové přihlášky.
Ludvík Hnátko
Zlomyslně bych řekl, že když to sem dal Jan Komárek, tak by Jan Komárek měl doložit, že ten text dává smysl.
Já bych řekl, že to generoval počítač a je to joke, ale protože se ten pán specializuje na Government, European and Transgender Studies, nevylučuji, že to myslí fakt vážně.
Pokud jde o hulení, znám lidi, kteří si dají pořádného špeka a pak si pustí Teletubbies. Údajně je to pak úžasná zábava (nemohu posoudit z vlastní zkušenosti). Takové trávení volného času má minimálně tu výhodu, že na to nepotřebujete granty a ústavy.
Dál jsem si ho do vyhledávače a ten člověk existuje a dokonce to myslí vážně. Beru tedy zpět, ale pozvánku bych vzhledem k jejímu obsahu přiřadil do Rarit a za sebe jsem rád, že někdo navazuje na tradici představení divadla Cimrman, a to hluboce promyšenou i když ne tak zjevnou a hunpolácky-řácháckou formou. Člověka tak trochu znovu překvapí, čím vším se lze uživit.
Ludvík Hnátko
Z toho, že bych měl cokoliv dokládat v internetové diskusi na JP, či kdekoliv jinde na Internetu, mě dokonale vyléčily moje předchozí zkušenosti. Když ale přijdete na CeLAPA, můžeme se o tom pobavit osobně. Budu se těšit.
Jsem starší ročník (1952) a trochu mi ten zmatený název připomíná výplody českolovenské akademie věd na konci 70.let. Práce se vyznačovaly tehdy maximálizací cizích termínů, marginálním významem nebo dokonce užitkem a minimální srozumitelností. Všechno se tak nějak vrací do původní formy stejně jako já, řekl by asi klasik Viktor Knapp.
Michal Hájek
Řekl bych, že je to obdoba korporátního ne-jazyka, který jsem zmiňoval v komentáři pod přípěvkem Pravidla českého jazyka pro právníky.
Já starší ročník příliš nejsem (1988), ale přesto určitou skepsi se svým jmenovcem sdílím. Připomíná mi to bonmot připisovaný Albertu Einsteinovi (jestli to kdy řekl, nevím, ale je to trefné): "If you can't explain it simply, you don't understand it well enough."
(jiný) Michal Hájek
Milý pane Hájku (ročník 1988),
poněvadž Vaše jméno znám se seznamu „Nové vlny“, dovolil bych si nejprve jednu radu: že něčemu nerozumíte ještě neznamená, že je to nesmysl. Osvědčilo se mi to jak na Oxfordu, tak později na LSE (a obecně v životě).
Pokud se tu někdo dovolává tzv. Sokalovy aféry, měl by si uvědomit jeden rozdíl: pokud někdo z vědecké komunity označí určité praktiky v rámci jiné vědecké (či intelektuální) komunity za nesmyslné, může to mít nějakou vypovídací hodnotu.
Pokud však někdo, kdo zřejmě v životě nečetl (a ani neslyšel) o debatě o charakteru transnacionálního práva, o postmodernitě v právu anebo ústavním a právním pluralismu, říká, že nerozumí abstraktu příspěvku z téhle oblasti, říká tím něco hlavně o sobě.
V zásadě mi vůbec nevadí něčí neznalost a ani to, že moje zájmy nesdílí (a Derrida také není můj šálek kávy a v mnohém s Matejem a jeho analýzou nesouhlasím). Vadí mi však internetoví všeználkové, kteří mají potřebu komentovat cokoliv, co podráždí jejich dojem o vlastní genialitě, který většinou ovšem nepřežije žádnou debatu mimo internetové fórum.
Jak jsem psal výše, nemyslím, že by můj komentář jakkoliv ovlivnil Vaše předřečníky – na přispěvatele Jiného práva, byť „mladé pušky“, bych si ale dovolil mít jiné nároky.
Nic to samozřejmě nemění na tom, že kdokoliv může na Matejovu přednášku přijít a tam si to můžeme vysvětlit přímo.
Myslím, že smyslem pozvánky není náhodný soubor cizojazyčných výrazů, ale schopnost někoho přitáhnout. Pokud nebudu hnidopich a vynechám hrubku v názvu přednášky, pak je zde problém, že tomu popisu nikdo nerozumí, protože je prostě o ničem. Umlčovat a urážet diskutující umí každý, evidentně i vy, i když jste přitom neopomněl jakoby náhodou zmínit svoje záseky na pažbě, tj. univerzitu, kde získal titul Kadífo syn a kde je možné si PhD titul celkem levně koupit. Tím jste však zde nic nikomu nevysvětlil, jen spíš naznačil víc než jste chtěl. Pro začátek doporučuji najít si název Kadáfího disertačšky na LSE:-)
Jan Hanzelka
Proč by se dělník ve šroubárně nemohl posmívat nesrozumitelnosti Vergiliovy latiny?
Kdosi napsal na konkurenčním webu , že někteří jinoprávnící po zisku akademických a justičních korýtek duševně zestárli :-) a trpí některými vlastnostmi pseudovědecké komunity, především nedostatkem vtipu a nepochopením kritiky a ironie.
Ano, možná nerozumíme transnacionálnímu právu (pro laiky je to součást mezinárodního právo srovnávacího) ani postmoderně (kdysi moderní výraz pro nepochopenou současnost) anebo právního pluralismu (prostě víc norem najednou), ale rozhodně člověk podle počtu článků autora a po přečtení pár z nich pozná, že toto bude ukázkový blábol osamoceného chromnického psavce proti kterému byl Boguszek seriozní vědec.
A je dobře, že se mladá vlna nebojí těchto fosilií a napíše, co si myslí.
Jana Pekařová
Tome, vtipné, ale moc to nesedí anebo vy analogizujete projev Vergilia a tento vědecký poklad ?
MD
Nejlepší flejmy jiného práva byly vždy vyvolány nějakou bezvýznamnou blbostí. Takže jako konkurenční akci nabídnu povánku na pátek Povstávání živého jazyka aneb aplikovaná lingvistika pro matky Michaely Zemkové.
Dne 28.3. 2014 ve 14 hodin v seminární místnosti katedry filosofie a dějin přírodních věd (V7 P26) proběhne v rámci tradičních pátečních seminářů .
Sice tam nebude nikdo z Oxforda anebo LSE, zato účastníci seminářů mají v průměru 5 článků ročně v publikacích s Impact Factorem, o kterém se může panu Komárkovi a jeho jihoslovanskému kamarádovi jenom zdát :-)
Jindra Ostrá
Jak tak koukám na pozvánku na přírodovědeckou fakultu, doporučil bych zdejším diskutérům vzhledem k tématu diskuse více tento termín
11.4. Pavel Materna, Břetislav Fajkus: Jsou pojmy mentální entity?
Jiří Hanus
ad TM : po prvním přečtení to na mě působí také jako Sokal.
Andrej Lečko
Kurnik byla to pouze pozvánka na přednášku! Není to povinné, komu se to nelíbí, ať jde třeba na play-off extraligy ledního hokeje, seminář z jaderné fyziky nebo balet (raději v obleku...).
Nerozumím, proč se hned přechází do osobní roviny. Dr. Avbelja nikdo neplatíte, zjevně se tím co dělá uživí, protrestejte ho svou neúčastí (viz výše) nebo mu zkuste jeho "pomatenost" vymluvit osobně (viz Honzovo doporučení). Stejně tak si ale myslím, že i přispěvovatel Jiného práva má právo říct, že se mu abstrakt zdá nepochopitelný, aniž by byl hned obviňován z neznalosti a nutnosti více číst.
Když už jsem v ráži, tak aniž bych vůbec otevíral diskuzi o nesrovnalosti práva a přírodních věd z hlediska publikací, u kolegyně Zemkové vidím jeden zářez v IF za posledních tři roky (http://web.natur.cuni.cz/filosof/cs/clenove/362-zemkova.html), to má do pěti za rok dost daleko :-)
PS: A co na to vlastně zmiňovaný Sajf Kaddáfí? Pomůže mu postmoderní právo? (http://www.icc-cpi.int/iccdocs/doc/doc1745561.pdf)
Na semináři bude i prof. Václav Hořejší :-), psala jsem o průměru. A jinak kvádro tam opravdu nikdo nenosí.
Jindra Ostrá
Roberte,
myslím, že v mnoha ohledech se mýlíš. Samozřejmě že nikdo neplatíme dr. XY, samozřejmě že se s ním můžeme jít hádat osobně nebo ho trestat svoji absencí, ale takto by každé diskusní forum skončilo, protože by v podstatě každému mělo být jedno co dělá ten druhý. Diskuse je ale přeci založena na tom, že je o čem psát a že navzájem na sebe reagujeme.
Nikdo se přeci do osoby dr. XY nepouští ale je kritizována pozvánka, resp. popis jeho přednášky s tím, že to vypadá na to vyleštěné ... a zbytek jsou jen typicky české sarkastické konotace. Pokud si myslí Honza Komárek, že to bude vědecká bomba, nemám s tím tvrzením v zásadě problém, ale s jeho argumentací, že by měl někdo předtím uznat smysluplnost podobných pojednání spojenou s tvrzením o nevědomosti kritika, toho moc nedokázal. Spíše to připomíná sektářství.
Já si osobně při své skromnosti myslím, že vím, o čem to cca bude, nevidím v tom nějaký objev nebo nějakou vzácnou myšlenku, takže si také při své odvaze myslím, že ten název je prostě v podstatě úzkou skupinou očekávatelný fake zakrývající nedostatek vlastní invence, tj. je nepravděpdobné očekávat, že když si dal tak málo práce s názvem a především popisem, že bude za něco stát i obsah. Je jen dobře, že se z toho umíme dělat legraci.
Patrik Lažňovský
Jan Komárek: Však jsem neřekl, že je to nesmysl. Jen, že je to (podle mého názoru zbytečně) složitě napsané. Toť vše. Ale za radu děkuji.
Michal Hájek
Musím říct, že z nynější diskuse mám úplné "déjà vu". Konkrétně odkazuji na diskusi pod příspěvkem J. Přibáně k tématu Právního symbolismu: http://jinepravo.blogspot.cz/2007/05/prvn-symbolismus.html
Do tohoto typu diskuse se ani moc nechce zapojovat. Nicméně z hlediska pochopitelnosti určitého textu jde přece také o to, komu je daný text určen. Například když se mi jeden můj známý matematik snažil vysvětlit tzv. "twister theory" nechápal jsem z toho prakticky nic (rozhodně bych však nebyl schopen říci, že je to blábol či "Sokal"). Obdobně bych si asi netroufal hodnotit texty, já nevím, třeba z jaderné fyziky. U společenských věd mi ale přijde, že mnoho lidí má jaksi pocit, že by to mělo být napsáno tak, aby tomu rozuměli i ti lidé, co nemají příslušnou specializaci. Takový názor nesdílím. Míra specializace ve filosofii, včetně té právní filosofie (popř. příbuzných oborech) je značná, což pochopitelně snižuje její obecnou srozumitelnost pro "nespecialisty". Přijde mi, ale že to platí o většině oborů.
Okopíruji tady, co jsem k problematice sdělnosti psal 1.6.2007 pod tím příspěvkem Jirky Přibáně:
Jinak co se tyce sdelnosti jednotlivych prispevku. Je to opravdu obtizne - kazdy z nas blogeru mame urcitou specializaci. Nejsme novinari, nepiseme pro masy ... abych se priznal, prijde mi, ze hlavne piseme tak nejak pro sebe a jsme radi, ze to tu a tam zajima i jine lidi.
Ja treba osobne to vidim na svych prispevcich z oblasti soutezniho prava - mam pocit, ze komentare k nim bych spocital na prstech jedne ruky, a to jsem nikde nepsal o nicem, co by bylo extra obtizne a vyzadovalo velkou 'background' znalost z daneho oboru.
Nevim ... treba kdybych sem napsal prispevek na problematiku vymezeni pojmu 'jednani ve vzajemne shode' v oblasti soutezniho prava, zejm. jeho odliseni od tacitni koluze na oligopolnich trzich a diskutoval to na pozadi akademicke diskuse, zda pouzit tzv. 'Gricean approach', popripade ho nejak modifikovat (napr. clanky od Oliver Blacka) anebo jit jen kazuistickou metodou analyzujici case-law ruznych instituci, asi by to take hodne lidem (mozna vetsine) pripadalo nesmyslne. Smeroval by vsak muj prispevek 'odnikud nikam'? Byl by to duvod pro odsudek? Verim, ze ne ... proste by jen mozna byl psany pro urcity uzsi okruh ctenaru.
Obdobne je to asi tak i s pravni sociologii (byt moje znalosti o ni nejsou nijak zazracne) - dany obor proste pouziva svuj slovnik a ne vse se da - na 1000 slovech - sdelit jasnou a 'lidskou' reci, jak by si asi pral ctenar, ktery se v danem oboru vubec nepohybuje.
Myslím, že výše uvedené stále platí.
k Jiří Kindl, 28.3.14, 17:30
No, společenské vědy jsou vědy, které se týkají společnosti. Navíc právo, ve smyslu práv a pravidel, kterými členové společnosti disponují, respective mají se řídit, není ani tak věda, jako způsob života. Je tedy tuplem třeba, aby projevy práva, teď jako řemesla, byly srozumitelné pokud možno všem, kdo mají zájem. Jak jinak si vysvětlit neznalost zákona neomlouvá?
Za nepochopení twister theory nikdo pokutu nedostane, ani na něj nebude vyhlášena exekuce, ani mu nikdo nesebere děti, protože při jejich výchově porušuje zákon.
Ještě dodám, ať se přihlásí ten, kdo si myslí, že zde kritizovaný text je mu určen.
Pro další čtení doporučuji novináře jménem Goorge Orwell a pro jen česky mluvící K H Borovského.
Mirek Vorlický
Ad Mirek Vorlický:
No a v tom bych s Vámi souhlasil, pokud by se jednalo o text, který by měl mít Vámi zmiňovanou povahu (srozumitelnost pro adresáty práva), např. soudní rozhodnutí, text zákona atp. S tím by dle mého názoru souhlasil právě třeba i Honza Komárek. Viz např. jeho také hodně starý post: http://jinepravo.blogspot.ie/2007/05/v-samotnm-zkladu-strukturlnho-principu.html
Ale text Mateje Avbelje přece není takové povahy. Není určen obecně pro adresáty práva, ale pro právní vědce, filosofy, ústavní teoretiky, atp. Za neznalost teorií právního pluralismu totiž opravdu nikdo pokutu nedostane, ani na něj nebude vyhlášena exekuce, ani mu nikdo nesebere děti, abych použil Váš příměr.
Rozlišujme prosím "právní vědu" od práva.
Anebo si myslíte, že texty třeba J. Raze, N. Luhmana, Habermase nebo třeba J. Finnise (a mnohých dalších) mají být srozumitelné "každému", protože spadají do oblasti společenských věd a týkají se práva, a když takové nejsou,tak jsou špatné?
Všem, kteří nerozumí úvodnímu textu pozvánky nebo tomu linkovanému p.Kindlem, bych sdělil, že porozumění není otázka slabší inteligence, postoje nebo dokonce matného vzdělání v oboru, jak se zde někdo snaží naznačit. Ten problém tkví v preferencích vnímání. Stejně jako obchodníci dobře vědí, že cca 70% lidí vybírá a kupuje nebo vnímá ostatní především očina, 20% sluchem a cca 10 % dotykem, tak dobrý profesor matematiky ví, že cca 10% studentů má abstraktní myšlení a je schopno poruzmět např. tzv. primitivní funkci, lemátkům atp. dalších 40% porozumí geometrickému významu, protože vnímají dobře zobrazitelné věci, ze kterých už symboliku dovodí a věci porozumí, zbytek se to musí naučit max. nazpamět.
Podobné je to s těmito symbolickýma, abstraktníma a nededuktivníma textama. Na to prostě musíme být stavěný a není to otázka hodnoty člověka, jeho IQ. U mě to začalo při čtení Patočky a některých jiných moderních filosofů ale také např. u sociologie a přestože jsem rozuměl každému slovu ve větě, význam věty jsne jednoznačně nepochopil. A protože jsem byl schopen celkem bez větších problémů pochopit Platona, TQ a ale i některé moderní filosofy atp. abstraktní matamtiku, právní logiku i přírodní vědy (např. kvantovou fyziku ale bez matematické symboliky) , tak jsem začal pátrat v čem je problém. Trvalo mi to asi 5 let než jsem našel někoho, kdo o vzdělání a podstatě didaktiky něco věděl a udělal se mnou několik kognitivních textů, ze kterých vyplynuly slabší a silnější stránky.
Pak už šlo jen o to najít někoho, kdo sdílí pdoobnou charakteristiku vnímání a nějak se danou věcí prokousal a pochopit věc přes jeho spisy, články atp.. Trochu si myslím, že typ vnímání souvisí nějak i s preferencemi, protože i když jsem pak danná díla a myšlenky pochopil, povětšinou jsem argumentům neuvěřil a viděl jsem na tom mnoho chyb. Ale už jsem si dovedl alespoň představit, že moje námitky v diskusích nevidí a nechápe i druhá strana.
Václav Kasal
Soudruzi, vydali jsme seznam zakázaných předpon. Však my ho umlčíme, intelektuála.
Z Jirkových poznámek na mě dýchly staré časy – a stejně jako on jsem měl silný pocit déjà vu při pročítání komentářů pod tímto postem. Vždycky, když se něco podobného na JP objeví, tak váhám, zda něco psát či ne – poněvadž skutečně nevěřím, že někoho lze přesvědčit v diskusi na internetu. Kdysi o tom hezky psal Cass Sunstein v článku „Neither Hayek nor Habermas“ – od roku 2007, kdy ten článek vyšel, jsem se o tom mnohokrát přesvědčil.
Blogy jsou výborná platforma pro (sebe)propagaci (také hovořím z vlastní zkušenosti:-), pochybuji však, že komentáře - bez silné autorské kontroly - nějak obohacují veřejnou diskusi. Výjimky samozřejmě existují a řadu takových debat lze nalézt i tady na Jiném právu – ty ovšem nezačínají sarkastickými povýšenými komentáři na adresu pozvánky na přednášku.
Proto si na rozdíl od pana Patrika Lažňovského nemyslím, že je potřeba diskutovat pod čímkoliv a jakkoliv. Pokud tu někdo zcela váže začne rozebírat, proč například Matejův argument o „jedinečném chápání právního pluralismu jako principiálního rámce“ není vůbec jedinečný, rád s ním o tom budu debatovat. (Matejův paper jsem nečetl, tak nevím, jen na „první dobrou“ mám pocit, že se vrací k diskusím z roku 2006-07, kdy jsme rozebírali, do jaké míry je ten který autor skutečně pluralista, když navrhuje nějaké překlenovací principy, jako např. Miguel Maduro a jeho pragmatické „contrapuntal law“, anebo Mattias Kumm s dworkinovským „best fit“ constitutionalism. A trochu překvapivě přichází s něčím, co tehdy odmítal.)
Rozhodně také netvrdím, že je Matejův paper nějaká „vědecká bomba“ – ale zároveň mi přijde dost ubohé dělat si legraci (nebo jen nějaké závěry) z abstraktu – který naprosto souhlasím, není psaný s ohledem na někoho, kdo z dané oblasti nic nečetl. Proč by ale měl?
Vysvětlovat ovšem něco lidem, kteří mají jasno, že transnacionální právo je „součást srovnávacího práva mezinárodního“, postmoderna je „kdysi moderní výraz pro nepochopenou současnost“ ap. mi přijde opravdu jako ztráta času. A vlastně mi nevadí, pokud mě považují za „duševně zestárlého“. Ve zpětném pohledu mi mladická radikalita, postavená hlavně na neznalosti, přijde dost nesympatická.
Říci právníkovi, že není rozumět, co míní sdělit, je stejné jako říci truhláři, že jeho stůl se kýve, instalatérovi, že voda opět neteče, nebo dopravci, že správný balíček nedorazil na správné místo ve správný čas.
Právo = nutnost mít solidní základ, ve výsledku vždy musí končit závěrem, zda jednotlivec / stát má právo / povinnost něco činit. Jakákoli neurčitost a nesrozumitelnost je tak problémem, ne něčím co, je možno instinktivně hájit.
K uvedenému přistupuje fakt, že to je jen výsledkem relativní absence moci v EU, popisovat takto vztahy např. mezi Ruskem a Ukrajinou by asi nešlo.
J. Kindl:"Anebo si myslíte, že texty třeba J. Raze, N. Luhmana, Habermase nebo třeba J. Finnise (a mnohých dalších) mají být srozumitelné "každému", protože spadají do oblasti společenských věd a týkají se práva, a když takové nejsou,tak jsou špatné?"
Ano, přesně tak. Je to složité nazývání jednoduchých věcí lidmi, co se ještě ve 30, 40 atd. letech nechávají za toto živit.
Okomentovat