Memorandum o dočasném přidělování a překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu
Nejvyšší správní soud zveřejnil na základě rámcového dokumentu nazvaného „Memorandum o dočasném přidělování a překládání soudců k Nejvyššímu správnímu soudu“ (tzv. „Memorandum II“) nabídku dočasného přidělení soudců k tomuto soudu.
Nabídka konkretizuje „Memorandum II“, uvádí bližší podmínky pro dočasné přidělení s termíny přidělení, popisuje průběh a obsah přidělení včetně formálních náležitostí přihlášky. Nabídka cílí na dvě skupiny soudců: první skupinou jsou soudci již působící ve správním soudnictví na krajských soudech a druhou skupinou soudci okresních, krajských, vrchních soudů, případně soudci Nejvyššího soudu, kteří mají zájem o veřejné právo a zvažují případné profesní působení ve správním soudnictví.
„Smyslem institutu dočasného přidělení v podmínkách Nejvyššího správního soudu je jednak zkvalitňování práce správních úseků krajských soudů v rámci celoživotního vzdělávání soudců, ale též hledání vhodných kandidátů pro doplňování správního soudnictví, a to mezi soudci správních úseků krajských soudů a případně rovněž mezi soudci obecných soudů. Dlouhodobým záměrem je obměňovat a doplňovat soudcovské řady tak, aby soudní sbor Nejvyššího správního soudu byl rozmanitým a reprezentativním tělesem, složeným z kompetentních a důvěryhodných osobností,“ říká o nabídce předseda Nejvyššího správního soudu JUDr. Josef Baxa. Plné znění nabídky dočasného přidělení si můžete přečíst zde.
11 komentářů:
Hezké, ale totálně netransparentní je role soudcovské rady při výběru, která je fakticky jen prodlouženou rukou šéfa soudu.
Jan Vrchota
Tak to opravdu velký a hluboký omyl. Možná to tak někde u nějakého soudu je, možná to tak vypadá po přečtení zákonné úpravy postavení soudcovských rad, ale v podmínkách Nejvyššího správního soudu je realita zcela jiná.
Josef Baxa
A to si dovoluje objektivně hodnotit ten, kterému je rada podřízena :-) o absenci argumentů ani nemluvě.
Pokud by soudcovská rada k něčemu, žádala by vyhazov pro všechny činovníky NSS, kteří byli aktivní v justici před rokem 1989. Zde se jen opakuje slovenský model.
Jan Vrchota
Já nehodnotím objektivně, ale subjektivně, prosím nepodsouvejte mi něco, co není pravda. Vycházím z vlastního poznání vztahů mezi radou a předsedou soudu, tak, jak se vyvíjely v posledních 11 letech. V současné době funguje již v pořadí třetí rada a její složení se postupně obměnilo. Soudcovská rada je sice podle zákonné koncepce poradním orgánem přededy soudu, ale její legitimita se rovněž odvíjí od pléna soudu, kterým je volena. Předseda soudu nemá žádný vliv na její složení, natožpak aby do ní dosazoval nějaké nohsledy. A nevšiml jsem si Vašich argumentů k tvrzení o prodloužené ruce šéfa soudu. Stejně jako o tvrzení o opakování slovenského modelu v našich podmínkách. Nebo jsem nějaké argumenty přehlédl?
Josef Baxa
Nedovedu se sice vyjádřit k teorii prodloužené ruky, fascinující pro mě jsou však přírůstky na NSS za rok 2013, které tak nějak v mém subjektivním vnímání nesplňovaly podmínky ustanovení § 122 SŘS (arg. "přeložen", "soudce"), aniž na ně dopadalo některé z ustanovení § 126/3,4 téhož předpisu. Proto jakékoliv memorandum toho typu vítám
P.D.
Souhlas předsedy NSS s přidělením k NSS je sekundární důležitosti, má být pojistkou, ne podstatou kolem, které se vše točí.
Soudce NSS má vybírat exekutiva, takto podobně by měl vypadat program ministerstva spravedlnosti, ale ze strany NSS působí sebestředně až směšně:
Memorandum I aneb jaké jsme morální jedničky
Memorandum II aneb jak morální jedničky mezi sebe přijímají další morální jedničky způsobem, že když se osvědčí budou povýšeni neboli senát ve složení 2 + "musím se líbit."
K poslední větě o kompetentních a důvěryhodných osobnostech bych jen s lehkostí sobě vlastní podotkl, že těžko může nabýt důvěru člověk pod 40 let, pokud za "důvěru" nepovažujeme akademické pisálkovství a pitoreskní českou titulománii, která se t.č. stává vstupní branou do justice.
Steně jako v Německu 25 let pod 2WW už nemohl být soudcem nejvyššího soudu bývalý nacista by i u nás mělo dojít k nucenému odchodu bývalých komunistů z justice. Na NS je to téměř třetina lidí na NSS skoro polovina, u US je to dokonce sám předseda a dalších 5 kousků. Smutné vyrovnání se s minulostí.
Na druhou stranu uznávám, že porevoluční rychlokvasné postupy noname soudců z okresních soudů na VS a NSS toho také moc pozitivního nepřinesly. Ti lidé dnes zestárli, dostali se na úroveň revoluci přeživšich soudruhů a mají problém vůbec přečíst NOZ a při představě, že ho budou i judikovat se mi otvírá nůž v kapse.
Michal Havela
Je skvělé, že po prvním memorandu následuje toto druhé, které -- vedle snahy o férový proces -- vysílá 2 konkrétní substantivní zprávy: (1) vážení kolegové krajští správaři, budeme rádi, když se k nám občas podíváte; a (2) vážení kolegové nesprávaři, třeba by Vás správní právo mohlo bavit, máme o Vás zájem, zkuste to.
Vážně nemyslím, že by NSS byl zrovna slonovinová věž, ale přesto by mohlo stát za úvahu: neměli/nemohli by i soudci NSS jít cca. 1x za deset let na dočasnou stáž ke KS?
Ad Jan Petrov
to by bylo docela fajn. Sloužil jsem přes deset let na KS, teď jsem již více než deset let na NSS, takže ten správný čas (1x za deset let) už nastal. Jen ty spisy tady,kdo si ode mne na tu dobu vezme? Ale zkusím to prosadit.
Jaroslav Vlašín
Zde by bylo asi dobré, pokud by správní trestání dostali na chvíli soudci zabývající se v současnosti trestním právem, aby poněkud vyčistili zatuchlý rybník judikatury NSS, které se kupodivu začáíná velmi rozcházet s judkaturou NS pro obdobné případy v trestních věcech.
Naroubování principů trestního práva by zde velmi prospělo, a pokud by soudce trochu abstraktněji přemýšlel, tak je na NSS v tomto oboru hvězda :-)
Jan Petrov napsal:
Vážně nemyslím, že by NSS byl zrovna slonovinová věž, ale přesto by mohlo stát za úvahu: neměli/nemohli by i soudci NSS jít cca. 1x za deset let na dočasnou stáž ke KS?
To je hodně dobrá myšlenka, takže v praxi neprojde! :-)
Tohle je problém třeba na dohledových odděleních na SZ, kde se nachází dost jedinců, kteří nic nedozorovali x let a jejich ponětí o dozoru tomu odpovídá, za to mají "skvělé" nápady, co má dozorový SZ dělat. Skutečných úletů přitom dohled napraví minimum.
Stalo se už někdy někomu, že dohledový SZ viděl něco špatného na nepřezkoumatelném rozhodnutí dozorujícího SZ o stížnosti pro sdělení obvinění? Takové to klasické nepřezkoumatelné "v postupu policejního orgánu jsem neshledal závad, konec tak zvaného odůvodnění"?
Jeden můj exkolega měl nadávno nádherný nápad: zrušit působnost nadřízených státních zastupitelství v odvolacích řízeních a posílat na odvolačky původního dozorujícího státního zástupce. Ten dozorový SZ něco o případu ví, tak že bude schopen inteligentně vystupovat - na rozdíl od dohledového SZ, který o případu neví nic kromě rozsudku a textu odvolání a jeho vystupování tomu zhusta odpovídá.
Opět - je to geniální nápad, jak zvýšit kvalitu práce, takže nikdy nebude realizován.
Okomentovat